The Capitals: Macron na klimatickém summitu OSN kritizoval Polsko

© EPA/JUSTIN LANE

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

„Make the planet great again”. Právě tímto heslem se francouzský prezident Emmanuel Macron před dvěma lety opřel do svého amerického protějška Donalda Trumpa. Letos si kvůli ochraně klimatu vzal Macron na mušku Polsko, a to ne zcela diplomatickým způsobem.

„Páteční stávky nás upozorňují, že planeta hoří. To je sice hezké, ale není to ten hlavní problém,“ prohlásil Macron s tím, že francouzští klimatičtí aktivisté by měli raději „jít protestovat do Polska“. Macron nezapomněl připomenout, že Polsko spolu s dalšími státy (Českem, Maďarskem a Estonskem) zablokovalo na červnové Evropské radě závazek EU k uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Summit EU přijal mírnější závazek o klimatické neutralitě, nevládní organizace ho kritizují

Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.

Polský náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski vel Sek v reakci na to Macronovi připomenul, že Polsko dělá, co může, aby své uhlíkové emise snížilo. Macron pak svou rétoriku zmírnil. „Nikoho neosočuji. Chci ale přesvědčit naše polské přátele, že by bylo dobré se v této otázce posunout dál,“ uvedl na tiskové konferenci v New Yorku, kde se tento týden koná klimatický summit OSN.

Macronova slova vzbudila rozhořčení nejen v Polsku, ale i ve Francii. Odborník na klimatické otázky Gael Giraud například upozornil, že Francie rozhodně není „šampionem“ v boji s globálním oteplováním.

ZÁHŘEB

Francouzsko-polská rétorická přestřelka nebyla jediným sporem, který se na klimatickém summitu odehrál. Chorvatská prezidentka Kolinda Grabar-Kitarovićová se nenápadně otřela o Černou horu a Albánii, aniž by přímo zmínila jejich názvy. „Chorvatské pobřeží, jedno z nejčistších a nejkrásnějších na světě, je negativně ovlivněno nedostatečným nakládáním s odpadem v jižních sousedních zemí,“ upozornila. „Kvůli tomu žádám každého, aby přestal házet odpad do našich oceánů a moří. V sázce je naše budoucnost,“ dodala chorvatská prezidentka. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

PRAHA

V ČR vyvolal největší vášně projev aktivistky Grety Thunbergové. Přestože se jedná o 16letou dívku, stala se hlavním terčem kritiky od řady vysoce postavených politiků, zejména z řad opoziční ODS (ECR). „Považuji za lumpárnu, když někdo pro své politické cíle zneužívá mladou dívku a děsí mladé lidi po celém světě,“ uvedla europoslankyně Veronika Vrecionová. Podobně se vyjádřil její stranický kolega, poslanec Jan Skopeček. „Já se více než této dětské oběti zelené lobby děsím politiků, kteří jí dávají prostor při summitech, berou vážně její apokalyptické vize a mění podle ní politiku. To jsou ti skuteční, nebezpeční šílenci!“ prohlásil Skopeček.

V porovnání s opozičními politiky zaujal premiér Andrej Babiš neutrální postoj. „Bylo to zajímavé, samozřejmě. Byl jsem trochu překvapený tím tónem. Myslím si, že bychom se neměli strašit tím, že přijde nějaká apokalypsa a že vymřeme, když se nestaráme o klimatickou změnu,“ uvedl premiér.

Česko je na cestě k nízkouhlíkové ekonomice, kráčí ale pozvolným tempem

Čistší doprava, úspornější budovy, ale také větší podíl obnovitelných zdrojů energie. Právě tak by mohla vypadat cesta České republiky směrem k nízkouhlíkovému hospodářství. 

ŘÍM

Odlišný přístup zaujal italský ministr školství Lorenzo Fioramonti. Člen Hnutí pěti hvězd nezávazně doporučil italským školám, aby omluvily absence dětí, které se příští pátek zúčastní klimatické stávky. Poslední slovo mají ředitelé škol, již nyní se ale ozývá kritika ze strany rodičů. Ministrův návrh podle nich motivuje děti k záškoláctví.

(EURACTIV.FR/ Aneta Zachová,EURACTIV.czGerardo Fortuna, EURACTIV.com / Željko Trkanjec,EURACTIV.hr)

///

LONDÝN

Konec přestávky. Vynucená přestávka britského parlamentu, kterou prosadil premiér Boris Johnson, je nezákonná a neplatná. V úterý 24. září o tom jednomyslně rozhodl nejvyšší britský soud, podle kterého měla přestávka „extrémní vliv“ na základy britské demokracie. Podle britských komentátorů bude mít soudní verdikt velký dopad na budoucnost vlády. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

Britská opozice vyzývá po rozhodnutí soudu premiéra k rezignaci. Konzervativci mlčí

Z řad labouristů, liberálních demokratů a dalších stran po dnešním rozhodnutí nejvyššího soudu zaznívají výzvy směrem k premiéru Borisu Johnsonovi, aby rezignoval na svou funkci.

///

MADRID

„Pragmatické“ volby. Prozatímní španělský premiér Pedro Sánchez (PSOE) předpovídá, že nové volby v jeho zemi (10. listopadu) budou více „pragmatické“ než „ideologické“. Zároveň doufá, že tentokrát už získá potřebnou podporu pro vytvoření jednobarevné vlády.

Lídr sociálních demokratů podle svých slov nemá obavy z toho, že by ve volbách mohla posílit jeho politická konkurence – konzervativní PP, liberální Ciudadanos a krajně pravicový Vox – kteří by případně mohli společně vytvořit pravicovou vládní koalici. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

VARŠAVA

Polsko-americká obranná dohoda je na světě. Polský prezident Andrzej Duda podepsal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dohodu o prohloubení obranné spolupráce. Učinil tak při své návštěvě New Yorku. Dohoda zajišťuje, že na polském území bude rozmístěno šest nových základen pro americké vojenské jednotky a vybavení.

Trump při té příležitosti také připomenul, že Polsko se blíží splnění požadavků na program bezvízového styku, který Polákům umožní už na konci tohoto roku cestovat do USA bez víz. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)

///

BERLÍN

Německo chce být aktivnější v obraně. Během návštěvy ve Washingtonu jednala německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová se svým americkým protějškem Markem Esperem ve snaze vylepšit napjaté vztahy mezi zeměmi. Nástrojem k tomu byl slib prohloubení vzájemné vojenské spolupráce a podpory námořní mise v Hormuzově úžině. Německo se chce nicméně zapojit jen do evropské části mise. Vyjádření ministryně navazovala na společné stanovisko Německa, Francie a Spojeného království, které z nedávného útoku na saudskoarabská ropná zařízení obvinily Írán, a tím pádem podpořily USA.

Krampová-Karrenbauerová zároveň ujistila americké partnery, že Německo směřuje k dosažení hranice 2 % HDP ve výdajích na obranu, bude mu to ale trvat déle. „Pro rok 2024 je můj cíl 1,5 %. Nejde jen o peníze, ale také o naše mezinárodní závazky,“ řekla. (EURACTIV.de)

///

ATHÉNY

Řecko potvrdí Prespanskou dohodu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis se na setkání se svým protějškem ze Severní Makedonie Zoranem Zaevem v New Yorku zavázal k tomu, že akceptuje dohodu o změně názvu Makedonie (tzv. Prespanská dohoda). Mitsotakis sám s krokem nesouhlasí, podle svých slov má ale povinnost dohodu přijmout.

Když byl současný řecký premiér ještě v opozici, Prespanskou dohodu ostře odmítal. Jeho evropská politická rodina (Evropská lidová strana) přitom měla odlišný názor. Levicová Syriza, která je v opozici nyní a dohodu vyjednala, obvinila Mitsotakise z pokrytectví a „hraní nebezpečných politických her“ na úkor národních zájmů. (Athénsko-makedonská tisková agentura)

///

SOFIE

Nedostatek důvěry v bulharskou politiku. Nedostatek důvěry či nespokojenost s politikou byl hlavním důvodem, proč Bulhaři nešli volit při letošních volbách do Evropského parlamentu. Ukázal to Eurobarometer. Na členství v EU většina Bulharů (53 %) oceňuje přístup k novým pracovním příležitostem. (Dnevnik.bg)

///

BUKUREŠŤ

Kovesiová je o krok blíže k pozici evropské žalobkyně. Vyjednávači Evropského parlamentu a Rady se v úterý dohodli na jmenování Laury Codruţy Kovesiové do čela nového úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Dohodu ale musí formálně schválit europarlament a Rada.

Do fungování úřadu, který bude vyšetřovat a stíhat finanční podvody v EU, se zatím zapojilo 22 členských států včetně ČR. (EURACTIV.ro)

Boj proti dotačním podvodům? Visegrád se v otázce evropského žalobce neshodne

V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.

///

LUBLAŇ

DPH pro elektronické knihy. Finanční parlamentní výbor dal zelenou návrhu zákona o dani z přidané hodnoty, která mimo jiné snižuje DPH na elektronické publikace. Snížená sazba se dosud vztahuje pouze na knihy a časopisy dodané na všech nosičích, ale nikoliv na publikace elektronické. Zákon tímto přenáší do slovinského právního řádu dvě evropské směrnice, jejichž transpozice do národního práva by měla být dokončena do konce tohoto roku. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

Stížnosti přetrvávají. Slovinské národní aerolinie včera oznámily dočasné ukončení všech svých aktivity v Lublani, Prištině a Tiraně. Slovinská média upozorňují, že bankrot společnost lze očekávat do několika týdnů. Slovinsku tak nyní hrozí odříznutí od ostatních metropolí, žádná letecká společnost totiž není ochotna převzít linky, které dosud zajišťovala společnost Adria. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD / ZÁHŘEB

Výměna území může otevřít Pandořinu skříňku. Na jednání s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem o situaci v Bosně a Hercegovině a o vztazích mezi Srbskem a Kosovem se chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová nechala slyšet, že výměna území mezi Bělehradem a Prištinou je špatný nápad, který by v regionu bývalé Jugoslávie otevřel Pandořinu skříňku a vedl by k dalším územním požadavkům.

Snahu vyřešit situaci kolem Kosova právě pomocí „nápravy hranic“ podporují Američané i unijní „ministryně zahraničí“ Federica Mogheriniová. (beta.rs,EURACTIV.rs/ Željko Trkanjec,EURACTIV.hr)

///