The Capitals: Spory o právní stát brzdí společné plány na ekonomickou obnovu

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. Dnešní speciální edice se věnuje zprávám Evropské komise o právním státu v EU.


Evropská komise ve středu (30. září) zveřejnila dlouho očekávané zprávy o stavu právního státu v jednotlivých zemích Evropské unie. Jak na ně metropole zareagovaly?


POZITIVNÍ REAKCE

Německý ministr pro evropské záležitosti Michael Roth (SPD) uvítal zprávu komisařů Didiera Reynderse a Věry Jourové o stavu právního státu v členských státech. Zpráva mimo jiné zmiňuje i pokračující debatu v Německu ohledně otázky, zda by federální či státní ministři spravedlnosti měli mít pravomoc vydávat pokyny státním zástupcům. Obava z možného zneužití této praktiky je dle zprávy dnes omezena institucionálními zábranami a zvyklostmi.

Také italská vláda vítá novou zprávu Komise o stavu vlády práva v Unii. Tamní ministr pro evropské záležitosti Enzo Amendola při té příležitosti připomenul, že Itálie už byla nakloněna červencové dohodě na Fondu obnovy, který mimo jiné zahrnuje makroekonomickou kondicionalitu a podmiňuje čerpání fondů dodržováním principů vlády práva.

Za Česko na zprávu zareagovala státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková. „Hodnoty právního státu a nezávislé justice jsou pro Česko klíčové. Proto vítáme zprávu Evropské komise o stavu právního státu v zemích EU (…) Vedeme si dobře a na oblastech, kde se můžeme zlepšit, pracujeme,“ uvedla.

EK členským státům vystavila vysvědčení z vlády práva. Česku vytkla nedostatečný boj s korupcí

Komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou zprávu o stavu právního státu v Evropské unii. Jedná se o preventivní nástroj nového mechanismu na ochranu vlády práva v EU. Jak si unijní země vedou?

Rumunsko již dlouho tvrdí, že taková zpráva je potřeba, a to namísto CVM (mechanismus o spolupráci a ověřování), které Rumunsko a Bulharsko mezi ostatními diskriminuje,“ uvedl rumunský prezident Klaus Iohannis během středeční tiskové konference. Zároveň potvrdil, že vláda souhlasí s tím, jak zpráva situaci v zemi popisuje.

Bulharská ministryně spravedlnosti Desislava Akhladova, stejně jako vládnoucí strana GERB, popisují zprávu Evropské komise jako „pozitivní a objektivní“, a to navzdory tomu, že zemi kritizuje za nevalné výsledky v oblasti boje proti korupci a za to, že velká část médií poklonkuje tamní vládě. Naproti tomu, největší opoziční strana BSP uvedla, že zpráva zemi popisuje jakožto korupční stát, který se vymkl kontrole. „Evropská komise vidí problémy v Bulharsku, ale mlčí, pokud jde o následky,“ uvedl Hristo Ivanov ze strany Demokratické Bulharsko.

Slovinská ministryně spravedlnosti Lilijana Kozlovičová novou zprávu Komise vítá, a to zejména pokud jde o zjištění týkající se stavu justice. Zdůraznila přitom, že zpráva mluví o tom, že slovinská justice je v dobrém stavu. Komise v tomto ohledu vyzdvihuje zejména využití informačních technologií, dobré fungování Soudní rady a Nejvyššího soudu pokud jde o personální management, či celkově dobré řízení tamní soudní soustavy, prohlásila ministryně.

Pokud jde o Irsko, Komise vyjádřila své obavy ohledně irského zákona týkajícího se pomluv a nactiutrhání, který podle komisařů potlačuje a oslabuje „schopnost tisku odhalovat korupci“. Komise v tomto ohledu zdůrazňuje, že mezi negativa právního řádu v zemi patří časté žaloby na ochranu osobnosti, kterými se lidé na základě zmíněného zákona brání proti pomluvám a nactiutrhání, dále pak vysoké poplatky za obhajobu v soudních sporech a vysoké náhrady škody přiznávané irskými soudy, což jsou aspekty, které podle Komise podněcují k autocenzuře a omezují svobodu médií.


KRITIKA

Jak se očekávalo, Polsko a Maďarsko mají vážné výtky vůči konceptu, metodologii a zdrojům zpráv o svých zemích. Podle společného vyjádření polského ministra spravedlnosti a jeho maďarské kolegyně zprávy nemohou posloužit jako základ diskuse o právním státu v EU.

Ještě před společným prohlášením označila maďarská vláda zprávu Komise za „absurdní a nepravdivou“. „Maďarsko je jednou z mála členských států, kde přetrvává ryzí pluralita médií,“ píše se v prohlášení vlády. „Jen objektivní a nestranná analýza všech spolehlivých informací ohledně situace v Maďarsku může vést k závěru, že základní hodnoty EU jsou zde respektovány,“ reagovala maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odmítl myšlenku na propojení vyplácení fondů EU s dodržováním principů právního státu. Maďarský parlament zároveň pohrozil, že neschválí unijní Plán obnovy, pokud bude tento mechanismus obsahovat.

(EURACTIV Network)


DALŠI ZPRÁVY Z EVROPY

BERLÍN

V sázce je vše, čeho jsme v posledních měsících dosáhli. Kancléřka Angela Merkelová (CDU) apelovala na poslance německého Bundestagu, aby virus brali vážně. Každý den nyní přibude ve Spolkové zemi zhruba tisíc nových případů. Pokud trend bude pokračovat, podle kancléřky může do Vánoc toto číslo narůst na 19 tisíc případů za den. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

ATHÉNY

Vyrovnané vztahy mezi Athénami a Ankarou? Svou pětidenní cestu zahájil americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pondělí v řecké metropoli. Pak se přesunul na Krétu, kde navštívil námořní základnu USA a NATO a setkal se zde rovněž s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem. Řecká strana americkou návštěvu uvítala a to zejména proto, že se jedná již o druhou podobnou cestu představitele USA v poslední době. Naopak Turecko, se kterým Řecko vede dlouhodobý spor o průzkumné vrty ve Východním Středomoří, se na americký cestovní plán nakonec nedostalo. USA se však podle svých slov snaží s oběma sousedními rivaly udržovat vyrovnané vztahy. (Alexandros Fotiades, Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

ŘÍM

Pompeo v Římě. Další zastávkou amerického ministra zahraničí Mika Pompea po jihoevropských zemích byla ve středu italská metropole. Setkal se zde s premiérem Giuseppe Contem a italským ministrem zahraničí Luigi Di Maiem. „Spoléháme na vliv USA v Libyi i jinde ve světě, že se dokáže postavit tamějším sabotážím,“ zdůraznil při té příležitosti Di Maio. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)

PAŘÍŽ

Paříž se obává nových omezení v boji proti koronaviru. Francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran dnes pravděpodobně oznámí nová vládní opatření, která mají zamezit nárůstu případů Covid-19 v zemi. Francouzské hlavní město, které již nyní dosahuje vysokých počtů nakažených, se obává opětovného „lockdownu“, a to především proto, že francouzský prezident Emmanuel Macron doposud nevyloučil žádný možný scénář. (Lucie Duboua-Lorsch | EURACTIV.fr)

MADRID

V některých oblastech hrozí nekontrolované šíření viru. Španělský ministr zdravotnictví ve středu varoval před „vysokým nebezpečím nekontrolovaného“ přenosu viru v některých oblastech země včetně Madridu. Právě hlavní město začíná být nejvíce zasaženým místem v zemi. (EUROEFE, EPA)

BRATISLAVA

Vyhlášen stav nouze. Slovenská vláda schválila usnesení o vyhlášení nouzového stavu, a to z důvodu boje proti druhé vlně koronaviru, která zemi zasáhla silněji než vlna první. Stav nouze by v zemi měl platit po dobu 45 dní a dává exekutivě možnost omezit některá základní práva a svobody včetně svobody pohybu. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

PRAHA

Stav nouze se vrací. To samé platí o České republice od pondělí, zatím na 30 dní. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly nouzový stav umožní zavedení některých důležitých  systémových opatření. Premiér Andrej Babiš stejně jako ministr vnitra Jan Hamáček nicméně slíbili, že přísnější opatření jako zavírání obchodů nebo omezování pohybu se nevrátí. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

BUKUŘEŠŤ

Odklad voleb? Rumunská vláda vyhlásila parlamentní volby na 6. prosince, zákonodárci však následně rozhodli, že to oni výjimečně stanoví den příštích voleb. Někteří z nich se již nechali slyšet, že volby by se mohly konat z důvodu pandemie Covid-19 až v březnu příštího roku. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.