Trans-Europe Express: Demokracie v Polsku

Trans-Europe Express

Trans-Europe Express

Návštěva Angely Merkelové v Polsku je hlavním tématem dnešního vydání Trans-Europe Expressu, pravidelného přehledu zpráv z dílny mezinárodní sítě EurActiv.

Trans-Europe Express přijíždí do Česka každé páteční odpoledne a přináší unikátní pohled na témata, která hýbou Evropou. Na jeho obsahu pracuje mezinárodní zpravodajská síť EurActiv se svými partnery a mnohými dalšími.

Demokracie v Polsku

První zprávy týkající se návštěvy německé kancléřky Angely Merkelové v Polsku toho příliš neprozradily. Obě vlády se podle nich dohodly třeba na bližší spolupráci. Taková stručná vyjádření však často vyvolávají dojem toho, že něco neproběhlo úplně podle plánů.

Tato podezření se potvrdila hned následující den. Faktický lídr polské pravicové vlády Jaroslaw Kaczyński totiž polským médiím řekl, že avizovaná dvourychlostní Evropa by vedla k faktickému zhroucení a likvidaci Evropské unie, jak ji známe.

Unijní lídři vyzdvihli toto téma již minulý týden při neformálním setkání na Maltě. Merkelová tehdy uvedla, že při dalším rozhodování o budoucnosti sedmadvacítky by se měl brát zřetel na možnost vytvoření Unie, která by uvnitř běžela v různých rychlostech. Kaczynski se však po návštěvě kancléřky ve Varšavě vyjádřil jasně.

Státní návštěva tedy příliš úspěšná nebyla. Merkelová pravděpodobně přesvědčovala polskou vládu, aby upustila od svých snah navrátit jednotlivým státům pravomoci svěřené EU. A stejně tak doma k německým voličům si kancléřka jistě neodpustila výzvu směrem k polské vládě, aby zanechala svých útoků proti demokratickým institucím, zejména pak proti svobodě médií a proti právnímu státu.

Pravda je ale taková, že pokud Poláky v tomto ohledu nepřesvědčí Německo, tak už nikdo. Ale má Berlín vůbec právo takto zasahovat do vnitřních záležitostí jiného státu? Nemá. Berlín v tomto ohledu nemá žádné slovo, stejně jako Brusel.

V tomto případě však v určitém smyslu můžeme mluvit o výjimce. Berlín a Varšavu totiž pojí dlouholetá společná politická historie a dlouhotrvající vzájemné ovlivňování. Nejde jen o jejich působení v NATO nebo v EU. Jde také o společnou historickou zkušenost s totalitními režimy.

Tyto zvláštní vztahy jsou tak základem pro hlubší a pokračující dialog. A to i navzdory současným politickým neshodám. Mnozí by se mohli domnívat, že Polsko za každou cenu musí odmítat jakýkoli zahraniční vliv na počínání své domácí vlády. Už jen z historických důvodů.

Avšak ne vše, co pochází ze zahraničí, je nutně špatné. Stále jsou zde oblasti, ve kterých se Polsko má co učit. Německo je možná evropským hegemonem a dává až příliš najevo svoji sílu. Pokud jde ale o aspekty, které se týkají východoevropských států, Německo je zemí s vyspělejší demokracií, právním státem a zdravou ekonomikou, která je pevnou oporou regionu.

Když teď sledujeme neochotu polské vlády podvolit se německému „diktátu“, musíme tyto faktory zohlednit. V době, kdy se Varšava naklání víc a víc doprava, to platí dvojnásob. Na druhou stranu Berlín a Polsko musí stejně tak pochopit, že polský pohled je takový, jaký je, a že bude třeba ještě hodně práce, než se polská politika zbaví historického nánosu.

Pohled zblízka

Moldavský prezident Igor Dodon, který je znám svým proruským postojem, varoval Severoatlantickou alianci, že možné bližší vazby, které se NATO se strategicky postaveným Moldavskem snaží navázat, nejsou zrovna vítané. Podle něj by přibližování Moldavska k NATO mohlo podlomit státní neutralitu a ohrozit jeho bezpečnost. Tento vzkaz však očividně nemíří jen k Alianci, nýbrž také k Evropské unii.

Ruská federace a Bělorusko zůstaly po rozpadu SSSR blízkými přáteli. V poslední době však jejich vřelý vztah utrpěl několik ran. Minsk Moskvu například kritizuje za znovuzavedení hraničních kontrol, uvádí německý EurActiv.

Vzájemné vztahy mezi Srbskem a Chorvatskem jsou zamrzlé. Zejména v období kolem voleb je rétorika tamních vlád silně vyostřená, připomíná srbský EurActiv.

Dlouhodobý mír v Kolumbii je téměř na dosah. Otázkou však zůstává, co bude s bývalými dětskými vojáky guerillových lidových sil FARC. Jejich navrácení do běžného života je pro EU prioritou. Upozornil na to španělský EurActiv.

Ministři zahraničí EU se v Bruselu dohodli na zlepšení podmínek migrantů držených v detenčních centrech v Libyi, kterou zmítají vnitrostátní nepokoje. Podle Matthewa Tempesta tím ministři upozornili, že odsuzují špatné zacházení s migranty.

Šest z šestnácti německých spolkových zemí pozastavilo deportace neúspěšných žadatelů o azyl zpět do Afghánistánu. Jasně a hlasitě tak zareagovaly na to, že federální vláda nedávno označila Afghánistán za bezpečnou zemi.

Počet uprchlíků, kteří se v loni pokusili vstoupit na území Evropské unie, v porovnání s rokem 2015 značně poklesl. Mohou za to Maďaři a Turci, informuje partner českého EurActivu Aktuálně.cz.

Protivládní protesty můžeme sice vidět po celém světě, povstání v Rumunsku má však kořeny v politicky a ekonomicky neúspěšné transformaci postkomunistické země, tvrdí Bodgan Enache.

Masové demonstrace otřásající Rumunskem od 29. ledna jsou začátkem revoluce, kterou jsme od svržení komunismu ve východní Evropě v roce 1989 ještě neviděli, říká Octavian Milewski polskému EurActivu.

Španělský premiér se nabídl Donaldu Trumpovi jako ideální kontaktní bod Washingtonu v Evropě a Latinské Americe. Stejně tak by španělský předseda vlády chtěl tvořit most mezi USA, Severní Afrikou a Blízkým Východem, píše španělský EurActiv.

Emmanuel Macron a Marine Le Penová minulý víkend oficiálně zahájili svou prezidentskou kampaň v Lyonu. Evropa je pro ně klíčovým tématem, říká francouzský EurActiv.

Bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz bude na podzim soupeřit s Angelou Merkelovou o post německého kancléře. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že jeho šance stoupají. Je podle Němců Schulzova popularita opravdová? Odpovídá Der Tagesspiegel, partner Euractivu.

Bulhary čekají 26. března předčasné parlamentní volby. Georgi Gotev komentoval volby z pohledu vůdce strany, která doufá v překročení 4% uzavírací klauzule a zisk křesel v 240 členném Národního shromáždění.

Trans-Europe Express zpracovala redakce EurActiv.com. Přeložili Lukáš Hendrych a Aneta Zachová.