The Capitals: Putin se dnes setká s Orbánem, řešit budou plynovod TurkStream

© EPA/ TAMAS KOVACS

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BUDAPEŠŤ

Putin v Budapešti. Ruský prezident Vladimir Putin se dnes setká s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Včera do Budapešti zavítal i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Diskutovat spolu budou o rozšíření jaderné elektrárny Paks II, kterou vybudovala ruská společnost Rosatom. Řeč by měla přijít také na pronásledování křesťanů nebo na vybudování nového úseku plynovodu TurkStream v Maďarsku.

Nový plynovod by umožnil Rusku exportovat plyn do jihovýchodní Evropy, aniž by vedl přes území Ukrajiny. Budoucnost tranzitní cesty přes ukrajinské území je totiž kvůli sporům mezi Moskvou a Kyjevem nejasná.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó pro Reuters uvedl, že nový úsek TurkStreamu vedoucí přes bulharské území by se měl začít stavět co nejdříve. Maďarsku se tím totiž otevře nová cesta pro dodávky plynu.

Szijjártó se dále nechal slyšet, že maďarsko-ruské ekonomické vztahy jsou transparentní a v souladu s maďarskými zájmy. Zdůraznil také, že v Evropě se sice o Rusku hovoří zejména v souvislosti s probíhajícími spory, ve skutečnosti ale země západní Evropy s Ruskem spolupracují čím dál tím více. Nizozemsko-ruský obchod zaznamenává od roku 2017 23% nárůst, francouzsko-ruský 40% a německo-ruský stoupl o 56 %.

Obchod mezi Ruskem a Maďarskem se podle ruské ministryně zdravotnictví Veroniky Skvortsové zvýšil za poslední dva roky o 30 % a dosáhl hodnoty 7 miliard dolarů. Maďarsko označila za klíčového partnera ve střední Evropě a zdůraznila spolupráci obou zemí v oblasti jaderné energetiky. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com, Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

SOFIE

Energetické projekty v nedohlednu. Projekt výstavby balkánského plynového uzlu na území Bulharska se zatím jeví jako nereálný. Regionální trh a spotřeba plynu jsou totiž značně omezené, neexistuje prakticky žádné napojení na západoevropský trh a dodavatelů plynu je málo. Vyplývá to z vyjádření Plamena Dimitrova z Bulharské geopolitické společnosti a ředitele Institutu pro evropskou politiku Dimitara Bečeva, kteří se zúčastnili úterní konference v Sofii týkající se diverzifikace dodávek plynu do Bulharska. Dnes je země zcela závislá na ruských dodávkách.

Největším dodavatelem plynu v regionu je ruský gigant Gazprom, který preferuje uzavírání dlouhodobých kontraktů. Obchodování s plynem skrze distribuční uzly je tak velmi obtížné.

Účastníci konference také vyjádřili pochybnosti ohledně financování nového úseku TurkStreamu vedoucího skrze Bulharsko a Srbsko. Projekt podle nich nenaplní očekávání bulharské vlády. „V Bulharsku nejsou žádní velcí hráči, není tu žádná tradice ani lidské zdroje pro obchodování s plynem,“ uvedl Dimitrov. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

///

BERLÍN

Starý rival Merkelové. Hledání viníka volebního debaklu konzervativců v německé spolkové zemi Durynsko se ukázalo jako dobrá příležitost pro dlouholetého protivníka Angely Merkelové uvnitř křesťanských demokratů. Bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz označil v rozhovoru pro televizi ZDF výkon spolkové vlády za „groteskně špatný“. Nedostatek aktivity a leadershipu ze strany kancléřky podle něj již po mnoho let „zahaluje zemi do mlhy“. Nedokáže si prý představit, že současná vláda může fungovat ještě další dva roky.

Merz před deseti lety odešel do politického důchodu kvůli neustálým stranickým sporům s Merkelovou. Od loňska ale plánuje svůj politický návrat a doufá v konec současné kancléřky. (Florence Schulz | EURACTIV.de)

///

MADRID

Statistický úřad bude sledovat mobilní telefony občanů. Národní statistický úřad (INE) bude po několik dní sledovat pohyby milionů mobilních telefonů španělských občanů. INE se chystá svůj sociologický výzkum opřít o data třech velkých španělských telekomunikačních společností.

INE zdůraznil, že data budou před zpracováním anonymizována. Podle španělské veřejnoprávní televize RTVE se jedná o první studii svého druhu v Evropě. Ta ale vyvolává ve společnosti obavy týkající se ochrany dat a soukromí, které jsou chráněny unijním nařízení GDPR. (EUROEFE.EURACTIV.es)

///

PAŘÍŽ

Děti vynechte, říká CNIL. Národní komise pro informatiku a svobodu (CNIL), nejsilnější evropský orgán pro ochranu dat občanů, odmítá zavedení systému rozpoznávání obličejů ve školách. Novou technologii chtějí vyzkoušet zřizovatelé hned několika škol na jihu Francie, úřad je ale proti. Systém by sice mohl usnadnit dětem vstup do budovy školy a zajistil by jejich bezpečnost, opatření ale podle komise není adekvátní.

„Existují i méně obtěžující způsoby, jako je například kontrola jmenovek. Použití systému rozpoznávání obličejů za účelem kontroly docházky na střední škole je proto nepřiměřené,“ dodal úřad s tím, že zavedení systému by nebylo v souladu se zákonem. (EURACTIV.FR)

///

LONDÝN

Předčasné volby. Britové půjdou 12. prosince 2019 k předčasným volbám. Pro konání prosincových voleb se vyslovilo 438 poslanců, proti jich hlasovalo pouze 20. Podle opozičního předáka Jeremyho Corbyna poskytnou volby šanci na přeměnu země, „která se opakuje jen jednou za generaci“.

///

ŘÍM

Fúze Fiat-Peugeot. Společnosti Fiat Chrysler Automobiles (FCA) a vlastník značky Peugeot PSA Group jednají o kompletní fúzi, řekl zdroj blízký vyjednávání pro Wall Street Journal. Potenciální spojení italsko-amerického giganta a francouzské automobilky by na automobilovém trhu mohlo vytvořit veleobra v hodnotě 45 miliard eur. FCA se po partnerovi poohlíží už dlouho, loni v květnu málem dosáhlo dohody se společností Renault, která je úhlavním nepřítelem Peugeotu.

Konec spolupráce. Protisystémové Hnutí pěti hvězd nebude v dalších volbách v regionech Emilia-Romagna a Kalábrie kandidovat společně s Demokratickou stranou, se kterou v současnosti tvoří vládní koalici. Oznámil to lídr hnutí Luigi Di Maio po debaklu v regionu Umbrie. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Staronová vláda. Strana Právo a spravedlnost (PiS) se po volbách snaží zformovat novou vládu. Strana získala v Sejmu většinu, premiérem by se tak měl opět stát Mateusz Morawiecki. PiS však získala většinu díky dalším dvěma menším spojencům – samotná PiS má v Sejmu 200 křesel, strana Solidární Polsko ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra 17 křesel a strana Porozumění místopředsedy vlády Jarosława Gowina 18 křesel.

Kvůli tomu jsou současná jednání o sestavení nové vlády mnohem složitější, než tomu bylo před čtyřmi lety. Ziobro se chce stát místopředsedou vlády, a také by ocenil, kdyby její součástí nebyl Morawiecki. V posledních letech spolu totiž soupeřili o vliv. Kromě toho chce Ziobro pro svou stranu ministerstvo pro energetiku, infrastrukturu nebo digitalizaci.

Současně se diskutuje o plánech místopředsedy Gowina. Přestože Gowin deklaruje svou oddanost ke Sjednocené pravici (označení pro PiS a její spojence), ve vyjednávání o nové vládě má silný hlas. Bez hlasů jeho poslanců by totiž vláda nemusela být vůbec schválena. Spekuluje se také o vzniku nového ministerstva pro hospodářství, v jehož čele by stála Jadwiga Emilewiczová, Gowinova blízká spolupracovnice. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Místopředseda parlamentu odmítá výzvy k rezignaci. Martin Glváč (Smer-SD, PES) ze své funkce místopředsedy slovenského parlamentu zatím neodstoupí. Opozice se ho snažila z pozice sesadit úterním hlasováním, to se však nakonec nedostalo na program parlamentního jednání. Glváč si údajně vyměnil stovky zpráv s Mariánem Kočnerem, který je obviněn z vraždy novináře Jána Kuciaka a ze spáchání finančních trestných činů. Z obsahu zpráv vyplývá, že měl Glváč s Kočnerem blízký vztah, a to i v době, kdy Kočner čelil vyšetřování z vážné trestné činnosti. Komunikace se týkala obchodních dohod, politiky a ovlivňování obsahu médií. Glváč byl údajně v kontaktu také se ženou, která ve vraždě Jána Kuciaka figurovala jako prostředník. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Média v rukou miliardářů. Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera kupuje společnost Central European Media Enterprises (CME), která provozuje populární televizní program Nova nebo také slovenskou Markízu, bulharskou bTV nebo rumunskou Pro TV. Podle ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josefa Šlerky je tento politicky motivovaný a ohrožuje nezávislost českých médií. PPF taková nařčení odmítá. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Nový kandidát na komisaře. Odcházející vláda Viorici Dancilaové představila nového kandidáta na post rumunského eurokomisaře. Měl by se jím stát bývalý europoslanec a nynější ministr pro evropské záležitosti Victor Negrescu. Krok je však vehementně kritizován rumunským prezidentem Klausem Iohannisem, podle nějž nemá vláda bez podpory parlamentu žádné právo nominovat komisaře. To by mělo být úkolem až nové vlády. O novém kabinetu by měl ale parlament hlasovat až příští pondělí. Dancialová však upozornila, že nová předsedkyně Evropské komise Rumunsko požádala, aby země nominovala nového komisaře co nejdříve. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

HNS možná opustí vládní koalici. Lídr Chorvatské lidové strany – Liberálních demokratů (HNS) Ivan Vrdoljak se nechal slyšet, že ministři jeho partaje se nezúčastní čtvrteční schůze vlády, pokud návrh rozpočtu, který se má projednávat, nebude obsahovat výdaje na zaměstnance ve školství. Partner EURACTIV.com Jutarnji list zjistil, že pokud bude HNS hlasovat proti návrhu rozpočtu na příští rok, opustí vládní koalici.

Tento krok by ovšem neznamenal předčasné volby, protože v koalici zůstávají ještě další strany. Podle spekulací by ve vládě mohli pokračovat i někteří ministři z HNS, kteří by se snažili najít společné slovo s vedoucí stranou kabinetu HDZ.(Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Nepředvídatelný vývoj v EU. Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće by Srbsko mělo vedle přibližování se k EU budovat vztahy také s jinými státy a vystupovat jako zodpovědná země.

„V našem zájmu je rozvíjet vztahy v regionu, chránit stabilitu a provádět reformy, abychom se přiblížili EU… Od Srbska můžete očekávat racionální postoj a postup k evropské integraci, ale není reálné očekávat od srbského lidu nadšení a radost,“ prohlásil Vučič po svém setkání s odcházejícím předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a komisařem pro rozšiřování Johannesem Hahnem. Podle Vučiće však není vůbec jasné, co lze očekávat od EU.

///