The Capitals: Rozpočtová pravidla zůstanou pozastavena dva roky, očekává Portugalsko

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


JIH

LISABON

Vláda chce, aby rozpočtová pravidla EU zůstala flexibilní alespoň dva roky. Portugalská vláda očekává, že rozpočtová pravidla EU zůstanou pozastavena alespoň do roku 2022. Podle odhadů se totiž mají členské státy přiblížit k hodnotám HDP z loňského roku až za dva roky.

„Mluvil jsem s eurokomisařkou [Margrethe] Vestagerovou také o tom, že potřebujeme prodloužit rozvolnění pravidel pro státní podporu, která mají letos skončit. Je jasné, že ještě na konci roku 2021 bude naše ekonomika krizí významně poznamenaná, proto musí dojít k prodloužení období,“ sdělil novinářům portugalský premiér António Costa. (Ana Matos Neves and Ivone Gravato, Lusa.pt | Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

ŘÍM

Žádost o prodloužení nouzového stavu. Italský premiér Guiseppe Conte potvrdil, že nouzový stav může trvat až do konce ledna příštího roku. „Požádáme parlament o jeho prodloužení,“ uvedl Conte. „Všichni musíme následujících 7 až 8 měsíců zvládnout, v prvních měsících příštího roku již bude lépe,“ dodal ministr zdravotnictví Roberto Speranza. Itálie momentálně zaznamenala největší přírůstek nakažených za posledních 5 měsíců. Zhoršení epidemiologické situace přimělo region Lazio zvážit zavedení povinnosti nosit roušky i ve venkovních prostorách, především tam, kde nelze dodržet dostatečný odstup. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)

MADRID

Zpřísnění pro nejvíce zasažené obce. Španělská vláda schválila nová kritéria, která mají za cíl uvalit přísnější opatření v oblastech, kde je velmi nepříznivá epidemiologická situace. Místní samosprávy by k nim musely přistoupit v případě, že by počet nakažených překročil 500 na 100 tis. obyvatel za poslední dva týdny, nebo tehdy, pokud by registrovaly více než 10 % pozitivních provedených PCR testů či více než 35 % obsazenosti lůžek na jednotkách intenzivní péče pacienty s koronavirem. Při dosažení alespoň jednoho ze tří těchto limitů musí obce přistoupit k lokalizovaným karanténám. Jejich obyvatelé pak budou moci opustit domov jen pro účely odchodu do zaměstnání, školy či pro jiné bezodkladné důvody. Prozatím kritéria splňují pouze municipality v madridském regionu, a to včetně metropolitní oblasti. (EUROEFE, EPA)


ZÁPAD

BERLÍN

Většina Němců podporuje koronavirová opatření. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění Deutschland Trend drtivá většina německých občanů podporuje zavedení nových restrikcí v boji proti koronaviru.

Průzkum zjišťoval, jak respondenti hodnotí nové opatření, které omezuje shromažďování lidí v oblastech s nepříznivou epidemiologickou situací. Zatímco 85 % Němců opatření považuje za vhodné, podle 13 % je takové opatření přehnané. 63 % německých občanů je dokonce pro zavedení dalšího opatření, a sice povinného nošení roušek na rušných ulicích. Podle většiny Němců (78 %) by měly spolkové země v boji proti koronaviru více spolupracovat. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Hledají se dobrovolníci pro testování koronavirové vakcíny. Na žádost ministerstva zdravotnictví a ministerstva pro vysoké školství a vědecký výzkum byla včera založena platforma, jejímž úkolem je najít 25 tisíc dobrovolníků pro testování vakcíny proti onemocnění Covid-19. (Louise Rozès Moscovenko | EURACTIV.FR)

VÍDEŇ

Kurz trvá na tvrdém postoji vůči Turecku. Před čtvrtečním mimořádným zasedáním Evropské rady uvedl rakouský kancléř Sebastian Kurz (ÖVP), že v souvislosti se Středomořím je třeba, aby EU od situace „neodvracela pozornost“, ale aby „jednala rozhodně“. Požaduje také uvalení sankcí na turecké „vrty porušující mezinárodní právo“. Stejně tak má v úmyslu setrvat u dlouhodobé rakouské pozice v otázce přístupových jednání Turecka do EU, tedy jejich opuštění. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)


SEVER

HELSINKY

Záchrana Baltského moře. Celkem osm členských států EU z oblasti kolem Baltského moře podepsalo deklaraci s cílem ochránit a pečovat o společné vody, které v současnosti patří mezi ty nejznečištěnější. Ministerskou dohodou podepsanou v rámci virtuální konference „Náš Balt“, uskutečněné v pondělí (28. září), míří země ke splnění konkrétních závazků, jež jsou v souladu s Evropskou zelenou dohodou a její strategií v oblasti biodiverzity a cílem nulového znečištění.

Konference, které předsedal komisař EU pro životní prostředí, oceány a rybářství Virginijus Sinkevičius, se zaměřila na otázky, jak snížit tlak způsobený nadměrným rybolovem a přítomnost znečišťujících látek, odpadků, plastů a kontaminantů, včetně léčiv. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


VISEGRÁD

BUDAPEŠŤ

Podpora Ázerbájdžánu. „Náhorní Karabach leží v rámci mezinárodně uznaných hranic území Ázerbájdžánu. Maďarsko podporuje teritoriální integritu a suverenitu států jakožto základní princip mezinárodního práva,“ uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí a obchodu. „Maďarsko podporuje zmírnění napětí v eskalujícím arménsko-ázerbajdžánském konfliktu kvůli území Náhorního Karabachu a dojednané řešení v rámci spolupráce s Minskou skupinou OBSE,“ dodal resort. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

BRATISLAVA

Kypr před Běloruskem. Slovensko je připraveno podpořit sankce proti Bělorusku a Turecku. Před summitem to premiér Igor Matovič oznámil národnímu parlamentu. Matovič je nakloněn Kyperské žádosti nejprve řešit turecké aktivity ve východním Středomoří a poté přesunout pozornost na Bělorusko. „To je fér. Řecko a Kypr jsou členskými zeměmi a neměli bychom je opouštět ve chvíli, kdy chceme řešit situace v nečlenských státech,“ dodal. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

PRAHA | VARŠAVA

Bělorusové, jsme s vámi. Podpora občanské společnosti v Bělorusku by měla být jednou z priorit zahraniční politiky Evropské unie. Ve čtvrtek se na tom při jednání v Praze shodli ministři zahraničí Česka a Polska Tomáš Petříček a Zbigniew Rau. Oba ministři se o to chtějí zasazovat na jednání s kolegy z evropských zemí. Připomněli, že Česko i Polsko mají zkušenost s touhou po demokracii, jaká je nyní patrná v Bělorusku.

Český premiér Andrej Babiš se před začátkem summitu Evropské rady nechal slyšet, že Evropská unie by měla na běloruský sankční seznam zařadit i autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. (ČTK)


BALKÁN

LUBLAŇ

Obviněný premiér. Slovinské specializované státní zastupitelství (SDT) vzneslo včera na lublaňském okresním soudu obvinění proti premiérovi, z neoficiálních zdrojů se o tom dozvěděl deník Večer. Premiér Janez Janša je obviněn ze zneužití své funkce v kauze prodeje nemovitostí z roku 2005. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.