The Capitals: Trump se na summitu NATO opřel do Macrona

© EPA/AUSTRALIA AND NEW ZEALAND

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

LONDÝN

Severoatlantická aliance slaví v rámci dvoudenního setkání v Londýně své sedmdesátileté výročí. Na venkovské usedlosti poblíž metropole dnes proběhnou klíčové rozhovory o budoucí alianční strategii.

Během tříhodinového jednání lídři členských zemí NATO projednají nové hrozby aliance, včetně těch v kybernetickém a vesmírném prostoru. V nezávazném komuniké se mají opětovně zavázat ke společné obraně, a poprvé také vyjádřit postoj vůči rostoucí vojenské síle Číny. Stoupající vliv Pekingu nabízí příležitosti, ale také přináší výzvy, zmiňuje návrh deklarace. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga proto aliance Čínu neoznačí za „nového protivníka“.

Hlavní neznámou je, jestli NATO stále dokáže najít společnou řeč v některých politických otázkách. Namísto oslav se představitelé členských států při příležitosti večeře v Buckinghamském paláci ponořili do nepříjemných bilaterálních jednání.

Centrem pozornosti byl v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož nedávné ostré komentáře o „mozkové smrti“ NATO mnohé překvapily a znásobily už tak napjatou náladu uvnitř aliance, která se potýká se spory okolo budoucí strategie a sdílení břemene.

Macron si podle svých slov z Londýna stojí za výrokem, který americký prezident Trump označil za „velmi urážlivý“ vůči ostatním členům aliance. V rámci následného a poměrně napjatého rozhovoru řešili tito dva lídři strategii v otázce Islámského státu, nakonec však nasadili překvapivě smířlivý tón. Podle Macrona aliance potřebuje „strategické vyjasnění“ toho, jak zajistit dlouhotrvající mír v Evropě.

Německá kancléřka Angela Merkelová se po jednání s Macronem, britským premiérem Johnsonem a tureckým prezidentem Erdoganem nechala slyšet, že do dnešní schůze jde „s optimismem“, a to i přes rozdílné pohledy států na „zdraví“ aliance.

Šéf NATO Stoltenberg věřil, že se pomocí dohody podaří zabránit turecké výhružce ohledně blokování plánů aliance na východě kontinentu. Zástupci východoevropských států ale tak optimističtí nebyli, většina z nich byla ve svých odpovědích na dotaz EURACTIV.com opatrná.

Bezpečnostní experti vyjádřili své přesvědčení, že je nepravděpodobné, aby Turecko nadále blokovalo východní obranný plán NATO. Otázkou ovšem je, co bude požadovat na oplátku.

Zatímco byli lídři na audienci u královny, demonstranti před palácem obviňovali Erdogana z válečných zločinů, a Trumpovi dávali najevo, že v Londýně není vítán. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

BERLÍN

Lepení koalice. Jen několik dní poté, co se do čela německých sociálních demokratů (SPD) dostali kritici současné vlády, Norbert Walter-Borjans a Saskia Eskenová, konzervativní politici se snaží zabránit posunutí směřování země doleva a zároveň udržet vládní koalici pohromadě. Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová varovala, že její strana nebude pokračovat v dohodnutých penzijních reformách, dokud SPD nepotvrdí svoji podporu velké vládní koalici.

V reakci na volání levice po zvyšování investic v časech slábnoucí ekonomiky připomněla Krampová-Karrenbauerová například závazek koalice k dodržování takzvané „dluhové brzdy“, která nutí vládu udržovat vyrovnaný rozpočet. Krajně levicoví politici její výroky odmítli s tím, že ona i konzervativci hrají politickou hru na úkor německých občanů. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

///

MADRID

Podaří se schválit klimatickou neutralitu? Nový předseda Evropské rady Charles Michel se chce pokusit přesvědčit všechny členské státy, aby na příštím summitu (12.-13. prosince) schválily cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Zavázal se však také k tomu, že bude respektovat zájmy zemí, které může přechod na nulové emise ekonomicky zasáhnout. „Evropa by se měla stát lídrem zelené ekonomiky a investovat do výzkumu, technologií a inovací, které kromě zmírnění vlivu lidstva na klima zajistí nová pracovní místa a sociální blahobyt,“ uvedl Michel v rozhovoru se zpravodajstvím EFE během klimatické konference COP25, která se v těchto dnech koná v Madridu. (Catalina Guerrero | EuroEFE.EURACTIV.es)

///

PAŘÍŽ

Stávka se blíží. Ve čtvrtek začnou ve Francii celostátní protesty proti návrhům na reformu penzijního systému, které mají donutit vládu přehodnotit své plány. Stávka by měla být dlouhodobá a má podporu řady klíčových sektorů včetně dopravců, elektrikářů, učitelů, studentů, policistů či umývačů oken. Zatím poslední stávka vůči penzijnímu systému se v zemi konala v roce 1995 a donutila vládu navrženou legislativu revidovat. (EURACTIV.FR)

///

ŘÍM

ESM zůstává kamenem sporu. Diskuse ohledně reformy Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) nadále dominuje italské politice a vyvolává napětí ve vládní koalici. Předseda Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio odmítá dát novému záchrannému mechanismu zelenou, dokud se společně s ním nereformuje také bankovní unie a Evropský systém pojištění vkladů (EDIS).

Jednání o těchto reformách jsou ale teprve na začátku a ještě dlouho potrvá, než se země dohodnou na jejich finální podobě. Italský ministr financí Roberto Gualtieri se chce proto na dnešním jednání zemí eurozóny dohodnout se svými protějšky alespoň na plánu, podle kterého by měla být reforma bankovní unie i EDIS časem přijata. Není ale jasné, zda to bude Hnutí pěti hvězd stačit. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Tusk je zpět, ale zůstává stranou. Po konci svého předsednictví v čele Evropské rady se Donald Tusk vrátil do Polska. Zatím se ale drží stranou, vyjádřil pouze podporu prezidentské kandidátce Malgorzatě Kidawě-Blońské.

Tusk ve vysílání největší polské televizní stanice (TVN) prohlásil, že jedinou životaschopnou koalicí, která by se do budoucna mohla postavit vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) a stanout v čele Polska, by měla být jeho mateřská Občanská platforma (PO) spolu se středopravou Polskou lidovou stranou (PSL). Levice může být alternativou k PiS, nebude ale podle Tuska pro Polsko přínosná.

Sám Tusk zatím neprozradil, co plánuje po své evropské kariéře dělat. Naznačil pouze, že chce být vidět víc než dosud a že chce spolupracovat s mladými lidmi na změně společnosti. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

PRAHA

ČR zřejmě musí vrátit půl miliardy eur. Deník N údajně obdržel část auditní zprávy Evropské komise, která potvrzuje střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Podle Deníku N auditoři tvrdí, že Babiš má stále vliv na svůj bývalý holding Agrofert, který je zároveň příjemce vysokých dotací z fondů EU. ČR by tak měla Unii vrátit půl miliardy korun, které Agrofert na dotacích nelegálně získal. Premiér jakékoli porušení pravidel odmítá a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová naznačila, že pokud ČR nebude s výsledky auditu souhlasit, mohla by se vůči nim bránit u Soudního dvora EU.

Žaloba proti zbraňové směrnici neuspěla. ČR prohrála soudní spor, který vedla proti přijaté směrnici o nabývání a držení střelných zbraní. Soud totiž rozhodl, že směrnice omezující nabývání některých typů poloautomatických zbraní, není v rozporu s evropskými principy. Téma držení zbraní je pro Čechy velmi citlivé a rozhodnutí soudu spustilo ostré reakce střelecké komunity. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

///

BRATISLAVA

Potraty opět na scéně. Slovenská národní strana (SNS) předložila pozměňovací návrh, který po ženách požaduje, aby před interupcí informovaly o svém záměru otce dítěte. Strana chce také zakázat volně prodejnou hormonální antikoncepci, která by podle SNS měla být dostupná pouze na předpis. Pozměňovací návrh byl předložen během druhého čtení zákona, který má ztížit potraty. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

SOFIE

Nízká úroveň v testech PISA. Testy PISA z minulého roku ukázaly, že úroveň gramotnosti patnáctiletých bulharských žáků je stále nízká. V matematice si značně pohoršily a pokles úrovně gramotnosti v přírodních vědách je dokonce největší ze všech států, které se šetření OECD účastní. Celkově je úroveň čtenářské, matematické i přírodovědní gramotnosti bulharských deváťáků pod průměrem zemí OECD.

///

BUKUREŠŤ

Vzdělávání potřebuje „vzpruhu“. Rumunsko zaznamenalo v testování PISA 2018 nejhorší výsledek za posledních devět let. V zemi tak odstartovala debata o nutné změně vzdělávacího systému. Prezident Klaus Iohannis již dříve spustil projekt „Vzdělané Rumunsko“, jehož implementace ale zatím vázne. Pravděpodobně největším problémem rumunského vzdělávání je ale politická nestabilita a absence dlouhodobé strategie. V čele resortu se totiž za poslední roky vystřídalo hned několik ministrů a legislativa týkající se vzdělávání se velmi často měnila. (EURACTIV.ro)

///

BUDAPEŠŤ

Justiční úřad má nové vedení. Novým šéfem maďarského justičního úřadu, který dohlíží na fungování soudů a jmenování soudců, se stal György Barna Senyei. Jeho předchůdkyně Tünde Handóvá se přesunula na pozici ústavní soudkyně, často se totiž dostávala do konfliktu se soudní porotou, za což ji kritizoval nejen její úřad, ale také Asociace evropských soudců. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Tlak na otevření dalších přístupových kapitol. Předsedkyně srbského parlamentu Maja Gojkovićová po setkání s delegací Evropského parlamentu (EP) prohlásila, že Srbsko je připraveno na otevření dalších čtyř vyjednávacích kapitol, zatím se tak ale neděje. Dosud bylo v přístupovém procesu Srbska do EU otevřeno 17 kapitol. Gojkovićová rovněž potvrdila lídrovi frakce EPP Manfredu Weberovi, předsedovi zahraničního výboru AFET Davidu McAllisterovi a zpravodaji EP pro Srbsko Vladimiru Bilčikovi, kteří zemi navštívili, že srbský závazek vůči evropské integraci nadále trvá.

///

SARAJEVO

Komisařka Rady Evropy volá po zavření uprchlického tábora. „Vučjak (Vlčák) musí být co nejdříve uzavřen. Pokud se tak nestane, lidé tu začnou umírat,“ uvedla komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovićová poté, co navštívila uprchlický tábor na severozápadě Bosny a Hercegoviny. Ve „Vlčáku“ se nachází minimálně 600 lidí, kteří se údajně chtějí přes Bosnu dostat do západní Evropy a začít zde nový život. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///