The Capitals: O Evropu se bude bojovat ve Varšavě, tvrdí polský europoslanec

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

VARŠAVA

Polský europoslanec Zdzislaw Krasnodebski, který v Parlamentu zastupuje konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), prohlásil, že Polsko bude v nadcházejících evropských volbách jedním z hlavních bojišť, na nichž se rozhodne o Evropě. Krasnodebski věří, že nové povolební složení Evropského parlamentu bude „lépe odrážet současnou rovnováhu sil v Evropě“, čeká ale, že proevropské alianci Evropská koalice „se dostane obrovské podpory ze strany bruselských elit“.

Podle druhé projekce odhadovaných výsledků evropských voleb, kterou koncem minulého týdne zveřejnil Evropský parlament, by Evropská koalice, kterou před časem zformovaly polské proevropské strany, získala v evropských volbách 37,5 % hlasů, zatímco PiS by skončil s 36,3 %. PiS patří v europarlamentu spolu s českou ODS do frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR).

Polsko je prý nejlépe připraveno na Brexit: „Polsko je jednou z tří nebo čtyř zemí EU, které jsou nejlépe připraveny na Brexit bez dohody“, oznámil včera členům polského vládního kabinetu náměstek ministra zahraničí Konrad Szymanski. K otázce ochrany Poláků žijících ve Velké Británii a možným omezením pro podniky v případě tvrdého Brexitu Szymanski uvedl, že „je v nejvyšším zájmu Polska i Evropy vytvořit vhodné politické podmínky k tomu, aby Británie opustila Unii hladce“. (Redakce EURACTIV.pl)

///

LONDÝN

Přeběhlíci jednají o založení strany: Skupina proevropských nezávislých poslanců jedná o založení politické strany. Naznačil to její mluvčí, bývalý labourista Chuka Ummuna. Skupinu tvoří osm bývalých členů labouristické strany a tři přeběhlíci z řad konzervativců. Všichni jsou zastánci setrvání Spojeného království v Evropské unii. Poslanci své bývalé strany opustili na protest proti jejich postojům v otázce Brexitu.

Podle Ummuny členům skupiny přichází obrovské množství zpráv, v nichž jim lidé vyjadřují podporu. Podle poslance je ve společnosti cítit chuť po alternativě k zavedeným politickým stranám. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

PAŘÍŽ

Někdejší Chirakův premiér podpoří Macrona: Bývalý francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin, který stál v čele vládního kabinetu v dobách prezidenta Jacquesa Chiraka, oficiálně oznámil, že v nadcházejících evropských volbách podpoří Macronovo hnutí Republika v pohybu (LREM). Raffarin své rozhodnutí oznámil poté, co jej předseda konzervativní republikánské strany Laurent Wauquiez vyzval, aby se před zahájením předvolební kampaně vyjádřil, na čí straně stojí. Republikáni jsou v europarlamentu součástí frakce evropských lidovců (EPP). (EURACTIV.fr)

///

MADRID

Nebraňte Guiadóovi, vyzývá Venezuelu po EU také Madrid: Španělský ministr zahraničí Josep Borrell zdůraznil, že je třeba, aby předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó, který se v lednu prohlásil za prozatímního prezidenta, dostal možnost návratu do země a mohl se ujmout svých pravomocí. Borrell varoval venezuelskou vládu a prezidenta Nicoláse Madura, že „jakékoli aktivity, které by byly podniknuty vůči prozatímnímu prezidentu Venezuely“, budou mít diplomatické následky.

„Připomínáme, že je důležité, aby byl Guaidó schopen volně vykonávat své funkce jako prezident shromáždění a, v našem případě, byl také uznán jako prozatímní prezident,“ prohlásil ministr.

Většinu nerozhodnutých voličů tvoří ženy: Před předčasnými parlamentními volbami, které ve Španělsku proběhnou 28. dubna 2019, tvoří 60 % nerozhodnutých voličů ženy. Vyplývá to z údajů zveřejněných tamním Centrem pro sociologický výzkum (CIS). Podle serveru Efeminista se strany v souvislosti s nadcházejícím Mezinárodním dnem žen, který připadá na 8. března, snaží voličky přilákat hesly zaměřenými na rovnost práv nebo genderově vyváženější společnost. (EuroEFE.EURACTIV.es/EPA)

///

BERLÍN

Weber podpořil Macrona: Manfred Weber, který je kandidátem Evropské lidové strany (EPP) na post předsedy Evropské komise, podpořil reformní plány nastíněné ve včerejším otevřeném dopise francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a vyzval ke změnám smluv. Informuje o tom deník Die Welt.

„Musíme se rozhodovat rychleji v těch oblastech, které mají teď pro Evropu zvláštní význam – jde třeba o zahraniční a bezpečnostní politiku. Zrušil bych například pravidlo jednomyslnosti při hlasováních o zahraničních věcech. To si ale vyžaduje změnu evropských smluv,“ uvedl Weber a dodal, že by EU neměla podléhat diktátu populistů a nacionalistů.

Pracovní doba: V roce 2018 vzrostl v Německu celkový počet odpracovaných hodin na 61,1 miliardy, což odpovídá nárůstu o 1,4 % oproti roku 2017. Vyplývá to z údajů Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB). V roce 2018 byly v Německu zaměstnáno rekordních 44,8 milionů osob. Oproti předchozímu roku stoupl počet zaměstnaných o 1,3 %. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

ŘÍM

Itálie zavádí nepodmíněný příjem: Dnešním dnem se lidé mohou hlásit o nárok na nepodmíněný základní příjem. Jedná se o klíčové opatření, se kterým přišla vláda Pěti hvězd a Ligy. Příjem se skládá z minimální dotace ve výši 780 EUR měsíčně, což je částka, která odpovídá spíše podpoře v nezaměstnanosti než reálnému základnímu příjmu. Opatření má začít platit v dubnu, pochybnosti ale stále vyvolávají tzv. „navigátoři“, které vláda plánuje najmout a pověřit je vyhledáváním pracovních nabídek pro osoby, které budou dostávat základní příjem.

///

BRATISLAVA

Nekonečné hledání evropského soudce: Další ze slovenských kandidátů na soudce unijního Tribunálu Michal Kučera nezískal podporu pověřeného panelu expertů, jednalo se už o pátou zamítnutou nominaci v řadě. Pozice soudce vyhrazená pro Slovensko zůstává neobsazená od roku 2016. Nepříjemná situace s sebou přináší praktické problémy, a pochybnosti o slovenském procesu výběru soudců rostou. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Babiše Macronovy plány neoslnily: Francouzský prezident Emmanuel Macron představil svůj plán na reformu Evropské unie, podle českého premiéra Andreje Babiše je ovšem „úplně mimo realitu“. „Už jsem vypozoroval, že když Francie říká více Evropy, myslí tím ve skutečnosti více Francie,“ řekl Babiš pro Parlamentní listy a zkritizoval především potenciální zřízení evropského azylového úřadu. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

Přidejte se k nám: Česká republika vyzvala v dopise Evropské komisi ostatní členské státy EU, aby v kontrolách polského masa následovaly českého příkladu. Ministr zemědělství Miroslav Toman výzvu Komise ukončit kontroly odmítl s tím, že Polsko nejprve musí dokázat dodržování veterinárního dozoru u porážek a hygienických podmínek během produkce masa.

Neberte nám naše zbraně: Soudní dvůr Evropské unie se začal zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení tzv. zbraňové směrnice. Na rozsudek si Česko bude muset počkat do podzimu, náměstek ministra zahraničí Martin Smolek odhaduje šance českého úspěchu jako padesátiprocentní. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

Soud EU řeší českou žalobu proti zbraňové směrnici. Rozsudek zazní zřejmě až na podzim

Soudní dvůr Evropské unie se dnes začal zabývat žalobou, kterou se Česká republika domáhá zrušení tzv. zbraňové směrnice. Na rozsudek si ale ČR musí ještě počkat.

///

BUKUREŠŤ

Další změny v soudnictví: Rumunská vláda schválila další nouzový dekret, kterým mění legislativu v oblasti soudnictví, a to navzdory negativnímu posudku  Národního institutu soudců (NIM) a předchozí kritice z Bruselu. Jedná se už o čtvrtý dekret, kterým vláda mění zákony schválené rumunským parlamentem v minulém roce. Ministr spravedlnosti Tudorel Toader zkritizoval premiérku Vioricu Dăncilăovou za přijetí nového aktu bez ohledu na negativní posudek.

Maďaři v Rumunsku podporují Fidesz: Středopravicový Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku bude hlasovat proti vyloučení strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána z Evropské strany lidové. Bez maďarských hlasů by podle vyjádření předsedy strany Kelemena Hunora pro televizi TVR nemuseli mít lidovci po volbách v Evropském parlamentu většinu. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)

///

SOFIE

Moskva nechce riskovat: Ruský premiér Dmitrij Medveděv potvrdil při své první návštěvě Bulharska od roku 2008 pozici Kremlu ohledně možného ruského zapojení do bulharských energetických projektů. Sofie podle něj musí nejprve získat dostatečné záruky od Bruselu. Ředitel Gazpromu Alexej Miller, který byl součástí delegace, uvedl, že společnost investice do prodloužení plynovodu Turkish Stream přes bulharské území v tuto chvíli neplánuje.

Ruská státní společnost Rosatom má zájem postavit bulharskou jadernou elektrárnu v Belene na Dunaji, premiér Bojko Borisov ale trvá na tom, že projekt musí být v soukromých rukách, bez státní účasti a záruk ze strany Bulharska. Partner společnosti EURACTIV Dnevnik napsal, že poselství Moskvy je jasné: jako členská země EU Bulharsko není v podobných rozhodnutích suverénní a Rusko nebude riskovat opakování podobných faux pas jako v případě plynovodu South Stream. (Dnevnik.bg)

///

LUBLAŇ

Slovinci stojí za Orbánem: Slovinští členové Evropské lidové strany nesouhlasí s vyloučením strany Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána z řad evropských lidovců. Slovinská demokratická strana a mimoparlamentní Slovinská lidová strana jsou zcela proti, zatímco strana Nové Slovinsko navrhuje zmrazení členství. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Smíšené signály: Mladí Chorvaté důvěřují Evropské unii více než své vlastní zemi, a to především pokud jde o zaměstnanost a ochranu hodnot jako osobní svoboda nebo lidská práva. Přestože většina mladých lidí stále podporuje demokratickou formu vlády, roste i popularita myšlenek na zavedení nějaké formy autoritářské vlády.

Plán opustit vládu: Lídr největší srbské politické strany SDSS Milorad Pupovac oznámil plán opustit se svou partají vládní koalici, která podle něj neuspěla v řadě případů ochrany práv menšin. Krok je vážnou ránou pro koalici, její existenci ovšem neohrozí. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Opozice píše Evropské komisi: Několik skupin srbských opozičních poslanců poslalo otevřený dopis mluvčí Evropské komise Maji Kocijančičové, ve kterém vyjádřilo odhodlání pokračovat v bojkotu jednání srbského parlamentu. V textu kritizují, že „nedostatečná debata uvnitř parlamentu má neblahý vliv na jeho kontrolní a legislativní pravomoci.“ (Julija Simić, Beta-EURACTIV.rs)