The Capitals: Němečtí vyšetřovatelé podezřívají ruskou vládu z objednání vraždy Gruzínce

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BERLÍN

Německo včera vyhostilo dva ruské diplomaty kvůli vraždě čečenského Gruzínce. K vraždě Zelimchana Changošviliho došlo na konci srpna, kdy 49letý ruský občan Čečence zastřelil, když kolem něj projížděl na kole v berlínském státním parku Kleiner Tiergarten.

Changošvili byl veteránem z druhé čečenské války (1999-2009), který později bojoval proti ruským zájmům v Gruzii a na Ukrajině. Do Německa uprchl v roce 2016 poté, co se stal v Gruzii terčem několika neúspěšných atentátů.

Už od včerejška visí ve vzduchu podezření, že vraždu si objednala ruská vláda, ačkoliv ta nařčení popírá. Němečtí prokurátoři nicméně tvrdí, že mají k dispozici „dostatek důkazů“. Vraždu navíc spojují s otravou agenta Sergeje Skripala, která se podle nich odehrála za podobných okolností.

Německá prokuratura údajně odhalila vrahovu identitu díky tomu, že pachatel byl uveden na ruském seznamu hledaných lidí. V roce 2013 se měl totiž dopustit vraždy bohatého ruského obchodníka. Moskva jej ale ze seznamu o dva roky později odstranila. Němečtí vyšetřovatelé se proto domnívají, že ruským úřadům se podařilo hledaného vraha najít, naverbovat ho a pověřit ho právě vraždou čečenského Gruzínce.

Německá vláda na zjištění prokuratury reagovala vyhoštěním dvou ruských diplomatů. Moskva se totiž od vyšetřování drží stranou a berlínským úřadům nijak nepomáhá vraždu objasnit.

„Pokud bude Rusko nadále bránit našim snahám, musíme zvážit další sankce, jako třeba vyhoštění dalších diplomatů nebo otevření diskuse o našich společných ekonomických projektech,“ prohlásil německý poslanec Patrick Sensburg (CDU).

Kreml jakékoli spekulace o svém zapojení do vraždy Gruzínce odmítá a chystá se podniknout vůči Německu odvetná opatření.

Spor mezi Berlínem a Moskvou se odehrává na pozadí summitu NATO, který se koná tento týden v Londýně. Kancléřka Angela Merkelová o problému již údajně jednala se svými partnery.

///

BRUSEL

Pět scénářů. Lídr socialistů Paul Magnette svolal ve středu šest stran možné vládní koalice, aby projednaly budoucí federální rozpočtový rámec. Podle zdrojů je na stole pět možných scénářů. Nejúspornější z nich by znamenal návrat k vyrovnanému rozpočtu a úspory 13,4 miliardy eur, scénář z opačné strany spektra by naopak znamenal rozpočtový deficit 2,4 %. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Kritizovaný popěvek. Předsedkyně krajně pravicové Fratelli d’Italia (ECR) Giorgia Meloniová zkritizovala šéfku socialistů v Evropském parlamentu Iratxe Garcíaovou Pérezovou společně s eurokomisaři z řad socialistů, že na tiskové konferenci po potvrzení nové Evropské komise Evropským parlamentem zpívali světoznámou antifašistickou píseň „Bella Ciao“. „Jsem jediná, kdo si myslí, že toto představení od nejvyšších představitelů evropských institucí je skandální?“ ptala se ve videu, kde byla EU označena jako Evropský sovětský svaz.

Italský europoslanec z řad středopravicové Forza Italia Fulvio Martusciello řekl, že ne náhodou byli všichni zpívající komisaři z řad socialistů. „My v Evropské lidové straně bereme svoji práci vážně a nikdy bychom se neuchýlili k tak hloupému kroku,“ dodal. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

MADRID

Posun ve vyjednávání. Pozice socialistů a katalánských separatistů (ERC) se během náročných vyjednávání o vzniku nové španělské vlády začínají pomalu přibližovat. Informovala o tom agentura EFE, partner serveru EURACTIV. Strany se údajně dohodly, že se pokusí vyřešit politický konflikt, který mezi s sebou Madrid a Barcelona již dlouhodobě vedou. (EUROEFE.EURACTIV.es)

///

ATHÉNY 

Komisaři pro migraci na návštěvě Ruska. Místopředseda Evropské komise Margaritas Schinas, který je zodpovědný za podporu evropského způsobu života, a komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová, jsou dnes na oficiální návštěvě Athén, kde budou jednat o migraci. Vládní zdroje prozradily EURACTIV.gr, že návštěva unijní exekutivy vypovídá o tom, že řecký tlak požadující evropské řešení rostoucí migrace ve východním Středomoří funguje. Řecku údajně pomáhá také fakt, že portfolio týkající se migraci získal na starosti právě Schinas.

Schinas a Johanssonová se nejprve setkají s premiérem Kyriakosem Mitsotakisem a poté bude následovat série dalších schůzek s ministry, kteří jsou zodpovědní za agendu migrace. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

VARŠAVA

Banaś bude bojovat dál. Navzdory několikatýdenním snahám vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) sesadit předsedu Nejvyššího kontrolního úřadu (NIK) Mariana Banaśe, kterého strana až do nedávna podporovala, Banaś oznámil, že hodlá na svém postu setrvat. Kritikou vůči němu nešetří ani média či opozic, a to zejména v posledních dnech, kdy začaly vyplouvat na povrch Banaśovy skandály z  předcházejících měsíců.

Legislativa navíc neumožňuje parlamentu odvolat předsedu NIK, pokud se nedopustí trestného činu. PiS má však plán B, jak se nepohodlného Banaśe zbavit. Hodlá navrhnout změnu ústavy, pro kterou však bude potřebovat podporu opozičních sil. Lídr opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna už se ale nechal slyšet, že s jeho pomocí PiS počítat nemůže. Nic ale není ztraceno – Polská lidová strana (PSL) a krajně-pravicová Konfederacia totiž uvažují, že legislativu podpoří. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Ambiciózní reforma zdravotní péče neprošla. Slovenská ministryně zdravotnictví Andrea Kalavská (za Smer-SD) chce rezignovat, nepodařilo se jí totiž prosadit reformu nemocnic, kterou její rezort připravoval tři roky. Navržený zákon neměl dostatečnou podporu ani mezi členy strany Smer-SD. „Pokud někdo odkládá po několik týdnů hlasování a chová se bezohledně vůči mně, nemůžu dál pokračovat. Fakt, že se někdo takto chová vůči celé zemi, mě mrzí,“ prohlásila ministryně Kalavská v nepřímé reakci na expremiéra Roberta Fica, který má hlavní vliv na postoj vládní strany Smer-SD.  (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Těžký týden. V pondělí ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo, že má k dispozici finální audit Evropské komise o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. V úterý již česká média informovala o tom, že audit nedopadl pro premiéra dobře. Středa se nesla ve znamení další rány pro českého premiéra. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman totiž obnovil trestní stíhání premiéra Babiše kvůli kauze Čapí hnízdo, ve které mělo dojít k dotačnímu podvodu.

Premiér přesto odmítá odstoupit. Uvedl také, že i přes veškerá nařčení bude příští týden reprezentovat ČR na jednání Evropské rady v Bruselu, kde má být tématem i víceletý finanční rámec EU pro období po roce 2021. Babiš ale podotkl, že ostatní premiéry jeho údajný střet zájmů nezajímá.

Babiš včera také prohlásil, že je připravený zablokovat na jednání Evropské rady cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Informovali o tom Hospodářské noviny. V dopise adresované předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové však naznačil, že svůj názor by  mohl změnit výměnou za vyšší finanční podporu pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a za lepší podmínky pro rozvoj jaderné energie. Výstavba jaderných bloků je totiž finančně náročná a státní podpora v tomto ohledu podléhá souhlasu Evropské komise. „Možnost stavět jaderné bloky může vyžadovat změnu pravidel o státní pomoci,“ napsal Babiš.  (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

///

BUDAPEŠŤ

Když něco nesedí, změň zákon. Ministryně pro rodinu a mládež Katalin Nováková na svém facebookovém profilu oznámila, že do pozice jedné z náměstkyň jmenuje dvaadvacetiletou studentku práv Zsófiu Ráczovou. Když se novináři zeptali, jestli Ráczová splňuje podmínku magisterského titulu, aby se pozice mohla ujmout, ministerstvo pro lidské zdroje reagovalo slovy, že iniciuje změnu zákona. Ráczová dříve působila jako mládežnická delegátka Maďarska při OSN. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

Maďarsko bude dále blokovat přiblížení NATO a Ukrajiny. Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó se na londýnském summitu NATO nechal slyšet, že jeho země přestane vetovat obnovení blízkých vztahů mezi NATO a Ukrajinou pouze tehdy, když zakarpatští Maďaři získají zpět svá práva, která ztratili po představení takzvaného „jazykového zákona“. Budapešť tvrdí, že zákon ze září 2017 nazvaný „zajištění fungování ukrajinského jazyka jako jazyka úředního“ poškozuje právo maďarské etnické menšiny v Podkarpatské oblasti studovat v maďarštině.

Vyjádření ministra uzavírá napjatý týden ve vztazích Maďarska a Ukrajiny. Maďarský velvyslanec kvůli rozhovoru obdržel v pondělí protestní nótu, mluvčí ruské Dumy následně oznámil, že maďarský parlament požádal o „společné úsilí“ v boji za práva menšin. Maďarská strana toto tvrzení ovšem odmítá. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

///

SOFIE

Bulharsko zdržuje výstavbu plynovodu TurkStream. Ruský prezident Vladimir Putin obviňuje Bulharsko, že záměrně na svém území zabraňuje vybudování ruského plynovodu TurkStream. Moskva však podle Putina našla kličku, jak Bulharsko obejít, pokud to bude nutné. Ruský prezident o tom hovořil v Soči, kde jednal se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem. (dnevnik.bg)

///

ZÁHŘEB

12 prezidentských kandidátů. O post chorvatského prezidenta se hlásí celkem 12 zájemců. Současná prezidentka Kolinda Grabar Kitarovićová (HDZ, EPP) byla mezi posledními, kterým se podařilo sesbírat 200 tisíc podpisů potřebných pro zapsání na kandidátní listinu. Její hlavní oponent Zoran Milanović (SDP, S&D) dosáhl této hranice již před týdnem. Šanci na úspěch má i zpěvák a nezávislý kandidát Miroslav Škoro. První kolo prezidentských voleb se bude konat 22. prosince, druhé kolo se uskuteční v lednu. (Tea Trubić Macan | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Rusko podpoří kosovský kompromis. Ruský prezident Vladimir Putin se po schůzce se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem v Soči nechal slyšet, že se ruská pozice ke Kosovu sice nezměnila, ale že je Rusko připraveno podpořit kompromisní řešení, pokud bude pro Bělehrad výhodné. Základem pro usmíření pak musí být rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. „V tomto smyslu je Rusko připraveno podpořit možná řešení kosovského problému,“ řekl Putin s tím, že Rusko bezvýhradně podpoří srbskou pozici. (EURACTIV.rs)

///

SARAJEVO

Bosna má po letech kontrolu nad svým vzdušným prostorem. Poprvé od 90. let a balkánského válečného konfliktu má Bosna kontrolu nad svým vzdušným prostorem. Bosna ovládá prostor do výše 10 000 metrů od roku 2014, zatímco Srbsko a Chorvatsko získaly kontrolu zpět hned po válce. Bosenská agentura pro letovou navigaci (BHANSA) očekává značný nárůst kontrolovaných letů ve vyšší zóně zhruba na 70 až 80 letů za hodinu. V současné době BHANSA kontroluje pouze 200 letadel denně. (Tea Trubić Macan | EURACTIV.hr)

///