Ukrajina má naději na „podmíněný status“ kandidátské země EU

@ European Union 2022

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) cítí poměrně širokou podporu Ukrajiny ve snaze získat status kandidáta členství v Evropské unii. Věří, že i poslanci se budou snažit partnery přesvědčit k vstřícnému kroku vůči zemi napadené Ruskem. Bek to dnes řekl novinářům po jednání sněmovního zahraničního výboru, na kterém zákonodárcům představil hlavní priority nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU.

„Je důležité, aby na klíčových tématech panovala shoda napříč politickým spektrem, pokud je to jen trochu možné. Zejména v oblasti vztahu k Ukrajině, k podpoře kandidátského statusu Ukrajiny cítím poměrně širokou podporu,“ uvedl Bek.

Ukrajina požádala o členství v EU krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise. Pokud získá Ukrajina souhlas všech členských států, obdrží postavení kandidátské země. Poté následují rozhovory, které běžně trvají několik let. O vstupu země do EU pak znovu musí jednomyslně rozhodnout všechny členské státy.

Ukrajina by podle náměstka ministra zahraničí pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře mohla v návaznosti na předpokládané závěry chystané červnové Evropské rady získat „podmíněný status“ kandidátské země. „Budeme se soustředit na humanitární, vojenskou a politickou pomoc Ukrajině,“ řekl poslancům náměstek. Mluvil také o možnosti fázovaného členství v EU.

Pěti prioritami mají být podle ministra řešení uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posílení obranných kapacit EU, a to jak ve vojenské oblasti, tak i v oblasti kyberbezpečnosti, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Bek nevyloučil, že se priority budou měnit v závislosti na vývoji situace, například pokud by válka na Ukrajině do konce roku neskončila. „Pořadí priorit nevyjadřuje hierarchii, ale spíše časovou dimenzi,“ uvedl ministr.

Český květen v EU: Konec ropného patu, zemědělské spory a předsednictví na obzoru

Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.

S premiérem Petrem Fialou (ODS) chtějí priority půlročního předsednictví oznámit ve středu, stejně jako logo.

Mottem předsednictví, kterého se Česko ujme od července, má být podle ministra „Evropa jako úkol“, v anglické verzi „Europe as a task: rethink, rebuild, repower“. „My zatím pracujeme v českém kontextu s kratší verzí toho motta, než je anglická,“ řekl ministr novinářům. Zdůvodnil to tím, že anglickými výrazy lze „vyjádřit trochu něco jiného než pomocí českých ekvivalentů“.

Bek v souvislosti s rozšířením EU a konfliktem na Ukrajině mluvil o možnosti změny jednomyslného schválení na rozhodování kvalifikovanou většinou v některých oblastech zahraniční politiky. Bez této změny se kvůli nesouhlasu některých zemí, například Maďarska, nedosáhne pokroku v oblasti rozšiřování nebo protiruských sankcí. „Opustit jednomyslnost úplně nechce nikdo,“ ujistil poslance ministr.

Ukončit kvůli postojům Maďarska spolupráci v rámci visegrádské skupiny, tedy i s Polskem a Slovenskem, si Bek nepřeje. „Za visegrádskou čtyřkou neuděláme tečku, je tady jakási pomlčka,“ uvedl ministr na podnět poslance KDU-ČSL Hayata Okamury.

V souvislosti s energetickou krizí mluvil Bek o plánu na společné nákupy ropy a plynu. Zmínil Transalpinský ropovod (TAL), který z Terstu zásobuje ropou rafinerie v Česku, Rakousku či Německu. Při zajištění plynu se země bude podle ministra soustředit na jednání s Nizozemskem, Německem a Polskem.

První fázi uprchlické vlny zvládlo Česko díky dobrovolníkům, budoucnost si žádá jiná řešení

Na příkladu Českých Budějovic je vidět, jak dobře se Česko dokázalo vypořádat s přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Ochota a kapacity dobrovolníků ale pochopitelně postupně klesají a otěže by měl převzít stát. Další scénáře integrace se bohužel odhadují těžko.