The Capitals: Merkelová pokukuje po investicích v Africe

© EPA/FELIPE TRUEBA

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BERLÍN

Investiční boom. Německá vláda chce investovat do zemí černého kontinentu. „Ve srovnání s Čínou a dalšími zeměmi začínáme na relativně nízké úrovni,“ prohlásila  v úterý kancléřka Angela Merkelová při zahájení dvoudenního zasedání hlav států a vlád afrických zemí v Berlíně. Při příležitosti zasedání také shrnula dosavadní výsledky „Dohody s Afrikou“ (Compact with Africa, CwA), kterou Německo iniciovalo během svého předsednictví G20 v roce 2017. V současné době dosahují plánované investice hodnoty jedné miliardy eur. „Zájem se zvyšuje,“ dodala Merkelová.

Africký kontinent se dnes skládá z více než 50 států a jejich populace nadále roste. Role těchto zemí je tak podle kancléřky důležitá pro řešení globálních problémů. „Ať už jde o mír, ochranu klimatu nebo hospodářský rozvoj, migraci či další aktuální otázky,“ dodala Merkelová. Zároveň označila červencové rozhodnutí o uzavření dohody o volném obchodu s Afrikou za „průlomové“. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

LONDÝN

Debata lídrů. První přímá debata mezi lídrem konzervativců Borisem Johnsonem a lídrem labouristů Jeremy Corbynem skončila v úterý večer bez jasného vítěze. Podle průzkumu YouGov měl současný premiér mírně navrch, zhruba 51 % ku 49. (Benjamin Fox, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Spor o reformu ESM. Italské vládní strany nedokáží nalézt shodu nad reformou Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), která byla předběžně schválena členskými státy v červnu. Pokud v prosinci získá finální souhlas, nový záchranný fond eurozóny zavede podmínku ve formě makro-ekonomického ozdravného programu. Na základě toho získají země, které se dostanou do hospodářských potíží, finanční pomoc. Zároveň se ale musí zavázat k restrukturalizaci dluhu.

Podle lídra ultra-pravicové Ligy Mattea Salviniho by schválení této dohody bylo velezradou. Ministr pro evropské záležitosti Vincenzo Amendola však připomenul, že Salviniho strana byla součástí vlády, která podpořila červnovou předběžnou dohodu. Hnutí pěti hvězd zase kritizuje, že reforma přetvoří ESM do struktury podobné Mezinárodnímu měnovému fondu (IMF). Je tak možné, že vláda nakonec v prosincovém hlasování reformu nepodpoří. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Další odmítnutí kandidatury. „Nebudu kandidovat v prezidentských volbách,“ oznámil europoslanec a bývalý ministr zahraničí Radowlaw Sikorski na svém facebookovém profilu. Podobně se vyjádřil i další europoslanec z opoziční Občanské platformy (OP/EPP) Bartosz Arlukowicz. Jedinou kandidátkou PO tak nadále zůstává Małgorzata Kidawa-Błońska. (Mateusz Kucharczyk | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Sídlo ELA v Bratislavě vyvolalo interinstitucionální boj. Evropský parlament (EP) napadl u Soudního dvora EU způsob, jakým členské státy rozhodly o sídle nově založené Evropské agentury pro pracovní příležitosti (ELA). Parlamentu se nelíbí, že Rada s ním nekonzultovala vznik a umístění ELA, jejíž agenda – volný pohyb osob – spadá do oblasti, v níž mají europoslanci spolurozhodovací pravomoci. Slovensko doufá, že tím o unijní agenturu nepřijde.

Šefčovič usiluje o úspěšný projekt jaderné energetiky. Evropský sektor jaderné energetiky potřebuje úspěšný projekt nové fungující elektrárny, která by přesvědčila veřejnost i politiky o výhodách jaderné energie. Prohlásil to místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič na pondělní konferenci o energetice. „Čím dříve, tím lépe,“ dodal komisař. Sám říká, že by dokázal vyvrátit pochyby o přílišných nákladech nových jaderných projektů nebo dlouhé době jejich dokončení.

///

PRAHA

K euru máme daleko. Euro je politický projekt, nikoli finanční, jehož udržitelnost není příliš velká, řekl na včerejší mezinárodní konferenci v Poslanecké sněmovně bývalý ministr financí za ANO Ivan Pilný. Podle ekonoma Jana Švejnara, profesora Kolumbijské univerzity v New Yorku, by na tom Česká republika naopak byla lépe, kdyby euro měla. Česká vláda loni v prosinci schválila dokument ministerstva financí a České národní banky, který doporučuje zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Mezi českou veřejností podle průběžných průzkumů převažuje odmítavý prostoj k přijetí eura. (ČTK)

///

SOFIE

Nový protikorupční šéf. Vládní koalice nominovala do čela protikorupční agentury prokurátora generála Sotira Cacarova. Svého kandidáta jmenovala i krajně pravicová strana Volya, poslanec Simeon Naydenov ale bude Tsatsarovovi konkurentem spíše jen na papíře. Pozice předsedy protikorupční agentury je volná od letošního července, kdy skandál okolo nemovitostí donutil jejího dosavadního šéfa a bývalého žalobce Plamena Georgieva k rezignaci. Krátce poté ho vláda poslala jako konzula do Valencie, což otevřelo dveře pro Tsatsarova, jehož sedmiletý mandát šéfa žalobců končí v lednu 2020. Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

///

BUDAPEŠŤ

Právní stát nemá objektivní kritéria, říká ministryně spravedlnosti. komentáři publikovaném na serveru Euronews se maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargaová rozepsala o tom, že princip právního státu je podle ní v EU pod tlakem těch, kteří se ho snaží využít jako politickou zbraň. Jako koncept prý nedisponuje souborem univerzálně aplikovatelných objektivních kritérií a obava o něj by měla brát v potaz „specifika členských států“. Vargaová uvedla, že „Brusel prosazuje svůj vliv v oblastech, kde nemá pravomoci“ a také dodala, že návrh Komise „vytvořit trvalý mechanismus hodnocení právního státu jde přímo proti zakládajícím smlouvám EU“. Ministryně si také nemyslí, že podmínka právního státu je nezbytná pro ochranu finančních zájmů EU, protože „Unie už takové nástroje má a není nutné znovu vynalézat kolo“. Maďarsko je neoblomným odpůrcem nové podmínky propojující kohezní fondy s dodržováním principů právního státu. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

///

BUKUREŠŤ

Zvýšení minimální mzdy. Rumunská vláda může tento týden podle premiéra Ludovica Orbana rozhodnout o zvýšení minimální mzdy o 7,2 %. Nový kabinet brzy přijde s modelem, do kterého musí započítat i inflaci a růst produktivity práce. Současná minimální mzda dosahuje na přibližně 265 euro měsíčně a předchozí vláda slíbila od ledna příštího roku nárůst o 8 %. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

Školské odbory se nevzdají. Odbory základních a středních škol po měsíci opakovaných stávek oznámily, že s protesty budou pokračovat i během zítřejšího kongresu Evropské lidové strany. Vláda byla ochotná v roce 2020 v celém sektoru plošně zvýšit mzdy o 6,12 %, odbory však nabídku v interním referendu drtivě odmítly (93 % proti). Jejich lídři se nechali slyšet, že „stávka se stala bojem za důstojnost učitelů“ a svůj boj nevzdají. (Tea Trubić Macan | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Finanční chyba. Srbský rozpočet pro rok 2020 je dobře navržený, výjimkou je zvýšení mezd ve veřejném sektoru o 9,6 %, tvrdí předseda Fiskální (národní rozpočtové) rady Pavle Petrović. Podle něj by navýšení v tomto sektoru nemělo přesáhnout 5,5 %. (EURACTIV.rs)

///