The Capitals: Tajani bude muset vysvětlit své kontroverzní výroky o Mussolinim

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

ŘÍM

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani vzbudil rozruch kontroverzním výrokem o italském fašistickém vůdci Benitu Mussolinim.

„Mussolini? Dokud v návaznosti na Hitlera nevyhlásil celému světu válku, dokud nezačal prosazovat rasové zákony, a pokud odhlédneme od dramatického příběhu Matteottiho (italský socialistický politik, který byl zavražděn po kritice fašistického režimu – pozn. red.), udělal pro naši zemi pozitivní věci, když vybudoval infrastrukturu. Podíváme-li se na konkrétní fakta, nemůžeme říci, že ničeho nedosáhl,“ prohlásil Tajani pro Radio 24.

„Nejsem fašista, nikdy jsem jím nebyl a nesdílím jeho politické myšlení. Pokud ale mám být upřímný, Mussolini vybudoval silnice, mosty, stavby a sportoviště, získal zpět pro naši zemi spoustu území,“ uvedl dále předseda europarlamentu.

Ve své chvále pokračoval: „Ano, (Mussolini) samozřejmě nebyl šampionem demokracie. Řada věcí se ale udělala, to musíme uznat.“ Na druhou stranu Tajani prohlásil, že Mussoliniho vládu pozitivně nehodnotí, a to kvůli rasovým zákonům, Matteottiho případu a válce. „To všechno je nepřijatelné,“ uvedl.

V Evropském parlamentu Tajaniho vyjádření vzbudilo kritiku. Předseda sociálnědemokratické frakce (S&D) Udo Bullmann jej označil za „neuvěřitelné“. „Jak může prezident Evropského parlamentu přehlížet podstatu fašismu? Potřebujeme okamžité objasnění,“ napsal na Twitter.

„Dvě hodiny poté, co ocenil Mussoliniho, se Tajani setkal se Salvinim a Meloniovou, krajně pravicovými Italy,“ dodal Bullmann. „Takhle vypadá budoucnost EPP (Evropské lidové strany) po Orbánovi?“

Tajaniho reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „Ti, kdo manipulují s tím, co jsem řekl o fašismu, by se měli stydět. Vždy jsem byl přesvědčeným antifašistou a nedovolím nikomu, aby tvrdil opak. Fašistická diktatura, rasová práva a s nimi spojená úmrtí jsou nejtemnější stránkou italské a evropské historie,“ odpověděl.

Itálie se přibližuje k Číně: Čína chce z Itálie udělat svou obchodní bránu do Evropy. Vyplývá to z memoranda o spolupráci mezi čínskou a italskou vládou, které počítá se zapojením Itálie do Nové hedvábné stezky. Očekává se, že obě strany dokument podepíší 22. a 23. března, kdy čínský prezident Si Ťin-pching poprvé navštíví Itálii.

Italové s přípravou na nové čínské partnerství nezahálí. Italský senátor Lucio Malan (Forza Italia) pro EURACTIV uvedl, že Řím již podnikl několik konkrétních politických kroků. Zmínil například nedávnou cestu místopředsedy vlády Luigiho Di Maia (Hnutí pěti hvězd) do Číny. Itálie také v Radě EU vetovala uznání Juana Guaidóa prezidentem Venezuely.

Italská zahraniční politika tak nabírá nový směr. Upozornil na to místopředseda parlamentní komise pro zpravodajské služby a bezpečnost Adolfo Urso.

„Faktem je, že vláda o tom neřekla ani své zemi, ani parlamentu, který se k tomu ještě nevyjádřil,“ prohlásil italský poslanec (Bratři Itálie). Spolupráce s Čínou podle něj přináší řadu rizik, které zdůraznila již loňská národní bezpečnostní zpráva. Největším nebezpečím je podle reportu ohrožení kybernetické bezpečnosti a „kolonizace“ Itálie skrze čínský vliv na vědu, výzkum a průmyslový sektor. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

BRUSEL

Skandál týkající se humanitárních víz: Belgický exministr pro migraci Theo Francken na vlastní pěst vydával hromadná humanitární víza syrským křesťanům. Odhalilo to vyšetřování belgické vlády, podle které odpověděl Francken asi třinácti neznámým zprostředkovatelům víz.

Belgičtí poslanci kromě vlámské strany N-VA, jíž je Francken členem, tento způsob udělování víz odsoudili. „Francken systém“ podle nich otevřel novou migrační cestu do Belgie. Příchozí lidé navíc neprošli identifikací na úřadech.

Celkem se jednalo o 1502 lidí, z nichž 1150 získalo azyl, nebo na něj čekají. 121 lidí pak získalo víza, aniž by předtím požádalo o azyl, a belgická vláda nemá ponětí o tom, kde žijí.

Neatraktivní Brusel: Zhruba 275 britských bankovních a finančních firem přesune své aktivity do jiných zemí EU. Vítězem je Dublin, který si vybralo až 100 firem, následuje ho Lucemburk (60), Paříž (41), Frankfurt (40) a Amsterdam (32). Brusel jich získal pouze 9. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Žádná dohoda – žádná cesta: Poslanci britského parlamentu včera odmítli těsnou většinou odchod z Evropské unie bez dohody. Rozhodnutí není právně závazné a odchod Británie bez dohody 29. března je stále ve hře. Poslanci budou dnes hlasovat o možnosti brexit odložit. (Samuel Stolton, Euractiv.com)

Brexitové drama pokračuje. Britský parlament zamítl odchod země z Unie bez dohody

Britský parlament těsnou většinou zamítl variantu „no-deal brexit“ v jakémkoliv případě. EU bere výsledek na vědomí. Brexit bez dohody je přesto stále ve hře. Na čtvrtek 14. března je plánováno hlasování o odkladu brexitu do konce června tohoto roku.

///

BERLÍN

Zelení chtějí rozpočet eurozóny ve výši 110 miliard euro: V německém Spolkovém sněmu se má dnes projednávat dokument, ve kterém Zelení navrhují, aby střednědobý cíl rozpočtu eurozóny dosahoval 1 % společného HDP. To by znamenalo 110 miliard euro (2,8 bilionu korun). Z dokumentu, který má k dispozici partner sítě EURACTIV Tagesspiegel, ovšem není jasné, co je „společným HDP“ myšleno. (EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Zákon o whistleblowerech: Francie se nakonec přidala ke společnému postoji EU vůči směrnici o whistleblowerech (informátorech, kteří odhalují velké kauzy) a podpořila ji. Musí však zároveň upravit své vnitrostátní právní předpisy, evropská legislativa totiž dovoluje whistleblowerům využít k šíření informací jakýkoliv způsob či kanál. Francouzský zákon je ovšem přísnější.

Paříž a lidovci se přou o Štrasburk: Německá křesťanskodemokratická strana CDU se vyslovila pro to, aby francouzský Štrasburk již nebyl jedním ze sídel Evropského parlamentu. Francouzští politici něco takového odmítají. Ukazuje se ale, že německý pohled sdílí Evropská strana lidová (EPP), která má prozatím v EP nejvíce křesel. (EURACTIV.fr)

///

VARŠAVA

Od vojenské přítomnosti k mírovým operacím: Polská vláda se nechala slyšet, že v rámci mírové mise OSN pošle do Libanonu 170 vojáků. Předchozí kabinet se naopak soustředil na polskou vojenskou přítomnost v Iráku a Afghánistánu.

Více škody než užitku: Tvrdý brexit by podle Polského ekonomického institutu stál Poláky 46 500 pracovních míst souvisejících s exportem do Británie. Nejohroženějšími sektory jsou zemědělství a potravinářský průmysl, v nichž by důsledky mohlo pocítit zhruba 10 000 pracovníků. (EURACTIV.pl)

///

ATHÉNY

Tsiprasova snaha oslovit více voličů: Levicová vládní strana premiéra Alexise Tsiprase Syriza potvrdila, že do evropských voleb půjde pod názvem „SYRIZA – Progresivní aliance“. Na kandidátku přizvala i nestraníky a chce tak oslovit i voliče levého středu.

Dobrá zpráva pro hoteliéry: Řecký sektor cestovního ruchu vloni vzrostl o 6,9 %, a podílel se tak na pětině řeckého HDP a pětině z celkového počtu pracovních míst. Výzkum provedla Světová rada cestovního ruchu (WTTC).

Podpora Turecku: Největší řecké strany v Evropském parlamentu hlasovaly proti rezoluci vyzývající k zastavení přístupových rozhovorů s Tureckem. Hlavní média však informaci mezi nejdůležitější zprávy nezařadila. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

BRATISLAVA

Slovensko bude nadále dotovat elektromobily: Vláda schválila dlouho očekávaný Akční plán pro rozvoj elektromobility. „Slovensko je automobilovou velmocí. Elektromobily jsou trendem v tomto odvětví, a pokud chceme zůstat mezi lídry, musíme podpořit tento nový směr,“ uvedl ministr hospodářství Peter Žiga. Plán počítá s dotací pět milionů eur na nákup nových elektromobilů, milion by měly získat samosprávy na výstavbu nezbytné infrastruktury a 30 tisíc euro má jít na informační kampaň. (Pavol Szalai, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Babiš podporuje druhé referendum o brexitu: Andrej Babiš poradil britské premiérce Therese Mayové, aby uspořádala druhé referendum o brexitu. „Říkal jsem jí, že nejlepším řešením by bylo, aby Velká Británie zůstala v Evropské unii. Proto jsem přesvědčen, že stojí za to vypsat nové referendum,“ uvedl Babiš na svém Twitteru. Mayová se ale rozhodla jeho radou neřídit.

ČR plánuje svou digitální daň: Ministři financí členských států EU se nedohodli na zavedení celoevropské digitální daně. Česká ministryně financí Alena Schillerová se proto domnívá, že by ČR měla mít svou vlastní legislativu. „Zahájila jsem práce na takzvané digitální dani na národní úrovni,“ uvedla ministryně. Nejlepším řešením by ale podle ní bylo zavedení celosvětové digitální daně. Informovalo o tom Aktuálně.cz. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

Digitální daň v EU bude mít negativní dopady na malé evropské podniky, upozorňují technologické firmy

Bude-li v EU zavedena digitální daň, může to omezit hospodářský růst, který je závislý na malých domácích firmách. Brusel takový argument odmítá. Velké americké firmy by se s novými náklady vypořádaly lépe.

///

BUKUREŠŤ

Parlament odmítl opětovné projednání rozpočtu: Rumunský parlament nevyhověl žádosti prezidenta Klause Iohannise na přepracování státního rozpočtu. Navrhovaný rozpočet se tak vrací zpět k prezidentovi, který jej podle rumunského práva nyní musí podepsat.

Rusko může profitovat z korupce: Pokud v Rumunsku selže boj proti korupci, budou z toho profitovat právě ti hráči, kteří se na selhání podíleli, například Rusko. Myslí si to americký velvyslanec v Rumunsku Hans Klemm. V interview pro Rádio Svobodná Evropa hovořil také o Ruskem sponzorovaných kybernetických útocích proti spojencům NATO a vyjádřil rovněž podporu Lauře Kovesiové, kandidátce na post evropského veřejného žalobce. (EURACTIV.ro).

Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

///

SOFIE

Mladé matky: Podle statistik Eurostatu má Bulharsko v porovnání s ostatními zeměmi EU nejvyšší podíl matek mladších 20 let (13,8 %). Bulharské prvorodičky jsou také nejmladšími v celé Unii (26,1 let). Podíl matek, kterým se narodí třetí dítě, je naopak v zemi nejnižší (7,9 %) ve srovnání se zbytkem EU.

///

ZÁHŘEB

Pro odložení brexitu: Chorvatsko je podle svého premiéra Andreje Plenkoviće otevřeno možnosti odložit termín odchodu Velké Británie z Unie. Předseda vlády uvažuje nad dvěma scénáři: odklad nejpozději do 1. července, který by dal Británii poslední šanci na řádný brexit; nebo delší odklad, který by ovšem přinesl celou řadu otázek, jako například účast Britů ve volbách do Evropského parlamentu. Plenković by upřednostnil kratší verzi. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

SARAJEVO

Chorvatská strana odmítla řešit sjezd šovinistů: Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny (HDZ BiH) hlasovalo proti návrhu, podle nějž se měl parlament zabývat kritikou nedávnou sjezdu srbských šovinistů a rasistů (tzv. četníků). Proti byly i všechny srbské strany. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Španělsko odmítá uznat Kosovo: Španělský ministr zahraničí Josep Borrell potvrdil, že pozice jeho země vůči Kosovu zůstává stejná. Španělsko je jedním z pěti členských států EU, které neuznává Kosovo jako samostatný stát. Srbský ministr zahraničí Ivica Dačić zase podporuje jednotu Španělska a zavrhuje jakékoli pokusy o internacionalizaci katalánského boje za nezávislost. (Julija Simić, Beta-EURACTIV.rs)

///

MADRID

Vlajky vlají: Katalánský prezident Quim Torra odmítl z úředních budov odstranit žluté stužky a hvězdnaté vlajky, které jsou obě symbolem katalánského separatistického hnutí. Torra tak neuposlechl 48hodinovou lhůtu stanovenou národní volební komisí na žádost největší katalánské opoziční strany Ciudadanos.

Torra obvinil volební úřad ze zaujatosti a hájil se tím, že veřejné osoby mají právo na svobodu projevu, přičemž vyvěšení symbolů je jeho součástí.

Ve Španělsku se 28. dubna konají předčasné volby a Katalánsko bude hlavním tématem předvolebních kampaní. O necelý měsíc později, 26. května, se v zemi konají také komunální, krajské a evropské volby. (Jorge Valero, EURACTIV.com).