The Capitals: Merkelová nesouhlasí s Macronovou kritikou vůči NATO

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BERLÍN / PAŘÍŽ

Merkelová odmítla Macronovu kritiku. „Přestože čelíme problémům, nemyslím si, že je takový povyk je nutný,“ uvedla kancléřka Angela Merkelová v reakci na kontroverzní vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Macron upozornil své evropské spojence, že by se nadále neměly spoléhat na Spojené státy. „To, co právě zažíváme, je mozková smrt NATO,“ řekl Macron v rozhovoru pro The Economist.

Kancléřka má ale opačný názor. „Emmanuel Macron použil ostrá slova, já takto spolupráci v rámci NATO nevnímám. Transatlantické partnerství je pro nás nepostradatelné,“ uvedla Merkelová po čtvrteční schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, který s Macronovou kritikou rovněž nesouhlasí. NATO je podle něj stále silné, což tvrdí i řada odborníků.

Podle Macrona stojí Evropa „na okraji propasti“. Prezident proto vyzval členské země Unie, aby o sobě začaly přemýšlet jako o geopoliticky silných aktérech. Francouzský prezident přímo odkázal na známý článek 5 a princip kolektivní obrany, který zavazuje členy NATO ke spolupráci v případě ozbrojeného útoku. „Co bude článek 5 znamenat zítra?“ odpověděl Macron na otázku, zda je článek efektivní.

V rozhovoru pro The Economist také upozornil, že Spojené státy s ostatními členy NATO nekoordinují svá strategická rozhodnutí a odsoudil aktivity Turecka v Sýrii. Dodal, že Unie musí posílit svou vlastní obranu. Právě Francie by přitom mohla v posilování obrany hrát důležitou roli, francouzský eurokomisař totiž bude mít v nové Evropské komisi na starosti právě obrannou agendu. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

MADRID

Dialog s Katalánskem. Designovaný premiér Pedro Sánchez (PSOE) je údajně nakloněn dialogu s katalánskými separatisty. Alespoň to vyplývá z jeho vyjádření, které pouhé tři dny před předčasnými volbami přinesla evropská média.

„Je tu několik oblastí, o kterých bychom mohli s lídry separatistů hovořit. Ale uděláme tak jen za předpokladu, že upustí od jednostranných akcí,“ prohlásil Sánchez s tím, že vzájemný dialog bude možné navázat pouze v případě, že katalánští separatisté budou respektovat ústavu a zákony.

Katalánská krize v posledních měsících přinesla politické body především pravé straně politického spektra. „Národní aliance“ složená z lidovců (PP), strany VOX a Ciudadanos se totiž snaží vystupovat v roli hlavního ochránce španělské jednoty, který utiší separatistické nálady v Katalánsku. (Fernando Heller| EUROEFE.EURACTIV.es)

///

LONDÝN

Kdo utratí víc? Brexit se během druhého dne předvolebních kampaní dostal na druhou kolej, když se konzervativci a labouristé začali předhánět ve slibech rekordního zvyšování veřejných investic.

Ministr financí Sajid Javid z řad konzervativců se zavázal utratit ročně 20 miliard liber na investiční projekty, zatímco labourista John McDonnell reagoval plánem zvýšení infrastrukturálních investic o 55 miliard liber do roku 2025. Boj o to, kdo utratí víc, může  britské výdaje na infrastrukturu dostat na úroveň ze sedmdesátých let. Institut fiskálních studií však varuje, že sliby mohou být nerealizovatelné. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Nižší odhad růstu. Evropská komise se přidala ke Světové bance, když snížila svůj odhad hospodářského růstu Polska pro letošní rok z červencových 4,4 % HDP na hodnotu 4,1 %. Polsko nicméně i tak zůstává jedním z nejrychleji rostoucích států v EU. (Mateusz Kucharczyk | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Další rezignace. Místopředseda slovenského parlamentu a bývalý ministr obrany Martin Glváč (SMER-SD) včera rezignoval. Důvodem je jeho dřívější intenzivní komunikace s Marianem Kočnerem, který je obviněn z vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a dalších korupčních skandálů. Přestože několik zpráv, které si Glváč s Kočnerem vyměnili, jsou nyní veřejně dostupné, Glváč jakékoliv obvinění popírá. Svou rezignaci odůvodnil snahou nebránit straně SMER-SD v úspěchu v dalších parlamentních volbách. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

O dětské uprchlíky se nestaráme. „Nevidím smysl v tom přesouvat po EU 17leté bez nároku na azyl, když Atény na ochranu hranic a azylové řízení dostávají od EU miliardy eur,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v reakci na zprávu zveřejněnou serverem HlídacíPes.org, který informoval o neochotě ČR pomoci Řecku s péčí o dětské uprchlíky. Hamáčkovo vyjádření vyvolalo kritiku zejména z řad poslanců opoziční strany TOP 09.

K věci se později vyjádřil i  premiér Andrej Babiš (ANO). „Já to neřeším, slyším to poprvé,“ uvedl. „Doufejme, že tu situaci v Sýrii konečně začne Evropa aktivně řešit. My se v první řadě staráme o naše děti, my máme tady plno svých problémů,“ prohlásil český premiér. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)

///

BUDAPEŠŤ

Erdoğan paralyzoval Budapešť. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navštívil Maďarsko, čímž doslova paralyzoval celou Budapešť. Přesun turecké delegace totiž způsobil řadu uzavírek a do ulic vyrazily tisíce protestujících, kteří s návštěvu tureckého prezidenta nesouhlasí.

Na společné tiskové konferenci se maďarský premiér Viktor Orbán a turecký prezident shodli na tom, že cílem turecké vojenské operace v Severní Sýrii je pouze umožnit uprchlíkům návrat do Sýrie.

S odkazem na návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina, která proběhla minulý týden, Orbán řekl, že je Maďarsko historicky ovlivněno trojúhelníkem Istanbul-Moskva-Berlín. Maďarský premiér také připomněl, že probíhá stavba plynovodu TurkStream z Turecka do střední Evropy, ze kterého by Maďarsko mělo začít čerpat plyn již koncem roku 2021.

V odpovědi na otázku o finanční podpoře, kterou EU Turecku poskytuje kvůli uprchlíkům, Erdoğan uvedl, že se o své hosty budou starat s podporou i bez ní. „Nemůžeme ale zvládnout všechno. Pokud nebude existovat žádné jiné řešení, otevřeme hranice a myslím, že je jasné, kterým směrem se uprchlíci vydají,“ dodal. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

SOFIE

Podzimní makroekonomická prognóza. Ekonomický růst v Bulharsku zpomalí. Navzdory slabé zahraniční poptávce a vyšší mezinárodní nejistotě je domácí poptávka na vzestupu. Export by měl podle odhadů růst umírněným tempem v souladu se zahraniční poptávkou. Inflace by měla klesnout, mimo jiné kvůli dalšímu poklesu cen ropy. Saldo vládního sektoru by mělo zůstat v plusu a veřejný dluh by měl nadále klesat. (dnevnik.bg)

///

BUKUREŠŤ

Rumunsko může přijít o peníze z fondů EU. Nová vláda varovala, že Rumunsko může přijít o nevyužité fondy EU z Regionálního operačního programu. Podle nového ministra pro fondy EU Marcela Bolose by ztráta mohla dosáhnout až 300 milionů eur, administrativní orgány by proto měly Evropské komisi urychleně zaslat potřebné dokumenty. Rumunsko už mělo s čerpáním fondů EU problém v předchozím programovém období. Tehdy bylo důvodem zpoždění s dokončením některých projektů nebo složitá administrativa. (EURACTIV.ro)

///

LUBLAŇ

Podle analytiků předčasné volby nebudou. Dosáhnout smíření a politických kompromisů bude čím dál tím těžší. Období politické nestability už možná klepe na dveře, ale předčasné volby se konat nebudou. Napsal to lublaňský deník Delo den poté, co levicová strana Levica vypověděla dohodu o podpoře vlády. „Levica bude hrát stále stejnou roli a vláda bude pokračovat ve snaze získat podporu opozice. Pravděpodobně dojde ke koalici založené na tiché podpoře,“ uvedli analytici pro deník Delo. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Plány předsednictví v otázce vzdělání. Chorvatská ministryně vědy a školství Blaženka Divjaková je v Bruselu, kde představí plány své země v otázce vzdělávání pro nadcházející chorvatské předsednictví EU. Mezi priority budou patřit témata: „učitelé pro budoucnost“, „mobilita a výměna mozků“, a strategický rámec pro spolupráci v oblasti vzdělávání a výchovy do roku 2030.

Návrh rozpočtu 2020. Premiér Andrej Plenković uvedl, že návrh národního rozpočtu pro příští rok se soustředí především na nižší daně, snižování veřejného dluhu a vyšší platy. Sociálnědemokratický poslanec a bývalý ministr financí Boris Lalovac upozornil, že v případě další ekonomické krize nemá vláda kromě potenciální daně z nemovitostí žádné finanční nástroje pro stabilizaci ekonomiky. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

SARAJEVO

Macron a naštvaná Bosna a Hercegovina. Komentáře francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o západním Balkánu vyprovokovaly naštvanou reakci Sarajeva, když si jeden ze členů Předsednictva Bosny a Hercegoviny Željko Komčić nechal předvolat francouzského velvyslance Guillaumeho Roussona kvůli vysvětlení.

„Pokud máte obavy o tento region, jako první vás nenapadne Makedonie nebo Albánie. Časovaná bomba ležící hned vedle Chorvatska, která čelí problému s návraty džihádistů, se jmenuje Bosna a Hercegovina,“ řekl Macron. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Čínský trh je pro Srbsko důležitý. Srbský ministr obchodu Rasim Ljajić ve čtvrtek prohlásil, že čínský trh je pro Srbsko velmi důležitý, ale je potřeba zajistit kvalitu a konkurenceschopnost a udržet export. „Ve srovnání s předchozím rokem Srbsko značně zintenzivnilo svůj obchod s Čínou, nyní je tak dvojnásobný. Za devět měsíců jsme vyvezli zboží v hodnotě 214 milionů amerických dolarů. Ve srovnání s tím jsme jen za minulý rok dosáhli částky 92 milionů,“ uvedl Ljajić na mezinárodním veletrhu Import-Export Fair v Šanghaji. (EURACTIV.ro)

///