Tlak Bruselu na větší využití biopaliv se setkal s negativními reakcemi

biopaliva, emise, skleníkové plyny

Ekologické nevládní organizace (NNO) kritizovaly plán Bruselu na zvýšení využití biopaliv tak, aby v roce 2020 tvořila 10% všech pohonných hmot používaných v EU. NNO jsou totiž stále více přesvědčeny o tom, že podpora biopaliv může ve skutečnosti přinést více škody než užitku.

Souvislosti:

V energetickém balíčku Komise stanovila závazný cíl dosáhnout do roku 2020 toho, aby kolem 20% energie Evropské unie pocházelo z obnovitelných zdrojů. Tento cíl bude doplněn o dalších 10% na biopaliva používaná v dopravě. Mělo by tak dojít ke snížení závislosti EU na ropě. V současné době doprava produkuje třetinu emisí oxidu uhličitého, kterou z 98% způsobuje nafta.

Současný přístup EU je koncipován na základě směrnice o biopalivech z roku 2003, která stanovila nezávazný cíl, aby 5,75% benzínu a motorové nafty bylo do roku 2010 nahrazeno biopalivy. Komise ale připustila, že tento cíl nebude splněn a doufá, že nová legislativa tuto směrnici posílí.

Témata:

Biopaliva jsou prosazována jako zdroje energie, které neprodukují tolik oxidu uhličitého. Navíc biopaliva mohou přispět ke snížení znečištění vzduchu nebo snížení odpadů.

Komise argumentuje, že tato obnovitelná paliva vytvoří nová pracovní místa a zajistí nové zdroje příjmů pro zemědělce. Pomohou také splnit závazky, které si EU stanovila v Kjótském protokolu a více diversifikovat energetické zdroje v Evropě.

Některé nevládní organizace (NNO) ale upozorňují, že výroba biopaliv může nakonec být škodlivá, a to z mnoha důvodů:

  • země, na které jsou mnohé chudší země na Jihu potravinově závislé, bude pravděpodobně nahrazena plantážemi na biopaliva
  • delší dobu se už vede diskuse, že vlastně stojí více energie biopaliva vyrobit, než kolik jí je obsaženo v samotných biopalivech
  • spoléhání se Evropanů na „automobilovou kulturu“ a jejích neschopnost vyrábět dostatek biopaliv povede k nahrazení přírodních ekosystémů jako jsou amazonské deštné pralesy v Brazílii plantážemi sojových bobů
  • vybudování infrastruktury na spravování těchto plantáží bude produkovat další škody na životním prostředí
  • chemické látky použité na plantážích budou mít podle odhadů také negativní dopady na lidské zdraví
  • a nakonec, využití geneticky modifikovaných plodin ve výrobě biopaliv je velmi diskutabilní

Komise chce podporovat rozvoj „druhé generace“ biopaliv (z lignocelulózy nebo ‚dřevnatých‘ zdrojů jako dřevo, sláma, dřevěné štěpiny či hnůj). Diskutuje se, že takto vyrobená biopaliva jsou mnohem vhodnější než současná „první generace“ (v převážné většině vyráběná z plodin jako cukrová řepa nebo řepka), a to zejména díky očekávaným nižším nákladům a lepší kvalitě paliva. Navíc jejich schopnost využívat širší spektrum surovin biomasy znamená, že nebudou konkurovat výrobě potravin. Technologie druhé generace je ale stále pouze ve stupni rozvoje.

Stanoviska:

V otevřeném dopise, který latinskoamerické nevládní organizace zaslaly EU, je kritizováno disproporční využití biopaliv jako jedna z hlavních příčin globálního oteplování. NNO mají také obavy, že evropské řešení globálního oteplování půjde na úkor Jihu: „Je velmi nepravděpodobné, že Evropa kdy dosáhne soběstačnosti ve výrobě biopaliv z národních produkce energetických plodin, proto je tedy vysoce pravděpodobné, že toho bude dosaženo na úkor půdy, na které jsou potravinově závislé naše země.“

Greenpeace zastávají také skeptický názor k využívání biopaliv: „Na rozdíl od většiny technologií obnovitelných zdrojů, výroba biopaliv je v mnoha případech spojena s vážnými ekologickými problémy. Greenpeace chtějí, aby Komise navrhla přesvědčivý systém, který by mohl garantovat jejich ekologicky nezávadnou výrobu.“

Evropská komise připustila, že v některých případech biopaliva nemusí vést ke snižování emisí skleníkových plynů. Zároveň prohlásila, že navrhne „zavedení stimulujícího systému, aby se tohoto vyvarovala a bude podporovat rozvoj „druhé generace“ biopaliv“.

Další kroky:

Na konci března by Komise měla předložit návrh odpovídající legislativy.