Účetní dvůr: Zrušení „létajícího cirkusu“ by ušetřilo 114 milionů eur

budova Evropského parlamentu ve Štrasburku; zdroj: EP

Studie případného opuštění štrasburského sídla evropského zákonodárného sboru se na stránkách Evropského účetního dvoru objevila bez jakéhokoliv předchozí oznámení. Přitom se jedná o důležitý materiál. Podle něj by se sloučením dvou sídel Evropského parlamentu ušetřilo v přepočtu více než dvě a půl miliardy korun.

Analýza Evropského účetního dvora vypočítává, že by zrušení sídla ve Štrasburku rychle přineslo velkou úsporu, zatímco v případě stejného kroku v Lucemburku by se peníze vrátily až po zhruba dvaceti letech.

Vypočtené náklady jsou samozřejmě odhadem. Evropský účetní dvůr na studii nijak neupozornil, pouze se objevila v databázi publikací. Informaci přinesl server European Voice.

Podle ní by opuštění Štrasburku přineslo jednorázově úsporu 616 milionů eur, pokud by se budovy podařilo prodat nebo pronajmout. Pokud ne, stálo by sestěhování do Bruselu 40 milionů eur. Tato investice by se ovšem do roka vrátila. Plenární zasedání pouze v belgickém hlavním městě by totiž ročně ušetřila každý rok 114 milionů eur.

Dvanáctkrát ve Štrasburku

V současné době se podle protokolu připojeného k Amsterdamské smlouvě z roku 1999 musí ve Štrasburku konat 12 plenárních zasedání v roce. To vyžaduje pravidelný přesun personálu i dokumentů, který si vysloužil označení „létající cirkus“.

Evropský účetní dvůr analýzu vydal na základě žádosti Evropského parlamentu. Evropští poslanci se o sestěhování sídel dlouhodobě zasazují, podle průzkumu z roku 2011 by devět desetin z 39 % zúčastněných poslanců preferovalo jedno institucionální sídlo. Skoro stejný počet z nich by rád o sídle a organizační struktuře své instituce rozhodoval sám.

Jelikož by změna uspořádání znamenala změnu smluv, musely by o tom rozhodnout jednomyslně členské státy. A v Radě by nevyhnutelně narazily na odpor Francie, která se brání sídla Evropského parlamentu na svém území vzdát.

Lucemburk: Žádné velké úspory

Analýza kromě zrušení štrasburského sídla zjišťovala i dopady přestěhování parlamentní administrativy čítající 2500 zaměstnanců z Lucemburku do Bruselu. Tam už by byla návratnost spíše dlouhodobá.

Zakoupení nutných budov v Belgii by stálo 220 milionů eur, ale roční úspory by byly pouze 13 milionů. Pokud by se nové budovy pouze pronajaly, roční náklady by byly 16 milionů eur, zatímco jednorázový zisk by činil 476 milionů eur.

Analýza je nicméně v odhadu zisků střídmější než projekce vypočtené zastánci sestěhování z řad evropských poslanců. Podle nich se roční náklady na další sídla mají pohybovat mezi 156 a 204 miliardami eur.

Sám Evropský parlament náklady na pendlování mezi Bruselem a Štrasburkem odhadl na 103 milionů eur, nezapočítal do nich ale stěhování personálu Komise a Rady, který se účastní plenárních zasedání.

Autor: Jan Pavec