The Capitals: Proč Donald Tusk nechce být polským prezidentem?

© EPA/OLIVIER HOSLET

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

VARŠAVA

Tusk nebude kandidovat na prezidenta. Donald Tusk nechce kandidovat v polských prezidentských volbách, které se uskuteční v květnu příštího roku. Země totiž podle něj potřebuje kandidáta, který nebude zatěžkán nesnadnými a nepopulárními rozhodnutími z minulosti. „Já si toto břemeno nesu od doby, co jsem byl premiérem,“ prohlásil Tusk.

Tusk neusiluje o prezidentské křeslo hned z několika důvodů, mimo jiné i kvůli tomu, že se podle průzkumů veřejného mínění netěší příliš velké oblibě. Je dokonce méně populární, než jeho odvěký rival Jarosław Kaczyński. Redakce EURACTIV.fr podotýká, že polská veřejnost má stále na paměti období, kdy byl Tusk premiérem. Spojuje si ho zejména se skandály a velkými infrastrukturními projekty dotovanými z EU.

Končící předseda Evropské rady si také údajně nechal zpracovat průzkum, ze kterého vyplývá, že Poláci si jeho návrat do politiky nepřejí a nedávají mu ani mnoho šancí na vítězství. Nynější prezident Andrzej Duda má dle průzkumu podporu mnohem vyšší.

Opoziční Občanská platforma (EPP) tak bude muset svého prezidentského kandidáta vybrat na základě primárních voleb. Jejich favoritkou je místopředsedkyně polského Sejmu Malgorzata Kidawa-Blonská nebo také zástupce polské lidové strany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

O prezidentský post bude usilovat i levá strana politického spektra. Kandidovat by mohl Robert Biedroń, lídr progresivní strany Wiosna (Jaro, S&D), který svůj zájem naznačil na Twitteru. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BERLÍN

Výhrůžky smrtí. Politici ze strany Zelených – Cem Özdemir and Claudia Rothová – čelí výhrůžkám smrti ze strany pravicových extremistů. Lídr Die Linke Dietmar Bartsch označil v pondělním vydání deníku „Die Welt“ výhrůžky za „důsledek otrávené společenské atmosféry“. Podobně záležitost interpretoval v pondělním vydání deníku „Süddeutsche Zeitung“ i ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), podle kterého dochází k „brutalizaci společnost“.

Útočníci však nezůstávají pouze u výhrůžek. Loni v červnu byl na terase vlastního domu nalezen mrtvý prezident okresu Kassel Walter Lübcke (CDU). Policie po dvou týdnech zatkla podezřelého a případu se ujala Federální prokuratura, která čin klasifikovala jako pokus o politicky motivovanou vraždu. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Kvóty opět na scéně. Francie dnes zveřejní sérii nových imigračních opatření. Migrace se opět dostává do popředí francouzských politických debat a pro Macrona může představovat příležitost, jak získat podporu před prezidentským klání, které Francii čeká v roce 2022.

Vláda chce pomocí nových opatření odradit od příchodu do země migranty z tzv. „bezpečných“ zemí, jako je například Albánie či Gruzie. Na druhou stranu chce otevřít dveře pracovní migraci, a to zvýšením kvót pro jednotlivé sektory. Podle francouzských novin „Le Parisien“ se to týká zejména stavebnictví, hotelnictví, gastronomie, komerčních služeb, ale i vysoce kvalifikovaných profesí, například programování.

„Čelíme velkému pokrytectví, odvětví stavebnictví a gastronomie bez imigrantů nefungují. Tvrdit opak je lež,“ řekl prezident v nedávném rozhovoru pro Valeurs actuelles. (EURACTIV.FR)

///

LONDÝN

Čeká se na zprávu o ruském vlivu. Britská vláda odmítá nařknutí z toho, že by zdržovala zveřejnění zprávy o údajném ruském vlivu na britskou demokracii. Ministr zahraničí Christopher Pincher záležitost komentoval tím, že zpráva bude zveřejněna v pravý čas a že vláda nemůže tento proces uspěchat, „aby neohrozila národní bezpečnost“. Jeho komentáře přicházejí poté, co bývalý šéf britských zpravodajských služeb MI5 Lord Evans Weardale urgoval vládu, aby dokument zveřejnila co nejdříve. Zpráva, kterou připravoval parlamentní zpravodajský a bezpečnostní výbor byla dokončena v březnu a premiér ji obdržel již 17. října. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

BRUSEL

Do pětice všeho dobrého i zlého? Zformování belgické vlády je stále v nedohlednu. Rudy Demotte (PS) a Geert Bourgeois (N-VA), které král pověřil utvořením koalice, se svého úkolu vzdali. Na řadě je tak již pátý politik, který má zformování koalice na starosti. Tentokrát se jedná o socialistického lídra Paula Magnetta (PS), čímž se otvírá prostor pro koalici liberálů, socialistů a zelených, případně doplněnou CD&V, ale bez vlámských nacionalistů N-VA. Magnette musí vládu zformovat do 18. listopadu. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Jedna vyučovací hodina o klimatické změně každý týden. Od příštího školního roku se téma klimatické změny dostane do školních osnov všech italských škol. S odvoláním na ministra školství Lorenza Fioramontiho o tom psala agentura Reuters. „Chci, aby italský vzdělávací systém byl první, který vyzdvihne životní prostředí a společnost nadevše ostatní, co se děti ve škole učí,“ uvedl ministr v rozhovoru. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Nový uprchlický plán. Konzervativní vláda chce do konce listopadu z řeckých ostrovů přesunout do vnitrozemí až 4 tisíce uprchlíků. Dalších 10 tisíc by se mělo do konce příštího roku vrátit do Turecka. Řekům, kteří žijí na pevnině, se tento návrh nezamlouvá, řecká vláda se však domnívá, že by svým ostrovním krajanům měli pomoci.

Zákaz kouření. Vláda má po letech odkladů konečně nakročeno k implementaci zákona, který zakazuje kouření v uzavřených veřejných prostorách. Podle ministra zdravotnictví Vasilise Kikiliase vláda také zvažuje, že před restaurace a bary kvůli kuřákům umístí přímotopy. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

///

PŘÁTELÉ KOHEZE

Neberte nám dotace. Šestnáct zemí EU v Praze podepsalo deklaraci, ve které vyzývají k zachování současné výši fondů určených na kohezní politiku. Kromě zemí Visegrádské skupiny se k prohlášení připojilo například Řecko, Portugalsko nebo Malta.

„Není důvod snižovat peníze na kohezi, to jsou investiční peníze na dálnice, mateřské školky, školy, nemocnice,“ řekl český premiér Andrej Babiš s tím, že země samy ví lépe než Evropská komise, kde potřebují investovat.

Podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho by se o kohezní politice nemělo rozhodovat „na základě politických nálad“, ale raději na základě „reálných čísel a faktů“. Vzhledem k tomu, že cílem politiky je vyrovnávání regionálních rozdílů, měla by pokračovat, dokud nebudou tyto nerovnosti „vymýceny“.  (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz, Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

BUDAPEŠŤ

První zasedání nového zastupitelstva. V Budapešti zasedalo nové zastupitelstvo, které schválilo 15bodový program navržený čerstvě zvoleným primátorem Gergelym Karácsonym.

Zastupitelstvo vyhlásilo ve městě klimatickou pohotovost a přijalo opatření navržené místními neziskovými organizacemi, které volaly po zastavení výstavby nových budov v chráněném parku Városliget. Politici dále odmítli přijmout takzvaný „zákon otroků“, na základě kterého se měly změnit pravidla pro práci přesčas. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr, Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

///

ZÁHŘEB

Evropský turistický fond. Více než 13 členských zemí podporuje chorvatskou iniciativu volající po zlepšení spolupráce mezi zeměmi EU v oblasti turistického ruchu. Turismus totiž podle nich není v evropských závazcích a fondech příliš zohledňován.

„Během chorvatského předsednictví v Radě EU, možná už v lednu 2020, bychom mohli zveřejnit deklaraci o spolupráci na vytvoření turistického fondu EU. Ten by mohl financovat rozvojové projekty a pomáhat zemím, jejichž turismus je v ohrožení kvůli válce, migrantům, přírodním katastrofám a dalším krizím,“ uvedl chorvatský ministr turismu Gari Cappelli. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Zrušení uznání Kosova. Ministr zahraničí Ivica Dačić řekl, že „čtyři až pět“ zemí do konce roku stáhne svá uznání státu Kosovo.

V reakci na prohlášení amerického zvláštního zástupce Matthewa Palmera o možném uvalení sankcí na Srbsko kvůli nákupu ruských zbraní Dačić pro TV Happy uvedl, že k sankcím není důvod, protože Srbsko „není hloupé, aby nevědělo, co je dovoleno“.

///