The Capitals: Nepokoje v Barceloně se stupňují, Madrid ale zůstává chladný

© EPA/DAVID BORRAT

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BARCELONA

Do ulic katalánské metropole vyrazily během minulého týdne tisíce lidí. Demonstrující chtěli vyjádřit svou nespokojenost s uvězněním devíti katalánských politiků zodpovědných za nelegální referendum o nezávislosti Katalánska. Během násilných protestů bylo zraněno 152 lidí. Střety radikálů s policií se v některých hlavních barcelonských ulicích zintenzivnily během páteční noci, kdy vzduchem létaly dlažební kostky nebo zapálené lahve.

Generální stávky svolané místními odbory se v pátek zúčastnilo více než půl milionu Katalánců. Část z nich dokonce zablokovala vstup do nejslavnější španělské památky, baziliky Sagrada Familia.

„Tohle nemůže pokračovat. Barcelona si něco takového nezaslouží,“ uvedla primátorka města Ada Colauová.

Prezident autonomního společenství Katalánska Quim Torra se k násilnostem veřejně nevyjádřil. Požádal však centrální vládu v Madridu o dialog. Sám se snažil během víkendu navázat kontakt se socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem, ten ale jakékoliv jednání s katalánskou regionální vládou odmítá, dokud Torra násilnosti neodsoudí. (Fernando Heller |EuroEFE.EURACTIV.es)

///

LONDÝN

Druhé referendum. Labouristé chtějí předložit návrh na uskutečnění dalšího referenda. V rozhovoru pro BBC to potvrdil stínový ministr pro brexit Keri Starmer. V referendu by se lidé měli vyjádřit k pozměněné brexitové dohodě, na které se minulý týden dohodli britští a unijní vyjednavači. Jedině poté jsou labouristé ochotni dohodu podpořit.

V sobotu britská Dolní sněmovna namísto schválení dohody odložila její ratifikaci až do doby, než bude její obsah přenesen do britského práva. Premiér Boris Johnson tak na základě Bennova zákona musel opětovně požádat EU o odklad data odchodu Británie z Unie. Dopis adresovaný předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, v němž ho žádá o odklad, však zaslal bez svého podpisu.

Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?

///

ŘÍM

Macron, Renziho vzor. Nová strana bývalého italského premiéra Mattea Renziho, Italia Viva, chce následovat úspěch francouzské La République En Marche. „Máme v plánu napodobit Macrona,“ řekl Renzi na každoročním shromáždění svých podporovatelů ve Florencii, když odkazoval na souboj francouzského prezidenta s krajní pravicí a populisty. Přestože má Renzi kořeny ve středolevé Demokratické straně, Italia Viva míří na středopravicové voliče, a to především na ty zklamané spoluprací Berlusconiho strany Forza Italia se Salviniho Ligou.

Předsedkyně europoslaneckého klubu italského Hnutí pěti hvězd, Tiziana Beghinová, v nedávném rozhovoru pro EURACTIV.com uvedla, že Renzi se možná bude chtít stát „novým Berlusconim“. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Ekonomičtí migranti nejsou vítání. Ve světle zvyšování počtu nelegálních vstupů na řecké území z Turecka v posledních měsících, se mluvčí řecké vlády Stelios Petsas nechal slyšet, že ekonomičtí migranti nejsou v zemi vítáni.

„Pokud budete chtít neoprávněně vstoupit do Řecka a dáte své peníze pašerákům, přijdete o ně, protože vás pošleme zpátky. Do konce roku 2020 navrátíme zpět do Turecka 10 000 migrantů bez práva na azyl,“ řekl pro OPEN TV. Dodal, že za poslední čtyři roky Řecko touto cestou poslalo zpět jen 1800 osob.

Petsas také doplnil, že zahraniční migranty se statusem uprchlíků vláda přesune do hotelů a jiných zařízení na pevnině, zatímco ekonomické migranty do uzavřených zařízení a „před-návratových“ center. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

Švédsko-řecký „migrační tandem“ musí dostat členské státy k jednacímu stolu

Nová Evropská komise má před sebou těžký úkol – nalézt fungující a dlouhodobé řešení v migrační a azylové politice a myslet při tom na členské státy. Pokoušet se o to budou eurokomisaři Margaritis Schinas a Ylva Johanssonová.

///

SOFIE

Pozor na detenční tábory. Bulharsko se zatím migračního tlaku z Turecka neobává, alespoň to tvrdí ministr obrany Krasimir Karakačanov. Podle něj teď vedou migrační toky do syrského a iráckého vnitrozemí, a ne do Turecka a Evropy. Problém nastane, pokud Kurdové přestanou bránit detenční tábory, kde jsou držení džihádisté. Někteří z nich by totiž mohli uniknout a vydat se do Evropy, řekl ministr.

Situace na bulharských hranicích je v současné době klidná, dodal Karakačanov. Osobně si myslí, že turecký prezident migranty do Evropy nepustí, protože by si tím zkomplikoval situaci. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

///

PRAHA

Česká policistka viceprezidentkou Interpolu. Novou viceprezidentkou pro Evropu mezinárodní policejní organizace Interpol se na příští tři roky stane plukovnice Šárka Havránková z Policejního prezidia ČR, informoval Český rozhlas. Do nové funkce ji minulý týden zvolilo Valné shromáždění Interpolu, hlasovalo pro ni 135 států ze 141 přihlášených. Vůbec poprvé se někdo z České republiky dostal na tak vysokou pozici. Havránková dosud zastávala funkci vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce policejního prezidia.  (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

///

BERLÍN

Ne znamená ne. Počet vyšetřovaných sexuálních trestných činů se tři roky po přijetí zákona o sexuálních deliktech založeného na principu „ne znamená ne” více než ztrojnásobil. Informoval o tom Der Tagesspiegel, partner sítě EURACTIV.

Podle berlínské státní kriminální policie stojí za nárůstem hlášených případů „kulturní změna“, která ovlivnila všechny sociální a věkové skupiny. Federální ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová (SPD) označila zavedení principu „ne znamená ne“ za „milník sexuálního sebeurčení“. Nyní je podle ní trestán každý sexuální zločin, který byl spáchán v rozporu s vůlí oběti. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

VARŠAVA

Nový post. Občanská platforma jmenuje stávajícího předsedu Evropské rady Donalda Tuska na post předsedy Evropské lidové strany (EPP). „Donald Tusk je předním politikem Evropských křesťanských demokratů. Celá Evropa, včetně stávajícího předsedy EPP Josepha Daula, ho povzbuzuje k tomu, aby na post předsedy kandidoval,“ uvedl lídr Občanské platformy Grzegorz Schetyna pro stanici TV24.

Schetyna nominuje Tuska během kongresu EPP, který se má uskutečnit 21. až 22. listopadu v Záhřebu. Předsednictví v Evropské lidové straně ale není jediným postem, který by mohl po odchodu z Evropské rady vykonávat. Spekuluje se také o tom, že Tusk by mohl být novým polským prezidentem. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

BRATISLAVA

Návrat protestů. Slováci se v pátek opět vydali do ulic v rámci protestu „Za slušné Slovensko“. Veřejné hnutí vzniklo v reakci na vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Novou vlnu demonstrací vyvolalo zveřejnění nových informací o širokosáhlé korupci ve vysoké politice a podezření z korupce ve slovenském soudním systému.

Ještě předtím, v pátek ráno, se slovenský premiér Peter Pellegrini setkal v Bruselu s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou. Hovořil s ní o situaci na Slovensku, především pak o stavu soudnictví. Jourová Pellegrinimu nabídla odbornou pomoc v případě, že by Slovensko chtělo přikročit k legislativním změnám v oblasti soudnictví, prokuratury či policie. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

BUKUREŠŤ

Dragneův boj proti vlastní straně. Bývalý lídr socialistické PSD Liviu Dragnea se snaží narušit boj o vedoucí pozice ve straně a žádá vyšetřování současné stranické šéfky a dočasné premiérky Vioricy Dancilaové kvůli podvodům s unijními penězi. Dragnea, který je v současné době ve výkonu 3,5letého trestu odnětí svobody za korupci, dokonce požaduje, aby se Soudní dvůr EU zabýval jeho požadavkem na rozpuštění strany PSD. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

Pašeráctví na Balkáně. Chorvatsko trpí v porovnání s ostatními zeměmi bývalé Jugoslávie nejvyššími daňovými úniky. Podle odhadů se jedná o více než 1,8 miliardy eur ročně. V celém regionu se výše daňových úniků odhaduje na 7,5 miliardy eur. Nejvíce k nim přispívají padělky značkového zboží a pašování cigaret. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Rusové jsou připraveni pomoct Srbsku. Rusko podporuje Srbsko a je připraveno poskytnout jakoukoliv pomoc při zajištění jeho teritoriální suverenity a integrity, řekl ruský premiér Dmitrij Medveděv při návštěvě Bělehradu 19. října. Moskva podle něj podporuje mírové řešení sporu o Kosovo, což je v souladu s rezolucí OSN.

Medveděv zároveň ocenil, že Srbsko i přes velký tlak neuvalilo na Rusko sankce.

///

SARAJEVO

Srbové v Bosně zvažují ruskou nabídku. Srbský zástupce v Předsednictvu Bosny a Hercegoviny Milorad Dodik uvedl, že Rusko má zájem o stavbu plynového potrubí v části země ovládané Srby (Republika Srpska). Během návštěvy Bělehradu o tom jednal s Medveděvem.

Lobbisté se podle Dodika snaží zabránit dodávkám ruského plynu do země. Dodal také, že americké obchodní plány v oblasti se od ruských liší.

„Musíme se rozhodnout, co je pro nás z dlouhodobého hlediska levnější a bezpečnější,“ řekl lídr bosenských Srbů. Zmínil také, že Rusko se po evropských sankcích dokázalo stabilizovat, což podle něj vidí všichni, včetně západních států. Rusové se dle jeho slov „nechovají v tomto regionu agresivně“. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr, EURACTIV.rs)

///