The Capitals: Náročný začátek chorvatského předsednictví. Prezidentské volby otřásají vládou

© EPA/DANIEL KASAP

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

ZÁHŘEB

Chorvaté si v nedělní volbě vybrali za svého nového prezidenta bývalého sociálnědemokratického premiéra Zorana Milanoviće, a zabránili tak současné hlavě státu Kolindě Grabarové Kitarovićové v prodloužení mandátu o dalších pět let. Dají se tak očekávat spory ve vedení země, které vládně středopravicový kabinet.

Výsledek voleb je velkým překvapením, a budoucnost současného premiéra Andreje Plenkoviće a jeho strany HDZ (EPP) je tak hned na začátku chorvatského předsednictví nejistá. Milanović (SDP, S&D) získal 52,7 %, zatímco Grabarová Kitarovićová 47,3 %. Prezidentskou „štafetu“ si předají v únoru.

„Válka uvnitř strany začíná, všichni se spolčí proti Plenkovićovi,“ tvrdily zdroje ze strany HDZ deníku Jutarnji List, partnerskému médiu sítě EURACTIV.

Chorvatský prezident nemá právo veta, ale disponuje pravomocemi v obraně, zahraniční politice a v otázce zpravodajských služeb, a obecně je považován spíše za morální autoritu a zastánce dodržování ústavy. (Tea Trubić Macan | EURACTIV.hr)

///

VÍDEŇ

Ochrana klimatu i hranic. Konzervativní strana ÖVP a rakouští Zelení se dohodli na vytvoření koaliční vlády pod vedením kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP). Jejich společný program však budí kontroverze, a to zejména mezi ochránci klimatu. Zelení totiž zřejmě museli udělat hned několik ústupků a obětovat některé ze svých principů.

Program se dá bezesporu označit za „zelený“. Obsahuje závazek dosáhnout do roku 2040 klimatické neutrality, a to díky opatřením, která prosazují neziskové organizace a vědci. Na druhou stranu ale program zachovává poměrně kritický přístup k některým sociálním otázkám, zejména v oblasti migrace a integrace. Právě v tomto případě museli Zelení ustoupit, neboť koaliční program se v otázkách migrace příliš nevzdaluje od programu prosazovaným předchozí vládou ÖVP a pravicové FPÖ, kterou Zelení ostře kritizovali. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Růst navzdory stávce. Ministr financí Bruno Le Maire je v otázce vývoje francouzské ekonomiky optimistický. Růst by měl podle jeho slov letos dosáhnout 1,3 %, stejně jako v roce 2019. V pátek také opět hovořil o nezbytnosti reforem, které ale narážejí na odpor místních obyvatel. Podpora dalších protestů sice podle průzkumů veřejného mínění během vánočních svátků klesla na 41 % (oproti více než 50% podpoře před Vánoci), vládě se ale stále nepodařilo neklidnou situaci vyřešit. (EURACTIV.FR)

///

LONDÝN

Labouristé by mohli bojovat za opětovný vstup do EU. Kandidátka na předsedkyni labouristů Jess Phillipsová prohlásila, že strana by mohla v příštích parlamentních volbách zahájit kampaň za opětovný vstup Británie do EU. (Benjamin Fox|EURACTIV.com)

///

BRUSEL

Nový rok bez nové vlády. Ani 225 dní nestačilo na to, aby se v Belgii podařilo zformovat federální vládu. Podle předsedy vlámské vlády Jana Jambona (N-VA) by sice předčasné volby situaci nevyřešily, možnost nového hlasování ale jeho strana nevylučuje. Mluvčí N-VA nicméně uvedla, že podle průzkumů by z voleb těžily zejména extremistické strany.

Komentátoři serveru EURACTIV prozradili, že do 13. ledna nelze ve věci očekávat další posun. Právě do té doby by totiž vyjednavači liberálního Reformního hnutí (MR) a křesťanských demokratů (CD&V) měli belgickému králi předat zprávy o pokroku v jednáních o nové vládě. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

DUBLIN

Severoirský parlament opět na nohou? Severní Irsko je téměř tři roky bez funkční vlády a parlamentu. Změnit by to mohla nová dohoda, jejíž obrysy by měly být nastíněny tento týden. Pro deník Irish Times to uvedl místopředseda irské vlády Simon Coveney s tím, že jeho vláda chce finančně zajistit jak obnovení činnosti místního parlamentu, tak i společné projekty mezi Severním Irskem a Irskem. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Zrušená mise EU v Libyi? Po sobotním útoku na vojenskou akademii v Tripolisu, který si vyžádal nejméně 30 obětí, je plánovaná diplomatická mise EU v Libyi v ohrožení. Mise s cílem uklidnit situaci v zemi se měla uskutečnit 7. ledna, nyní ale vše nasvědčuje tomu, že EU bude muset své plány přehodnotit.

Za myšlenkou diplomatické mise EU v Libyi stojí italský ministr zahraničí Luigi Di Maio, který v polovině prosince navštívil Tripolis i Benghází. Podle zdrojů blízkých ministrovi se ale na diplomatické snahy EU v Libyi nenahlíží s dvakrát velkým optimismem. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Premiér Mitsotakis v Bílém domě. Řecký premiér se jen pár dní poté, co Izrael, Kypr a Řecko podepsaly „historickou“ dohodu o plynovodu EastMed, vydal na návštěvu Spojených států. V úterý by se měl setkat přímo s Donaldem Trumpem, se kterým by měl jednat mimo jiné o Turecku a jeho plánovaných vojenských aktivitách v Libyi. Zdroje z řecké vlády tvrdí, že premiér chce v Bílém domě zdůraznit klíčovou úlohu Řecka v zachovávání stability na Balkáně a ve východním Středomoří, a prezentovat zemi jako nejspolehlivějšího amerického spojence v regionu. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

HELSINKY

Soudný den finského EU předsednictví. Finové na konci roku uzavřeli své předsednictví Rady EU, hodnocení tak může začít. Někteří kladou důraz na malé úspěchy, jiní zdůrazňují neschopnost posunout dopředu některé agendy. Finům každopádně nechyběly ambice, za šest měsíců toho chtěli stihnout opravdu hodně. (Pekka Vanttinen | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Nový prezidentský kandidát. O prezidentský post by se mohl z řad levicových politiků ucházet Robert Biedron, jeden ze tři vůdců strany Lewica. Finální rozhodnutí ale leží na bedrech stranické rady, která by měla o svém kandidátovi rozhodnout v nejbližších týdnech.

Prezidentské volby se uskuteční v květnu a kromě stávajícího prezidenta Andrzeje Dudy bude kandidovat také televizní moderátor Szymon Hołownia, předseda polských lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz a zástupkyně opoziční Občanské platformy Małgorzata Kidawa-Błońska.

Stávající předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna mezitím oznámil, že v dalších stranických volbách již do čela strany kandidovat nebude. Vůdcem opozice by se tak mohl stát Tomasz Siemoniak nebo Borys Budka.(Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

PRAHA

Nenávistný nápis. Neznámý vandal posprejoval brněnskou mešitu nápisem „Nešiřte islám v ČR! Jinak vás zabijeme.“ Český premiér Andrej Babiš nenávistný útok odsoudil jako nepřijatelný, došlo k tomu ale až dva dny poté, co se nápis na mešitě objevil. K útoku se navíc vyjádřil na svém Twitteru poté, co ho k tomu vyzval redaktor týdeníku Respekt.

Počet muslimů žijících v ČR je odhadován na 22 tisíc (cca 0,2 % populace). V posledních letech ale země nezaznamenala téměř žádný migrační tlak. Počet imigrantů na 1 000 obyvatel je podle Eurostatu pátý nejnižší v EU. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

///

SOFIE

Plynovod – penězovod? Bulharsko očekává, že díky novému plynovodu TurkStream se výnos z přepravy ruského zemního plynu zvýší téměř o 50 %. Země nyní z transportu těží 140 milionů dolarů ročně. Slavnostní otevření plynovodu je naplánováno na 8. ledna a účastnit by se jej měl turecký prezident Recep Erdogan i ruský prezident Vladimir Putin. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

///

BUDAPEŠŤ

Novoroční překvapení. Předepsané injekce a léky na plodnost měly být podle prosincového vyjádření ministryně pro rodinné záležitosti Katalin Novákové od 1. ledna k dispozici zdarma. Premiér přitom uvedl jiné datum, a to 1. července. Nováková lednový začátek výdeje léků potvrdila i později, Maďaři však v prvních dnech roku v lékárnách zjistili, že za ně stále musí platit. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

Sociální demokraté v opozici. Sociálnědemokratická strana PSD, která v říjnu opustila vládu po vyslovení nedůvěry, připravuje na únor návrh stejného hlasování o nedůvěře proti současnému kabinetu liberálů PNL. Podle lídra PSD Marcela Ciolacua je důvodem kontroverzní rozhodnutí vlády převzít odpovědnost za rozpočtový zákon, a vyhnout se tak parlamentním debatám o rozpočtu pro rok 2020. (EURACTIV.ro) 

///

BĚLEHRAD

Vučić nenavštíví Černou Horu. Srbský prezident Aleksandar Vučić se rozhodl, že zruší svou avizovanou návštěvu Černé Hory, kde se měl účastnit oslav pravoslavných Vánoc. Uvedl to po setkání s patriarchou srbské pravoslavné církve. Černohorští politici by totiž mohli Vučićovu návštěvu země interpretovat jako útok na nezávislost a ústavnost Černé Hory. (EURACTIV.rs)

///

K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde