The Capitals: Španělští socialisté chtějí konec patové situace. Obracejí se na levicové Podemos

© [EPA/ Luca Pergiovanni]

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

MADRID

Dočasná socialistická místopředsedkyně vlády Carmen Calvová v úterý nabídla levicové alianci Unidas Podemos (Společně můžeme) „sdílení širšího a realističtějšího“ společného politického programu, aby mělo Španělsko stabilní vládu. Informoval o tom mediální partner sítě EURACTIV, zpravodajská agentura EFE.

Jednání španělských politických stran, která se konala v průběhu léta, současný politický pat neprolomila. Vítězové dubnových parlamentních voleb – socialistická strana PSOE premiéra Pedra Sanchéze – nemají většinu a hledají nové cesty, jak vládnout s podporou Unidas Podemos, jinak je čekají další volby. Nemají přitom času nazbyt, vládu by měli sestavit do konce září.

Pedro Sanchéz ale poté, co levicová aliance v červenci odmítla nabídku socialistů, sdílení moci v koaliční vládě s Unidas Podemos odmítá.

///

ŘÍM

Běž Giuseppi, běž. Donald Trump na twitteru veřejně podpořil znovu jmenování Giuseppeho Conteho do premiérského úřadu. Americký prezident přitom chybně napsal jméno italského politika – místo „Giuseppe“ uvedl ve svém tweetu „Giuseppi“. Na druhou stranu jej ale Trump označil za „velmi talentovaného muže“, který „silně reprezentoval Itálii na summitu G7“. Trumpův tweet překvapil komentátory, prezident měl totiž blíže spíše k lídru Ligy Matteovi Salvinimu.

Bude vláda? Jednání mezi středolevou Demokratickou stranou a protestním Hnutí pěti hvězd právě probíhají. Italský prezident Mattarella dnes dokončí druhé kolo jednání se stranami, aby se rozhodl, zda udělí mandát ke zformování vlády. Aktivisté Hnutí pěti hvězd by ale sestavení potenciální koalice mohli sabotovat, příští týden se totiž budou moci vyjádřit skrze internetové vnitrostranické referendum prostřednictvím platformy Rousseau. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

Rozpad koalice i vlády? Tři ministři z vládní strany ALDE v úterý opustili své úřady poté, co se partaj rozhodla přesunout do opozice. Ministryně zahraničí a bývalá europoslankyně Ramona Mănescuová se nicméně ke svým spolustraníkům nepřidala. ALDE odešlo z vlády po téměř třech letech, podle premiérky Vioricy Dăncilăové ze socialistické PSD bude kabinet i přesto pokračovat. Opozice nicméně už připravuje hlasování o nedůvěře. (EURACTIV.ro)

///

LONDÝN

Opozice proti tvrdému brexitu. Opoziční poslanci napříč stranami se spojili, aby se společně postavili proti záložnímu plánu premiéra Borise Johnsona opustit Evropskou unii bez dohody 31. října. Jednání mezi šéfkou Liberálních demokratů Jo Swinsonovou, předsedkyní Zelených Caroline Lucasovou, lídrem SNP v dolní sněmovně Ianem Blackfordem a lídrem Labouristů Jeremym Corbynem se uskutečnila v úterý. Cílem rozhovorů bylo vymyslet, jak zabránit odchodu Spojeného království z EU bez dohody.

Mluvčí vlády pod vedením Toryů obvinila opoziční lídry ze „snahy sabotovat pozici Spojeného království“ v jednání s Evropskou unií. Swinsonová v úterý řekla, že ideálně by se měl rozšířit článek 50 a Británie by měla uspořádat druhé, potvrzující referendum. Koalice ale také uvedla, že možností zůstává také vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

SOFIE

Borisov a Johnson probrali brexit. Bulharský premiér Bojko Borisov si podle příspěvku na Facebooku volal se svým britským protějškem Borisem Johnsonem. Jak je u Borisova zvykem, soustředil se především na bezpečnostní otázky a diskusi o brexitu odsunul až na druhou kolej. (Georgi Gotev, EURACTIV.com)

///

PAŘÍŽ 

Rusko, hlavní problém Francie. Francouzský prezident kladl ve své výročním projevu k velvyslancům (27. srpna) velký důraz na Rusko. Evropa podle něj doslova „zmizí“, pokud  nepřehodnotí své strategie – obzvláště co se týče Ruska.

Vzhledem k tomu, že USA a Rusko stejně jako Čína jsou zapojeny do boje o moc, Macron zdůraznil, že Evropa se může stát „buď malými spojenci jednoho nebo druhého anebo si ve hře zajistit svůj podíl“.

„Nemůžeme přestavit Evropu, aniž bychom změnili vztah k Rusku, jinak se totiž Rusko posune o krok blíže moci,“ řekl pár dní poté, co přivítal Vladimira Putina v pevnosti Brégançon.

///

BERLÍN

Přebytek rozpočtu. V úterý (27. srpna) zveřejnil Spolkový statistický úřad půlroční zprávu o veřejných rozpočtech, který ukazuje, že Německo v roce 2019 zatím dosáhlo přebytku ve výši 45,3 miliard eur. Tento pozitivní vývoj podle zprávy vysvětluje fakt, že Německo nepřestává profitovat z příznivých trendů v zaměstnanosti, což znamená, že hospodářský útlum zatím neovlivnil trh práce. Proto byl Úřad opatrný a upozornil, že „ze zprávy mohou být vyvozeny pouze omezené závěry“.

///

ATHÉNY

Problémy s cenami energií. Vláda Nové demokracie (ND) čelí velké výzvě. Největší energetická společnost PPC, z většiny kontrolovaná státem, stále ovládá přibližně 80 % trhu. Firma se letos snažila prodat část svých uhelných elektráren, ovšem bez úspěchu. Ministerstvo se nyní snaží nedostatek vyřešit bez toho, aniž by muselo zvýšit ceny energií a přenést tak zátěž na řecké domácnosti. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

NIKÓSIE

Posun k zemnímu plynu. Do roku 2021 přejde Kypr ve výrobě elektřiny ze zemního plynu. Nová infrastruktura si vyžádá přibližně 300 milionů euro, třetinu financuje EU. Za výstavbou budou stát firmy z Číny, Řecka a Norska. Kypr nutně potřebuje změnit způsob, jakým vyrábí elektřinu, aby do roku 2020 stihl snížit emise na úroveň, kterou požaduje EU. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

VARŠAVA

Vyrovnaný rozpočet? Polská vláda zveřejnila plánovaný rozpočet pro příští rok, který nepočítá s žádným schodkem. Pokud je vládní kabinet ve svých odhadech přesný a plán se vydaří, půjde o první vyrovnaný rozpočet v porevoluční historii země. (Łukasz Gadzała), EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Maďarské strany se neshodnou. Dvě politické strany SMK a Most-Híd, které na Slovensku tradičně zastupují maďarskou menšinu (cca 10%), před parlamentními volbami příští rok síly nespojí. Dlouhodobé nepřátelství jim brání ve spolupráci, i když by tak významně zvýšily své šance získat křesla v parlamentu. V současných odhadech preferencí mají obě strany velmi malé šance na to, aby samy překročily hranici 5 %. Tradiční maďarské strany bývají velice často součástí vládních koalic, nyní se však zvyšuje pravděpodobnost, že nebudou v parlamentu reprezentovány vůbec. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Nízkonákladové předsednictví. Český premiér Andrej Babiš dlouhodobě prosazuje snížení nákladů spojených s plánovaným českým předsednictvím EU v roce 2022 na minimum. Podle Hospodářských novin nyní zamítl všechny požadavky ministerstev na zvýšení rozpočtu. Plánuje také najmout ještě méně odborníků, kteří se budou podílet na průběhu předsednictví, než měla například o mnoho menší Malta. Přístup premiéra kritizují opozice i političtí komentátoři. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

///

LUBLAŇ

Srbské poděkování. Premiérka Srbska Ana Brnabićová poděkovala Slovinsku za opakovanou podporu přistoupení své země do EU. „Slovinsko nikdy netrvalo na plnění dodatečných podmínek před otevřením přístupových rozhovorů,“ uvedla. Slovinský předseda vlády Marjan Šarec se na úterní návštěvě v Bělehradě nechal slyšet, že Srbsko si zaslouží stát se součástí rodiny evropských zemí. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

VILNIUS

Litva se vyhne hospodářské recesi. V první polovině letošního roku vzrostl litevský HDP o 4,2 %. Podle Swedbank se letos celkově zvýší o 3,2 %, příští rok pak o 2,0 %. Litva se tak vyhne recesi, a to díky zvýšené domácí poptávce, za kterou stojí vyšší platy, zaměstnanost a také pozitivní imigrační saldo. (Angele Kedaitiene, EUnewsLitheva.com)

///