The Capitals: Orbán chce v lidech zničit jejich lidskost, říká nový starosta Budapešti

© [EPA/ Zoltan Balogh]

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BUDAPEŠŤ

Antiimigrační rétorika maďarského premiéra Viktora Orbána v lidech zabíjí lidskost, řekl v rozhovoru pro EURACTIV.com nově zvolený primátor Budapešti Gergely Karácsony.

„Způsob, jakým se vláda chová k lidem v tranzitních zónách, je nepřijatelný,“ řekl a dodal, že Maďarsko je kulturně poměrně „uzavřená země“, která se v minulosti příliš nemusela potýkat s migrací. Právě proto vzbuzuje migrace v běžné populaci strach, který pak premiér zneužívá pro svůj vlastní prospěch.

Maďarská opozice dosáhla 13. října na nejvyšší volební výsledky za poslední dekádu, když liberální vyzyvatel Gergely Karácsony předčil v souboji o primátorské křeslo Istvána Tarlóse z vládní strany. Opoziční strany posílily i v dalších velkých městech.

Něco podobného se stalo během nedávných voleb v Istanbulu, kde prezident Recep Tayyip Erdoğan utrpěl zásadní porážku a jeho vládnoucí strana AKP poprvé ztratila kontrolu nad hlavním městem Ankarou. Nový primátor Budapešti poznamenal, že obě země se snaží omezovat demokracii. „Voliči ve velkých městech ale za demokracií stojí, chtějí se podílet na rozhodovacím procesu a chtějí si vzít svá města zpátky,“ řekl Karácsony.

Na rozdíl od Orbána chce Karácsony přijít s moderním stylem politiky založeném na kompromisech a spolupráci. „Dnešní politická situace v zemi není ani tak o souboji politických ideologií, ale spíše o soupeření prodemokratické a autoritativní politiky,“ uvedl.

Ostře odmítl propagandu přicházející skrze maďarská média. Výsledek voleb je podle něj důkazem, že „voliče nezajímá, co se píše ve vládních propagandistických médiích“.

„Vítězství ukazuje, že Maďarsko nerovná se maďarská vláda, a ta není jediná, která reprezentuje národní zájmy. Velká část společnosti nesouhlasí s politikou pana Orbána,“ řekl a dodal, že volební výsledek je také vzkazem pro Evropu.

Porážka v Budapešti podle něj povede k tomu, že se vládní strana Fidesz bude snažit o konstruktivnější politiku. Dosavadní premiérova rétorika tomu ale nenasvědčuje. Například včera Orbán prohlásil, že „pouze Maďaři mohou nahradit Maďary“. „Země postižená úbytkem populace nesmí žít v iluzi, že dokáže vyřešit své demografické problémy bez vlastního úsilí,“ uvedl Orbán s tím, že boj proti migraci se zintenzivní.

(Sarantis Michalopoulos, Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com, Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BERLÍN

Vážná obvinění. Policie Severního Porýní-Vestfálska vznesla vážná obvinění proti ministerstvu vnitra, Spolkovému kriminálnímu úřadu (BKA) a berlínské policii. Vedoucí detektiv vyšetřující teroristický útok na berlínských vánočních trzích v roce 2016 nařkl člena BKA z pokusu o maření vyšetřování.

Podle detektiva mu člen úřadu na setkání se spolkovým generálním prokurátorem 23. února 2016 řekl, že informátor policie Severního Porýní-Vestfálska, který tehdy varoval před útočníkem Anisem Amrim, způsoboval „příliš mnoho práce“. Informátor byl přitom podle detektiva absolutně spolehlivý. (Florence Schulz | EURACTIV.de)

///

MADRID

Hledání podpory. Španělská socialistická strana (PSOE) ve čtvrtek pokračovala v nesnadném hledání podpory pro svou novou vládu v čele s premiérem Pedrem Sánchezem. V „progresivní“ vládě by měli usednout také členové levicové Unidas Podemos a ustanovena by mohla být ještě před Vánocemi. Informovalo o tom zpravodajství EFE, partner sítě EURACTIV.

Vyjednávání koalice ve středu zkomplikovala katalánská levicová strana ERC i liberální Ciudadanos. Obě partaje totiž vystavily koalici stopku.

PSOE bude nadále vyjednávat se separatistickou ERC a s dalšími malými levicovými formacemi, aby našla řešení politického patu. Právě podpora ERC by mohla být pro Sánchezovu vládu klíčová. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

PAŘÍŽ

Ve Francii se stále demonstruje. Zaměstnanci nemocnic vyrazili ve čtvrtek do ulic, aby vyjádřili svou nespokojenost s nízkým rozpočtem a nedostatkem pracovníků ve zdravotnictví. Nedávno ze stejného důvodu stávkoval také personál záchranné služby.

Francouzský prezident Emmanuel Macron reagoval na demonstrace příslibem rozsáhlého plánu pro záchranu zdravotnictví. Jeho konkrétní podobu by měl příští týden představit premiér Édouard Philippe.

Sociální nepokoje v zemi přesto sílí. Do ulic míří nejen Hnutí žlutých vest, ale také studenti, kteří protestují proti vysokým životním nákladům a sociálním nerovnostem. Další „žlutá“ demonstrace je naplánovaná na tuto sobotu, kdy hnutí oslaví první rok od založení. (EURACTIV.FR)

///

LONDÝN

Frustrace kvůli brexitu. Evropská komise zahájila proti Británii řízení o porušení povinností. Británie totiž nadále odmítánominovat svého kandidáta na komisaře.

///

ŘÍM

Bývalá europoslankyně má potíže. Lara Comiová, bývalá europoslankyně za stranu Forza Italia, má domácí vězení. Italská policie jí ho nařídila kvůli údajnému nelegálnímu financování a korupci. V rámci svého bývalého europoslaneckého mandátu byla Comiová také místopředsedkyní EPP.

Dvě ze čtyř obvinění se týkají právě podvodů v Evropském parlamentu. Prvním je falešná smlouva o poradenství, kterou uzavřela se členem svého tehdejšího týmu. V druhém případě je Camiová podezřelá z toho, že si vzala 2 tisíce eur, které byly původně určené pro její akreditovanou tiskovou mluvčí. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

„Dobré účty dělají dobré přátele“. Při příležitosti čtvrtečního summitu v Soluni se řecký premiér Kyriakos Mitsotakis na jednání se svým severomakedonským protějškem Zoranem Zaevem nechal slyšet, že i když nesouhlasí s Prespanskou dohodou, obě země jsou odhodlané ji respektovat. Její plné uplatnění by podle něj mělo být nezbytnou podmínkou pro přistoupení Severní Makedonie do EU, a všichni by se měli vyvarovat kroků, které by mohly způsobit napětí. (Athénsko-makedonská tisková agentura)

///

VARŠAVA

Důležitý projev. Čerstvě zvolený předseda Senátu Tomasz Grodzki (PO) v projevu vysílaném veřejnoprávní televizí přislíbil, že horní komora polského parlamentu nebude blokovat přijímání nové legislativy. „Pokud je (zákony) budeme považovat za dobré, přijmeme je. Pokud budou vyžadovat doplnění, opravíme je a pošleme zpátky do Sejmu,“ uvedl. Zatímco v dolní sněmovně (Sejmu) dominuje vládní strana Právo a spravedlnost, v Senátu má většinu opozice. Senát by se tak mohl pokusit znesnadnit vládě práci. Grodzki ale takový postup ve svém projevu vyloučil.

Projev předsedy je klíčový i z toho důvodu, že v posledních čtyřech letech byla veřejná televize využívána především vládnoucí stranou k útokům na opozici. Zákon však televizi ukládá, aby projev předsedy Senátu odvysílala nehledě na stranickou příslušnost. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Problémy v krajně pravicových kruzích. Krajně pravicová strana ĽSNS požádala své europoslance, aby každý měsíc ze svého platu vyčlenili 3 tisíce na charitativní účely. Jeden ze slovenských europoslanců, bývalý soudce Miroslav Radačovský, který sice za ĽSNS kandidoval, ale není členem strany, tento závazek odmítl. Svůj postoj zdůvodnil tím, že „zde může být riziko, že někdo označí (finanční příspěvek) za pochybné číslo“. Připomněl tak nedávný případ, kdy lídr ĽSNS převedl na charitu 1488 eur, tedy částku odkazující na nacistickou symboliku – 14 a 88. Před měsícem kvůli tomu bylo zahájeno vyšetřování.

Vláda práva pod dohledem. Slovenský europoslanec Michal Šimečka (RE) má v EP na starosti projednání návrhu na vytvoření mechanismu pro kontrolu vlády práva. V rozhovoru pro EURACTIV.sk uvedl, že jeho ambicí je „rozumně integrovat“ všechna opatření týkající se vlády práva do nezávislého kontrolního systému, kterým by každý rok procházely všechny členské státy. Šimečka také prohlásil, že by chtěl, aby monitoring pokrýval nejen princip vlády práva, ale také stav demokracie, svobodu tisku, lidská práva a respekt k menšinám. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

30 let demokracie. 17. listopadu před 30 lety odstartovali studenti v Praze Sametovou revoluci, komunistická vláda Československa padla a země nastoupila na cestu k demokracii. Předseda Evropského parlamentu David Sassoli při příležitosti výročí otevřel ve středu v Bruselu výstavu, která poukazuje na to, jak revoluce přiblížila Čechy a Slováky blíže svobodné Evropě, které jsou nyní nedílnou součástí. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

///

SOFIE

Kontroverzní nominace generálního prokurátora. Nejvyšší justiční rada podpořila i na druhý pokus jediného kandidáta na post generálního prokurátora – jeho současného zástupce Ivana Geševa. Rada už Geševa pro sedmiletý mandát schválila na konci října, prezident Rumen Radev ho však odmítl jmenovat s tím, že se jedná o velmi důležitou záležitost, která nesmí vést k pochybnostem ze strany bulharských občanů. Justiční rada mu ale opětovně potvrdila podporu a Radev musel Geševa do úřadu jmenovat. Řada Bulharů ale s tímto krokem nesouhlasí a proti jmenování demonstrují. Mají totiž pochybnosti vůči jeho integritě a profesionalitě. (Dnevnik.bg)

Nová silniční daň. Bulharsko zavedlo novou silniční daň, kvůli které vzrostou i ceny potravin (o 1 p. b.) a autobusové dopravy (o 7,6 p. b.). Daň by měla začít platit od 1. března 2020. Silniční tarify se budou lišit podle váhy nákladu, emisí a kategorie vozovky. (Krassen Nikolov, EURACTIV.bg)

///

BUKUREŠŤ

Finanční nesnáze nové vlády. Růst rumunské ekonomiky ve třetím kvartálu zpomalil, což je nemilá zpráva zejména pro nový středopravý vládní kabinet. Příjmy rozpočtu jsou navíc nižší, než se původně očekávalo, zatímco výdaje rostou. Informoval o tom nový ministr financí Florin Citu, podle kterého musí země nyní přijmout opatření, která zabrání dalšímu zvyšování deficitu. Vinu za neblahou ekonomickou situaci přisoudil předchozí socialistické vládě. (EURACTIV.ro)

///

BĚLEHRAD

Vučić se nezúčastní kongresu EPP v Záhřebu. Srbský prezident Aleksandar Vučić ve čtvrtek oznámil předsedovi Evropské lidové strany (EPP) Josephu Dauelemu, že nepřijede na kongres strany EPP v Záhřebu. Informovala o tom zpravodajská služba RTS. Důvodem je zejména jeho obava z agresivních chorvatských médií, kterým by musel v Záhřebu čelit. (EURACTIV.rs)

///