The Capitals: Politici nesmí přiživovat brexitové napětí, varuje vysoce postavený policista

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LONDÝN

Napětí v brexitu: Politici nesmí přiživovat napětí způsobené debatou o odchodu Británie z EU, upozornil zástupce komisaře Metropolitní policie Martin Hewitt. V zemi je podle něj v současné době „neuvěřitelně horečná atmosféra“.

Varování přišlo před dnešním druhým kolem rozhovorů premiérky Theresy Mayové a šéfa opozice Jeremyho Corbyna. Ti se budou opět snažit dosáhnout kompromisu na společné dohodě o vystoupení Británie z Unie.

Britští poslanci v noci schválili rozdílem jednoho hlasu návrh zákona, který má zabránit brexitu bez dohody. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

Británie i EU se připravují na brexit bez dohody. Ani jedna strana si však takový scénář nepřeje

Britští poslanci schválili zákon o vyloučení brexitu bez dohody, vláda jedná s opozicí a EU stanovuje podmínky pro další případný odklad. 

PAŘÍŽ

Autorské právo v praxi: Eric Léandri, šéf francouzského vyhledávače Qwant, „čeká na bankovní údaje vydavatelů“, aby jim mohl zaplatit. Uvedl to v souvislosti s novou evropskou směrnicí o autorském právu, která má zajistit spravedlivé dělení příjmů mezi internetovými platformami (jako je např. Google a Facebook) a médii. Léandri také navrhuje vytvoření decentralizovaného systému, který by jednoduchým způsobem kontroloval, kdo je vlastníkem na internetu zveřejňovaných fotografií.

Hamon chce vést levici: Lídr francouzské politické strany Générations, Benoit Hamon, ve středu oznámil, že se chce stát ve volbách do Evropského parlamentu „přirozenou volbou levice a ekologů“.

Na otázku týkající se rozdělení levice Hamon odpověděl, že „si myslí, že přirozenou volbou levice a ekologů je dnes kandidátka Evropského jara (hnutí, za kterým stojí řecký politik Yanis Varoufakis)“. (EURACTIV.fr)

///

BERLÍN

Velká očekávání krajní pravice: Joerg Meuthen, lídr krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) a jednička kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu, řekl v rozhovoru s agenturou AFP, že nacionalistické strany napříč Evropou ve volbách podstatně posílí.

V novém europarlamentu ale podle něj bude kvůli vnitřním neshodám mezi krajně pravicovými stranami těžké zformovat „vlasteneckou alianci“ . „Očekávám, že konzervativní strany ve volbách bezpochyby posílí a sociální demokraté naopak velmi oslabí,“ prohlásil Meuthen. (AFP)

///

MADRID

Důležité hlasy důchodců: Španělská socialistická dělnická strana bojuje s Lidovou stranou (PP) o téměř deset milionů potenciálních voličů mezi důchodci, kteří sehrají klíčovou roli v blížících se volbách 28. dubna.

Ultraliberální ekonom a kandidát PP Daniel Lacalle, který je zároveň pro lídra lidovců Pabla Casada „finančním gurem“ , navrhl snížení důchodů, čímž vyvolal ostrou reakci socialistů.

„Všechny země, které jsou v podobné situaci jako Španělsko, narozdíl od nás penze snižovaly. U nás rostly. Otázkou pro Španělsko nyní není jestli, ale o kolik je snížit – o 20, 30 nebo 40 %, řekl Lacalle. (EFE-EPA-EuroEFE)

///

ŘÍM

Záchrana migrantů: Loď německé neziskové organizace Mořské oko (Sea Eye) zachránila 64 migrantů v blízkosti pobřeží Libye a vyzvala Itálii a Maltu, aby zachráněným poskytly bezpečné útočiště. Italský ministr vnitra Matteo Salvini v reakci navrhl, aby loď zakotvila v Hamburku, protože pluje pod německou vlajkou.

Vlastenecká aliance: Lídr Ligy Salvini plánuje 9. dubna v Miláně představit novou vlasteneckou alianci, která bude usilovat o místa v Evropském parlamentu. K tradičním spojencům jako jsou francouzské Národní sdružení a rakouští Svobodní se nově přidají ještě Alternativa pro Německo, Dánská lidová strana a Praví Finové. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Další spor s EU: Evropská komise zahájila další řízení s Polskem kvůli novým procedurám, v oblasti disciplinárních řízení s polskými soudci, která podle Komise podkopávají nezávislost soudů a vystavují soudce možnému politickém tlaku.

Polská vláda se nechala slyšet, že „netuší, co Frans Timmermans (místopředseda Komise) chce“. Zástupci polských soudců naopak kroky Evropské komise uvítali s tím, že „ukazují odhodlání EU zastavit plánované zničení nezávislého soudnictví v Polsku“.

Spor mezi Komisí a Polskem kvůli reformě soudnictví pokračuje

Evropská komise dnes zahájila s Polskem řízení kvůli novým disciplinárním pravidlům pro polské soudce, která podle Komise podkopávají nezávislost soudů a vystavují soudce možnému politickém tlaku.

Polsko-italské spojenectví?: Lídr vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczynski se potkal s představiteli italských euroskeptiků ze strany Bratři Itálie. Obě partaje jsou v Evropském parlamentu součástí konzervativní frakce a probíraly možnost spojenectví po květnových volbách. (EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Konec ústavní krize v dohledu: Slovenskému parlamentu se po měsících konečně podařilo v tajné volbě vybrat šest kandidátů na pozice ústavních soudců, ze kterých prezident vybere tři. Kvůli neshodám politických stran na výběru nástupců devíti soudců slovenský Ústavní soud téměř nefungoval.

Nyní zbývá nominovat dalších dvanáct soudců a vybrat z nich šest. Ačkoliv bude díky zvolení tří nováčků soud fungovat lépe než nyní, složitá situace ještě vyřešena není. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Setkání prezidentů: Miloš Zeman navštívil prezidenta Rakouska Alexandra Van Der Bellena. Zeman se snažil rakouskou hlavu státu přesvědčit o významu spolupráce mezi jeho zemí a Visegrádskou čtyřkou.

Van Der Bellen pro změnu upozornil, že Vídeň a Praha mají odlišné názory v oblasti jaderné energetiky. Rakousko znepokojují zejména plány ČR na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Kövesiová může vycestovat ze země: Nejvyšší rumunský soud zrušil soudní dohled, který státní prokurátoři uvalili na Lauru Kövesiovou, bývalou šéfku rumunské protikorupční agentury. Kövesiová, která je horkou kandidátkou na post veřejné žalobkyně EU, tak nyní může znovu hovořit s médii a vycestovat z Rumunska. Podporu ji již dříve vyjádřil Evropský parlament včetně jeho předsedy Antonia Tajaniho (EPP), který požádal rumunské úřady, aby spolupracovaly a nebránily Kövesiové v kandidatuře.

Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

Diplomatická žádost: Velvyslanectví dvanácti mezinárodních partnerů a spojenců Rumunska, včetně několika zemí EU, Kanady a USA, sepsala společné prohlášení. Vyzývají v něm „všechny strany podílející se na navrhování mimořádných vládních dekretů zasahujících do oblasti justice, aby se vyhnuly změnám, které by oslabily vládu práva a schopnost Rumunska bojovat s kriminalitou a korupcí.“ Podobné oznámení obdržel také místopředseda Komise Frans Timmermans. Rumunská premiérka Viorica Dancialová na to reagovala podrážděně se slovy, že „diplomaté nemohou určovat agendu předsedkyně vlády.“  (EURACTIV.ro)

///

ATHÉNY

Nobelova cena pro Tsiprase a Zaeva?: Třiatřicet europoslanců nominovalo řeckého premiéra Alexise Tspirase a premiéra Severní Makedonie Zorana Zaeve na Nobelovu cenu míru. „Jejich nominace je signálem, že odvaha a progresivní myšlení napříč národními hranicemi si zaslouží odměnu,“ píší europoslanci v dopise pro Norskou Nobelovu komisi. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com).

///

SOFIE

Proti Istanbulské úmluvě: Předsedkyně Bulharské socialistické strany (BSP) Kornelia Ninová apelovala na všechny bulharské europoslance, aby hlasovali proti usnesení o Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.

Usnesení Evropského parlamentu žádá Soudní dvůr EU o posudek týkající se slučitelnosti Smlouvy o fungování EU s navrhovaným přistoupení EU k Istanbulské úmluvě. Ninová tvrdí, že pokud budou europoslanci hlasovat proti usnesení, ochrání tím bulharské děti a rodiny. Bulharsko je jednou ze zemí, které Istanbulskou úmluvu neratifikovalo. (Dnevnik.bg)

///

ZÁHŘEB

Brexit ohrožuje farmaceutický průmysl: Tvrdý brexit by měl na Chorvatsko pouze omezený dopad, neboť Británie nepatří mezi jeho hlavní obchodní partnery. Odchod Británie bez dohody ale vzbuzuje obavy farmaceutického průmyslu. Nejenže v posledních letech zvýšil svůj vývoz do Británie, ale také není zřejmé, zda budou i po brexitu platit společná pravidla EU pro testování kvality léků.

Problém s odpadem: Začátkem roku 2019 mělo být v souladu s evropskou legislativou uzavřeno více než 100 chorvatských skládek, informoval o tom ministr pro životní prostředí a energetiku Tomislav Ćorić. Chorvatsko to však nebylo schopné splnit kvůli nedostatečné infrastruktuře. Dosud se podařilo uzavřít pouze 27 skládek. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Srbsko nesouhlasí se zahraniční politikou EU vůči Rusku: EU loni vydala 54 zahraničně politických deklarací, Srbsko ale přijalo pouze 28 z nich. Podle analýzy think tanku ISAC Srbsko nepřijalo deklarace, které se přímo či nepřímo týkaly Ruska. (Julija Simić, Beta-EURACTIV.rs)

///

Originál v anglickém jazyce je k přečtení na EURACTIV.com.