The Capitals: Řecko přitvrzuje. Vláda navrhuje přísnější opatření vůči migrantům

© [EPA/NIKOS ARVANITIDIS]

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

ATHÉNY

Tvrdá opatření. Řecká konzervativní vláda přitvrzuje svou migrační a uprchlickou politiku. Rozhodla se tak po nepokojích, které o víkendu vypukly v uprchlickém táboře Moria na ostrově Lesbos.

V posledních týdnech stoupá počet lidí, kteří nelegálně překročili turecko-řecké hranice. Podle vlády se přitom jedná zejména o migranty, a nikoli o uprchlíky. Náměstek pro ochranu občanů, Giorgos Koumoutsakos, navíc nedávno varoval, že u tureckého města Izmir se začínají shromažďovat tisíce syrských uprchlíků. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis proto nedávno vyzval EU, aby Turecko finančně podpořila, a pomohla mu tak zvládnout migrační vlnu.

Řecko se vůči migrantům obrnilo novými podmínkami pro žádání a udělování azylu, a posílilo hraniční kontroly. Má také v plánu postavit nové tábory pro migranty, kteří do země vstoupili nelegálně. Z táborů by tito lidé měli být navracení zpět do zemí původu. Do roku 2020 by se tak do své domoviny mělo vrátit až 10 tisíc osob.

Tím však řecké iniciativy nekončí. Vláda chce společně s Bulharskem a Kyprem na Radě EU 7.8. října představit ostatním zemím dokument, který bude pojednávat o nejpalčivějších problémech východní středomořské migrační cesty.

Opozice i přesto vládě vyčítá, že není dostatečně aktivní. Kritizuje ji mimo jiné proto, že se neúčastnila nedávného setkání zástupců Itálie, Malty, Francie a Německa, kteří se dohodli na dočasném řešení pro přerozdělování zachráněných migrantů.

Řecko ale na toto jednání pozváno nebylo. Země totiž jednaly pouze o migrantech a uprchlících, kteří do Evropy připlují ze severní Afriky. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr– Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com

Čtyři země EU se dohodly na dočasném přerozdělování migrantů zachráněných na moři

Německo, Francie, Itálie a Malta ve společném prohlášení oznámily, že se domluvily na dočasném řešení pro přerozdělení migrantů v nouzi, kteří byli zachráněni na moři.

///

SOFIE

Zelená pro Severní Makedonii. Bulharsko na říjnovém summitu (17.–18. října) nebude blokovat zahájení rozhovorů mezi Severní Makedonií a Evropskou unií. Sofie si ale nechá své právo později vetovat předvstupní proces. Bulharský premiér Bojko Borisov zároveň Severní Makedonii vyzval, aby ukončila „vražednou válku“, kterou údajně vede proti Bulharsku kvůli sporům z minulosti.

Místopředseda vlády Krasimir Karakačanov (VMRO) je ale proti. V neděli se nechal slyšet, že jestli Borisov podpoří makedonskou cestu do EU, tak rezignuje. Premiér Severní Makedonie Zoran Zaev řekl, že Skopje bere na vědomí Borisovu pozici a zdůraznil, že by země mohly dosáhnout dohody.

Bývalý řecký premiér Alexis Tsipras se mezitím sešel Zaevem během své včerejší návštěvy Skopje. „Ukázali jsme, že jsme na Balkáně schopni konfrontovat nacionalismus s vizí budoucnosti […] Teď je čas, aby EU udělala to samé a dala zelenou zahájení jednání se Severní Makedonií,“ řekl Tsipras.

Makedonskou cestu do EU nebude blokovat ani konzervativní vláda Kyriakose Mitsotakise, která dohodu o změnu názvu země silně kritizovala. Odmítání Prespanské dohody bylo dokonce vlajkovou lodí její předvolební kampaně. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg– Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

///

MADRID

Vláda nebo paralýza. Španělský premiér Pedro Sánchez odstartoval předvolební kampaň. Při té příležitosti vyzval voliče k zamýšlení, zda chtějí nadále pokračovat v současném politickém patu, který v zemi panuje poté, co se mu nepodařilo zformovat vládu.

„Vláda nebo paralýza?“, tázal se Sánchez. Španělsko má podle něj před sebou spoustu práce a řadu výzev, se kterými se musí vypořádat. Místní ekonomika se například zpomaluje, a země si tak nemůže dovolit být nadále v politickém patu. (Fernando Heller| EuroEFE.EURACTIV.es)

///

BUKUREŠŤ

Nový kandidát. Právní výbor Evropského parlamentu odmítl svěřit dopravní agendu rumunské kandidátce na eurokomisařku Rovaně Plumbové. Rumunská vláda proto musí navrhnout nového kandidáta. Očekává se, že se tak stane během dnešního jednání výkonné rady vlády. (EURACTIV.ro)

Europoslanci potvrdili svůj postoj, kandidáti do EK za Rumunsko a Maďarsko neuspěli 

Právní výbor Evropského parlamentu (JURI) dnes potvrdil své dřívější rozhodnutí ohledně kandidátů na eurokomisaře z Rumunska a Maďarska. Rumunka Rovana Plumbová a Maďar László Trócsány jsou tedy z kola ven a nečeká je ani grilování před parlamentními výbory. Co bude dál? 

///

LONDÝN

Utrácím, utrácíš, utrácíme. Konzervativci se na své stranické konferenci zavázali k velkým investicím. Ministr financí Sajid Javid na sněmu představil koncept „revoluce v infrastruktuře“, který obsahuje investiční plán v hodnotě 25 miliard liber do výstavby silnic. 220 milionů liber by pak mělo mířit do autobusové dopravy a 5 miliard liber do digitální infrastruktury. Ministr se také zavázal k tomu, že v příštích pěti letech zvýší minimální mzdu na 10,5 liber za hodinu.

Jeho krok v pondělí zkritizovala opoziční Labouristická strana. Její stínový ministr John McDonnell nazval Javidovy plány patetickým pokusem o dohnání předchozích restů. Investiční závazky totiž přicházejí po dlouhém období škrtů, ke kterým se konzervativní vláda uchýlila po ekonomické krizi v roce 2008. (Samuel Stolton| EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Členství v EPP jako dělící linie. Druhý nejvlivnější muž pravicové Ligy Giancarlo Giorgetti v televizním rozhovoru naznačil, že Liga by se mohla stát členem Evropské lidové strany (EPP). Předseda strany Matteo Salvini to však popřel s tím, že žádné takové plány neexistují.

Stranické neshody ohledně členství Ligy v EPP by mohly značit postupné slábnutí Salviniho vůdčí role. Italská strana Forza Italia, která je v současné době členem evropských lidovců, Giorgettiovo prohlášení uvítala. Zprávu označila za významný krok vpřed, který by mohl vést k zformování stabilní italské středopravicové koalice. (Gerardo Fortuna| EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Změna systému? Lídr vládní strany Právo a spravedlnost (PiS, ECR) Jaroslaw Kaczyński prohlásil, že pokud jeho strana získá v nadcházejících volbách ústavní většinu, navrhne změnu dosavadního ústavního pořádku. Není ale vůbec zřejmé, zda je tato možnost reálná. Přestože předvolební průzkumy připisují straně většinovou podporu, neočekávají, že by se jí podařilo získat většinu ústavní. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA 

Šefčovičovo grilování. Kandidát na místopředsedu Evropské komise, Maroš Šefčovič, včera čelil otázkám ze strany europoslanců. Došlo přitom i na domácí politiku.

Slovenský europoslanec Vladimír Bilčík (SPOLU/EPP) připomněl, že Šefčovič během prezidentské kampaně podpořil rozhodnutí vlády neratifikovat Istanbulskou úmluvu.

Šefčovič na to reagoval tím, že jako eurokomisař plně podporuje plán Ursuly von der Leyenové přidat násilí na ženách na unijní seznam zločinů. (Zuzana Gabrižová |EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Češi plní závazky z Pařížské dohody. Co vy? Český premiér Andrej Babiš se v pondělí sešel se svým finským protějškem Anttim Rinnem. Babiš při té příležitosti prohlásil, že Praha úspěšně plní závazky, které pro ni vyplývají z Pařížské dohody. Dodal však, že by bylo dobré vědět, jak jsou na tom v plnění ostatní členské státy EU.

Právní stát jako podmínka pro čerpání evropských peněz? Podle finského premiéra se k tomu schyluje

Finský premiér Antti Rinne věří, že jsou členské státy EU připraveny přistoupit na to, aby bylo čerpání unijních peněz podmíněno dodržováním demokratických principů. Předseda vlády skandinávské země, která aktuálně předsedá Evropské unii, o tomto tématu dnes jednal na schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem v Praze.

Zbraně v ústavě. „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“ Právě tak zní senátní novela Listiny základních práv a svobod navržená skupinkou 35 senátorů.

Návrh reflektuje petici, ve které 102 tisíc lidí vyjádřilo své obavy z dopadů evropské zbraňové směrnice zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení střelných zbraní. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

Směrnice EU o zbraních

V debatě o revizi zbraňové směrnice EU se vyrojila řada nepřesností, ale i obav, neboť držení zbraní je pro občany velice citlivé téma. Jak vlastně legislativa vznikla, co obsahuje a jak na ni reagují čeští odborníci?

///

ZÁHŘEB

Problémy s tříděním odpadu. Ministr pro životní prostředí a energetiku Mile Horvat prohlásil na pondělní konferenci „Odpad 2019“, že Chorvatsko má sice ambiciózní, zato dosažitelný cíl, aby do roku 2020 třídilo polovinu množství odpadu z papíru, kovu, plastů a skla, a 70 % stavebního odpadu. Cíle však bude v nadcházejících letech obtížné splnit, protože se dnes v zemi třídí pouze 30 % odpadu.

Šuicaová zveřejnila prohlášení o finančních zájmech. Chorvatská kandidátka na komisaře Dubravka Šuicaová zveřejnila před slyšením v Evropském parlamentu své majetkové prohlášení. Chybí v něm však hodnota deklarovaného majetku. Kvůli tomu je Šuicaová pod silným tlakem nevládní organizace GONG, která je blízká chorvatské opozici. Žádá po ní, aby již ukončila roky spekulací ohledně jejího majetku a financí. Organizace také rozeslala dopisy několika evropským institucím a celé řadě europoslanců, aby je na nejasnosti upozornila. (Željko Trkanjec, Euractiv.hr)

///

BĚLEHRAD

Priština brání v úspěchu strany Srbský lístek. Srbský místopředseda vlády a ministr zahraničí Ivica Dačić prohlásil, že vláda v Prištině znemožňuje straně Srbský lístek uspět v předčasných volbách v Kosovu.

Podle Dačiće byl nevhodný také zákaz předvolebního spotu strany, který měl ukázat, co si Srbové v Kosovu i všichni srbští občané skutečně myslí“ o nezávislosti Kosova.

///