The Capitals: Macronovy zlé časy

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

PAŘÍŽ

Macron pod tlakem demonstrací. Generální stávky, kterou Francouzi plánovali již od září kvůli plánované reformě penzijního systému, se ve čtvrtek zúčastnilo zhruba 700 tisíc demonstrantů. Mezi protestujícími byli převážně státní úředníci, ale také právníci, hasiči, doktoři, studenti a členové hnutí „žlutých vest“. Řada z nich má přitom v plánu zůstat v ulicích i nadále.

„Bude to trvat tak dlouho, jak bude potřeba, aby na konci zůstal vítěz a poražený,“ sdělil médiím zástupce zaměstnanců drah.

Francouzský prezident Emmanuel Macron tak nyní prožívá jedno z nejtěžších období své dosavadní politické kariéry. Zatímco na mezinárodní scéně čelí kritice kvůli svým ostrým výrokům vůči NATO, na domácí půdě vedly jeho plány k masivním demonstracím, které ochromily téměř celou zemi. Není to přitom tak dávno, co musel investovat miliardy eur, aby uklidnil protestující žluté vesty. Teď pro změnu musí alespoň symbolicky dokázat, že je schopný prosadit reformy, které sliboval. Pokud by vláda od svých návrhů ustoupila, nahrála by tím pravicovým stranám. (EURACTIV.FR)

///

BERLÍN

Bez škrtů to nepůjde. Německo musí přijmout rozsáhlá opatření, aby dosáhlo svých klimatických cílů. Týká se to především dopravního sektoru, který je zodpovědný za největší podíl emisí. Vyplývá to ze zprávy Federální environmentální agentury (UBA), jejíž výsledky včera zveřejnil deník Süddeutsche Zeitung.

Zpráva doporučuje drastické navýšení cen paliv a konec zvýhodňování místních automobilek. Nejvíce kontroverzním návrhem je pak zavedení rychlostního dálničního limitu na 120 km/h. Zpráva doporučení popisuje jako „ambiciózní, ale splnitelná“.

Agentura pracovala na zprávě ještě v době, kdy nebyl znám nový vládní klimatický balíček. Ten volá po snížení emisí z dopravy o 62 milionů tun CO2 ročně. Mezi konkrétními opatřeními je propagace elektromobilů a alternativních paliv, podpora cestování vlakem a vyšší poplatky za emise uhlíku. Agentura ale upozornila, že taková opatření nejsou ani z daleka dostačující.

Kongres SPD. Dnes také v Německu začíná stranická konference sociálních demokratů (SPD). Přestože designovaní předsedové strany Saskia Eskenová a Norbert Walter-Borjans nejprve naznačovali svou podporu pro odchod strany z vládní koalice, nakonec se chtějí přímému hlasování o rozpuštění koalice vyhnout. Nejistý postoj nových předsedů zklamal levicové křídlo SPD, jehož členové chtějí o setrvání v koalici hlasovat. Pokud by došlo na jejich přání, o víkendu by se uskutečnil rozhodující souboj, který by mohl vést v zemi k předčasným volbám. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

///

MADRID

Dohoda bude v souladu s ústavou. Designovaný premiér Pedro Sánchez slíbil, že politická dohoda mezi socialisty (PSOE) a levicovými katalánskými separatisty (ERC) bude respektovat španělskou ústavu. Informoval o tom mediální partner sítě EURACTIV, agentura EFE. Kromě toho se Sánchez zavázal k tomu, že odhalí detaily budoucí dohody s ERC, která by mohla ukončit politický pat. Ten trvá od 10. listopadu, kdy se uskutečnily již druhé letošní parlamentní volby. Podle tajemníka PSOE Josého Luise Ábalose se zástupci obou stran znovu sejdou u vyjednávacího stolu 10. prosince. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

BRUSEL

Nová jednání o koalici. Socialistický lídr Paul Magnette, který usiluje o vytvoření vládní koalice, opětovně jednal s konzervativními stranami CD&V a CDH, a před schůzkou s králem možná pozve k jednacímu stolu také vlámské nacionalisty N-VA. Tři zmíněné strany zatím nebyly součástí vyjednávání, Magnette se soustředil především na potenciální „fialovo-zelenou“ koalici socialistů, liberálů a zelených. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Superpočítač. Italský státní obranný a vesmírný gigant Leonardo tento týden na svém letošním Dnu ocenění za inovace představil jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Brzy začne fungovat v Janově, kde se nachází první laboratoře ze sítě Leonardo Labs. (ANSA)

///

VARŠAVA

Důležitý rozsudek. Nejvyšší soud rozhodl, že Disciplinární komoru Nejvyššího soudu, která vznikla po sérii justičních reforem vládní strany Právo a Spravedlnost (PiS), nelze považovat za soud dle evropského práva. Nemá totiž dostatečné garance nestrannosti a nezávislosti. Rozhodnutí reaguje na rozsudek Soudního dvora EU, podle něhož může vydávat rozsudky pouze polský Nejvyšší soud.

Rozhodnutí tak ukazuje na mezery v justičních reformách PiS, které strana provádí od roku 2015. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Obviněn z hanobení národa. Národní kriminální agentura obvinila bývalého premiéra Roberta Fica (Smer-SD) za hanobení národa, rasy a víry. Fico se provinil tím, že na facebookovém videu ze září tohoto roku bránil krajně pravicového poslance Milana Mazurku. Ten byl obviněn Nejvyšším soudem za rasismus a protiromské komentáře. „Milan Mazurek řekl jen to, co si myslí celý národ,“ prohlásil Fico ve videu. „Pokud má být někdo potrestán za pravdu, tak z něho raději udělejte národního hrdinu.“ Pokud se vina potvrdí, Fico může strávit jeden až pět let ve vězení.

Potraty a vakcinace. Parlament zamítl restriktivní zákon o potratech. Nenašel shodu ani nad návrhem zákona, podle kterého by měly do školky chodit pouze očkované děti. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Emise CO2 klesají. Emise vyprodukované českým energetickým sektorem strmě klesají, celkové hodnoty vypouštěných skleníkových plynů se podle každoroční zprávy o stavu životního prostředí mezi lety 1990 a 2017 snížily o více než 35 %. Emise z dopravy v Česku nicméně neustále stoupají, od roku 2000 jde o téměř 54 %. (ČTK)

///

BUDAPEŠŤ

Rumunský svátek, maďarské obavy. Maďarští zákonodárci vyjádřili rozhořčení nad tím, že se před rumunský parlament dostal návrh zákona na zavedení Dne Trianonské smlouvy. Maďarsko smlouvu uzavřenou po první světové válce vnímá i po 100 letech jako trest, který zanechal mnoho Maďarů za hranicemi, většinu pak právě v Rumunsku. Attila Korodi z Demokratické aliance Maďarů v Rumunsku (RMDSZ) návrh zákona popsal jako velice urážlivý pro maďarskou menšinu v zemi. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

SOFIE

Tahanice s Ruskem pokračují. Bulharské ministerstvo zahraničí informovalo o tom, že Moskva vyhostila bulharského diplomata. Reagovala tak na předchozí opatření Sofie, která kvůli podezření ze špionáže vyhostila prvního tajemníka ruské ambasády.

Situaci předcházelo ještě rozhodnutí bulharské prokuratury týkající se předsedy Ruské asociace v Sofii. Prokuratura označila Nikolaje Malinova za ruského špiona a uvalila na něj trestní stíhání. Bulharský soud ho pak předal do Ruska, kde si následně vysloužil medaili přímo od prezidenta Vladimira Putina. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

///

LUBLAŇ

Maloobchodní válka. Slovinský ministr financí údajně zasahoval do prodeje největšího slovinského maloobchodního řetězce Mercator do rukou chorvatské Fortenova Group. Prodej by měl být dokončen letos, ale je k němu zapotřebí souhlas všech věřitelů Mercatoru. Slovinská SID Bank se k takovému kroku zatím neodhodlala.

Počivalšek se v posledních měsících k tématu několikrát vyjádřil. Zdůraznil přitom, že slovinští dodavatelé Mercatoru by si měli uchovat své dominantní postavení i poté, co bude Mercator převeden pod chorvatskou Fortenovu. Dodal k tomu, že on i slovinská vláda mají právo chránit zájmy slovinských dodavatelů. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB      

Chorvatsko bude hledat dohodu ohledně unijního rozpočtu. Chorvatsko čeká během jeho předsednictví v Radě EU v první polovině roku 2020 nelehký úkol. Bude muset najít kompromis mezi různými postoji k víceletému finančnímu rámci EU, zejména mezi Evropským parlamentem a zeměmi, které se řadí mezi čisté plátce do unijního rozpočtu. Uvedl to premiér Andrej Plenković poté, co se v Záhřebu setkal s předsedou europarlamentu Davidem Sassolim.

„Klíčové je najít průsečík mezi konzervativním postojem těch, kteří dávají nejvíce, střední pozicí členských států požadujících značný objem fondů na kohezní politiku a zemědělství, a ambicí Evropského parlamentu, který říká, že pokud chceme řešit evropské výzvy, jako je třeba klimatická změna nebo bezpečnost, potřebujeme na to vyšší objem fondů,“ prohlásil Plenković. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Fake news na každém kroku. Dezinformace a fake news jsou problémem všech zemí bývalé Jugoslávie, shodli se účastníci konference o spolupráci při prevenci bezpečnostních rizik, která se konala včera v Terstu. V Srbsku a Republice Srbské (Bosně a Hercegovině) se navíc šíří dezinformace skrze nejvlivnější místní média. Zástupci Srbska, Bosny a Hercegoviny, Severní Makedonie, Slovinska a Chorvatska také upozornili na problémy šíření fake news či falešných reklam a dezinformací o EU, NATO a migraci, které často pocházejí z pravicových a nacionalistických webů. (EURACTIV.rs)

///