The Capitals: Macronova strana si drží odstup od evropských liberálů ALDE

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PAŘÍŽ

Macronova partaj si drží odstup: Strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona La République En Marche (LREM) se nechce připojit k žádné frakci, kterou financují soukromé firmy. Vyjádření přišlo jako reakce na obvinění ze strany nacionalistů Marine Le Penové, že liberální frakce ALDE dostává peníze od zemědělského gigantu Monsanto.

Diskuse kolem opětovného povolení glyfosátu, kontroverzního postřiku na plevel z dílny Monsanto, budí vášně po celé Evropě, především ale ve Francii, která požaduje jeho úplný zákaz.

LREM má v plánu vytvořit zcela novou celoevropskou politickou stranu a následně také frakci v Evropském parlamentu. „Hovořili jsme s přibližně třiceti evropskými stranami a oslovujeme další. Spojuje nás strategie postavená na společné vizi pro Evropu,“ uvedla Macronova strana v prohlášení.

Připraveni na tvrdý brexit: „Jsme připraveni na všechny scénáře, včetně brexitu bez dohody. Dlužíme to našim občanům,“ řekl francouzský ministr pro evropské záležitosti Nathalie Loiseau po včerejším neúspěšném hlasování v britské Dolní sněmovně o dohodě Spojeného království s Evropskou unií. (Aline Robert, EURACTIV.fr)

///

LONDÝN

Nekonečný příběh: Dolní sněmovna britského parlamentu i při druhém hlasování odmítla dohodu o odchodu Spojeného království z EU, kterou s Bruselem vyjednala premiérka Theresa Mayová. Dohodu, ke které Mayová v pondělí dojednala doplňky kvůli takzvané irské pojistce, včera večer podpořilo jen 242 zákonodárců, proti se jich postavilo 391. Další hlasování, tentokrát o odchodu bez dohody, je naplánováno na dnešek.

Nekonečný brexit: Britský parlament podruhé zamítl dohodu o odchodu Británie z EU

Ani na podruhé neprošla britským parlamentem dva roky vyjednávaná rozvodová dohoda. Další hlasování, tentokrát o odchodu bez dohody, je naplánováno na zítra. EU prý udělala maximum. Čeští europoslanci mluví o chaosu kolem brexitu. 

///

BERLÍN

Průmysl varuje před populismem: Vysocí představitelé německých průmyslových gigantů Eon, Evonik, RWE a ThyssenKrupp varovali před nárůstem populismu a vyzvali své zaměstnance, aby přišli k evropským volbám.

„Po desetiletí existoval evropský a především světový konsensus na tom, že bližší spolupráce vede k prosperitě na všech stranách,“ řekl ředitel Eonu Johannes Teyssen deníku Westdeutschen Allgemeinen Zeitung. Dodal, že „tato shoda je nyní v ohrožení, nicméně vyšší volební účast by mohla posílit evropskou spolupráci a snížit šance populistů“. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

VARŠAVA

20 let v NATO: Polsko oslavilo dvacáté výročí vstupu do Severoatlantické aliance. Americká velvyslankyně Georgette Mosbacherová pochválila Varšavu za výdaje na obranu ve výši 2 % HDP a nechala se slyšet, že „bezpečné Polsko znamená bezpečné Spojené státy“.

Polský prezident Andrzej Duda se v Praze vyslovil pro trvalou přítomnost amerických vojenských jednotek na polském území. Podle něj je třeba, aby „Poláci na vlastní kůži pocítili, že patří do aliance“.

Duda společně s premiérem Mateuszem Morawieckim zdůraznili, že NATO „hrálo klíčovou roli při stabilizaci střední a východní Evropy po pádu železné opony“. (EURACTIV.pl)

///

BRUSEL

Belgický premiér v Berlíně: Belgický premiér Charles Michel odletěl včera do Berlína, kde se setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Lídři jednali o „natažené ruce“, kterou podle nich EU Británii nabídla v podobě dohody ujednané v pondělí večer mezi zástupci EU a premiérkou Theresou Mayovou. Diskutovali také o přípravách příštího evropského summitu, unijním rozpočtu a o budoucnosti strukturálních fondů, které jsou pro Belgii důležité. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

MADRID

Nová strategie proti energetické chudobě: V úterý (12. března) oznámila ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová, že španělská vláda ještě před koncem svého mandátu schválí Národní strategii proti energetické chudobě, která postihuje 3,5 až 8 milionů lidí v zemi.

Ministryně vysvětlila, že cílem strategie je jasně definovat energetickou chudobu, lépe diagnostikovat aktuální situaci v zemi a stanovit specifické cíle pro snížení dopadů energetické chudoby do roku 2024.

Španělský premiér volá po prohloubení evropské integrace: V komentáři uveřejněném ve španělském deníku El País premiér Pedro Sánchez vyzval k prohloubení evropské integrace po brexitu. Učinil tak v reakci na včerejší odmítnutí rozvodové dohody dolní komorou britského parlamentu.

„Ať se od teď stane cokoli, Unie by měla pokračovat v integračním procesu. Příští evropské volby budou rozhodujícím momentem,“ řekl Sánchez.

///

ŘÍM

Studenti chtějí stávkovat: Na otázku reportérů, zda by měla vláda podpořit globální školní stávku za klima, odpověděl italský ministr školství Marco Bussetti, že žáci musí do školy chodit pravidelně. Studenti inspirovaní náctiletou aktivistkou bojující za klima Gretou Thunbergovou mají v plánu 15. března vynechat výuku.

Sergio Mattarella ale stávku vnímá jinak. Ve veřejném projevu řekl, že „jsme na pokraji globální klimatické krize, což vyžaduje celosvětové nástroje prevence“.

„Progresivní“ aliance se nekoná: V Itálii nevznikne žádná prounijní aliance, která by kandidovala v nadcházejících evropských volbách, řekl bývalý ministr Carlo Calenda. Liberální středová strana +Europa odmítla kandidovat spolu se stranou levého středu Partito Democratico a s nově založenou platformou Carla Calendy Siamo Europei. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Nový trestní zákoník: Řecké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo návrh nového trestního zákoníku, který chce snížit počet vězňů odpuštěním části vyměřených trestů, zrušením některých kategorií trestných činů a zavedením alternativních trestů. Opoziční konzervativci z Nové demokracie společně s levicovou stranou Syriza návrh ostře kritizují, především plán snížit tresty pro lídry teroristických organizací a vlastníky výbušných zařízení. Novinky by podle nich mohly pomoct neonacistické straně Zlatý úsvit, kterou čeká soud.

///

BRATISLAVA

Europarlament „griloval“ slovenského premiéra: Slovenský premiér Peter Pellegrini překvapil europoslance mimořádně proevropským a smířlivým projevem, ve kterém podpořil evropské vize francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Mnoho poslanců jej ale také kritizovalo. Nizozemská liberální poslankyně Sophie in’t Veld (ALDE), která od vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka Slovensko několikrát navštívila, Pellegriniho vyzvala, aby se „odstřihl“ od bývalého premiéra Roberta Fica, který podle ní zastupuje „staré Slovensko“.

Pellegrini se stal premiérem poté, co Fico v důsledku masových protestů na jaře 2018 předsednický post opustil. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

SOFIE

Emigraci zvažuje méně Bulharů než v minulosti: Sklon Bulharů k emigraci dlouhodobě klesá, nadále jde ale o chronický problém. Vyplývá to z průzkumu společnosti Gallup International.

„V roce 2002 to bylo 14 %, ale v roce 2018 už 61 %,“ říká profesor Boris Popivanov ze Sociologického institutu Ivana Chǎdžijského. Studie dále ukazuje, že se prodlužuje věk, ve kterém mladí lidé opouštějí domovy svých rodičů. Důvody nejsou podle profesora ani tak finanční, mladí lidé to tak prý zkrátka chtějí.

///

ZÁHŘEB

Manželka ruského bankéře dostala chorvatské občanství: Podle článku 12 chorvatského zákona o občanství, může příslušník jiného státu získat chorvatské občanství pouze v případě, že je to v zájmu Chorvatské republiky. Občanství bylo takto v letech 2000-2017 podle informací časopisu Globus uděleno 784 cizincům. Patří mezi ně například Elena Poletajevová, žena bývalého viceprezidenta ruské Sberbank Maxima Poletajeva. Sberbank byla jedním z největších věřitelů chorvatské společnosti Agrokor, která se ocitla na pokraji bankrotu.

Chorvatsko podporuje užší spolupráci v rámci eurozóny: Chorvatsko očekává prohloubení spolupráce v rámci eurozóny a žádných změn, k nimž potenciálně dojde a jimiž se v budoucnu po přijetí eura bude muset řídit i Záhřeb, se neobává. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

SARAJEVO

Republika Srbská nesouhlasí s výstavbou plynovodu z Chorvatska: Vláda Republiky Srbské, která je jednou ze dvou entit, které dohromady tvoří stát Bosna a Hercegovina, odmítá dát souhlas projektu, který by zemi napojil na plynárenskou soustavu sousedního Chorvatska. Cílem projektu je snížit závislost na jediném plynovodu, který vede přes území Srbska a jehož prostřednictvím zemi zásobuje ruský Gazprom. Plynovod měl v budoucnu využívat plyn z plánovaného terminálu pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) na ostrově Krk. Projekt podporuje Energetické společenství pro Jihovýchodní Evropu, jehož členy je EU a země Balkánu. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Příliš mnoho lékárníků: Lékárníci zastupující více než 1.500 lékáren uvedli, že v Srbsku v současné době působí zhruba 3.900 lékáren, což je mnohem více, než je standardem v EU. Optimální počet lékáren by se podle nich měl pohybovat kolem 1.800. Jen v uplynulých dvou letech přitom na trhu přibylo 900 nových lékáren. Skupina proto vyzývá k přijetí nového zákona o činnosti lékáren, který by obsahoval ustanovení o demograficko-geografických kritériích. Ta by se uplatňovala na všechny lékárny, nejen ty, které provozuje stát. (Julija Simić, Beta-EURATIV.rs)