The Capitals: Slovinský expremiér se zastal strany Fidesz

© EPA/HUNGARY OUT

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

ZÁHŘEB

Bývalý slovinský premiér Janez Janša znovu podpořil zachování členství strany Fidesz svého kolegy Viktora Orbána v řadách Evropské lidové strany (EPP).

„Trestat nejúspěšnější stranu v řadách lidovců nedává žádný smysl,“ řekl Janša na kongresu eurostrany EPP v Záhřebu.

Bývalý pravicový předseda vlády věří, že Fidesz zůstane v EPP i po právě probíhajícím důkladném vyšetřování. Členství Orbánovy strany bylo dočasně pozastaveno před letošními eurovolbami, a to kvůli obvinění z porušování principu právního státu v Maďarsku.

Janša během kongresu také podpořil vstup Chorvatska do Schengenu. „Vstup Chorvatska do Schengenu je v zájmu Slovinska. Není to jen můj názor, ale odráží to pozici slovinských občanů,“ prohlásil bývalý slovinský premiér. Podle něj by zablokování vstupu bylo „dvojí chybou“. Janša také Chorvatsku doporučil, aby se během svého předsednictví v Radě EU, které převezme na počátku příštího roku, zaměřilo na posílení dialogu EU se zeměmi západního Balkánu.

Evropští lidovci mají nového lídra. Donald Tusk, bývalý předseda Evropské rady, se stal novým lídrem Evropské lidové strany (EPP).

„Děkuji vám mnohokrát, je to pro mne velká čest,“ prohlásil po svém zvolení, v němž ho podpořilo 491 spolustraníků, zatímco jen 37 hlasovalo proti. Tusk nahradí současného předsedu eurostrany Francouze Josepha Daula, který stranu vedl od roku 2013. V Záhřebu se na sjezdu eurostrany EPP objevila řada unijních lídrů, mezi nimi Angela Merkelová, Ursula von der Leyenová, Kolinda Grabar-Ditarovićová, Sebastian Kurz a mnoho dalších. (Tea Trubić Macan | EURACTIV.hr)

///

BERLÍN

Syn bývalého prezidenta byl zavražděn. Berlín je paralyzován vraždou syna bývalého spolkového prezidenta Richarda von Weizsäckera. Fritz von Weizsäcker, který od roku 2005 vedl interní oddělní kliniky Schlosspark v berlínské čtvrti Charlottenburg, byl v úterý večer během své přednášky ubodán k smrti. Motiv útočníka je zatím neznámý. Vražda se stala v období, kdy Německo čelí nárůstu verbálních i fyzických útoků na německé politické postavy.  (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

MADRID

Vládní pat pokračuje. Nekonečné snahy dočasného španělského premiéra Pedra Sáncheze sestavit vládu po nepřesvědčivém vítězství v listopadových volbách může ještě dále zkomplikovat korupční kauza, která se týká jeho Španělské socialistické dělnické strany (PSOE). Více v El País.

///

PAŘÍŽ / BRUSEL / BRATISLAVA / BUDAPEŠŤ

Rozpočtové nesnáze. Evropské komisi se nelíbí návrh francouzského rozpočtu pro rok 2020. Komise odhaduje, že deficit francouzského rozpočtu dosáhne v roce 2020 a 2021 2,2 % HDP. Francie také trpí příliš vysokým veřejným dluhem (98,9 % HDP příští rok a až 99,2 % v roce 2021), který se jí v posledních letech nepodařilo snížit.

Lépe na tom není ani Belgie, která společně s Itálií aspiruje na největší rozpočtový deficit v rámci eurozóny. Komise odhaduje, že pokud vláda nepodnikne žádná opatření, vzroste její rozpočtový deficit v příštím roce na 2,3 % a v roce 2021 na 2,6 %. Výrazné škrty od belgické vlády přitom nelze očekávat, jedná se totiž o vládu úřednickou. Komise tak nyní od Bruselu očekává, že nejprve zformuje novou vládu a následně předloží nový návrh rozpočtu. „V současné době jsme na dně. Pokud nebude nová vláda zformována brzy, čekají nás vážné problémy,“ přiznal zdroj z belgické konzervativní strany.

Pod tlakem je také slovenský rozpočet, který by se podle Komise mohl dostat do nesouladu s Paktem stability a růstu. Zatímco slovenská vláda počítá s rozpočtovým schodkem ve výši 0,5 %, Komise odhaduje 0,9 %.

Co se týká Rumunska, podle Komise tamní vláda nepodnikla žádné kroky k tomu, aby v reakci na doporučení Rady EU z června 2019 napravila rozpočtovou nerovnováhu. Komise předpovídá, že rumunský rozpočtový schodek letos dosáhne na 3,6 % HDP a v roce 2020 na 4,4 % HDP, v obou případech tedy nad maximální hranici 3 %. Exekutiva proto Radě navrhuje, aby podnikla kroky k zajištění výrazného snížení růstu výdajů rumunské vlády a napravení jejího odklonu od nastavené střednědobé rozpočtové strategie.

Výtku od Komise obdrželo také Slovinsko, Finsko, Španělsko a Portugalsko. (EURACTIV.FR, Zuzana Gabrižová | EURACTIV.skAlexandra Brzozowski | EURACTIV.com, EURACTIV.ro)

///

ŘÍM

Fiat má trable. Americká automobilka General Motors (GM) tvrdí, že italsko-americká společnost Fiat Chrysler (FCA) má neférovou konkurenční výhodu. Zástupce GM u soudu prohlásil, že Fiat platil odborům „miliony dolarů na úplatcích“, aby si zajistil výhodné kolektivní dohody. Do nekalých praktik měl být údajně zapojen již zesnulý generální ředitel Fiatu Sergio Marchionne. Vedení FCA je celou situací zaskočeno. „Můžeme se pouze domnívat, že je to způsob, jak zastavit naše sloučení s Peugeotem,“ uvedla automobilka. Cena akcií Fiatu se mezitím rázně propadla. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Poslední šance. Řecké ministerstvo pro ochranu občanů vydalo patnáctidenní ultimátum pro nelegální obyvatele budov ve státním a soukromém vlastnictví, píše Athénsko-makedonská tisková agentura, partner sítě EURACTIV.

///

VARŠAVA

Žádné ústavní změny, volá opozice. Polský parlament v úterý večer v hlasování o důvěře podpořil novou vládu premiéra Mateusze Morawieckiho. Premiér ale ihned poté obdržel kritiku od opozičních stran.

Premiér totiž navrhuje změny ústavy týkající se penzijního systému. Nová opatření by měla ochránit finance zahrnuté do programu zaměstnanosti (PPK) a penzijních fondů jednotlivců (IKE).

„Občané musí po reformě otevřených penzijních fondů opětovně získat důvěru ve státní penzijní systém. Rozumíme jejich nynější nedůvěře vůči systému (…) Pojďme tedy změnit ústavu a garantovat občanům, že jejich naspořené finance v PPK a IKE budou chráněny,“ vyzval Morawiecki.

Poslance všech opozičních stran tím ale příliš nezaujal, ba naopak. Lídr Občanské platformy (PO/EPP) Grzegorz Schetyna označil návrh na změnu ústavy za „vtip“. (Mateusz Kucharczyk | EURACTIV.pl)

///

PRAHA

Češi povedou misi v Mali. Česká armáda příští rok převezme velení výcvikové mise Evropské unie v Mali. Na velitelském shromáždění to řekl premiér Andrej Babiš a ministr obrany Lubomír Metnar. Česká republika má v současné době v zemi asi 120 vojáků. Na starosti mají ostrahu velitelství mise v hlavním městě i výcvikové lokality Koulikoro. Převzetí velení mise si podle Metnara nevyžádá navýšení současného mandátu. Informovala o tom ČTK.

///

SOFIE

Reformní úsilí musí přetrvat. Přestože Bulharsko splňuje makroekonomické požadavky na vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II) nezbytného pro přijetí eura, vnitrostátní orgány by měly nadále pokračovat v klíčových strukturálních reformách. Uvedla to ve své zprávě Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Bulharsko by také nemělo přestávat plnit opatření v rámci unijního mechanismu pro spolupráci a ověřování (CVM). Z poslední zprávy CVM, kterou předložila Evropské komise, vyplývá, že země již své závazky přijaté při vstupu do Unie plní. Měla by ale zlepšit místní podnikatelské prostředí.

///

BĚLEHRAD

EU a Srbsko budou spolupracovat na hranicích. Zástupci EU a Srbska podepsali dohodu o spolupráci při správě hranic, oznámila Evropská komise. Dohoda má za cíl vyřešit nelegální migraci a přeshraniční zločiny, a zahrnuje také potenciální technickou a operační pomoc na hranicích. Eurokomisař pověřený otázkami migrace Dimitris Avramopoulos uvedl, že spolupráce je v zájmu Unie i balkánské země. Dohodu ještě musí schválit Evropský parlament. (EURACTIV.rs)

///