The Capitals: Podpoří členské země odklad brexitu?

© Sarantis Michalopoulos

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

Theresa Mayová žádá premiéry a prezidenty zemí EU-27 o odložení brexitu do 30. června. Šéfové vlád členských zemí tuto možnost projednají již tento čtvrtek na summitu Evropské rady.

Jak se zatím na požadavek britské premiérky lídři EU tváří? Síť EURACTIV sesbírala jejich reakce.

///

PAŘÍŽ

Pokud by byl odklad brexitu v rozporu se zájmy EU, Francie je připravena žádost premiérky Mayové vetovat.

Potvrzují to i slova asistenta francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v úterý uvedl, že odklad brexitu nemůže být „slepě přijat“.

„Za prvé, máme tu plán, strategii, která odklad ospravedlňuje? (…) Za druhé, potřebujeme se podívat, jaké to bude mít dopady na EU,“ uvedl Macronův asistent s tím, že pokud by byl brexit odložen, Británie by se musela účastnit eurovoleb a zapojit se do rozhodovacích procesů v rámci EU. „Pokud se předpokládá vyhlášení nového referenda, můžeme uvažovat o odložení brexitu o pár měsíců,“ připustil.

Rozhodnutí o odkladu brexitu musí členské země EU přijmout jednomyslně. Paříž tedy může žádost premiérky Mayové vetovat a tuto možnost zatím nevyloučila.

Pro Francii jsou rozhodující dvě kritéria – pravděpodobnost schválení brexitové dohody britským parlamentem a dopad odkladu brexitu na Evropskou unii.

„Zájmy EU musejí být na prvním místě. Pokud Británie zůstane, bude se muset za těchto podmínek účastnit evropských voleb, výběru budoucího předsedy Komise, ale také hlasování o víceletém finančním rámci,“ varovala Paříž s obavami, že Londýn bude blokovat unijní rozhodovací proces.

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová se domnívá, že brexit by měl být odložen jen na základě relevantního důvodu. „Krátký odklad nezbytný k podpisu brexitové dohody bychom samozřejmě podpořili,“ uvedla.

Podle Macronova asistenta by mohly být řešením jisté záruky ze strany Velké Británie. Musela by se například zavázat k tomu, že se nebude podílet na rozhodování EU o určitých oblastech.

///

BERLÍN

Německý ministr zahraničí Heiko Maas v pondělí odklad brexitu podpořil. „Má smysl dát si další čestné kolo předtím, než situace dospěje k tvrdému brexitu,“ uvedl Maas a dodal, že chaotický odchod by oběma stranám přinesl řadu nevýhod. Německé ministerstvo zahraničí však uvedlo, že: „Čím déle se bude brexit odkládat, tím to bude těžší.“

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) prohlásila, že se chaotickému brexitu pokusí zabránit všemi svými silami. „Budu bojovat za řádný brexit do poslední hodiny dne 29. března (…) stále nám zbývá několik dní,“ dodala.

///

BENELUX

Nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že pokud Británie požádá o odložení brexitu, tak chce vědět, jak dlouho bude odklad trvat a čeho tím chce Londýn dosáhnout.

„Respektuji Theresu Mayovou. Občas mi připomíná tu postavu z Monty Pythonů, které její sok v souboji usekne obě ruce i nohy, a ona mu nakonec řekne: Říkejme tomu remíza,“ prohlásil Rutte.

Belgický ministr zahraničí Didier Reynders uvedl, že Belgie proti odkladu není, Londýn ale musí objasnit, jaké další kroky chce podniknout. Naznačil také, že pokud summit Evropské rady nepřinese žádné závěry, evropští lídři by se do konce měsíce měli sejít znovu. „Samozřejmě za předpokladu, že to bude nezbytné k nalezení řešení,“ dodal Reynders.

Lucembursko odklad brexitu připouští, Velká Británie by však podle něj měla z EU vystoupit ještě před evropskými volbami.

///

VISEGRÁD

Visegrádská čtyřka se na odkladu brexitu neshoduje.

Diplomatické zdroje serveru EURACTIV.com prozradily, že Budapešť má na situaci stejný názor jako Berlín. Viktor Orbán však možná takový přístup zaujal pouze pod tlakem sněmu Evropské lidové strany (EPP), který bude dnes hlasovat o vyloučení jeho strany Fidesz.

Česká republika by podle premiéra Andreje Babiše i ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka byla ochotná vyslyšet žádost Britů a vystoupení z Unie odložit. Babiš navíc dodal, že ačkoliv se to nyní zdá nereálné, nejlepším scénářem by podle něj bylo svolání druhého referenda a rozhodnutí Britů setrvat v EU.

Slovensko se k žádosti premiérky Mayové staví s rezervou. Státní tajemník slovenského ministerstva zahraničních věcí Lukáš Parízek se nechal slyšet, že odklad brexitu přinese nejistotu a komplikace. Pro Slováky je mimo setrvání Británie v EU nejlepší možností brexit s dohodou.

Polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz řekl, že „Británie možná potřebuje delší dobu na zhodnocení celé situace a bude zapotřebí jí tento čas poskytnout.“ Jeho náměstek pro evropské záležitosti Konrad Szymański doplnil, že delší čas na vyjednávání by mohl pomoci. „Polsko bude brát britskou žádost vážně,“ uvedl.

Przemyslaw Biskup z Polského institutu pro mezinárodní záležitosti předpověděl, že Varšava odklad podpoří. „Klíčovými národními zájmy Polska je urovnání situace ohledně unijního rozpočtu a zajištění práv polských občanů v Británii,“ upozornil.

///

STŘEDOZEMÍ

Italské vládní strany – Hnutí pěti hvězd a Liga – svůj postoj k odkladu brexitu stále zvažují. Ministr zahraničí Enzo Moavero ale při několika příležitostech prohlásil, že tvrdý brexit není žádoucí. Obecně Itálie prodloužení článku 50 podporuje, přestože není jasné, o jak dlouhý odklad se bude jednat.

Minulý týden se spekulovalo o tom, že se zastánci tvrdého brexitu snažili přesvědčit místopředsedu vlády Mattea Salviniho, aby britskou žádost vetoval. Moavero však vyvrátil, že by Itálie o blokaci jednala nebo že by o něco takového Britové požádali.

Co se týče Španělska, ministr zahraničí Josep Borrell se domnívá, že ideálním scénářem je podpora dohody ze strany britského parlamentu a prodloužení brexitu za účelem její ratifikace. „Možná, že se (poslanci britské dolní komory) na potřetí rozhodnou dohodu o vystoupení přijmout. To by bylo nejlepším řešením pro všechny,“ řekl Borrell.

K dlouhému odkladu brexitu zatím Španělsko žádný postoj nezaujalo. Borrell pouze podobně jako jeho evropští protějšci zdůraznil, že takový krok by znamenal účast Spojeného království v eurovolbách. „Kdybych byl občanem Spojeného království, dožadoval bych se práva zvolit si své zástupce do Evropského parlamentu,“ prohlásil Borrell.

///

BALKÁN

Záhřeb se odkladu brexitu nebrání. „Přikláníme se ke krátkému odkladu, ale jsme připraveni i na ten delší, přestože se s ním pojí řada otázek, jako je například složení nového Evropského parlamentu,“ prohlásil chorvatský premiér Andrej Plenković.

Řecko nemá ohledně prodlouženého odkladu jasno, podle místních zdrojů se však země nechystá v případě společného rozhodnutí dlouhý odklad blokovat.

Bulharsko je zase přesvědčené o tom, že nejlepším scénářem je odchod Británie z EU s dohodou. „K přijetí takové žádosti přistupujeme pozitivně.“

V Rumunsku se odkladem brexitu zabývá prezident Klaus Iohannis, podle kterého je brexit bez dohody nežádoucí. „Prezident Klaus Iohannis zdůrazňuje, že EU-27 musí zůstat  během tohoto procesu jednotná,“ píše se v oficiálním prohlášení.

Ministr pro evropské záležitosti George Ciamba se domnívá, že Evropská rada prověří , jak silnou má Londýn politickou vůli. „Jsou věci, které zkrátka nemůžeme dopustit, jako třeba otevření dalšího jednání o brexitové dohodě.“

///

Místo rozpadu semknutí. Jak jinak ještě brexit proměnil EU?

Brexit už je, pokud nebude odložen, za dveřmi. Odchod členské země Evropskou unii samozřejmě ovlivnil, obzvlášť jedná-li se o tak významnou zemi jakou je Velká Británie. Jak ale brexit EU vlastně proměnil?