The Capitals: Santa Claus se zasekl ve Finsku

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BRUSEL

Žádný členský stát nepodpořil v úterý (10. prosince) na půdě Rady EU v Bruselu finský návrh unijního rozpočtu. Litevský ministr údajně popsal tamní atmosféru jednou větou: „Santa Claus se zasekl ve Finsku“.

Výrok může mít dvojí význam. Buď „vánoční dárek“ ve formě očekávaného a přijatelného návrhu rozpočtu nakonec „zůstal“ ve Finsku, nebo byl návrh zkrátka ušitý na míru pouze severské zemi.

„Žádná ze zemí nenašla na návrhu pozitiva,“ uvedl zdroj. Mezi sporné oblasti patří společná zemědělská politika a unijní kohezní politika, vše ale závisí na očekávaném představení velké zelené agendy (Green New Deal) z dílny Komise.

Některým státům se nelíbily zvolené priority, Německo například vyjádřilo své přesvědčení, že více peněz by mělo směřovat do obrany a migrace, zatímco Nizozemci poukazovali na nedostatek zdrojů pro klíčové politiky EU.

Polsko a Maďarsko tlačí na to, aby se evropské fondy nepropojovaly s dodržováním principů právního státu, a využívají různé kličky, aby tak zabránily diskusím o financování klimatické politiky. Ve snaze přesvědčit ostatní o zdraví svého demokratického zázemí, Maďaři podotkli, že „80 % státních peněz pro média jde do těch protivládně naladěných“.

Výrazná většina zemí odmítla vnější konvergenci v zemědělské politice, kterou východní státy neprosazovaly dostatečně razantně.

Chorvatský ministr zahraničí Gordan Grlić Radman v rozhovoru pro EURACTIV.com řekl, že jeho země, která v lednu od Finska přebírá unijní předsednictví, představí nový návrh rozpočtu, který bude mířit na zachování současné podoby zemědělské i kohezní politiky.(Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

///

BRUSEL

Všechny varianty znovu otevřené. Po rozhovorech se stranickými lídry pověřil belgický král Joachima Coense (CD&V) a George-Louise Boucheze (MR), aby nalezli možnou budoucí vládní koalici. Oba předsedové stran jsou ve vyjednáváních poměrně nezkušení, do čela svých partají se dostali teprve před několika dny.

Na svůj úkol dostaly čas do 20. prosince. Současný stav naznačuje, že všechny možné varianty koalice jsou stále na stole – jak progresivní složená z liberálů, zelených a socialistů, tak konzervativnější v podobě socialisté, konzervativci a vlámští nacionalisté. Coens je podle svých slov odhodlaný mluvit se všemi. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

LONDÝN

„Ztracená dekáda“. Boris Johnson se nechal slyšet, že Spojené království „ztratí jednu dekádu“, pokud jeho konzervativci nevyhrají nadcházející volby. Zároveň varoval, že pokud prohraje, zemi povede Jeremy Corbyn, který podle něj podporuje Hamas a IRA.

///

ATHÉNY

Řecko požaduje podporu EU ve sporu s Tureckem. Návrh závěrů nadcházejícího summitu Evropské rady obsahuje zmínku o dohodě, kterou nedávno podepsalo Turecko a Libye o rozdělení námořních zón v regionu. Dohoda je terčem kritiky ze strany Athén, Nikósie i Káhiry.

V návrhu je údajně napsáno, že dohoda nemá žádný právní dopad na třetí země, a EU v něm vyslovuje jasnou podporu Řecku a Kypru. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

///

BERLÍN

Stav klimatické nouze. Berlínská zemská vláda vyhlásila včera večer stav klimatické nouze pro celé hlavní město. Rozhodnutí přišlo poté, co sociální demokraté podepsali zákon zastupitelky Reginy Güntherové (Zelení).

Veškerá další městská legislativa tak kvůli tomuto stavu bude muset zohlednit dopad na klima.  K podobným krokům již přistoupilo dalších 50 německých měst, Berlín je však první spolkovou zemí, která tak učinila.

Nová bateriová továrna BASF v Brandenbursku. Poté, co se americká automobilka Tesla rozhodla otevřít svou první evropskou megatovárnu poblíž berlínsko-brandenburského letiště, se spolková země Brandenbursko těší na další velkou investici. Skupina BASF tam totiž plánuje za zhruba půl miliardy eur zřídit továrnu na výrobu katod do autobaterií. K realizaci projektu pomohl také souhlas Evropské komise s poskytnutím státní podpory ve výši 3,2 miliardy eur na evropský bateriový průmysl. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

///

MADRID

Větší ambice v boji s klimatickými změnami. Španělská ministryně pro ekologickou tranzici a klima Teresa Riberová včera apelovala na zástupce států účastnících se klimatického summitu OSN v Madridu (COP25), aby příští rok přijali ambicióznější klimatické cíle. V roce 2020 totiž vstoupí v platnost Pařížská dohoda z roku 2015.

„Nemůžeme usnout na vavřínech, musíme být odhodlaní k řešení klimatických výzev,“ zdůraznila podle agentury EFE Riberová. V podobném duchu včera urgovala země k většímu úsilí i výkonná tajemnice OSN pro klimatickou změnu, Mexičanka Patricia Espinosová.

Národní delegace účastnící se klimatické konference by tento týden měly schválit kroky, které uvedou závazky Pařížské dohody do praxe. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

PAŘÍŽ

Očekávaný návrh. Po další masivní demonstraci proti penzijní reformě dnes Francouzi netrpělivě vyčkávají na představení sporné reformy, kterou by měl v pravé poledne oznámit premiér Edouard Phillipe.

Nový penzijní zákon by měl spojit 42 existujících penzijních plánů do jednoho univerzálního. Mnohým Francouzům se ale takový krok nelíbí, obávají se totiž nižších penzí. Další stávka je plánována již na zítřek. (EURACTIV.FR)

///

ŘÍM

Pochod proti nenávisti. Tisíce lidí a více než 600 starostů se v Miláně zúčastnilo pochodu proti nenávisti. Chtěli tím vyjádřit solidaritu s italskou senátorkou židovského původu Lilianou Segreovou, která čelí vyhrůžkám smrti poté, co navrhla založit zvláštní parlamentní komisi pro řešení nenávisti, rasismu a antisemitismu. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Bitva o soud. Podle první předsedkyně polského Nejvyššího soudu Malgorzaty Gersdorfové by se soudci jmenovaní Disciplinární komorou měli vzdát svého mandátu. „Pokračování Disciplinární komory ohrožuje stabilitu polského právního systému,“ uvedla Gersdorfová. Její výzva přichází poté, co Nejvyšší soud v souladu s rozhodnutím Soudního dvora EU rozhodl o tom, že komora není soudem podle evropského ani polského práva. Disciplinární komoru vytvořila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) údajně proto, aby oslabila nezávislost justice.

Podle Nejvyššího soudu také Národní soudcovská rada (KRS) není dostatečnou zárukou nezávislosti na legislativní a exekutivní moci. Rozhodnutí komory tak mohou být v budoucnu zpochybňována. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Spojené státy uvalily sankce na Kočnera. Slovenský podnikatel Marián Kočner, který čelí obvinění z vraždy investigativního novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky, se objevil na americkém seznamu sankcionovaných osob. Spojené státy na seznam dosud zařadily pouze dva občany EU, druhým je lotyšský oligarcha Aivars Lembergs.

Tzv. Magnitského zákon umožňuje americké vládě uvalovat sankce za porušování lidských práv. Sankce mají podobu zmražení majetku a zákazu vstupu na americké území.

Poslanec proti novinářkám. Mezinárodní tiskový institut (IPI) odsoudil sérii online útoků vedených proti dvěma známým slovenským novinářkám. Za útoky stál poslanec Ľuboš Blaha (Smer-SD, PES), který je zároveň předsedou parlamentního výboru pro evropské záležitosti. Blaha je pro své ostré výroky známý a na sociálních sítích je díky tomu velmi populární. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Home Credit platil za pročínskou kampaň. Server Aktuálně.cz zjistil, že Home Credit platil PR agentuře C&B Reputation Management za vytváření lepšího obrazu Číny v ČR. Agentura podle serveru vytvořila síť politiků, expertů a novinářů, kteří se na této kampani podíleli. Někteří z nich přitom o svém zapojení do kampaně vůbec netušili. Kauza se týká i zpravodajského serveru Info.cz. Jeho jednatelem byl do včerejšího dne Tomáš Jirsa, který je zároveň majitelem agentury C&B Reputation Management. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

///

SOFIE

Nezájem o boj se změnami klimatu. Zájem Bulharů o boj proti změnám klimatu a ochranu životního prostředí je nejnižší z celé EU. Vyplývá to z nového průzkumu Eurobarometr. Průzkum také ukázal, že pouze 14 % Bulharů si myslí, že klima a životní prostředí by měly být prioritou Evropského parlamentu. (dnevnik.bg)

///

BUDAPEŠŤ

EU nás trestá. Maďarsko včera v rámci zasedání Rady EU čelilo druhému slyšení kvůli údajné hrozbě porušování vlády práva v zemi. Ministryně spravedlnosti Judita Vargaová po jednání uvedla, že EU se rozdělila na „dobré a špatné členské státy“. „Některé síly chtějí trestat země, které odmítají evropskou mainstreamovou pozici,“ prohlásila Vargaová s tím, že slyšení byla „určitě kontrolována zvenku“ a že jisté zájmové skupiny chtějí napříč evropskými státy vyvolávat nedůvěru. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr, Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

Omezení opozice. Maďarský parlament přijal novelu jednacího řádu, kterou předložila vládní koalice. Podle nových pravidel nezávislí zákonodárci nebudou moci vstupovat do parlamentních skupin. Vládní strana Fidesz tím chtěla zamezit tomu, aby opoziční politici kandidovali jako nezávislí a po zvolení se shlukovali do opozičních uskupení. Řada politiků se k takovému kroku uchýlila v komunálních volbách. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BUKUREŠŤ

Rumunský rozpočet překračuje evropské limity. Nová rumunská vláda chce tento týden představit návrh rozpočtu pro rok 2020. Očekává se přitom, že deficit bude větší než 3 % HDP, a bude tedy v rozporu s evropskými rozpočtovými pravidly. Vláda počítá s deficitem ve výši 3,6 % HDP s tím, že o rok později by se mělo jednat o 3,34 % HDP.

Euroskeptismus na ústupu. Většina Rumunů si myslí, že členství v EU je dobrá věc. Informoval o tom nový průzkum Eurobarometr s tím, že počet euroskeptických Rumunů se postupem času snižuje. Pozitivně smýšlí o EU až 55 % Rumunů. Podpora členství je ale stále pod evropským průměrem. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

Chorvatsko čelí chřipkové epidemii. Chorvatsko letos zasáhla chřipková epidemie dříve, než je zvykem. Chřipkový virus A H1N1 byl laboratorními testy zatím potvrzen u 270 případů, což nasvědčuje tomu, že chřipku by mohlo mít již zhruba 3 000 lidí. Laboratorní testy totiž většinou podstoupí jen malá část nakažených. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Pavlopoulos podpořil rozšiřování. Řecký prezident Prokopis Pavlopoulos uvedl, že Athény podporují integraci Srbska do struktur EU. Vyjádřil se tak během setkání se svým srbským protějškem Aleksandarem Vučićem. (EURACTIV.rs)

///