Unie nechce zaostávat za USA. Na obranný průmysl vyčlení miliardy eur

© Shutterstock / Sergej Razvodovskij

Evropská unie bude vůbec poprvé financovat svůj obranný a zbrojařský průmysl. A nepůjde o žádné malé částky. Unie na investice do obrany v příštích letech plánuje vyčlenit miliardy eur, na které prý budou moci dosáhnout i české malé a střední podniky.

Každý rok se v EU zbytečně utratí přes 26 miliard eur z důvodu nadbytečné a neefektivní výroby vojenských a obranných prostředků a bariérám v oblasti zadávání zakázek a investic do obrany.

I přes to, že v roce 2014 se mohla EU pochlubit vyšším HDP než Spojené státy, investice do evropské obrany byly na starém kontinentu v poměru k USA pouze třetinové.  Investice do vojenského vybavení, výzkumu a vývoje jsou v porovnání s americkými spojenci dokonce pětinové.

Poche: Vůbec poprvé se tvoří podmínky pro skutečně efektivní spolupráci členských států EU v otázkách obrany.

Důkazem neefektivnosti evropského obranného průmyslu je hlavně to, že v rámci EU využíváme neúměrně vyšší počet zbraňových systémů či vojenského vybavení než je potřeba.  Typickým příkladem jsou ozbrojená vozidla. Zatímco v USA si vystačí s 9 typy, v EU jich používáme 37. Toto plýtvání vede k tomu, že v souhrnu mají Američané o deset tisíc ozbrojených vozidel více než všechny členské země EU dohromady.

Evropský obranný průmysl se musí vzpamatovat

A zdaleka nejde jen o armádní vozidla. Tento problém se týká i technologií, které umožňují tankovat palivo za letu, nebo nadměrného počtu typů bojových letadel. A tak bychom mohli pokračovat dále.

Jen vytvoření jednotného systému certifikace munice by mohlo zemím Unie podle odhadů ušetřit půl miliardy eur ročně. Dalších 600 milionů eur by se mohlo ušetřit díky sdílení pěchotních vozidel.

Poche: Záměrem EDIDP je podpořit investice do vývoje obranných technologií.

Eurospolanci z výrobu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) se proto minulý týden rozhodli, že takto evropský obranný průmysl nemůže dále pokračovat. Schválili dlouho očekávané nařízení, kterým se zřizuje tzv. Evropský program rozvoje obranného průmyslu, známý pod zkratkou EDIDP.

„Záměrem EDIDP je podpořit investice do vývoje obranných technologií. Spolupráce států v této oblasti bude zároveň znamenat efektivněji vynaložené peníze,“ přiblížil český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D), který je členem ITRE.

„Evropa bude poprvé financovat aktivity zbrojního průmyslu. Zažíváme v podstatě přelomové období, neboť vůbec poprvé se tvoří podmínky pro skutečně efektivní spolupráci členských států EU v otázkách obrany,“ dodal.

Program je součástí obranného fondu, který Komise oficiálně představila v červnu minulého roku. Fond tvoří dvě tzv. okna. Prvním je „okno pro výzkum“, v rámci kterého jsou evropským podnikům rozdělovány finanční prostředky na výzkum v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu už od minulého roku.

Druhým je „okno pro schopnosti“, které bude mít za cíl podporovat společný vývoj a společné vytváření klíčových obranných kapacit v rámci EU. A právě tohoto „okna“ se týká program EDIDP. Českým firmám se tak otevírají velké možnosti. A zdaleka nepůjde jen o firmy z oblasti obrany a bezpečnosti.

Chmelař: ČR od začátku tuto iniciativu podporuje a zdůrazňuje roli malých a středních podniků v této oblasti.

Investice až 5 miliard eur ročně

„Cílem Evropského obranného fondu je posílit obranný výzkum a vývoj v Evropě. Chceme, aby evropský obranný průmysl byl i nadále konkurenceschopný a právě kvalitně připravené investice do společného výzkumu a vývoje jsou jednou z důležitých cest, jak toho dosáhnout,“ řekl EurActivu státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

„ČR od začátku tuto iniciativu podporuje a zdůrazňuje roli malých a středních podniků v této oblasti, protože právě zde je největší potenciál na podporu našeho domácího průmyslu,“ dodal.

Poněkud opatrnější je ale v tomto ohledu šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.

„Malé a střední podniky mají podstatně menší schopnosti v oblasti obranného výzkumu. Dokud nebudeme znát podmínky pro čerpání zdrojů z fondu, nevíme, zda to bude pro menší české firmy zajímavé,“ říká.

„Zatím se zdá, že peníze budou většinou využívat velké německé a francouzské koncerny na strategické programy typu nové stíhací letadlo či složitý komplexní zbraňový systém,“ obává se.

Program v této chvílí počítá s alokací prostředků ve výši 500 milionů eur v letech 2019 až 2020. Od roku 2021 by se mělo každoročně jednat o miliardu eur. Komise v tomto ohledu počítá s vytvořením multiplikačního efektu, konečná výše investic by se podle ní mohla každoročně vyšplhat až k 5 miliardám eur.

První projekty by měly být tedy financovány už v příštím roce. Subjekty jsou ale vyzývány, aby předkládaly své návrhy na budoucí projekty už nyní. V současnosti ministerstvo obrany eviduje 10 návrhů projektů celkem od 6 různých firem. Jednotlivé výzvy jak v rámci okna pro výzkum, tak v rámci okna pro schopnosti budou postupně zveřejňovány na stránkách Evropské obranné agentury.

Hynek: Zatím se zdá, že peníze budou většinou využívat velké německé a francouzské koncerny.

„V Evropském parlamentu jsme prosadili skutečné záruky pro účast malých a středních podniků a také finanční pobídky pro jejich vyšší zapojení. Identifikovali jsme již řadu českých firem, které mají zájem se do programu zapojit, a také mají reálnou šanci uspět,“ zdůraznil Poche. Zároveň ale připustil, že největší prostředky budou pravděpodobně čerpat velké zbrojařské firmy.

„Udělali jsme ale vše pro to, aby byly motivovány do svých konsorcií zapojit co nejvíce malých a středních podniků, dodal.

Přeshraniční spolupráce a souhlas státu

Nárok na finance z programu budou mít podle stanoviska poslanců z výboru ITRE pouze ty projekty, do kterých se zapojí minimálně tři podniky sídlící alespoň ve třech členských zemích EU. Důraz na přeshraniční spolupráci ve vývojové fázi obranných produktů a technologií – která následuje po fázi výzkumu – je tak v návrhu jasný. Samotná vývojové fáze však nezahrnuje výrobu produktů.

Hynek: Stávající neschopnost našeho ministerstva obrany nakupovat vybavení může znepřístupnit peníze fondu pro české firmy.

EDIDP počítá s finanční pomocí úspěšným žadatelům skrze granty, finanční nástroje a veřejné zakázky. Pokud jde o finanční pokrytí, poskytnuté prostředky mohou pokrýt až 100 % úplných nákladů kromě prototypů, které mohou být kryty do výše 20 % způsobilých nákladů, přičemž zbytek bude pokrývat členský stát. Členské státy budou mít celkově větší slovo, jelikož budou muset souhlasit s podporou daného projektu.

I v tomto bodě je však Hynek skeptický. „Již při definování návrhů projektů musí být jisté, že si ministerstvo obrany výsledný výrobek pořídí. Stávající neschopnost našeho ministerstva obrany nakupovat vybavení může znepřístupnit peníze fondu pro české firmy,“ varuje.

Česká vláda se ale takových problém neobává a se zástupci českého průmyslu o možnostech čerpání prostředků z fondu jedná.

„Jednáme intenzivně se zástupci českého průmyslu, aby se na budoucí výzvy začali připravovat. Je v našem zájmu jak ekonomickém, tak strategickém, aby české firmy, ale i vědecké či akademické instituce peníze čerpaly v maximální míře,“ uzavřel Chmelař.