The Capitals: Německá CDU odmítá Macronovu vizi nové Evropy

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

BERLÍN-PAŘÍŽ

„Nein“ pro Macronův návrh minimální mzdy: Předsedkyně německé Křesťanskodemokratické unie (CDU), Annegret Kramp-Karrenbauerová, odmítá zavedení celoevropské minimální mzdy, evropeizaci sociálních systému nebo sdílení dluhů, které navrhuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Uvedla to v komentáři pro německý deník Die Welt am Sonntag.

Šéfka nejsilnější německé strany naopak souhlasila s posílením vnějších hranic EU. „Musíme dobudovat Schengen. K tomu potřebujeme v EU dohodu o ochraně hranic,“ uvedla.

Podle Kramp-Karrenbauerové by také EU měla zrušit stěhování europoslanců na plenární zasedání do Štrasburku. Dále navrhuje, aby úředníci EU odváděli daně z příjmu ve svých domovských zemích. V současné době jsou od nich totiž osvobozeni.

Co se týče bezpečnosti, Kramp-Karrenbauerová podpořila myšlenku trvalého mandátu EU v Radě bezpečnosti OSN stejně jako vytvoření Evropské bezpečnostní rady, ve které by mohla zasedat i Velká Británie. (Claire Stam, EURACTIV.de)

Izolovaná Francie?: Další politický komentář, tentokrát v deníku Le Monde z pera šéfa francouzských Republikánů Laurenta Wauquieze, Macronovu výzvu k obrodě Evropy zcela odmítl. Macrona obvinil z toho, že chce pouze více Evropy, více byrokracie a více agentur, což může Francii izolovat. Vyslovil se také proti dalšímu rozšiřování EU. Na druhou stranu ale podpořil posílení kontrol na hranicích EU s cílem zastavit masovou migraci. (EURACTIV.fr)

Nový spor s Ankarou: Turecko vyhostilo zpravodaje německé veřejnoprávní televize ZDF a deníku Der Tagesspiegel, partnera sítě EURACTIV. Ankara jim odmítla vystavit akreditace a povolení k pobytu, aniž své rozhodnutí jakkoli odůvodnila. Informoval o tom Der Tagesspiegel.

Lídr Evropské lidové strany (EPP) pro květnové eurovolby Manfred Weber mezitím prohlásil, že Turecko nemůže být členem EU. Varoval také, že pokud se stane předsedou Evropské komise, ukončí přístupové rozhovory mezi EU a Tureckem. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

BRUSEL

Peníze na ochranu klimatu: „Proč nevytiskneme peníze navíc? Udělali jsme to, abychom zachránili banky. Teď to musíme udělat k záchraně klimatu,“ argumentuje belgický europoslanec Bart Staes (Zelení) ve vlámském nedělníku De Zondag. „Podle účetního dvora potřebujeme ročně 1,115 miliard euro. Proč nevytvoříme evropskou klimatickou banku? S těmi penězi by mohla financovat investice a poskytovat občanům a podnikům bezúročné půjčky,“ navrhl Staes.

Jeho strana tvrdí, že „zelené“ kvantitativní uvolňování má mnoho zastánců. Centrální banky by v rámci uvolňování nakupovaly dluhopisy od firem či vlád, které chtějí investovat do ochrany životního prostředí. Návrh však vyvolal kritiku belgických konzervativních stran. Bývalý ministr financí Johan Van Overtveldt uvedl, že by návrh vedl k inflaci a finanční nestabilitě. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Vítr do plachet odpůrců brexitu: Pokud britští konzervativní poslanci nepodpoří vyjednanou dohodu o odchodu Británie z EU, k brexitu by vůbec nemuselo dojít. V neděli to prohlásil britský ministr zahraničí Jeremy Hunt. „Máme příležitost odejít 29. března, nebo krátce poté,“ uvedl Hunt. „Je nutné, abychom se té příležitosti chopili, protože vítr je příznivý těm, kteří chtějí brexit zastavit.“

Britští poslanci budou o brexitové dohodě premiérky Mayové znovu hlasovat v úterý 12. března. Británie by měla z EU odejít 29. března, podmínky odchodu jsou ale stále nevyjasněné.

Skotská nezávislost: Skotská národní strana (SNP) bude po odchodu Británie z EU požadovat referendum o nezávislosti Skotska. V neděli to uvedl poslanec Ian Blackford.

SNP také tento týden chystá přednést pozměňovací návrhy k brexitové dohodě, na základě kterých by se referendum mohlo uskutečnit. Jednalo by se již o druhé referendum o nezávislosti Skotska, první se konalo v roce 2014. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

MADRID

Lídr separatistů Puigdemont kandiduje do eurovoleb: Bývalý katalánský lídr Carles Puigdemont povede do eurovoleb stranu Junts per Catalunya (Společně pro Katalánsko). Považuje to za krok směrem k „zmezinárodnění práva Katalánska na sebeurčení“. Rozhodnutí je ale pouze symbolické. Aby mohl Puigdemont kandidovat do evropských voleb za národní stranu, musí podle volebního zákona pobývat ve Španělsku. Bývalý katalánský lídr ale momentálně žije v Belgii, kam uprchl poté, co byl obviněn z rebelie kvůli podněcování jednostranného vyhlášení nezávislosti Katalánska. Pokud by byl zvolen, musel by se vrátit do Španělska, kde je na něj vydán zatykač.

EFE se spojí s Googlem v boji proti fake news: Google pomůže španělské zpravodajské agentuře EFE s inovacemi, aby se mohla stát špičkovou digitální platformou. „Spojení s Googlem je klíčové. (…) Vyhledávače jsou zcela zásadní, neboť médiím dávají návštěvnost, čtenost a zajišťují přesměrování na spolehlivé zdroje informací,“ řekl ředitel EFE Fernando Garea.

„Spolupráce v digitální sféře mezi vyhledávači a zpravodajskými agenturami je nejlepší zbraní v boji proti fake news a dezinformacím. Je také nepochybně lepším řešením než regulace,“ dodal. (EuroEFE.EURACTIV.es/EPA)

///

VARŠAVA

„Ochrana“ polské rodiny: Konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost (v europarlamentu součástí ECR) vydala v sobotu 9. března Evropskou deklaraci. Obsahuje 12 bodů, například návrat k původním hodnotám EU, ochranu práva rodičů na výchovu dětí, boj za zájmy polských zemědělců a zastavení ilegální migrace.

Lídr strany Jarosław Kaczyński k tomu řekl, že rodina sehrává v politice jeho strany klíčovou roli a varoval před „útokem na děti“, který údajně zahájila vládní opozice. Starosta Varšavy totiž minulý týden podepsal Deklaraci LGBT+ a vyzval k boji proti diskriminaci a k dostupné sexuální výchově pro všechny děti. (EURACTIV.pl)

///

ŘÍM

Povinné očkování: Dnes vstupuje v platnost Lorenziniho zákon o povinném očkování, podle kterého neočkované děti do 6 let nemohou do škol. Několik rodičovských hnutí proti zákonu protestovalo. Podle nich je zákon v rozporu s právem na vzdělání. Minulý týden lídr strany Liga Matteo Salvini vyzval ministryni zdravotnictví Giulii Grillovou (Hnutí pěti hvězd) k odložení povinného očkování, aby „ochránili děti před traumaty.“ (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

ATÉNY

Rusko plánuje investice do energetiky: Moskva je připravena spolupracovat s Řeckem na významných projektech v oblasti energetické infrastruktury včetně možného napojení jižní Evropy na turecký plynovod. Řecko-makedonské zpravodajské agentuře, která je partnerem sítě EURACTIV, to řekl ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov.

„Tento projekt je velmi pravděpodobný a realistický, potřebujeme ale silné právní záruky z Bruselu. Samozřejmě je také nutné, aby hospodářské subjekty vyhodnotily projekt jako proveditelný,“ dodal. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

///

BRATISLAVA

Autentická evropská federace: Podle bývalého slovenského premiéra Mikuláše Dzurindy se dá členství Slovenska v EU rozdělit do tří fází. První etapou byla „slepá radost“ ze vstupu do EU, následovalo „probuzení a ekonomická krize“ a nyní podle něj žijeme v permanentní politické krizi, která ohrožuje evropský projekt. Řešením je podle něj vytvoření „autentické evropské federace založené na principu subsidiarity“. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Místopředseda hnutí ANO má potíže: Druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek je podezřelý z ovlivňování antimonopolního úřadu v případu tendru na nového dodavatele mýtného systému. Policie zabavila jeho počítač i mobilní telefon. Premiér Andrej Babiš je však přesvědčený o tom, že Faltýnek vyjde z kauzy s čistým štítem. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Proevropská aliance dostala zelenou: Rumunský nejvyšší soud zamítl rozhodnutí volební komise, která nechtěla povolit registraci nového proevropského hnutí Aliance 2020. Koalici složené z Unie zachraňte Rumunsko a strany PLUS tedy nyní nic nebrání v tom, aby usilovala o křesla v Evropském parlamentu.

„Budeme pokračovat v boji s ještě větším zápalem,“ uvedl Dacian Cioloș, bývalý evropský komisař, který je nyní lídrem strany PLUS a kandidátem Aliance 2020 pro volby do Evropského parlamentu. Opozice vidí za negativním rozhodnutím volební komise snahu rumunské vlády znemožnit Alianci 2020 vstup do politiky. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)

///

SOFIE

Lepší ovzduší: Bulharsko pracuje na novém národním programu pro zlepšení kvality ovzduší. Rozpočet projektu se pohybuje mezi 242 až 450 miliony eur a měl by pokrývat období od roku 2018 do roku 2024. Program počítá s implementací opatření týkajících se vytápění domácností a dopravního sektoru. Zaměřuje se zejména na postupné vyřazení kotlů na pevná paliva v obcích, které se potýkají se špatnou kvalitou ovzduší. (Dnevnik.bg)

///

LUBLAŇ

Čtvrtá rezignace: Slovinský ministr zdravotnictví Samo Fakin rezignoval kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům. Jedná se o čtvrtého ministra, který se rozhodl z kabinetu odejít. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Ministryně odmítá rezignaci: Chorvatská ministryně pro regionální rozvoj a fondy EU Gabrijela Žalacová srazila autem mladou dívku, a navíc neměla platný řidičský průkaz. Opozice požaduje její rezignaci, vláda si však nemyslí, že by pro takový krok existoval důvod. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

SARAJEVO

Setkání nacionalistů: Zhruba 200 členů srbského nacionalistického hnutí se sešlo na hranicích Srbska a Bosny, aby si zde připomněli výročí zadržení Draži Mihailoviće, srbského generála a válečného zločince z druhé světové války. Setkání „četníků“ odsoudila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě i mise EU.

///