Účast Běloruska na zahájení Východního partnerství je nejistá

Zdroj: České předsednictví.

Ministři zahraničí členských států sedmadvacítky se sešli k neformálnímu jednání (27. – 28. března) na zámku Hluboká nad Vltavou. Během prvního dne diskutovali především o Bělorusku, civilních misích EU v rámci ESDP a situaci na Blízkém východě.

Ministři zahraničí členských států jednali na zámku Hluboká nad Vltavou na neformálním setkání, které se nazývá Gymnich, podle německého zámku, kde se v roce 1974 poprvé uskutečnilo. Oficiální závěry z Gymnichu se nepořizují a tato neformální schůzka slouží pouze pro výměnu názorů a vyjasnění jednotlivých stanovisek k vybraným zahraničněpolitickým tématům.

První den se diskuse zaměřila na Blízký východ, Východní partnerství a civilní mise v rámci ESDP. Podle úřadujícího ministra zahraničí ČR a předsedy Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy Karla Schwarzenberga byla diskuse velmi otevřená a všichni účastníci si vyměnili mnoho různých stanovisek.

Karel Schwarzenberg vyzdvihl na tiskové konferenci pozitivní vývoj v Sýrii, která si vyměnila velvyslance s Libanonem. Zároveň zopakoval, že základní premisou pro řešení blízkovýchodního konfliktu je pro EU dvoustátní řešení. Zároveň zdůraznil pozitivní přístup nové americké administrativy, která na rozdíl od těch předchozích chce od začátku aktivně přispívat k jeho vyřešení, o čemž svědčí i jmenování senátora Johna Mitchella zvláštním vyslancem pro Blízký východ.

Ministři také diskutovali o účasti Běloruska na projektu Východního partnerství, v jehož rámci by EU měla upevnit vztahy se šesti státy východní Evropy. Otazník stále visí nad tím, zda se běloruský zástupce zúčastní zahájovacího summitu, který proběhne v květnu v Praze. Podle Karla Schwarzenberga o této otázce budou ještě členské státy jednat a na konečné rozhodnutí je ještě čas. Komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldner k tomu dodala: „Byli bychom rádi, kdyby Bělorusko bylo součástí Východního partnerství.“ Nicméně všichni účastníci se shodli na tom, že je zapotřebí zvážit na kolik byly demokratizační kroky Lukašenkova režimu dostatečné.

Otázka schopnosti EU vést úspěšné civilní mise vyvolala mezi ministry zahraničí členských států rovněž živou diskusi. „Největší úkol, který před EU dnes leží, je rozvoj schopností civilních misí,“ řekl Schwarzenberg. Podle českého ministra zahraničí má EU na tomto poli „pozoruhodné úspěchy“, ale je třeba lépe připravovat účastníky těchto misí a soustředit se na jejich vybavenost.