The Capitals: Poškozuje postoj Francie k západnímu Balkánu zájmy EU?

© EPA/STEPHANIE LECOCQ

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. Dnešní vydání přináší reakce na veto, které Francie vystavila Albánii a Severní Makedonii. 

///

Francie, Dánsko a Nizozemsko odmítají zahájení přístupových rozhovorů s balkánskými zeměmi. Ačkoliv u Severní Makedonie uznávají posun, a to především po vyřešení sporu o název země, v případě Albánie zpochybňují úspěch požadovaných reforem.

Podle Rolanda Freudensteina, ředitele Centra Wilfrieda Martense pro evropská studia, které je oficiálním think-tankem evropských lidovců, rozhodnutí francouzské vlády zemi izoluje a jedná se o další chybu evropské politiky Francie z poslední doby.

„Zároveň poškozuje zájmy EU v regionu,“ řekl pro EURACTIV.com a dodal, že podobné dilema, jako má Paříž, existuje i v dalších zemích.

Podle EURACTIV.fr spočívá obecná francouzská pozice k rozšiřování v tom, že EU se rozšiřuje příliš rychle a že některé její státy zůstávají pozadu. To potvrzuje i Freudenstein.

„Na jedné straně je z obyvatel, zejména ze západní Evropy, cítit jistá únava z rozšiřování Unie, a to například v kontextu zpochybňování právního státu v Polsku a Maďarsku,“ řekl.

Na straně druhé však podle něj existuje riziko snížení důvěryhodnosti EU v zemích západního Balkánu, kterým bylo přislíbeno spuštění přístupových jednání. Pokud EU neukáže, že to s rozšířením myslí vážně, dle Freudensteina tím balkánské země žene do otevřených rukou Ruska, Číny a Turecka.

Francie se podle něj pouze rozhodla, která strana výše zmíněného dilematu je pro ni závažnější, a podle toho hlasovala.

Francouzská europoslankyně z Renew Europe Nathalie Loiseauová zdůraznila pro EURACTIV.com jeden z aspektů, proč je její vláda v případě Albánie zdrženlivá. Do Francie podle ní míří tisíce albánských uprchlíků, a pokud skutečně potřebují status azylantů, pravděpodobně má jejich země problém s organizovaným zločinem.

Francie nicméně dodává, že Severní Makedonie a Albánie se jednoho dne členy EU skutečně stanou. Předtím je ale nutné reformovat proces rozšiřování Unie.

„Francie nepožaduje přísnější přístupové podmínky a nic nevetuje. Přístupová kritéria ale musí být zcela naplněna. Je to otázka kredibility EU,“ řekla francouzská ministryně pro evropské záležitosti Amelie de Montchalinová.

Podle výsledků loňského Eurobarometru je proti dalšímu rozšiřování 46 % Evropanů, zatímco 44 % je pro a 10 % neví. Macron je jedinou hlavou státu, která svůj nesouhlas dává otevřeně najevo. Německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte mají podobný názor, ale nevyjadřují ho tak hlasitě.  (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com, EURACTIV.FR)

Nad dalším postupem EU vůči západnímu Balkánu visí otazník

Jednou ze základních neznámých ohledně budoucnosti Evropské unie je i její další rozšiřování na západní Balkán a přístup k tomuto regionu obecně. Výsledek evropských voleb zatím ovšem odpovědi nepřináší, spíše naopak.

TIRANA / SKOPJE

Patová situace v Bruselu míchá kartami ve Skopje a Tiraně, kde chtějí opoziční strany vyvolat předčasné volby.

V Tiraně chce o nové volby požádat opoziční Demokratická strana Albánie (EPP), která socialistickou vládu silně kritizuje za korupci.

Lídr hlavní opoziční síly Lulzim Basha pro EURACTIV.com uvedl, že rozhodnutí Rady EU „není takové, jaké jsme chtěli a ve které jsme doufali“.

„Všechna naše energie musí nyní směřovat do splnění úkolů. Německo nastavilo devět podmínek, ke kterým musíme přidat efektivní boj se zločinem a korupcí, a zároveň poskytnout našim občanům dostatek příležitostí, abychom snížili nelegální migraci. Jsem si jistý, že má země může všechna kritéria splnit. K tomu potřebujeme to správné vedení,“ nechal se slyšet středopravicový politik.

Severomakedonský premiér Zoran Zaev se obává, že špatné zprávy z Bruselu vystaví jeho proevropskou vládu socialistů zkoušce. Jedním z argumentů pro přistoupení na změnu názvu země bylo právě zahájení přístupových rozhovorů s EU. Po nejnovějším vývoji však pro něj bude těžké zvládnout tlak opozice, která už požádala o předčasné volby. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

V4

Vlády zemí V4 poslaly dopis předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, ve kterém naléhají, aby se vymezil proti pozici francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Rozšiřování je velmi důležité pro Polsko, které tlačí nejen na přijetí zemí západního Balkánu, ale také východních partnerů. Podobně se k rozšiřování staví i Maďarsko, v jehož zájmu je posunutí vnější hranice EU dále na jihozápad. „Absence souhlasu (s rozšiřováním) znamená, že vliv EU v regionu se sníží, což pak povede k oslabení evropské bezpečnosti,“ komentoval výsledek včerejší Rady náměstek polského ministra zahraničí a evropských záležitostí Konrad Szymański.

Zklamání vyjádřil i jeho slovenský protějšek Miroslav Lajčák. „Země plní podmínky, EU by neměla váhat. Přístupový proces je nejlepším nástrojem, díky němuž můžeme ovlivnit rozvoj západního Balkánu. Proč sami sobě svazujeme ruce?“. Podobné prohlášení vydal i český ministr zahraničí Tomáš Petříček s tím, že ČR podle něj bude integraci západního Balkánu podporovat i nadále. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl, Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk, Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

Když Evropa váhá, Rusko sílí: Kdo těží z chyb EU na západním Balkáně

Je jasné, že stagnaci rozšiřování EU nelze připsat pouze balkánským státům nebo ruskému vlivu. Váhavý přístup EU narušil politickou vůli obou stran, co se procesu rozšiřování EU týče. Mimoděk se tak otevřely příležitosti i pro novou světovou mocnost – Čínu

ŘÍM

Italský diplomat pro EURACTIV.com uvedl, že téma západního Balkánu je na summitu Evropské rady italskou prioritou. Řím bude údajně trvat na tom, aby EU přijala dokument hovořící ve prospěch budoucího přistoupení obou zemí. Italové se domnívají, že je lepší držet si Albánii a Severní Makedonii ve své blízkosti. Diplomat v této souvislosti připomněl Turecko, jehož přistoupení země EU odmítly v roce 2005. „A podívejme se, co z toho vzešlo,“ dodal. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

ATHÉNY

Směřování obou zemí do EU podpořil i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis (Nová demokracie, EPP). Zdůraznil přitom, že obě země dodržují mezinárodní dohody a respektují právní stát či práva menšin. Řecko však francouzské veto oficiálně nekomentovalo. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

SOFIE

„EU udělá historickou chybu, pokud odmítne otevřít přístupová vyjednávání se Severní Makedonií a Albánií,“ prohlásil bulharský premiér Bojko Borisov. „Bude to těžká rána pro obyvatele (obou zemí),“ dodal.

Borisov také varoval, že pokud země nezískají evropskou perspektivu, v regionu se chopí příležitosti Rusko, Turecko, Čína nebo další světové mocnosti. „Příroda netoleruje prázdná místa. Pro Bulharsko nebude dobré, pokud se jiní světoví hráči namísto EU rozhodnou těmto zemím ‚pomoci‘,“ dodal Borisov s tím, že sám nerozumí, jak by mohl vstup Severní Makedonie poškodit EU, když je její populace srovnatelná s velkým evropským městem. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

BUKUREŠŤ

Rumunská vláda sice rozšíření EU podporuje, ale po zasedání Rady EU se k záležitosti kriticky nevyjádřila. Absence reakce souvisí s tím, že vláda minulý týden ztratila důvěru parlamentu, Rumunsko tak v současné době čeká na zformování nového kabinetu. Předchozí vláda nicméně otevření přístupových rozhovorů podporovala. (EURACTIV.ro)

LUBLAŇ

Otevření přístupových jednání nadále podporuje i slovinský premiér Marjan Šarec. „EU by měla dostát svým slibům. Víme, jak je celý vyjednávací proces dlouhý a že se nic se nestane přes noc,“ dodal Šarec. Zdůraznil však, že při vyjednávání by se mělo přistupovat ke každé zemi zvlášť a neměly by se „házet do jednoho pytle“. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

ZÁHŘEB

Chorvatský premiér nesouhlasí s tím, aby se změnila pravidla pro přístupová jednání, jak navrhuje Francie. „Revidovaná metoda pro rozšiřování, kterou navrhuje především Francie, by vedla k tomu, že vyjednávání se Srbskem a Černou Horou bude probíhat jinak, než vyjednávání se Severní Makedonií a Albánií. Můžeme si jen představovat, co by to udělalo s Bosnou a Hercegovinou a Kosovem,“ prohlásil premiér Andrej Plenković.

SARAJEVO

Země, které usilují o členství v EU, kritickými ohlasy nešetří. „Odvedená práce a naše náročné rozhodování zkrátka nevede k očekávaným výsledkům,“ komentoval situaci předseda Předsednictva Bosny a Hercegoviny Željko Komšić s tím, že rozhodnutí Rady povede k nárůstu euroskeptismu v regionu.

BĚLEHRAD

Francouzské veto bude negativním signálem pro celý region západního Balkánu i podle účastníků Bělehradského bezpečnostního fóra (BSF). Jeden z expertů se domnívá, že otevření přístupových rozhovorů by EU nic nestálo a trvalo by minimálně 7 až 8 let, než by Albánie a Severní Makedonie mohly do EU vstoupit. „Pokud by se EU rozhodla otevřít vyjednávání, evropské noviny by o tom informovaly až na sedmé straně, zatímco pro tento region by se jednalo o velmi důležitou zprávu,“ uvedl Ivan Vejvoda z vídeňského Institutu humanitních studií.

///