The Capitals: Složení získané většiny v Parlamentu může von der Leyenové zavařit

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

Nejde pouze o čísla, kandidátka na předsedkyni Komise Ursula von der Leyenová by měla zvážit také stranickou příslušnost europoslanců, kteří by vytvořili většinu potřebnou k jejímu zvolení, řekl serveru EURACTIV.com zdroj z řad socialistů. „Neměla by mít problém dosáhnout většiny, ale z politického pohledu je zásadní především její složení,“ uvedl zdroj.

Zelení (Greens/EFA) a levicoví (GUE/NGL) europoslanci už podporu kandidátky odmítli.

Sociální demokraté jsou rozdělení, na stranu Němky se postavily delegace ze Španělska, Portugalska a Dánska, stejně jako šéfka frakce Iratxe Garcíaová. Proti jsou ovšem socialisté z Německa, Británie, Nizozemska a Belgie, pochyby mají také Řekové a Italové.

Obě italské vládní strany, Liga a Hnutí pěti hvězd, jsou nicméně ochotné von der Leyenovou podpořit, a 42 italských hlasů může nakonec rozhodnout. Krajně pravicová Liga údajně chtěla v jednáních s kandidátkou vyměnit svou podporu za souhlas se jmenováním pravé ruky Mattea Salviniho Giancarla Giorgettiho do pozice eurokomisaře.

Pokud se podle zdroje z řad socialistů německá ministryně při zvolení opře o europoslance ECR a ID, bude také muset nést důsledky toho, že její většina je z části založena na krajní pravici.

Přestože se Konzervativci a reformisté nechali slyšet, že jsou jim názory von der Leyenové blízké, frakce je podle jednoho z jejích členů nejednotná v tom, jestli ji podpoří.

Visegrádská čtyřka ji původně podpořila, aby tak zabránila nominaci bojovníka proti porušování právního státu Franse Timmermanse. Nizozemec by však podle jejích slov pokračoval ve stejné pozici také v její Komisi, což by mohlo donutit V4 přehodnotit svůj postoj.

Maďarský Fidesz bude pravděpodobně hlasovat jako zbytek svých mateřských lidovců (EPP), naopak polská vládní PiS, nejsilnější hlas uvnitř ECR, může svoji podporu stáhnout. Roli v tom může hrát i nejmenování polské kandidátky do čela jednoho z europarlamentních výborů.

(Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl / Sarantis Michalopoulos, Alexandra Brzozowski, Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

BRUSEL

Krajně-pravicový skandál. Kris Van Dijck (N-VA) byl nucen rezignovat na svůj post předsedy vlámského parlamentu kvůli obvinění z podvodného bankrotu. Na počátku minulého týdne byl navíc pod palbou kritiky za nehodu pod vlivem alkoholu. Dijcka nahradil v čele parlamentu jeho první místopředseda Filip Dewinter (Vlaams Belang), a stal se tak prvním extrémně pravicovým zástupcem na tomto postu. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

BERLÍN

Zelené podporují všechny věkové skupiny s výjimkou seniorů. Podle průzkumu zveřejněného ve čtvrtek internetovým týdeníkem Spiegel se Zelení těší stále větší podpoře Němců všech věkových skupin. Mezi voliči 18-64 let má strana Zelených podobnou podporu jaké se těší konzervativci CDU/CSU. Pouze skupina voličů nad 65 let nadále jasně upřednostňuje CDU a CSU. Hlas by jim dalo 37 %, zatímco Zeleným a SPD o polovinu méně. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

MADRID

Francouzští socialisté žádají Sáncheze o opětovné potvrzení jeho role v Evropě. Lídr francouzských socialistů (PS) Olivier Faure si myslí, že socialisté zejména v Portugalsku a Španělsku by měli opětovně potvrdit hegemonii, o kterou v Evropě přišli. Někteří socialisté jsou podle něj příliš mírní a nevyužívají potenciálu, který můžou mít. Jedním z nich je podle Faureho i Pedro Sánchez. Řekl to v rozhovoru s EFE, partnerem sítě EURACTIV.

///

ATHÉNY / NIKÓSIE

Smrtelná bouře. Sedm lidí včetně dvou dětí zahynulo a více než 120 bylo zraněno během bouře, která zasáhla poloostrov Chalkidiki, hlavní turistickou oblast na jihu Makedonie. Více než 80 procent území zůstalo bez elektřiny. Bouře také na několika místech poničila infrastrukturu. Nově jmenovaná vláda v Athénách se téměř výlučně zaměřila na obnovení škod. „Sledujeme vývoj v oblasti a v případě potřeby je EU připravena nabídnout pomoc,“ uvedl na twitteru eurokomisař pro humanitární pomoc a řešení krizí Christos Stylianides. Spolu s mluvčím Evropské komise Margaritisem Schinasem, který se vydal do zasažené oblasti, také vyjádřili upřímnou soustrast pozůstalým obětí. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

Opatření EU proti Turecku se blíží. Výbor stálých zástupců COREPER dnes dokončuje návrh opatření proti Turecku, které EU hodlá použít v případě, že země bude nadále pokračovat v nelegálních průzkumných vrtech v blízkosti Kypru. Rozhodnutí by mělo padnout na pondělním zasedání ministrů zahraničí. Opatření by měla zahrnovat zmrazení všech rozhovorů na vysoké úrovni, snížení částky, kterou Turecko získává v rámci předvstupní pomoci, a revizi úvěru poskytnutého Turecku Evropskou investiční bankou. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

BRATISLAVA

Čaputová v Maďarsku zdůraznila demokratické hodnoty. „Pro to, aby byla naše spolupráce (ve V4) důležitá, tak nesmíme pouze chránit zájmy regionu. Musíme také podporovat demokratické hodnoty, svobodu, vládu práva, a hodnoty evropské integrace (…), abychom nebyli považováni za ty, kteří rozdělují nebo oslabují EU,“ prohlásila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová během své návštěvy u maďarského prezidenta Jánose Ádera v Budapešti. Setkala se také s premiérem Viktorem Orbánem. Některá z provládních médií označila Čaputovou za „agenta George Sorose“. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Kratší lhůta. Česko má na odpověď na auditní zprávy o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše při čerpání peněz z unijních fondů pouze jeden místo obvyklých dvou měsíců. Informaci ve středu přinesl server iROZHLAS.cz. Důvody kratší lhůty nejsou známy, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž resort má reakci připravit, v ní nicméně nevidí problém. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

O ambasádě v Izraeli stále není rozhodnuto. Premiérka Viorica Dancilaová ustoupila od své dřívější rétoriky, která se týkala přesunu rumunského velvyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma. Dancialová uvedla, že vláda dokončila analýzu navrhované změny a zaslala ji institucím, kterých se záležitost týká. Obdržet by ji měl i prezident Klaus Iohannis, který má rozhodnutí o přesunu diplomatů ve svých rukou. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

Do boje o prezidentský post se přidali další kandidáti. Bývalý ministr Vlaho Orepić se zapojil do souboje o post chorvatského prezidenta. Orepić by se chtěl jako prezident soustředit na ochranu ústavy, zatímco jeho protivníci navrhují její změny. Kandidaturu zatím oznámilo 8 osob včetně bývalého premiéra Zorana Milanoviće (SDP, S&D), zpěváka Miroslava Škora či europoslance Mislava Kolakušiće. Stále se čeká na rozhodnutí stávající prezidentky Kolindy Grabar-Kitarovićové, která by se mohla pokusit svůj mandát obhájit.  (Tea Trubić, EURACTIV.hr)