The Capitals: Ve Švédsku opět ožívá debata o přijetí eura

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

STOCKHOLM

Nevýhodné euro? Švédové odmítli vstup do eurozóny v referendu v roce 2003, debata o přijetí společné měny se ale opět dostává do popředí. Nedávno přilil olej do ohně ekonom Švédské bankéřské asociace Björn Olsson. V ekonomickém magazínu Ekonomisk debatt uvedl, že roční růst švédské ekonomiky je o 1,5 – 3 % rychlejší, než v případě, kdyby Švédsko bylo součástí eurozóny. Rozhodnutí nepřijmout euro je tak podle něj pro zemi výhodné a přineslo jí zisk v hodnotě švédského ročního HDP.

Přestože Olsson argumentuje v neprospěch vstupu do eurozóny, nabádá k tomu, aby se v zemi začalo diskutovat jak o euru, tak i o další evropské integraci. Evropa totiž ve světle rostoucí konkurence z USA a Číny musí spolupracovat.

„V následujících pěti letech musí Švédsko zahájit diskusi a rozhodnout se na svém dlouhodobém směřování,“ uvedl švédský ekonom s tím, že Unie směřuje k čím dál větší integraci a země si musí zvolit, jak se k tomu postaví. (Pekka Vanttinen | EURACTIV.com)

///

BERLÍN

Šance pro liberály? Po roce chabých volebních výsledků se liberální Svobodná demokratická strana (FDP) včera sešla ve Stuttgartu na tradičním „setkání Tří králů“, aby si vytyčila směr pro rok 2020. Vedení strany se soustředilo na nové potenciální voliče, tedy zklamané voliče sociálních demokratů (SPD).

Lídr strany Christian Lindner načrtl vizi, jak tyto voliče zaujmout a řekl, že „by byla chyba myslet si, že všichni dělníci jsou pro levicovou politiku“. Na konci svého proslovu Lindner oznámil, že bývalý ministr sociálních věcí v Porýní-Falc za SPD Florian Gerster se přidá k FDP. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

///

VÍDEŇ

Stojí za kyberútokem státní aktéři? Kybernetický útok na rakouské ministerstvo zahraničí začal v sobotu (4. ledna) ve 23 hodin a stále se jej nepodařilo odvrátit, a to i přesto, že byla technologická protiopatření přijata téměř ihned. Ministerstvo podezřívá státní činitele, plyne to podle něj ze „závažnosti a povahy“ útoku.

V rakouských mediích se objevila také spekulace, že za útokem stojí Rusko, ta ale nebyla potvrzena. Detaily ohledně dopadů útoku zveřejněny nebyly, stále není jasné, které systémy byly napadeny a zda došlo ke krádeži údajů. Expert na ochranu dat Georg Markus Kainz v televizním rozhovoru nazval ministerstvo zahraničí „vysoce atraktivním cílem pro kybernetické útoky“ proto, že uchovává informace z ambasád, ostatních států a mezinárodních organizací. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

///

MADRID

Sánchez dnes čelí dalšímu hlasování o důvěře. Designovaný premiér Pedro Sánchez (PSOE) má před sebou velmi těžké hlasování o důvěře. Po víkendovém neúspěchu má druhý pokus, k zisku premiérského křesla mu tentokrát stačí prostá většina. (Beatriz Ríos | EURACTIV.com)

///

PAŘÍŽ

Francouzsko-americká válka o digitální daň. Francie znovu vyzvala USA, aby „přišla k rozumu“ a nesankcionovala francouzské produkty v reakci na francouzskou digitální daň. „Tato obchodní válka není v ničím zájmu, proto vyzývám naše americké přátele, aby přišli k rozumu,“ řekl včera ve vysílání veřejného rádia France Inter francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Francouzská daň je namířená na digitální giganty, kteří by měli platit 3 % z obratu vygenerovaného ve Francii. Většina z nich jsou přitom právě americké firmy. Trumpova administrativa na zavedení daně reagovala hrozbou velkého zdanění široké škály francouzských produktů, jako je například šampaňské, kosmetika nebo mléčné výrobky. (EURACTIV.FR)

///

BRUSEL

Přísnější pravidla pro uprchlíky. Ministryně pro migrační a azylové otázky belgické dočasné vlády Maggie De Blocková (VLD) vydala opatření, které zakazuje přístup do center pro migranty dvěma specifickým typům žadatelů o azyl. Jedná se o žadatele, kteří už mají uznaný statut uprchlíka jiným členským státem EU, a ty, které „obešli“ tzv. dublinské nařízení a nepřihlásili se v první bezpečné zemi. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Rozvodová dohoda opět na stole. Britští zákonodárci se vracejí do Westminsteru, aby se opět ponořili do tzv. rozvodové dohody mezi Velkou Británií a Evropskou unií. V následujících třech dnech budou analyzovat revidovanou dohodu, kterou se poté bude zabývat i Sněmovna lordů. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

///

DUBLIN

Nový klimatický zákon. Ministerstvům a vládním úřadům, které nebudou splňovat klimatické závazky, mohou hrozit škrty v rozpočtu. Opatření je součástí návrhu klimatického zákona.

Nová legislativa ovlivní především dopravu, zemědělství, bydlení a energetické sektory a bude více naléhat na průmysl, aby opravdu naplnil stanovené cíle, což se zatím nedaří.

Ministr pro klima a životní prostředí Richard Bruton řekl, že by byl rád, kdyby legislativa platila už před volbami. Přijetí klimatické legislativy je jednou z priorit premiéra Lea Varadkara. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Boj proti Nutriscore Italy spojuje. Italská ministryně zemědělství Teresa Bellanová odmítla v rozhovoru pro deník La Stampa zavedení tzv. Nutriscore, etikety na potravinách, která převádí jejich nutriční hodnoty do pětimístného kódu. Podle ministryně takové označení neposkytuje spotřebitelům kompletní informace o tom, co jejich potraviny obsahují. Italové se obávají, že by Nutriscore poškodilo typické národní výrobky jako olivový olej, parmezán či jiné sýry. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Velká daňová reforma. Od prvního ledna musí každý Řek uskutečnit 30 % veškerých svých plateb elektronicky, čímž jsou myšleny jak bankovní převody, tak placení kartou a podobně. Pokud se mu to nepodaří, bude muset zaplatit dodatečnou 22% daň. Řecká vláda také připravuje plán, jak do země nalákat více zahraničních studentů.

Vzdělání dostupné cizincům. Athénská univerzita spustila vůbec první bakalářský studijní program kompletně v angličtině, a nabízí tak zájemcům ze zemí mimo EU možnost získat titul z „Archeologie, historie a literatury Antického Řecka“. Jedná se o první test nové legislativy zaměřené na reformu školství. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

VARŠAVA

Benátská komise navštíví Polsko. Delegace poradního orgánu Rady Evropy – Benátská komise – se ve dnech 9. a 10. ledna setká s polskými úřady. Diskutovat s nimi budou o kontroverzních justičních reformách, které prosazuje vládní strana Právo a spravedlnosti. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

PRAHA

Druhý audit. Podle serveru Neovlivní.cz je český premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů i podle druhého auditu Evropské komise, který se zaměřil na čerpání peněz ze zemědělských fondů. První audit se týkal strukturálních fondů a podle českých médií, které mají auditní zprávu k dispozici, se i v tomto případě ukázalo napojení Babiše na holding Agrofert. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

///

BUDAPEŠŤ

Kampaň o budoucnosti Evropy. Maďarská média informují o tom, že místní vláda se opět rozhodla investovat více než 36 milionů euro do reklamní kampaně. I když její přesný obsah není oficiálně znám, podle kontraktu se bude jednat o „vládní komunikaci na mezinárodní i domácí scéně v otázce budoucnosti Evropy“. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

ExxonMobil jedná s Lukoilem. Zdroje z rumunské vlády potvrdily serveru G4Media, že Ruská společnost Lukoil se zajímá o nákup 50% podílu firmy ExxonMobil v projektu Neptun Deep v Černém moři. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)

///

SOFIE

Můžete si dovolit vytápět svůj dům? Data Eurostatu ukazují, že nejvyšší podíl lidí, kteří si nemohou dovolit vytápět svoje obydlí na dostatečnou teplotu, se nachází v Bulharsku – 34 %. Průměr za rok 2018 je v EU přitom 7 %. (Dnevnik.bg)

///

ZÁHŘEB | BĚLEHRAD

„Tichá válka“ chorvatské pravice nabírá na hlasitosti. Chorvatské demokratické společenství (HDZ, EPP) utrpělo v prezidentských volbách porážku, na úterý proto strana svolala schůzku vedení, aby výsledek zanalyzovala. Jedná se už o druhý neúspěch v řadě pod vedením premiéra Andreje Plenkoviće, který se mu může stát osudným.

Srbský prezident Aleksandar Vučić mezitím oznámil, že Bělehrad chce mít „dobré vztahy“ s nových sociálnědemokratickým prezidentem Chorvatska. Srbsko je dle jeho slov na „evropské cestě“ a usiluje o dobré vztahy s Chorvatskem.

„Je jedno, jestli Chorvaté naše evropské směřování zablokují nebo ne, i tak budeme pokračovat ve dvakrát rychlejším růstu a rozvoji než oni. Přejeme jim jen to nejlepší a chceme dobré vzájemné vztahy,“ řekl prezident. (Tea Trubić Macan | EURACTIV.hrEURACTIV.rs)

///

K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde