The Capitals: Uchazeči o britské premiérské křeslo předvádí „hororovou show“

Jean-Claude Juncker, Nicola Sturgeonová a Michel Barnier, 11. června 2019

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

EDINBURGH

Přiostřuje se boj o to, kdo se stane příštím britským premiérem či premiérkou. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová si vzala na paškál kampaně potenciálních lídrů konzervativců a označila je za „hororovou show“. V exkluzivním rozhovoru pro EURACTIV.com zároveň uvedla, že tvrdý brexit by „zvýšil pravděpodobnost odtržení Skotska od Spojeného království“. Sturgeonová se v rozhovoru pustila také do opozičních labouristů za jejich nejasnou pozici vůči brexitu a neschopnost prosadit druhé referendum o odchodu země z EU.

Ve Westminsteru zatím konzervativní kandidáti do čela britské vlády představují své plány pro budoucí uspořádání vztahů s Evropskou unií. Největší favorit Boris Johnson se nechal slyšet, že odmítne Unii poslat „platbu za odchod“ ve výši 39 miliard liber, dokud Británii nenabídne lepší dohodu. Stejně tak se zavázal k britskému odchodu z EU nejpozději 31. října tohoto roku.

Další zájemkyně o premiérské křeslo a donedávna předsedkyně Dolní sněmovny Andrea Leadsomová nevyloučila svou potenciální podporu druhému referendu o nezávislost Skotska. Je první z kandidátů, kdo tuto možnost zmínil.

///

LONDÝN

Kde je Boris?  Bývalý ministr zahraničí Boris Johnson, kterého mnozí tipují na nového britského premiéra, se v úterý dostal pod tlak svých konzervativních soupeřů, podle kterých se „schovává před veřejným drobnohledem“. Johnson se překvapivě v rámci své kampaně na veřejnosti příliš neukazuje. Podle Andrey Leadsomové a dalšího kandidáta, poslance Marka Harpera, by měli být všichni zájemci o nejvyšší úřad ochotní čelit otázkám veřejnosti. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

Mayová odchází. Kdo může být dalším brexitovým premiérem?

Po třech neúspěšných pokusech prosadit dohodu o odchodu Británie z Unie, po několikatýdenní snaze dojednat kompromis s opozicí a pod tíhou kritiky z řad vlastní strany, se premiérka Mayová po téměř třech letech vzdává svého úřadu. Na její místo se hlásí skoro tucet zájemců.

///

BERLÍN

Vestagerová? Ne, děkuji. Budoucí europoslankyně za SPD Katarina Barleyová vyloučila možnost, že by se budoucí předsedkyní Evropské komise měla stát Margrethe Vestagerová (ALDE). V úterním (11. června) rozhovoru pro německé rádio SWR Barleyová řekla, že si této dánské komisařky pro hospodářskou soutěž velmi cení, ale dodala, že se Vestagerová neúčastnila eurovoleb jako spitzenkandidátka. Evropský parlament se shodl na tom, že nástupcem Jeana-Clauda Junckera může být pouze některý ze spitzenkandidátů, připomněla Barleyová. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Macronovo „druhé jednání“. Francouzský premiér Edouard Philippe dnes představí politický kalendář Macronovy administrativy včetně plánované legislativy v následujícím „druhém jednání“ jeho pětiletého prezidentského mandátu. Jeho součástí má být i obnovení důvěry ve vládu, kterou otřásla krize žlutých vest a porážka Macronova hnutí En Marche! v eurovolbách.

Podle mluvčí Macron v červnu a červenci před parlamentem nepromluví, jeho řeč je odložena na pozdější datum.

Útok na francouzské víno. „Francie nám za víno účtuje mnoho, zatímco my za francouzské víno velmi málo,“ řekl americký prezident Donald Trump na televizní stanici CNBC. Podle prezidenta si američtí producenti vína stěžují, že francouzské víno se do regálů amerických obchodů dostává doslova „za nic“. Předseda francouzského vinařského výboru na pohrůžky o dalším zdanění reagoval slovy, že to byl spíš „evropský problém“, a ne pouze francouzský. „Cla na víno jsou upravována na unijní úrovni,“ dodal. (EURACTIV.fr)

///

MADRID

Občané požadují „více politickou“ Evropu. Španělský ministr zahraničí Josep Borrell si myslí, že budoucí Evropská komise by měla reagovat na požadavek občanů týkající se „více politické Evropy“. Ministr se domnívá, že právě takové přání vyjádřili Evropané v květnových eurovolbách. V úterý o tom informovala agentura EFE, mediální partner sítě EURACTIV.

Borrell zdůraznil, že Evropané ve volbách vyjádřili, že „chtějí Evropu, jež dokáže čelit problémům, které nemohou být vyřešeny skrze další legislativu, ale skrze přijetí politických rozhodnutí v tak stěžejních oblastech jako je migrace, klimatická změna, dokončení architektury eura a jeho role ve světě,“ tvrdí Borrell. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

ŘÍM

Čas na kompromis. Italský premiér Giuseppe Conte řekl, že jeho vláda je „odhodlána“ k tomu, aby se vyhnula spuštění disciplinárního řízení pro porušení rozpočtových pravidel. Zároveň se Conte spolu se svými dvěma zástupci Di Maiem a Salvinim dohodl, že nebudou přijata žádná úsporná opatření k potěšení Bruselu.

O krok blíž. Mezitím se však představitelé vlád EU v Hospodářském a finančním výboru (poradním tělesu Rady EU) shodli s Komisí, že řízení proti Římu je žádoucí. Jejich stanovisko ale nijak nepředjímá rozhodnutí ministrů EU o zahájení řízení. Doporučení ohledně rozpočtových pravidel bylo na stole již v listopadu, tehdy ale k zahájení řízení nakonec nedošlo. Nyní to však vypadá, že už nezbylo příliš mnoho prostoru pro kompromis. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

Komise chce zahájit disciplinární řízení s Itálií kvůli vysokému veřejnému dluhu

EK dospěla k závěru, že Itálie kvůli svému rostoucímu dluhu porušuje fiskální pravidla EU. Tato situace je důvodem k zahájení disciplinárního řízení. Pokud členské státy EU v příštích dvou týdnech toto rozhodnutí podpoří, může EK následně doporučit zahájení procedury.

///

VARŠAVA

Polský business. Podle posledních zpráv EY je Polsko nejatraktivnější středoevropskou zemí pro přímé zahraniční investice. V celoevropském hodnocení skončilo na šestém místě. V roce 2018 přiteklo do Polska 272 přímých zahraničních investic (FDI). V porovnání s tím směřovalo do Velké Británie 1054 investic, do Maďarska 101 a do Česka 65. Nejvíce se investovalo do automobilového průmyslu, dopravy a logistiky, ale také třeba do chemického průmyslu. (EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Slovenská ekonomika zpomalí. Podle bývalého ministra financí Petera Kažimíra, který po své vládní funkci nastoupil do čela Slovenské národní banky (NBS), bude ekonomický růst na Slovensku zpomalovat. Důvodem je slabší zahraniční poptávka a „globální ochlazování“. Není ale podle něj žádný důvod se obávat recese nebo deflace, jedná se spíše o „špatnou náladu“.  (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

BUKUREŠŤ

Rumunská pozice k Moldavsku. Rumunské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že vůle občanů je to jediné, co zaručuje legitimitu politického procesu. Úřad tak naznačil podporu nově zformované vládní koalici v Moldavsku. Prohlášení se přitom značně liší od pondělního vyjádření šéfa diplomacie Teodora Melescanua, podle kterého je jediným řešením krize v Moldavsku vypsání předčasných voleb. Premiérka Viorica Dancilaová na tento nesoulad reagovala tím, že „někteří se možná k věcí vyjádřili příliš brzy“ a že Rumunsko v této důležité otázce musí zachovat jednotnou pozici. (EURACTIV.ro)

///

PRAHA

Český eurokomisař by se mohl chopit obchodu či jednotného trhu. Český premiér Andrej Babiš chce, aby ČR získala v nové Evropské komisi portfolio pro obchod či vnitřní trh. Ministr zahraničí Tomáš Petříček s ním souhlasí, přikláněl by se však i k sektorům, jako jsou inovace či digitální ekonomika.

Petříček v pořadu České televize dále uvedl, že současná eurokomisařka Věra Jourová je jedním z „nejvážnějších kandidátů“, který má šanci získat velmi významné portfolio. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

///

ATHÉNY

4 měsíce čekání. Řecké podniky jsou nuceny čekat v průměru téměř čtyři měsíce na příspěvky od státu. Doba se podle výroční zprávy švédské společnosti Intrum řadí mezi vůbec nejdelší v EU.

Pochybnosti nad rozpočtem. Guvernér řecké národní banky Yannis Stournaras včera varoval, že se Řecku příští rok nepodaří dosáhnout svých rozpočtových cílů. Upozornila na to také Evropská komise. Důvodem jsou neúsporná opatření premiéra Alexise Tsiprase. Záležitostí se bude ve čtvrtek zabývat euroskupina. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

NIKÓSIE

Kypr bude regulovat AirBnB. Kypr chce regulovat ubytovací služby typu Airbnb. Návrh zákona, který by měl být definitivně schválen po letních prázdninách, požaduje, aby majitelé ubytovacích prostor evidovali své ubytovny a platby daní ve zvláštním rejstříku. Nové standardy se dotknou apartmánů i pokojů, které jsou nabízeny k ubytování. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.GR)

///

SOFIE

Bulharsko zaostává v digitalizaci. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti, který ukazuje konkurenceschopnost v digitální oblasti v EU, je na tom Bulharsko s rozvojem digitalizace nejhůře. Podíl Bulharů, kteří mají alespoň základní digitální znalosti je zhruba 29 %. Průměr EU je přitom 57 %. Pouze 11 % obyvatel má více než základní zkušenosti, což představuje méně než třetinu průměru EU. Podprůměrné je také zavádění digitálních technologií v podnicích. (Dnevnik.bg)

///

ZÁHŘEB

Čekání na stranický feedback. Vládní chorvatská Demokratická strana (HDZ, EPP) stále hledá vysvětlení, proč skončila v evropských volbách tak špatně. Straničtí členové museli předložit své analýzy výsledku a nyní čekají na zpětnou vazbu od svého předsedy. Anonymní zdroje ze strany včera prozradily, že premiér plánuje ukončit svůj mírný vůdcovský styl. Sami členové strany ale doufají, že celá záležitost bude nakonec „zametena pod koberec“. (Tea Trubić, EURACTIV.hr)

///

VILNIUS

Stav národa. Prezidentka Dalia Grybauskaiteová pronesla před litevským parlamentem svou poslední řeč o stavu národa. Apelovala přitom na potřebu rozvoje místní politické kultury. Dále se zaměřila na boj proti korupci a poprvé v historii také na klimatickou změnu.

Ministr zahraničí mezitím zveřejnil prohlášení podporující rozšíření EU a vyzývající k otevření přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. (Angele Kedaitiene, http://eunewslithuania.com/)

The Capitals: Třináct zemí včetně ČR vyzývá k podpoře rozšíření EU

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.