The Capitals: Portugalsko chce přilákat cizince a bojovat tak s nízkou porodností

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

LISABON

Počet cizinců roste, ale ne dost. Počet cizinců žijících v Portugalsku loni překročil 500 tisíc. To je zatím nejvíce v historii země. Portugalsko je jednou z deseti unijních zemí, kde je procentuální zastoupení cizinců v celkové portugalské populaci pod 5 %. Ačkoliv migrace do země roste, populace v Portugalsku se kvůli nízké porodnosti a stárnutí obyvatelstva od roku 2010 snižuje a zemi chybí téměř 300 tisíc lidí. Proto dává socialistická vláda jasně najevo, že země potřebuje přilákat cizince. Více zde. (Célia Paulo, www.lusa.pt )

///

BERLÍN

Německo stále roste, ale pomaleji. V roce 2019 vzrostlo německé HDP o 0,6 %, nejpomaleji za posledních šest let, uvedl ve středu 15. ledna Spolkový statistický úřad. Důvodem je mimo jiné pokles německého vývozu v důsledku obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy. Automobilový průmysl pak zaznamenal propad částečně kvůli klesající poptávce a reorientaci na elektromobily. Ne všechna čísla jsou ale špatná. Díky rekordní zaměstnanosti a následnému růstu kupní síly došlo k nárůstu spotřeby, což posílilo ekonomiku. Mimořádně nízké úrokové sazby zároveň nastartovaly rozmach ve výstavbě. Právě tyto faktory pomohly předejít hospodářské krizi, které se někteří ekonomové obávali. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

///

VÍDEŇ

Konzervativní vláda porušila finanční zákony. Vítězství v předposledních volbách (2017) přijde konzervativní stranu draho. Rakouské zákony totiž stanovují strop pro rozpočet na kampaň ve výši 7 milionů euro a ÖVP jej překročila o 5,96 milionů euro. Nyní musí zaplatit 800 tisíc euro na pokutě a dalších 80 tisíc euro kvůli několikanásobnému porušení pravidel pro dary. Největší případ se týká pozemku, za který ÖVP platí 10 euro ročně, zatímco jeho reálnáé roční nájemné se pohybuje okolo 77 tisíc euro. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

///

BRUSEL

Bezpečnější občanky. Tento týden bylo v belgickém městě Lokeren spuštěno testování nových elektronických občanských průkazů, které jsou jako první na světě vybaveny pokročilým systémem obrany proti podvodům s identitou. Tyto nové „e-občanky“ budou zabezpečeny otisky prstů svých majitelů a perforovanou fotografií, kterou by mělo být daleko těžší duplikovat. Podle plánů, které předestřel belgický ministr vnitra Pieter De Crem, by měl mít novou občanku každý Belgičan nejpozději do čtyř let. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

HELSINKY

Finská poslankyně zatčena v Izraeli. Zatímco má finský parlament stále vánoční přestávku, poslanci mají šanci vyjet do regionů a mluvit s voliči. Nebo infiltrovat pásmo Gazy. To druhé si zvolila poslankyně reprezentující Levou Alianci Anna Kontulaová. V pondělí byla v Izraeli zatčena a společně se skupinou pro-palestinských aktivistů strávila ve vazbě deset hodin. (Pekka Vanttinen | EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Britská zemědělská politika. Zákon o podobě zemědělské politiky po brexitu se dnes (16. ledna) dostane do Dolní sněmovny. Výše dotací bude stejná jako v EU nejméně sedm let, podmínkou jejich výplaty však bude splnění cílů v otázce zachování čisté vody, vzduchu, půdy a prostředí pro zvěř.

V návrhu ovšem chybí záruky, že se do Británie nebudou dovážet potraviny od dodavatelů, kteří nesplňují tak vysoké standardy jako britští zemědělci. Ti se obávají, že dohoda s USA by znamenala přísun velkého množství amerických potravin. (Benjamin Fox, EURACTIV.com)

///

DUBLIN

Kampaň: den první. Bydlení, bezdomovectví a Brexit jsou témata, která dominovala včerejšímu prvnímu dni volební kampaně před parlamentními volbami. Zatímco Sinn Féin voličům nabídla snížení nájmů prostřednictvím radikální reformy bydlení, současný premiér Leo Vadakar (Fine Gael) se pustil kvůli Brexitu do strany Fianna Fáil. Její lídr Micheál Martin reagoval tvrzením, že Fine Gael do kampaně nepřišla s ničím novým. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

MADRID

Nové jednání o fiskálních úpravách rozpočtu? Španělský premiér Pedro Sánchez chce po EU, aby zmírnila své dříve dohodnuté požadavky fiskálních úprav ještě předtím, než vláda přijde s novým návrhem rozpočtového plánu. (Jorge Valero | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

První prezidentka? Premiér Kyriakos Mitsotakis včera navrhl soudkyni Ekaterinu Sakellaropoulouvou na prezidentku republiky, tento post doposud zastávali pouze muži. Sakellaropoulouvá je v současnosti šéfkou řeckého nejvyššího soudu a je známá pro své názory na ochranu životního prostředí. Očekává se, že v prezidentské volbě uspěje a získá na konci února většinu poslaneckých hlasů. Více zde. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

ŘÍM

„Fake news“ o etiketách. Skupina europoslanců varovala před klamavou kampaní některých italských politiků a dalších aktérů hanící potravinové etikety s nutričními hodnotami nazvané Nutri-score. Více zde. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Reformy pod lupou. Zpráva Benátské komise, která se zabývá justičními reformami zavedenými vládnoucí stranou Právo a Spravedlnost, by měla být zveřejněna tento čtvrtek. Uvedl to Tomasz Grodzki, předseda senátu, který komisi do země pozval, aby reformy posoudila. Očekává se, že zpráva bude kritická zejména k dodatkům, které vláda schválila před Vánoci. Ty zavádějí například možnost pokutovat soudce za „veřejnou aktivitu, která je neslučitelná se zásadami soudcovské nezávislosti a nezávislosti soudců“, což má za cíl umlčet odpůrce vlády. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Istanbulská úmluva opět na scéně. Slovenská vláda přijala rezoluci, která žádá prezidentku Zuzanu Čaputovou, aby oznámila Radě Evropy pozastavení slovenské ratifikace Istanbulské úmluvy o prevenci a potírání násilí na ženách. Ministři by o této skutečnosti měli informovat také instituce EU. Rozhodnutí o pozastavení ratifikace již dříve podpořil ve své rezoluci slovenský parlament. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Europoslanci řešili kauzy českého premiéra. Na program středečního pléna Evropského  parlamentu se dostala také debata, v rámci které europoslanci diskutovali o kauze potenciálního zneužití evropských dotací ze strany českého premiéra Andreje Babiše a o znovuotevření jeho trestního stíhání. Zástupci Babišova hnutí ANO kritizovali fakt, že se na evropské půdě případ vůbec řeší,  a vyzvali k ponechání věci v rukou národních úřadů a soudů. Jiní europoslanci ovšem upozorňovali na to, že případ se týká peněz daňových poplatníků z celé EU, a tudíž není pouze záležitostí České republiky. Řada vystupujících v debatě také zdůraznila potřebu efektivnější kontroly distribuce a využívání unijních fondů. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

///

BUDAPEŠŤ

Slovní přestřelka s EPP pokračuje. „Nepotřebujeme od Manfreda Webera žádné rady o demokracii. V Maďarsku také nikoho nepoučujeme o tom, jaký názor má mít. Začíná to být běžnou věcí v EPP?,“ napsala na sociální sítě ministryně pro rodinu Katalina Nováková. Jedná se o poslední přestřelku mezi stranou Fidesz a frakcí Evropské lidové strany. „Hodnoty EPP jsou jasné,“ zdůraznil v úterý pro zpravodajství Euronews šéf frakce EPP Manfred Weber, který naopak nechce být poučován od premiéra Viktora Orbána. Na poslední tiskové konferenci se Orbán dožadoval změn v EPP, jinak je připraven frakci opustit. „Podporujeme budoucnost EPP, ale odejdeme z ní, pokud se nezmění,“ uvedl Orbán. Více zde. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

Ptačí chřipka v Maďarsku. Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) oznámila, že v Maďarsku a Slovinsku vypukl vysoce patogenní druh ptačí chřipky, H2N2. Z toho důvodu ministr pro klimatickou změnu a životní prostředí Spojených arabských emirátů (MOCCAE) vydal zákaz na dovoz všech druhů domácích a volně žijících živých ptáků z obou zmíněných zemí. Maďarský orgán pro bezpečnost potravin NÉBIH prohlásil, že zaznamenal virus ptačí chřipky na kachní farmě v oblasti Hajdú-Bihar (asi 215 km východně od Budapešti). Podle státní tiskové agentury MTI se jedná o druhý případ za posledních několik dní. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

SOFIE

Opomenutí Bulharska v JTF. Bulharský europoslanec Radan Kanev (EPP, Demokratické Bulharsko) kritizoval svou vládu za to, že nevynaložila dostatek úsilí v získání financí z Fondu pro spravedlivou transformaci, který má s rozpočtem 100 miliard eur pomoci nejen uhelným regionům s odchodem od fosilních paliv. „Bohužel, Bulharsko není zmíněno mezi zeměmi, které budou z fondu těžit, tak jako Polsko, Řecko či Španělsko,“ prohlásil Kanev. Podle něj je důvodem nečinnost vlády. Jeho země se totiž neúčastnila Evropské platformy pro uhelné regiony. Bulharsko navíc nemá strategii pro modernizaci energetiky, ani projekty pro transformaci regionů, které budou tranzicí nejvíce zasaženy. Vláda podle Kaneva promarnila největší šanci zainvestovat do moderní ekonomiky. Dnes je více než 12 tisíc Bulharů zaměstnáno v uhelném průmyslu a polovina tuzemské elektřiny pochází z uhlí. (Krassen Nikolov| EURACTIV.bg)

///

LUBLAŇ

Válka v koalici. Ministr obrany a předseda strany penzistů (DeSUS-RE) Karl Erjavec prohlásil, že „premiér Marjan Šarec (LMŠ-RE) usiluje o rozpad DeSUS“. Erjavec otevřeně řekl, o čem už se dávno v tichosti hovoří – že Šarec plánuje oslabit liberální strany v koalici (SMC, DeSUS a SAB) a následně vytvořit jednu velkou liberální stranu, jako byla LDS do roku 2004 vedená bývalým premiérem Janezem Drnovšekem. Podle Šarece se už DeSUS rozpadla a kvůli tomu vláda získala pro svůj rozpočet jen 42 hlasů. Rozpočet se podařilo schválit za pomoci radikální pravicové Slovinské národní strany SNS.

Stranu DeSUS čeká v neděli stranický kongres a Erjavec se bude muset postavit silné konkurentce – Aleksandře Pivecové, současné ministryni zemědělství. Její vítězství, přestože je málo pravděpodobné, by stranu rozdělilo. DeSUS sice nadále zůstane ve vládě, je ale jasné, že ten, kdo prohraje, bude muset vládu opustit. To by stranu ještě více oslabilo. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Premiér Plenković „na grilu“. První zasedání chorvatského parlamentu po měsíční pauze přineslo další souboj obviňování mezi sociálními demokraty z SDP a chorvatskými demokraty z HDZ. Přestože premiér Andrej Plenković si na plénu ve Štrasburku vyslechl slova chvály, doma byl cílem „grilování“ ze strany opozičních poslanců, kteří ho zpovídali v tématech zločinů, korupce a migrace. Předsedu vlády zároveň vyzvali k rezignaci. (Karla Juničić | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Borrell na drátě. Vysoký představitel EU Josep Borrell telefonoval se srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem a prezidentem Kosova Hashimem Thaçim o nejnovějším vývoji v jejich zemích a připomněl důležitost obnovení dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Zároveň potvrdil, že se v nejbližších týdnech chystá obě hlavní města navštívit. (EURACTIV.rs)

///

SARAJEVO

71 milionů eur na projekty z programu IPA. Delegace EU v Bosně a Hercegovině začala schvalovat projekty za 71 milionů eur. Krok následuje poté, co orgány BiH přijaly loni v prosinci Nástroj pro předvstupní pomoc (IPA 2018). Finance budou mj. využity v oblasti zemědělství, energetické účinnosti či justice. BiH kromě toho využívala mezi lety 2013 a 2017 také roční programy IPA s celkovou částkou 350 milionů eur. V roce 2019 schválila EU projekty za téměř 81 milionů, přičemž více než 64 milionů bylo vyplaceno, což značně převyšuje cíl ustavený na počátku roku. EU doufá, že BiH letos zlepší způsob poskytování financí na nové i probíhající projekty.

Nový postoj k migrační krizi. Nový ministr pro bezpečnost BiH Fahrudin Radončić přikročil k monitorování hranic se Srbskem a Černou Horou, aby zabránil nelegálním příchodům migrantů z těchto zemí a koordinoval aktivity s ministry zahraničí v regionu. V zimních měsících počet nelegálních migrantů přicházejících do BiH poklesl a v současné době zhruba 5 500 nelegálních migrantů zůstává v bosenských přijímacích centrech. Srbský prezident BiH Milorad Dodik nesouhlasí s rozmístěním vojáků podél východních hranic BiH, kteří by pomohli policii bránit nelegální vstupy. Dosud totiž nebylo schváleno obsazení více než 500 volných policejních pozic. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

TIRANA

Dohoda o dohodě. Poslanec vládnoucí socialistické strany (PS) Damian Gjinkuri, místopředseda opozičního Socialistického hnutí pro integraci (LSI) Petrit Vasili a zástupce opoziční Demokratické strany (PD) Oerd Bylykbashi podepsali deklaraci, podle které se do 15. března dohodnou na podobě volební reformy. Dohoda nad reformou by mohla přispět k pozitivnímu rozhodnutí Rady EU na summitu se zeměmi západního Balkánu v Záhřebu, který proběhne v květnu. Unijní velvyslanec v Tiraně Luigi Soreca dohodu politiků vítá: „Je to důležitý krok k obnovení albánské politické stability a také v kontextu integrace Albánie do EU,“ řekl. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///