The Capitals: Německý ministr vnitra chce bojovat proti nelegálním přechodům hranic

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BERLÍN

Německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) chce bojovat proti nelegálním přechodům evropských hranic. Nelegální migraci by se mělo „efektivně předcházet“, řekl v neděli v Berlíně. Podle Seehofera je „nový začátek“ migrační politiky nevyhnutelný a ochrana vnějších unijních hranic musí být urychleně vylepšena, například posílením agentury Frontex.

Seehofer se dále vyslovil pro vznik „silné procedury“, podle které by bylo možné zahájit azylové řízení ještě předtím, než žadatelé o ochranu vstoupí na území Evropy. Dublinský systém by podle Seehofera měl být nahrazen jasným rozdělením zodpovědností při posuzování žádostí o azyl.

K otázce přerozdělování migrantů se nedávno kriticky vyjádřil také Evropský účetní dvůr. Podle auditorů relokační systémy ulevily Řecku a Itálii pouze částečně. Co se týká Frontexu, auditoři tvrdí, že agentura poslala do italských hotspotů více pracovníků, než bylo potřeba. (Claire Stam | EURACTIV.de)

SARAJEVO

Šéf unijní delegace v Bosně a Hercegovině Johann Sattler mezitím zdůraznil, že EU musí při ochraně svých vnějších hranic respektovat základní lidská práva, včetně práva na mezinárodní ochranu.

Sattler dále připomenul, že od roku 2018 bylo na humanitární pomoc v Bosně a Hercegovině z unijních fondů vyčleněno 36 milionů eur. Drtivá většina těchto financí (94 %) pokryla činnost detenčních táborů pro migranty, zatímco zbylých 6 % putovalo na posílení kapacit ochrany hranic. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

PAŘÍŽ

Méně žlutých vest. Rok po první demonstraci Hnutí žlutých vest proti uhlíkové dani se v sobotu ve francouzských ulicích sešlo 28 500 demonstrantů. V porovnání s rokem 2018 se však jedná o pouhou desetinu, tehdy se jich sešlo až 270 000. V některých městech protesty skončily násilím, například v Paříži. Policie zatkla celkem dvě stovky demonstrantů. Podle francouzského ministra vnitra Christopha Castanera přišli někteří účastníci ničit, a nikoli demonstrovat. (EURACTIV.FR)

///

BRUSEL

Škrty v rozpočtu. Vlámská vláda oznámila, že příští rok sníží rozpočet na kulturu, umělecké instituce a ochranu kulturního dědictví o 60 %. Takové škrty ale podle kritiků významně ovlivní dostupnost projektových grantů. V reakci na omezení rozpočtu o víkendu vznikla virální hashtagová kampaň #thisisourculture (česky „to je naše kultura“). Více než 200 umělců nyní v rámci kampaně sdílí fotky svých děl schovaných za bannery ve žluté, vlámské národní barvě. „Drastické snížení investičních zdrojů neznačí pouze to, že se politická agenda stává příliš ideologickou. Dnes se to dotýká také novinářů, etnických a kulturních asociací i společenských organizací. Jsme s nimi solidární,“ kritizoval rozhodnutí vlády Kobe Matthys z organizace State of the Arts. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Labouristé podporují zachování volného pohybu. Lídr labouristické strany Jeremy Corbyn o víkendu naznačil, že by jeho strana mohla podpořit plán na zachování volného pohybu osob mezi Spojeným královstvím a EU.

„Uznávám, že ekonomiky jsou napříč celým světem provázány a že lidé, kteří se sem stěhují, žijí zde a pracují, nám přináší výhody, a že značně profitujeme z masivního přílivu studentů,“ prohlásil Corbyn pro televizi BBC.

„Nechci se (k cizincům) obracet zády. Nechci, aby byla naše společnost uzavřená. Jsem hrdý na rozmanitost naší společnosti, naší země a chci, aby byla základem našeho způsobu života.“ Jak chtějí labouristé zaručit zachování volného pohybu, již říct nedokázal. Naznačil však, že strana k tomu více uvede ve čtvrtek, kdy zveřejní svůj předvolební program. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Conte vrací úder. Ocelárna ILVA v italském Tarantu končí. Vyplývá to z rozhodnutí společnosti ArcelorMittal, která se rozhodla odstoupit od jejího převzetí. Podle premiéra Giuseppa Conteho se však jedná o „jasné porušení smlouvy a poškození národní ekonomiky“. Vláda se proto rozhodla společnost žalovat a jihoitalskou ocelárnu zachránit.

///

ATHÉNY

Komise je se zákazem kouření spokojená. „Rád slyším, že řecké úřady berou kouření na veřejnosti vážně. Tento zákaz představuje posun vpřed, který měl přijít už dávno. Ochrana zdraví by měla být prioritou veřejné politiky a vždy je dobré vidět, že se něco děje,“ uvedl eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis.

Řecká vláda konzervativní Nové Demokracie se rozhodla implementovat zákaz kouření v uzavřených veřejných prostorech, který byl připravený už mnoho let. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Obavy ze zpomalení. Podle posledního průzkumu výzkumného institutu SW se 60 % Poláků obává následků možného ekonomického zpomalení. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) už připravuje voliče na možnou krizi. Sám Jaroslaw Kaczynski, lídr strany, nechce používat slovo „krize“, je si ale vědom toho, že vláda musí zabránit ekonomickému zpomalení.

Polská ekonomika, která je značně závislá na německé, dosáhla ve třetím čtvrtletí 3,9% růstu, očekával se však více než 4% růst. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

Polsko se chce zbavit závislosti na ruském plynu. Státní plynárenská společnost PGNiG oznámila, že pokud nedojde k úpravě obchodních podmínek, přestane do tří let odebírat zemní plyn od ruské společnosti Gazprom. Místo toho Varšava pokukuje po uzavření dlouhodobých dohod na dodávky zkapalněného zemního plynu LNG z USA a dalších zemí. Zároveň buduje nový plynovod s Norskem.  (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

BRATISLAVA

Výročí revoluce. Slovensko stejně jako Česko oslavilo 30. výročí sametové revoluce. Televize Markíza při té příležitosti nechala zpracovat průzkum veřejného mínění, ve kterém respondenti odpovídali na dvě otázky – co jim dnes oproti minulému režimu chybí a jaké výhody dnešní doby by jim chyběli v případě, že by se socialismus vrátil.

Téměř 30 % Slováků dnes postrádá záruku pracovního místa a sociálního zabezpečení. Na druhou stranu, pokud by se minulý režim vrátil, více než 40 % lidí by postrádalo svobodu pohybu a demokracii. Občanská práva a svobody by ale chyběly jen 20 % respondentů. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

250 000 lidí proti Babišovi. Okolo čtvrt milionu lidí se v sobotu připojilo k další demonstraci proti premiérovi Andreji Babišovi na pražské Letné. Čísla vychází z odhadu policie, organizátoři ze spolku Milion chvilek pro demokracii hovoří až o 300 000 účastnících.

Aktivisté po premiérovi chtějí, aby do konce roku odstoupil. Pokud tak neučiní, mají v plánu demonstrovat, dokud se nezbaví holdingu Agrofert. Požadují také rezignaci kontroverzní ministryně spravedlnosti Marie Benešové. (Ondřej Plevák |EURACTIV.cz)

///

SOFIE

Masivní zneužívání fondů. Bulharské společnosti masivně zneužívaly evropské fondy, které byly původně určené na rozvoj turistického ruchu. Upozornil na to Státní zemědělský fond, který od června prověřoval stovky projektů malých rodinných hotelů financovaných z Programu rozvoje venkova. Úřad se rozhodl provést audity poté, co bulharská média informovala o zneužití dotačního programu ze strany vlivných osob. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

///

BUDAPEŠŤ

CEU se definitivně přesunula do Vídně. Středoevropská univerzita (CEU) po dlouhém souboji s vládou Viktora Orbána uznala prohru a přesunula svůj kampus z Budapešti do Vídně. Orbánovi se nezamlouvaly studijní programy CEU, nad nimiž neměl žádný vliv. Kromě toho, zakladatelem a mecenášem univerzity je Orbánův úhlavní nepřítel George Soros. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BUKUREŠŤ

Agresivní tweet. Rumunský europoslanec Siegfried Murešan (EPP) umístil na Twitter velice agresivní vyjádření namířené proti francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi. „Zpochybňuje NATO, flirtuje s Vladimirem Putinem a zablokováním přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií porušil slib, který EU dala západnímu Balkánu. Prezident Macron narušuje pořádek, který Evropě přinesl 70 let míru. To není dobré!“ napsal Murešan.

///

LUBLAŇ

Křesťanští demokraté zůstávají v centru. Předseda strany NSi (EPP) Matej Tonin na stranickém kongresu řekl, že bude pokračovat se středovou politikou, a to jak z hlediska prosazování hodnot, tak i z hlediska konkrétních stranických aktivit. Strana NSi se vymezuje jednak proti radikální levici a jednak proti divokému kapitalismu. Tonin dále uvedl, že je přesvědčený o tom, že NSi bude Slovinsku po volbách vládnout. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Starosta Záhřebu nechce být prezidentem. Milan Bandić, mocný starosta Záhřebu, který město vede už 20 let, se rozhodl nekandidovat na prezidenta. Místo toho podpořil současnou hlavu státu Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, která bude reprezentovat vládní stranu HDZ (EPP). Podle průzkumů se prezidentka dostane do druhého kola, které je naplánované na 22. prosince.

Bandićův krok není překvapením, protože po vládě chce zelenou pro svůj velký stavební projekt nazvaný jako „Manhattan v Záhřebu“, který si vysloužil kritiku opozice. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///