The Capitals: Třináct zemí včetně ČR vyzývá k podpoře rozšíření EU

© [EPA-EFE/OLIVIER HOSLET / POOL]

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PRAHA

Třináct členských států připravuje dokument, který podporuje vizi rozšíření evropského bloku směrem na západní Balkán. Je mezi nimi Estonsko, Litva, Lotyšsko, Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Itálie, Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko a Malta. Dokument chtějí ostatním partnerům v rámci EU představit na středečním zasedání Coreperu II v Bruselu.

„Hlavní myšlenkou je výzva k zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií,“ prozradil redakci EURACTIV jeden z unijních diplomatů.

„Jedná se o určitou formu nátlaku, která říká, že dilema, zda se má EU nejprve prohlubovat a až poté rozšiřovat, je umělé a špatné. Dokud tyto dva procesy nepůjdou ruku v ruce, EU bude brzy znovu čelit západnímu Balkánu, což ale bude pro obě strany mnohem náročnější a bolestivější,“ uvedl.

Evropská komise oficiálně podpořila otevření přístupových rozhovorů se Skopjí a Tiranou, takový krok však musejí potvrdit všechny členské státy. Francie a Nizozemsko se ale myšlence dalšího rozšíření brání.

Rozšíření EU je také jablkem sváru německé vládní koalice. Zatímco CDU/CSU přístupové rozhovory zatím otevřít nechce, náměstek německého ministra zahraničí Michael Roth (SPD) na jejich zahájení trvá. „Nyní je to na EU. Dali jsme jim své slovo a své sliby bychom měli splnit,“ uvedl Roth v článku pro německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Mezi tradiční zastánce rozšíření EU patří Česko. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) opakovaně vyzval EU k aktivnější roli na západním Balkáně. „Budu silným zastáncem ‚zelené‘ pro obě země,“ uvedl ministr v souvislosti s možným zahájením přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz; Claire Stam, EURACTIV.de, Zoran Radosavljevic, EURACTIV.com)

Ministr Petříček prosazuje zahájení přístupových rozhovorů EU s Albánií a Severní Makedonií

Pro zahájení přístupových rozhovorů EU se Severní Makedonií a Albánií se dnes vyslovil český ministr zahraničí Tomáš Petříček, který se v Bratislavě zúčastnil schůzky s kolegy ze Slovenska, Maďarska, Polska a Francie.

///

BERLÍN

Zachraňte jadernou dohodu. Německý ministr zahraničí Heiko Maas apeluje na Írán, aby udržel jadernou dohodu, přestože její ekonomické benefity se míjí očekáváním. Maas při své včerejší návštěvě Teheránu zdůraznil, že dohoda je pro Evropu z bezpečnostní důvodů „extrémně důležitá“. Jeho íránský protějšek Mohammed Dschawad Sarif varoval, že ti, co podporují ekonomickou válku proti Íránu by neměli předpokládat, že bude nadále bezpečný. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

LONDÝN

Souboj vypukl. Celkem 10 kandidátů bude usilovat o post nového britského premiéra a lídra konzervativců. Mezi nimi ministr životního prostředí Michael Gove, ministr zdravotnictví Matt Hancock, ministr zahraničí Jeremy Hunt, ministr vnitra Sajid Javid, bývalý ministr zahraničí Boris Johnson, bývalá šéfka konzervativních poslanců Andrea Leadsomová, bývalá ministryně práce a důchodů Esther McVeyová, bývalý státní tajemník pro brexit Dominic Raab, ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart a poslanec Mark Harper.

V souvislosti s kampaní se objevují i první skandály. Gove čelil kritice za to, že v mládí užíval kokain. Druhá rána přišla poté, co jeho rival Boris Johnson slíbil, že v případě vítězství bude usilovat o snížení daní podnikatelům. „Jednou věcí, kterou bych jako premiér nikdy neudělal, je použít náš daňový systém pro zvýhodnění těch, co už jsou bohatí,“ prohlásil Gove. „Chudí musí být na prvním místě.“ (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

Mayová odchází. Kdo může být dalším brexitovým premiérem?

Po třech neúspěšných pokusech prosadit dohodu o odchodu Británie z Unie, po několikatýdenní snaze dojednat kompromis s opozicí a pod tíhou kritiky z řad vlastní strany, se premiérka Mayová po téměř třech letech vzdává svého úřadu. Na její místo se hlásí skoro tucet zájemců.

///

BRUSEL

Menšinová vláda na dohled. Extrémně pravicová vlámská strana Vlaams Belang nevylučuje možnost menšinové vlády. Během víkendu to připustila stranická vyjednavačka Barbara Pasová. „Samozřejmě ale preferujeme normální fungování v rámci normální administrativy,“ dodala Pasová. Zatímco vlámská nacionalistická N-VA nevidí problém v menšinové vládě vedené pouze vlámskými stranami spolu s liberální VLD tolerovanou Vlaams Beland, liberálové už odmítli jakoukoliv spolupráci s krajní pravicí. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Koho Itálie vyšle do čela evropských institucí? Italský premiér Giuseppe Conte se včera setkal se svými vládními kolegy Luigi Di Maiem a Matteem Salvinim, aby spolu probrali postup, jak se vyhnout spuštění řízení proti Itálii. Den před setkáním Conte varoval před tím, že Komisi není radno vzdorovat. „Pokud bude procedura spuštěna, poškodí to Itálii,“ dodal premiér.

Trojice diskutovala také o jmenování nového italského komisaře. Oba dva vládní partneři by rádi usilovali o portfolio komisaře pro hospodářskou soutěž nebo průmyslu. Bývalý premiér Mario Monti v rozhovoru s EURACTIV.com vládě doporučil, aby vybrala na post komisaře vysoko postaveného politika. „Itálie potřebuje někoho, kdo umí vyjednávat a kdo se dokáže vyhnout nepatřičným konfliktům,“ navrhl Monti. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

Komise chce zahájit disciplinární řízení s Itálií kvůli vysokému veřejnému dluhu

EK dospěla k závěru, že Itálie kvůli svému rostoucímu dluhu porušuje fiskální pravidla EU. Tato situace je důvodem k zahájení disciplinárního řízení. Pokud členské státy EU v příštích dvou týdnech toto rozhodnutí podpoří, může EK následně doporučit zahájení procedury.

///

MADRID

Španělská tolerantní imigrační politika nemůže trvat na věky. Španělská vláda pokračuje v migrační politice, která je v rámci EU výjimečná. Akceptují totiž všechny, kteří do země přicestují. Takový způsob ale nemůže trvat věčně. V nedávném rozhovoru s EFE to prohlásil americký sociolog kubánského původu Alejandro Portes, letošní vítěz Ceny kněžny Asturské pro sociální vědce.

„V Evropské unii je to unikání politika, ale obávám se, že jednou musí skončit,“ řekl Portes.

Expert poznamenal, že migrační situace v EU vedla k odlišným reakcím. Například Německo je otevřený národ se silnou ekonomikou, zatímco Maďarsko zavírá před migranty dveře.

„Pro mnoho zemí je největším problémem nekontrolovaná migrace. Do Evropy migrují hlavně lidé z Afriky a Blízkého východu, do USA zase ze Střední Ameriky,“ zdůraznil Portes. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

VARŠAVA

Dohoda se Spojenými státy. Ve středu Polsko podepíše se Spojenými státy významnou dohodu, která povýší status amerických sil v Polsku na „trvalou americkou přítomnost na polském území“. Do Polska zřejmě zamíří okolo 1 300 nových amerických vojáků. Varšava přitom zaplatí téměř 2 miliardy dolarů za modernizaci polygonů a vojenské infrastruktury, kterou budou Američané využívat.

To všechno má s ohledem na ruskou hrozbu zvýšit bezpečnost Polska a celého regionu. Americký think-tank Stratfor, který se věnuje bezpečnosti, však varuje, že posílení americké přítomnosti může vést k reakci ze strany Ruska. (EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Co drží Slováky od volebních uren? Ačkoliv se slovenská volební účast v květnových eurovolbách zvýšila, stále byla nejnižší v EU (22 %). Sociolog Michal Vašečka se domnívá, že pouhá menšina Slováků je zcela oddaná evropské myšlence.

„To je o mnoho důležitější fakt než to, že většina Slováků neví, jaké kompetence má Evropský parlament,“ řekl Vašečka v rozhovoru pro EURACTIV.sk

Dalším důvodem je, na rozdíl od Polska nebo Rumunska, že slovenští voliči nemají pocit, že by na Slovensku byla ohrožena liberální demokracie. „Ukazuje se, že Slováci nemají potřebu účastnit se evropských voleb, protože nemají pocit, že Brusel může něco zachránit,“ dodal.

Na druhou stranu, letošní účast byla vyšší, protože si mnoho Slováku myslí, že euroskeptici a populisté ohrožují budoucnost Evropské unie.

///

BUKUREŠŤ

Rumunský ministr zahraničí podporuje moldavského oligarchu. Zatímco EU vyjádřila podporu vládní koalici, která vzešla z nově zvoleného moldavského parlamentu, rumunský ministr zahraničí Teodor Meleșcanu naopak podporuje návrh Demokratické strany na uspořádání předčasných voleb. Demokratická strana, která je pod kontrolou oligarchy Vlada Plahotniuce, považuje vládu v čele s prounijní šéfkou volební koalice ACUM Maiou Sanduovou za nelegitimní. Meleșcanu vidí nové volby jako „jediné možné řešení“ politické krize a dodal, že požádal rumunského velvyslance o setkání s lídry Demokratické strany. (EURACTIV.ro)

///

ATHÉNY

Je to oficiální. Po měsících spekulací ohledně předčasných voleb a s ohledem na 9,5% porážku v eurovolbách, požádal řecký premiér Alexis Tsipras v pondělí večer o rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb „aby byl obnoven mandát veřejnosti“. Volby jsou naplánovány na 7. července.

Hlavní opoziční lídr strany Nová demokracie Kyriakos Mitsotakis řekl, že Tsipras předčasné volby původně neplánoval, „způsobil to až výsledek evropských voleb“. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

NIKÓSIE

Kodex o sexuálním obtěžování. Tři odborové svazy podepsaly kodex týkající se sexuálního obtěžování v soukromém, veřejném i státním zaměstnání. Kodex zahrnuje velice detailní popis toho, co má a nemá být součástí zaměstnaneckých smluv. Informoval o tom web Philenews, mediální partner EURACTIV.gr. Kodex bude součástí kolektivních dohod podepsaných členy svazu. Minulý rok bylo evidováno 1 830 pracovních stížností, 17 z nich se týkalo nerovnosti pohlaví na pracovišti, tedy kategorie, která zahrnuje rovněž sexuální obtěžování. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.GR)

///

SOFIE

Financování politických stran. Organizace Transparency International vyjádřila nesouhlas s „kontroverzním, chaotickým a reaktivním přístupem“ ke změně legislativy upravující financování politických stran. Ve čtvrtek schválil parlamentní rozpočtový výbor návrh premiéra Bojka Borisova doplňující státní rozpočet, kterým se snižuje příspěvek za hlas na pouhý 1 lev (přibližně 50 centů) z původních 11 leva. (Partner sítě EURACTIV Dnevnik.bg)

///

ZÁHŘEB

Pád populistů. Populistické a euroskeptické hnutí Lidský štít se dva týdny po volbách, ve kterých získalo jeden mandát, oficiálně rozpadlo. Lídr strany Ivan Vilibor Sinčić se svou ženou původně zájem o křeslo v EP neměli, pak ale změnili názor. Ostatní členové strany pár viní z toho, že stranu podvedli. (Tea Trubić, EURACTIV.hr)

Juncker v Záhřebu. Předseda EK Jean-Claude Juncker o víkendu v Záhřebu prohlásil, že by chtěl Chorvatsko co nejdříve vidět jak v schengenském prostoru, tak i v eurozóně. Země podle něj díky reformám zaznamenala ekonomický i finanční pokrok. (Tea Trubić, EURACTIV.hr)

///