The Capitals: Macron způsobil diplomatické faux pas, pobouřil Bulhary i Ukrajince

© Sarantis Michalopoulos


The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

PAŘÍŽ

Nepovedený rozhovor. Elysejský palác čelí těžkostem poté, co prezident Emmanuel Macron poskytl rozhovor pravicovému magazínu Valeurs actuelles. Prezident se totiž rozpovídal o imigraci a zřejmě nečekal, že jeho slova budou v magazínu doprovázet komentáře redaktorů spolu s fotografiemi Marine Le Penové.

„Musíme hovořit s každým,“ uvedl prezidentský palác na svou obranu. Kritici však namítají, že Macron poskytnutím rozhovoru doslova skočil pravicovým novinářům na udičku. Redaktoři například zdůraznili, že Macron se je doslova snažil přesvědčit o tom, že bojuje proti ilegální migraci tak tvrdě, že Francie nyní posílá zpět do země původu více migrantů, než bylo dosud zvykem.

Dvanáctistránkový rozhovor však vzbudil rozruch nejen mezi Francouzi, ale také mezi Bulhary a Ukrajinci. Právě na jejich adresu se totiž Macron v rozhovoru vyjádřil. „Raději tu budu mít lidi pocházející z Guineje nebo Pobřeží slonoviny, kteří tu jsou a pracují, než nelegálně pracující Bulhary nebo Ukrajince,“ prohlásil Macron.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v návaznosti na zveřejnění rozhovoru předvolalo francouzského velvyslance, aby jim celou záležitost objasnil. Velvyslanec věc komentoval tím, že Macronova slova byla vytržena z kontextu a že se nejednalo o žádnou urážku ukrajinských občanů cestujících do Francie.

K podobnému  kroku se uchýlilo i Bulharsko. Prezident Rumen Radev na Macronův účet prohlásil, že pokud chce být francouzský prezident evropským lídrem, s takovými komentáři se mu to povede jen těžko.

Bulharský premiér Bojko Borisov potvrdil, že Macron ho kvůli aféře již kontaktoval.

„Ujistil mě, že bulharské občany, pracovníky ani instituce nikdy nekritizoval. Prezident Macron znovu vyjádřil Bulharsku podporu,“ uvedl Borisov s tím, že Macron by mohl svůj postoj k Bulharsku stvrdit tím, že podpoří vstup Bulharska do Schengenu, evropského mechanismu směnných kurzů a udělá pár ústupků při projednávání balíčku mobility.  (EURACTIV.frEURACTIV.bg)

///

BERLÍN

Hlavním soupeřem konzervativců jsou Zelení. Lídr bavorské CSU Markus Söder upozornil, že krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) není hlavním politickým rivalem CDU/CSU. V rozhovoru s německým nedělníkem Welt am Sonntag prohlásil, že soupeřem číslo 1 jsou teď Zelení. „Měli bychom se na ně více zaměřit. Zelení totiž mohou nahradit SPD coby vedoucí stranu na levé straně politického spektra,“ vysvětlil s tím, že právě Zelení by se mohli postavit CDU/CSU při výběru nového kancléře. „Proto bychom se s nimi měli vypořádat konstruktivněji,“ dodal. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

MADRID

Na cestě k dalšímu politickému patu. Nedělní předčasné volby nevyřeší stávající politický pat. Vyplývá to z nedělního průzkumu zveřejněného El País.

Podle průzkumu socialisté premiéra Pedra Sáncheze (PSOE) zvítězí se ziskem 121 křesel, což je ve srovnání s dubnovými volbami o dvě místa méně. Pravicový blok tvořený Lidovou stranou (Partido Popular), liberální Ciudadanos (Občané) a krajně pravicovou stranou VOX by pak mohl mít jen o čtyři křesla méně než levicový blok (PSOE + Unidas Podemos + Más País).

Průzkum předpovídá výrazné oslabení strany Občanů, kteří by z nynějších 57 křesel mohli získat jen 14. Naopak lidovci by si polepšili – dnes obsazují 66 křesel, po volbách by mohli do parlamentu vyslat až 91 svých členů. S lepším výsledkem by mohla skončit také strana Vox a získat 46 křesel. Stala by se tak třetí nejsilnější politickou stranou v Parlamentu. (Fernando Heller | EUROEFE.EURACTIV.es)

///

BRUSEL

Úřednická vláda? „Je to už 11 měsíců od pádu Michelovy vlády a nikdo, ani sám král, zřejmě neví, jak pokračovat dál,“ prohlásil kandidát na předsedu křesťanských demokratů (CD&V) Joachim Coens. Pokud politické strany nezformují nový vládní kabinet do konce roku, měla by podle něj být ustavena úřednická vláda. Skládat by se měla z akademiků, úředníků a podnikatelských expertů, podobně jako tomu bylo v Itálii uprostřed finanční krize v roce 2011, kdy bývalý eurokomisař Mario Monti vytvořil vládu odborníků, která pak v zemi nastolila stabilitu. „Belgie je v podobné situaci – měla by tak také postupovat nebo uspořádat předčasné volby, ale ty by zřejmě nic nevyřešily,“ dodal Coens. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Liberálky bojují za svou kandidátku. Skupina žen z Liberální demokratické strany rozeslala médiím dopis, ve kterém požaduje, aby byla jejich předsedkyně Jo Swinsonová zvaná do televizních debat. Stalo se tak poté, co ITV oznámila, že v první vysílané debatě se proti sobě postaví pouze vedoucí konzervativec Boris Johnson a předseda labouristů Jeremy Corbyn.

„Pokud chceme inspirovat dívky a ženy k tomu, aby zastávaly vedoucí pozice, je důležité, aby jediná žena, která vede jednu z hlavních stran Spojeného království, nebyla z debat lídrů vyloučena,“ stojí v dopise.

„Pokud Jo nebude na debaty lídrů pozvána, hlas těchto lidí (voličů liberálů) bude popřen.“ (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Plasty a politika. Italská vláda je ochotná znovuotevřít diskusi o navrhované dani z jednorázových plastů, a to kvůli obavě o světově uznávaný obalový průmysl v regionu Emilia-Romagna, kde se budou v lednu konat volby. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Kdo chce být prezidentem? Debata okolo květnových prezidentských voleb v Polsku se přiostřuje. Prozatím je jasné, že současná hlava státu, Andrzej Duda, bude s podporou vládní strany PiS usilovat o další pětiletý mandát. Situace v opozici ale tak přehledná není.

Končící předseda Evropské rady Donald Tusk zatím neoznámil, jestli do souboje o prezidentské křeslo půjde, učinit tak má 2. prosince. Ne všichni členové jeho bývalé strany by však uvítali jeho návrat. Současný lídr Občanské platformy (PO) Grzegorz Schetyna by preferoval stranické primárky, jestli se uskuteční ale není jasné.

Schetynovou favoritkou zůstává Małgorzata Kidawa-Błońská, která o kandidaturu projevila zájem a v průzkumech si proti Dudovi vede dobře. Potenciální primárky by podle politiků PO měly skončit před Vánocemi.

I další opoziční strany mají prezidentské ambice, podle průzkumu polského deníku Rzeczpospolita by si však 49 % voličů přálo, aby se proti současnému prezidentovi postavil jen jeden opoziční kandidát. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

PRAHA

Přátelé koheze v Praze. 17 zemí EU sdružených ve skupině Přátel koheze se v úterý sejdou v Praze, aby jednaly o společném postupu při projednávání nového víceletého finančního rámce EU 2021–2027. Jejich záměrem je prosadit zajištění dostatečného množství peněz na politiku soudržnosti, jinak též kohezní politiku. Současný návrh z dílny Evropské komise počítá s omezením peněz na tuto politiku. Důvodem je plánovaný odchod Británie z Unie i nové priority rozpočtu. (Ondřej Plevák | EURACTIV.cz)

///

BRATISLAVA

Zákaz cirkusových zvířat. Od 1. listopadu jsou na Slovensku zakázána veškerá veřejná vystoupení zvířat, ve kterých účinkují tygři, lvi, medvědi, opice, sloni, hroši, nosorožci, delfíni nebo žirafy. Na výcvik psů a koček byly uvaleny přísnější podmínky.  (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

BUKUREŠŤ

Vládní Den D. Středopravicová vláda Ludovica Orbana by mohla začít fungovat v pondělí, podmínkou je zisk důvěry parlamentu. Podpora poslanců ale není zdaleka jistá, protože socialisté z PSD plánují zdržet se hlasování a zablokovat tak potvrzení nového kabinetu. Lídr strany PNL Orban nicméně počítá s nejméně 237 hlasy, k souhlasu se zformováním menšinové vlády přitom potřebuje 233 hlasů. (EURACTIV.ro)

///

BUDAPEŠŤ

Euro je chyba. Guvernér maďarské národní banky György Matolcsy v komentáři pro the Financial Times označil společnou měnu euro za velkou chybu. Bývalého francouzského prezidenta Françoise Mitterranda přitom označil za autora „francouzské pasti“, která v posledních dvou dekádách vytvořila „několik málo vítězů a mnoho poražených“.

Matolcsy uzavřel svůj komentář tím, že je na čase „abychom se probudili z tohoto škaredého a bezvýsledného snu“ a navrhuje, aby „členové eurozóny měly možnost v příštích dekádách zónu opustit“.

Matolcsy zveřejnil svůj názor poté, co na budapešťském Eurasijském fóru předpověděl vznik společné digitální eurasijské měny. Na pódiu zde vystoupil po boku ruské ministryně zdravotnictví Veroniky Skvorcovové a maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)

///

ZÁHŘEB

Chorvatsko zatím glyfosáty nezakáže. Ministryně zemědělství Marija Vučkovićová řekla, že Chorvatsko zatím nezakáže používání herbicidů založených na glyfosátech. Ministryně vysvětlila, že tato aktivní látka v likvidátorech plevele a trávy je prokazatelně nejefektivnější, a že podezření z jejího potenciálního karcinogenního vlivu zatím prokázáno nebylo. Evropská komise prodloužila lhůtu pro zákaz glyfosátů do roku 2022. Vučkovićová řekla, že Chorvatsko bude pokračovat v probíhajících jednáních o tomto tématu a bude-li to nutné, zapojí se i do dalších výzkumů.

Návštěva Huaweie. Předseda parlamentu Gordan Jandroković, který je na oficiální návštěvě Číny, zamířil i do sídla společnosti Huawei. Vysoce postavení představitelé společnosti vyjádřili spokojenost s tím, jak se firmě v Chorvatsku vede, a připomněli dvě memoranda, která Chorvatsko a Huawei podepsaly letos v dubnu během summitu Čína+17 v Dubrovníku.

„Společnost Huawei vyjádřila spokojenost s prací jejich kanceláře v Chorvatsku a oznámila, že zde vzniknou nové projekty založené na spolupráci místních  komunit s naším soukromým sektorem, což nás velmi těší,“ řekl Jandroković. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

SARAJEVO 

Slabý boj proti terorismu. „Pomalé formování vlády po loňských říjnových volbách dále zpožďuje přijetí nových, silnějších opatření pro boj proti terorismu v Bosně a Hercegovině,“ píše ve své výroční zprávě o terorismu americké ministerstvo zahraničí. Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu Valentin Inzko řekl, že zájem Spojených států o situaci v jihovýchodní Evropě včetně Bosny a Hercegoviny roste, což může mít na region pozitivní dopad. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

PODGORICA

První ministr rezignoval kvůli korupci. Černohorský ministr pro udržitelný rozvoj a turismus Pavle Radulović rezignoval poté, co televizní stanice zveřejnila záznam dvou stavebních inspektorů z jeho ministerstva, jak berou úplatky. Je to vůbec poprvé, co se černohorský ministr vzdal své funkce kvůli korupci. (Željko Trkanjec |EURACTIV.hr)

///