Uprchlická krize: Premiéři vsadili na visegrádskou spolupráci

polská premiérka Ewa Kopaczová a český premiér Bohuslav Sobotka na setkání V4 v Praze; zdroj: Úřad vlády ČR

Středoevropské země trvají na svém odmítavém postoji vůči zavádění povinných kvót na uprchlíky, ale zároveň chtějí aktivně přispívat k potírání příčin celé krize a ochraňovat schengenský prostor. Pomáhat by jim v tom měl osvědčený formát visegrádské spolupráce. Na dnešním summitu svolaném do Prahy země připravily společné stanovisko, které chtějí prosazovat v dalších jednáních s evropskými partnery.

Dost bylo vzájemného obviňování, nyní se musí jednat. I to se objevilo v deklaraci, která vzešla z dnešního summitu Visegrádské skupiny věnovanému migraci v EU, který proběhl v Praze. Setkání na závěr pracovního týdne svolal český premiér Bohuslav Sobotka, jehož země V4 předsedá, a pozvánku poslal polské ministryni Ewě Kopaczové, maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi a slovenskému ministerskému předsedovi Robertu Ficovi.

Země V4 po několikahodinovém jednání v písemné deklaraci zveřejněné na webu Úřadu vlády ČR uvedly, že jsou připraveny plnit své povinnosti, které souvisí mj. s ochranou vnějších hranic EU a schengenského prostoru. Podle českého premiéra Sobotky se migrace v posledních měsících stala celoevropským problémem, který si žádá urychlené řešení. Ve společném prohlášení země zdůraznily, že na tomto úkolu by se měly podílet všechny členské země EU.

Dost bylo vzájemného obviňování, nyní se musí jednat.

V4 také představila konkrétní návrhy, jak chce k řešení celoevropského problému přispět. Mezi ně patří například poskytnutí expertů a technického vybavení pro ochranu vnější hranice EU či finanční a materiální pomoc zemím s významnými počty uprchlíků na svém území, jako je například Turecko či Jordánsko. Premiéři rovněž zopakovali svůj zamítavý postoj z minulých měsíců na adresu zavádění povinných kvót na přijímání uprchlíků, které navrhla Evropská komise.

Silnější hlas

Summit V4 byl svolán kvůli napjaté situaci spojené s migrační krizí. Za loňský rok přišlo do EU více než 280 tisíc nelegálních uprchlíků. Během prvních čtyř měsíců letošního roku se nárůst nelegální migrace ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 téměř ztrojnásobil. V EU rovněž vzrostl počet žádostí o azyl. V lednu až březnu letošního roku zaznamenaly úřady o 80 % více žádostí o azyl než v předchozím roce.

Za páteční premiérskou schůzkou lze vidět i snahu středoevropských zemí posílit svou pozici vůči některým státům západní Evropy, které je kritizují za neochotu přijmout větší počet uprchlíků. Formát V4, který se osvědčuje i v jiných oblastech, jako je zejména klimaticko-energetická politika či kohezní politika, se zdá být dobrou volbou.

„Svolání summitu Visegrádské skupiny určitě smysl má. Dohoda na společné pozici, která se následně prezentuje navenek, zajištuje zemím silnější hlas, než kdyby se ozval každý stát pouze za sebe,“ myslí si analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál. „Visegrád je západními zeměmi a v Bruselu brán na zřetel čím dál tím více. Zejména tehdy, kdy se k němu začnou přidávat i další státy.“

Visegrádská spolupráce může sehrát důležitou roli i tehdy, pokud se jeho členové ne zcela shodnou. „Stačí, když najdou společný jmenovatel. To může být dobrým odrazem pro další jednání,“ řekl EurActivu Dostál.

To je zřejmě třeba hledat i za dnešním pražským summitem. Smyslem společného prohlášení totiž bylo především si ujasnit, čeho všeho mohou země spoluprací v rámci V4 dosáhnout, a také to, jaké by měly být hlavní priority celé celoevropské diskuse. I z tohoto důvodu má deklarace sloužit jako základ pro koordinovanou pozici zemí V4 před mimořádným zasedáním ministrů vnitra EU, které je naplánované na 14. září a před říjnovou Evropskou radou.

„Klíčové ve výsledku bude, k čemu konkrétnímu se premiéři a premiérka zaváží. Pokud ve společném prohlášení pouze zopakují to, co už říkali dříve, ničeho dosáhnout nemusí,“ uvedl analytik.

Autor: Lucie Bednárová