The Capitals: Německá vládní koalice je v ohrožení

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BERLÍN

Čekají Německo nové volby? Členové sociálnědemokratické SPD si zvolili nové vedení strany: dva nepříliš známé politiky, kteří otevřeně kritizují velkou spolkovou koalici s křesťanskými demokraty (CDU) Angely Merkelové. Saskia Eskenová (58) a Norbert Walter-Borjans (67) překvapivě vyhráli se ziskem 53,06 %, a porazili tak bývalého spolkového ministra financí Olafa Scholze a političku z Braniborska Klaru Geywitzovou, kteří jsou naopak Merkelové nakloněni.

Na každoročním sjezdu strany mezi 6. a 8. prosincem se nyní rozhodne o tom, jestli SPD bude ve vládní koalici pokračovat. Noví lídři se ve své kampani netajili tím, že si to nepřejí, tedy alespoň ne v současné podobě. Po kancléřce chtějí například přehodnocení vládní podpory pro sociálně nejslabší, nebo zvýšení investic pro boj se změnami klimatu. Zároveň plánují radikální změnu směřování strany zpět k původní politické identitě a hodnotám.

V Německu se tak otevírají dveře politické změně. Na největší evropskou zemi čekají měsíce nejistoty, a to přímo před převzetím štafety předsednictví EU v červenci 2020, kdy se má mimo jiné uzavřít podoba nového víceletého finančního rámce EU. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Paralyzovaná Francie? Čelný představitel hnutí En Marche Stanislas Guerini v neděli odsoudil plánovou generální stávku. Protestující chtějí vyrazit do ulic ve čtvrtek 5. prosince a očekává se, že stávka paralyzuje většinu země. Do demonstrací se totiž zapojí i zaměstnanci veřejné dopravy.

Důvodem stávky je důchodová reforma, navržená prezidentem Emmanuelem Macronem. Zatímco prezident chce dokázat, že je skutečně schopen reformy prosadit, vláda již uvažuje o tom, že by spuštění nového penzijního systému odložila.

Podle průzkumu veřejného mínění Ifop až 76 % Francouzů s reformou souhlasí, nevěří však, že ji Macronův tým zvládne uskutečnit. Stávku podporuje až 46 % respondentů. (EURACTIV.FR)

///

BRUSEL

Liberální program. Socialista Paul Magnette (PS) o víkendu jednal o případné koaliční vládě středolevých, středopravých i zelených stran (PS, SP A, MR, Open VLD, Zelení a Ecolo), které dohromady tvoří těsnou většinu 76 křesel ve 150členném belgickém federálním parlamentu. Konzervativní CD&V a vlámští nacionalisté N-VA nebyli k rozhovorům připuštěni. Strany jednaly o Magnetteho programu, který klade silný důraz na klima a sociální politiku, a má tak liberální nádech.

Lídr N-VA Bart De Wever považuje navržený plán za směšný. „Magnetteho návrhy jsou socio-ekonomické a téměř vůbec se nezabývají migrací. Taková vláda by získala jen jednu třetinu hlasů ve Vlámsku, které značnou částí přispívá do rozpočtu.“

Váleční zločinci mezi Valony. Nejen Vlámové, ale i Valonští kolaboranti se na konci druhé světové války účastnili masového vyhlazení 6 tisíc židovských žen v koncentračním táboře na severu Polska. S odhalením přišel investigativní dokument francouzské televizní stanice RTBF.

Přestože zapojení Belgičanů do masového vyvražďování není žádnou novinkou, dokument vyvolal ve Valonsku rozruch. Dosud se totiž mělo za to, že válečné zločiny mají na svědomí jen vlámští kolaboranti spolu s německými vojáky. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Facebook smazal konzervativcům reklamu. Společnost Facebook odstranila předvolební záběry Konzervativní strany, jsou totiž v rozporu s právem na duševní vlastnictví. „Odstranili jsme tento obsah na základě platné stížnosti ohledně duševního vlastnictví, kterou jsme obdrželi od jednoho z držitelů práv, BBC,“ uvedl Facebook.

Tato informace přišla jen pár dní poté, co The Independent odhalil, že Google kvůli porušení pravidel zakázal konzervativcům hned osm placených reklam. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

MADRID

PSOE zůstává optimistická: Sánchez by rozhodně nevyvolal hlasování o důvěře, pokud by věděl, že pro svou vládu nezíská dostatečnou podporu. Prohlásila to mluvčí vlády Isabela Celaáová.

„My (PSOE) nebudeme riskovat selhání,“ řekla Celaáová. Socialisté jsou přesvědčeni o tom, že získají v nadcházejících dnech podporu katalánských separatistů z ERC, jejichž hlasy budou pro ustavení Sánchezovy vlády klíčové.

Konzervativní Lidová strana (PP) je naopak připravena vládu Sáncheze nepodpořit. Strana by podle svých zdrojů spíše preferovala nové (letos již třetí) volby. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

ŘÍM

Veto pro reformu ESM? Italský premiér Giuseppe Conte se pokusil zmírnit napětí mezi koaličními partnery ohledně reformy Evropského stabilizačního mechanismu. Ani po čtyřhodinovém jednání se mu však nepodařilo najít shodu mezi populistickým Hnutí pěti hvězd a středolevou Demokratickou stranou. Itálie tak nebude moci dát souhlas s reformami, o kterých mají země eurozóny jednat již tuto středu. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Další turecká agrese. Turecko a Libye se dohodly na vytyčení námořních hranic ve Středozemním moři, aniž by o tom informovaly ostatní dotčené země, tedy Řecko, Kypr, Egypt a Itálii. V Řecku vyvolal tento krok ostré reakce, včetně nařčení Turecka z porušení mezinárodního práva. Téma by se mělo otevřít i na konferenci NATO, která se koná tento týden v Londýně. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis již potvrdil, že chce o problému hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Nová migrační politika? Unijní exekutiva podle nového komisaře pro podporu evropského způsobu života Margaritise Schinase navrhne novou migrační a azylovou dohodu, která bude založená na spravedlivém dělení migrační zátěže. Informoval o tom na stranickém kongresu Nové demokracie (EPP) v Athénách.

Podle informací Athénsko-makedonské agentury (ANA-MPA) chce Řecko na dnešním jednání ministrů vnitra představit detailní plán, který má napomoci s navracením migrantů zpět do zemí původu. Potvrdil to řecký ministr zodpovědný za migrační agendu, George Koumoutsakos. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

VARŠAVA

Bezbariérové město. Varšava vyhrála evropské ocenění pro bezbariérová města (tzv. Access City Award). V současné době je 30 stanic metra bezbariérových a autobusy a autobusové zastávky byly rovněž upraveny tak, aby je mohli využívat i lidé s postižením.

Evropská komise varšavské úsilí vítá. Podle komisařky pro zaměstnanost, sociální záležitosti, dovednosti a pracovní mobilitu Marrianne Thyssenové by se Varšava měla stát „modelem pro ostatní.“ V předchozích letech podobné ocenění získal také Berlín, Milán a Lyon. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

BRATISLAVA

Další dílek skládačky. Další zveřejněná videonahrávka v kauze Mariána Kočnera ukazuje, jak tehdejší ministr financí Ján Počiatek jedná s generálním prokurátorem Dobroslavem Trnkou o dvou tehdejších skandálech. Jeden případ se týkal podvodného prodeje emisních povolenek, o kterém údajně věděl i Robert Fico, a to ještě předtím, než se stal premiérem. Druhá kauza se týkala státní loterijní společnosti Tipos, kvůli které Slovensko přišlo o 13 miliard eur. Během nahraného rozhovoru oba muži také diskutovali o jednání ministrů financí zemí EU v Bruselu, kterého se Počiatek tehdy účastnil. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Špatné zprávy pro Babiše. Evropská komise poslala českým úřadům konečnou verzi auditní zprávy okolo dotací pro holding Agrofert a podezření ze střetu zájmů jeho bývalého vlastníka, současného českého premiéra Andreje Babiše. Podle týdeníku Respekt zpráva střet zájmů potvrzuje, což ohrožuje minulé i budoucí evropské dotace pro holding. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

///

SOFIE

Zkorumpovaní úředníci nedostanou americká víza. Americká ambasáda v Sofii se chce podílet na boji proti korupci, přestane proto udělovat víza bulharským úředníkům, kteří čelí  obviněním z korupce. Rozhodnutí přišlo jen čtyři dny poté, co se bulharský premiér Bojko Borisov vrátil z návštěvy Spojených států, kde se setkal s prezidentem Donaldem Trumpem. V návaznosti na jejich schůzku Spojené státy oznámily, že Bulharsku pomohou s bojem proti korupci, ochranou nezávislých médií a se zajištěním energetické bezpečnosti. (Krassen Nikolov EURACTIV.bg)

///

BUDAPEŠŤ

Euroasijská rozvojová banka. Maďarsko chce spolupracovat s Euroasijskou rozvojovou bankou (EDB). Potvrdil to maďarský ministr financí Mihály Varga během konference o eurasijské ekonomické integraci, která se uskutečnila v Moskvě. Podobný záměr naznačilo i Moldavsko. Za vznikem EDB stojí Rusko a Kazachstán a v současní době z ní těží Arménie, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

Lidovci posilují. Pokud by se tento týden konaly volby, Národní liberální strana (PNL, EPP) by získala 39 % hlasů. Podle průzkumu IMAS se přitom podpora PNL držela ještě před měsícem na 29,6 %. Sociální demokraté by podle nejnovějšího průzkumu získali 21 %. (EURACTIV.ro)

///

LUBLAŇ

14 tisíc nelegálních přechodů hranic. Slovinská policie zaznamenala během prvních deseti měsíců roku 2019 celkem 14 006 nelegálních přechodů hranic, což je o 72 % více než za stejné období v roce 2018. Nejvíce migrantů přichází z Alžírska, Afghánistánu, Bangladéše, Sýrie a Íránu. Téměř 10 tisíc z nich předala slovinská policie zpět do Chorvatska. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Borell a západní Balkán. Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell v rozhovoru pro Večernji list podpořil evropskou perspektivu zemí západního Balkánu. „V současné době by země bývalé Jugoslávie měly mít evropskou perspektivu. Nevím, jak dlouho to bude trvat. Španělsku také trvalo, než se po Frankově smrti stalo součástí EU,“ uvedl Borrell. Nový šéf unijní diplomacie se vyjádřil i k francouzským snahám revidovat přístupový proces poté, co prezident Emmanuel Macron zablokoval otevření rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií. „Změna postupu neznamená změnu cíle, ten pro mě zůstává stejný, chápu ale zklamání na obou stranách,“ dodal Borrell.

Cesta do Schengenu. Chorvatsko by podle ministra pro evropské záležitosti Gordana Grliće Radmana mohlo vstoupit do Schengenského prostoru v druhé polovině roku 2020, tedy v době německého předsednictví v Radě EU. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Srbsko se připojí k Jižnímu plynovému koridoru. Do roku 2022 by se mělo Srbsko napojit na Jižní plynový koridor. Informoval o tom ministr energetiky Aleksandar Antić poté, co se při příležitosti dokončení plynovodu TANAP setkal se svým tureckým protějškem Fatihem Dönmezem. Kapacita plynovodu TANAP, který je součástí Jižního plynového koridoru, by měla být až 16 miliard kubických metrů ročně. (EURACTIV.rs)

///

SARAJEVO 

Bosna a Hercegovina vyváží vojenský materiál do arabských zemí. Obranný průmysl Bosny a Hercegoviny zaznamenává rekordní výši exportu, a to až v hodnotě 82 milionů eur za prvních deset měsíců letošního roku. Největšími odběrateli munice a vojenského vybavení jsou arabské země v čele se Saúdskou Arábií. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///