Uprchlíci, nebo ekonomičtí migranti? Je třeba to rozlišovat, tvrdí politici EU

zdroj: shutterstock.com; autor: Alexandre Rotenberg

Ekonomické migranty budeme vracet zpět do zemí, odkud přicházejí, shodují se evropští politici. Jakým způsobem však má EU vůči nim postupovat? Podle odborníků i evropských politiků je potřeba hlavně posílit boj s pašeráky, kteří běžencům dávají lživé informace o životě v Evropě. Humanitární organizace zase požadují víc peněz do rozvojové pomoci.

Evropští lídři se ve středu mimořádně sejdou, aby projednali řešení uprchlické krize. Summit minulý týden svolal předseda Evropské rady Donald Tusk především kvůli protichůdným postojům jednotlivých členských zemí k otázce povinných kvót na přerozdělování uprchlíků. Ty dlouhodobě odmítají především státy Visegrádské čtyřky, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Představitelé zemí V4 totiž mimo jiné tvrdí, že velkou část běženců tvoří tzv. ekonomičtí migranti.

Drtivá většina Syřanů, Iráčanů a Afghánců přicházejících do schengenského prostoru nejsou uprchlíci, ale ekonomičtí migranti, kteří do Evropy jdou za lepším životem, říká maďarský premiér Viktor Orbán. Stejně to vidí i slovenský předseda vlády Robert Fico, podle kterého jsou lidé přicházející do Evropy ekonomičtí migranti až z 90 %.

UNHCR: „V minulosti mohla být migrace motivována ekonomickými důvody, za poslední rok však došlo k jasnému posunu,“

Český premiér Bohuslav Sobotka o problému hovořil minulý týden před Poslaneckou sněmovnou. „Za důstojných podmínek pro všechny na vnějších hranicích Schengenu musí dojít k tomu, že se rozliší lidé, kteří skutečně utíkají před válkou a hledají v Evropě ochranu, a lidé, kteří se k tomu proudu pouze přidávají v rámci standardní ekonomické migrace, kterou tady zažíváme v různých podobách posledních 25 let,“ řekl Sobotka poslancům.

Údaje OSN jsou však odlišné. Podle Andreje Mahecice z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) sice oficiální čísla hovořící o procentuálním počtu ekonomických migrantů neexistují, statistiky OSN však ukazují, že minimálně tři čtvrtiny lidí do Evropy míří z konfliktních oblastí, jako je Sýrie (51 %), Afghánistán (14%) nebo Eritrea (8 %).

„V minulosti mohla být migrace motivována ekonomickými důvody, za poslední rok však došlo k jasnému posunu,“ dodává Mahecic s tím, že by pro případy lidí prchající před válkou a pronásledováním měly být využívány speciální azylové procedury.

Ekonomický migrant, nebo uprchlík?

Rozlišit uprchlíky od ekonomických migrantů není snadný úkol, tvrdí český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP), který spolu s delegací Evropského parlamentu během léta navštívil několik uprchlických táborů na Sicílii. Velká část tamních imigrantů byli lidé pocházející ze střední Afriky. 

Zdechovský: „Měli bychom pomoci lidem, kteří ji opravdu potřebují, a zároveň dát na srozuměnou ostatním, že EU má právo si vybrat,“

„Byl jsem překvapen, protože těmto běžencům ve skutečnosti nešlo o život,“ řekl EurActivu s tím, že tito lidé, kteří se za uprchlíky pouze vydávali, byli odhaleni během přijímacích procedur. Zároveň ale dodává, že v létě, kdy uprchlické tábory navštívil, byl poměr ekonomických migrantů a uprchlíků jiný než dnes. Zatímco tehdy byl jejich počet vůči uprchlíkům dvoutřetinový, dnes je poměr vyrovnaný.  

„Myslím si, že ne každý migrant potřebuje naši pomoc,“ tvrdí Zdechovský. „Měli bychom pomoci lidem, kteří ji opravdu potřebují, jako jsou lidé prchající ze Sýrie, a zároveň dát na srozuměnou ostatním, že EU má právo si vybrat,“ dodává europoslanec.

Jeho kolega, francouzský europoslanec Jean Arthuis (ALDE), souhlasí. „Musíme urychlit legální procedury pro ty, kteří mají právo získat mezinárodní ochranu. Zároveň však musíme zrychlit řízení o určování věku v případě závažných pochybností o údajně nezletilých osobách bez doprovodu a také repatriovat ekonomické přistěhovalce do bezpečných zemí původu,“ tvrdí europoslanec, který se delegace také účastnil.

I k ekonomickým migrantům musíme být solidární

Humanitární organizace nepochybují, že spolu s uprchlíky do Evropy míří i ekonomičtí migranti, Evropu ale vyzývají, aby vůči nim projevila větší solidaritu.

Amnesty: „Přestože to jsou ekonomičtí migranti, většina z nich utíká před zoufalstvím, chudobou či dokonce násilím,“

„Chtěla bych upozornit na těžkosti spojené s jejich cestou. Není to snadné,“ říká Iverna McGowanová ředitelka kanceláře Amnesty International pro evropské instituce. „Mezi přistěhovalci můžeme vidět těhotné ženy, mnoho migrantů navíc cestou umírá. Přestože to jsou ekonomičtí migranti toužící po lepších životních podmínkách, většina z nich utíká před zoufalstvím, chudobou či dokonce násilím.“

Zatímco se evropští lídři v Bruselu snaží najít řešení uprchlické krize, humanitární organizace přicházejí s vlastními návrhy.

„Musíme se zaměřit na příčiny nedobrovolné migrace, jako je nerovnost a sociální spravedlnost, chudoba, nezaměstnanost, nedostatečný rozvoj, klimatické a přírodní katastrofy, válka nebo humanitární krize,“ říká ředitelka asociace sdružující charitu v Evropě Shannon Pfohmanová.

Státy by podle ní měly zvýšit finanční prostředky poskytující v rámci oficiální rozvojové pomoci ze současných 0,42 % HDP (58,2 miliardy eur) na slíbených 0,7 % HDP, které by měly putovat především do nejméně rozvinutých a nestabilních zemí.

Uprchlíci mají od pašeráků mylné informace

Příliv uprchlíků je poháněn mimo jiné dezinformacemi, které běžencům ještě před cestou do Evropy poskytují pašeráci. Ti uprchlíkům slibují nemožné, jen aby vydělali víc. Lidé tak do schengenského prostoru přicházejí mnohdy s přehnanými očekáváními.

„Byl jsem zhrozen tím, jak byli někteří migranti, které jsem v létě potkal, naivní. Věřili, že si v zemích EU za rok dokáží vydělat na Ferrari nebo se stanou profesionálními fotbalisty v Chelsea. Měli bychom jim říct, že to není možné, ještě než na cestu do Evropy vydají,“ říká Zdechovský.

Expert: „Jako problém vidím hlavně lživé informace od pašeráků, kteří profitují z omezené možnosti dostat se do Evropy legálně,“

Potvrzuje to i analytik Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Horký-Hlucháň. „Na rozdíl od uprchlictví je ekonomická migrace, v současné Evropě zejména ze zemí subsaharské Afriky, málokdy spontánní,“ vysvětluje. Většinou se totiž jedná o dlouho plánovaný krok, kdy se na vysokých nákladech na dopravu podílí celá rodina, která na oplátku očekává, že migrant bude část vydělaných peněz v zahraničí posílat zpět.

„Informace migrantů ze samotné diaspory bych nepodceňoval, i když mladí lidé jsou často naivní a rádi riskují všude na světě. Jako problém vidím hlavně lživé informace od pašeráků, kteří profitují z omezené možnosti dostat se do Evropy legálně,“ řekl EurActivu analytik.

Součástí řešení uprchlické krize, kterou navrhuje Evropská komise, je proto i boj s pašeráky. Podle posledních údajů Evropského policejního úřadu jich v Evropě operuje na 30 tisíc. „Pašeráctví je finančně velmi lukrativní a dá se říct, že je to jedna z oblastí, která přináší nižší riziko odhalení,“ řekl EurActivu náměstek šéfa Europolu a bývalý policejní prezident ČR Oldřich Martinů. Podle něj je proto důležité, aby státy EU informace o pašerácích sdílely před Europol s ostatními.

Autor: Eliška Kubátová/Lucie Bednárová