The Capitals: Macron čelí kritice, Rumunsko se chystá na referendum a Tsipras míří do Skopje

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

BERLÍN

CDU obrací doprava: Nová předsedkyně CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová vede stranu konzervativním směrem, čímž podle deníku Der Tagesspiegel odrazuje voliče. Tradiční voliči Křesťanskodemokratické unie jsou totiž zvyklí na umírněný kurz bývalé předsedkyně Angely Merkelové, její nástupkyně však ve šlépějích kancléřky nedokáže kráčet. „CDU byla po nástupu nové předsedkyně plná nadějí a nyní ztrácí voliče, strana se nyní opět ocitla pod 30 %,“ uvedl Der Tagesspiegel.

Nová pravidla pro hnojiva zatím v nedohlednu: Vláda se nedokázala dohodnout na nové legislativě pro používání hnojiv, jejímž cílem je přísnější ochrana podzemních vod. Německo tak nesplnilo termín stanovený Evropskou komisí, která na zemi tlačí kvůli nadměrným hodnotám dusičnanu v podzemních vodách. Informovalo o tom německé ministerstvo zemědělství spolu s ministerstvem pro životní prostředí, podle kterých je nutné ještě doladit některé detaily připravované legislativy. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Povinné pozvání: Pařížský soud nařídil televizní stanici France 2, aby pozvala do své čtvrteční předvolební debaty Benoîta Hamona (hnutí Génération·s), Floriana Philippota (Les Patriotes) a Françoise Asselineaua (UPR). Soud tím chce zajistit pluralitu myšlenek a názorů.

Hollande kritizuje Macrona: Bývalý francouzský prezident François Hollande nesouhlasí s politikou svého nástupce Emmanuela Macrona. „Výsledky po dvou letech nejsou dobré ani pro ekonomiku, ani pro sociální soudržnost,“ uvedl Hollande v televizním rozhovoru. V dalším rozhovoru, tentokrát pro deník Le Parisien, pro změnu uvedl, že Macron sice chtěl uvést věci do pohybu, místo toho ale vše zastavil. (EURACTIV.fr)

///

MADRID

Skupina odpovědná za útok na severokorejskou ambasádu varuje před „hlavní akcí“: Skupina Cheollima Civil Defense (CCD), známá také jako Free Joseon, oznámila na svých webových stránkách, že se připravuje na „hlavní událost“. Do té doby dle svého vlastního vyjádření zůstane v tichosti.

Zpráva byla napsána korejsky a její součástí je výzva směrem k médiím, které podle skupiny zveřejňují nepravdivé informace. Skupina je žádá, aby zachovaly anonymitu členů skupiny a zveřejňovaly pouze ověřená fakta.

Proč CCD v únoru zaútočila na severokorejskou ambasádu v Madridu dosud není jasné. Poprvé o sobě skupina dala vědět v březnu 2017, kdy se údajně postarala o syna Kim Čong-nama, nevlastního bratra severokorejského diktátora,  který byl v únoru 2017 zavražděn na letišti v Kuala Lumpur. Skupina se také označuje za exilovou severokorejskou vládu a tvrdí, že tamní režim spáchal zločiny proti lidskosti. (EFE-EPA-EuroEFE)

///

LONDÝN

Poslanci se opět nedohodli: Britští poslanci včera nepodpořili ani jednu ze čtyř předložených variant brexitu. Na výběr měli z druhého referenda, vytvoření celní unie, tzv. společenství 2.0 a také ze zabránění neřízenému brexitu i za cenu jeho odvolání.

Britská premiérka Theresa Mayová nyní jedná se svým kabinetem o tom, jak dále postupovat. Pravděpodobně bude usilovat o další odklad brexitu, který je nyní naplánován na 12. dubna. Předseda Evropské rady Donald Tusk se nechal slyšet, že by upřednostnil delší odklad brexitu, přestože by to znamenalo účast Spojeného království v květnových volbách do Evropského parlamentu. (Samuel Stolton, EURACTIV.com).

Britský parlament se opět nedohodl na podobě brexitu. Nejblíže k úspěchu byla celní unie

Patová situace kolem brexitu pokračuje. Britští poslanci nadále nejsou schopni nalézt shodu, jak by měly vypadat budoucí vztahy Británie s Unií poté, co země vystoupí. Zbývá posledních 10 dní do případného brexitu bez dohody.

///

VARŠAVA

Členství v EU v ústavě?: Středopravá opoziční Polská lidová strana (PSL, EPP) má v plánu předložit návrh zákona, který by zakotvil členství Polska v EU do ústavy. „Bude to test, díky kterému uvidíme, kdo je pro členství země v EU a kdo proti,“ řekl předseda PSL Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Návrh přichází na pozadí evropských voleb EU a také nařčení vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS, ECR) z toho, že chce vystoupit z EU.

Opožděné gratulace Čaputové: Polské úřady s velkým zpožděním poblahopřály nově zvolené slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Za vítězku byla prohlášena již v sobotu večer, Polsko ale zareagovalo až v pondělí. Český novinář Filip Harzer v této souvislosti upozornil, že polská státní televize označuje Čaputovou jako „liberální feministku“. (EURACTIV.pl).

///

BRATISLAVA

NE Istanbulské úmluvě: Slovenský parlament minulý pátek, den před prezidentskými volbami, odmítl Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (známou také jako Istanbulská úmluva). Usnesení neprošlo i díky hlasů neonacistických extremistů.

Slovensko podepsalo protokol už v roce 2011, ale dosud ho neratifikovalo. Podle odborníků jsou opatření uvedená v Istanbulské úmluvě součástí již platných slovenských zákonů a mezinárodních závazků. Páteční hlasování parlamentu také nemusí nutně znamenat, že Slovensko k Úmluvě nepřistoupí, neboť rozhodnutí je výsadou prezidenta, vysvětlila bývalá ministryně spravedlnosti Lucia Žitňanská. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

Západní Balkán prioritou: Předseda parlamentu Radek Vondráček po setkání se svým rakouským protějškem Wolfgangem Sobotkou uvedl, že rozšíření EU na západní Balkán je pro obě země prioritou. „Je důležité, aby tento region byl součástí Evropské unie, nikoli pod vlivem jiných velkých států. A shodli jsme se na tom, že je třeba být více aktivní a být více slyšet,“ řekl Vondráček. Informovala o tom ČTK. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Chystá se referendum: Rumunský prezident Klaus Iohannis vyzve parlament k jednání o referendu, které chce svolat 26. května, tedy v den evropských voleb. Referendum by podle prezidenta mělo být vlivnější a efektivnější.

Iohannis začal s přípravou referenda o protikorupční legislativě v roce 2017 a minulý měsíc oznámil, že hlasování by se mělo konat právě v den evropských voleb. Zatím však neupřesnil, na jakou otázku budou lidé odpovídat.

Prezidentovi totiž došla trpělivost s vládnoucí socialistickou stranu PSD, která mění trestní zákoník pomocí mimořádných dekretů. Podle Iohannise je nezbytně nutné, aby se používání těchto dekretů regulovalo. PSD se k referendu nechce vyjadřovat, dokud nebude znát otázku, na kterou budou lidé v referendu odpovídat.

Rumunsko čelí kvůli reformám trestního zákoníku kritice ze strany Evropské komise. V poslední době vzrostlo také napětí mezi prezidentem a vládnoucí stranou. (EURACTIV.ro)

///

ATHÉNY

Alexis Tsipras v Severní Makedonii: Řecký premiér dnes navštíví Skopji, hlavní město Severní Makedonie. Stane se tak poprvé od podpisu Prespanské dohody, která ukončila 25 let trvající spor o název bývalé jugoslávské republiky. Tsiprase na cestě doprovází více než stovka řeckých podnikatelů. Ti mají zájem na prohloubení hospodářských vazeb mezi oběma státy. Někteří podnikatelé ze severního Řecka ale s novým názvem sousední země nesouhlasí. Obávají se, že jejich výrobky přijdou o ochranu, kterou jim garantuje označení „makedonský původ“. Hlavní opoziční strana Nová demokracie (EPP) uvedla, že pokud se problém nepodaří vyřešit, je připravena vetovat přístupové rozhovory Severní Makedonie s Evropskou unií.

Nový předseda soudu pro lidská práva: Plenární zasedání Evropského soudu pro lidská práva si včera zvolilo nového předsedu. Stane se jím dosavadní místopředseda soudu, Řek Linos-Alexandre Sicilianos. Sicilanos nahradí Itala Guida Raimondiho, jemuž mandát vyprší 4. května 2019. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

Tsipras si podle papeže zaslouží Nobelovu cenu: Papež František uvedl, že si Tsipras za své postoje, které projevil během uprchlické krize, zaslouží Nobelovu cenu za mír. „Před časem jsem mluvil s jedním politikem. Je to člověk, kterého respektuji a jehož jméno nyní uvedu: Alexis Tsipras […] ke mě hovořil od srdce a tehdy řekl tuto větu: ‘Lidská práva předchází všechny úmluvy.’ Tato věta si zaslouží Nobelovu cenu“. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

///

SOFIE

Bulhaři preferují umírněné strany: Z průzkumu bulharské agentury Alpha Research, který se zaměřil na nadcházející evropské volby, vyplývá, že 68,2 % bulharských voličů by v Evropském parlamentu raději vidělo strany, které jsou ve své rétorice mírné a nebudou pro budoucnost Evropy představovat hrozbu. 31,8 % respondentů by naproti tomu uvítalo, kdyby v Parlamentu zasedli politici, kteří se postaví dosavadním politickým elitám. Agentura zjišťovala také postoje Bulharů k Brexitu. Ten si nepřeje 54,3 % dotázaných. Pro Brexit se vyslovilo pouze 14,7 %, dalších 30,9 % respondentů nemá na věc názor. (EURACTIV’s partner Dnevnik.bg)

///

ZÁHŘEB

Tajnosti kolem kandidátky HDZ: Vládnoucí středopravé Chorvatské demokratické společenství HDZ (EPP) zůstává jedinou stranou, která dosud neoznámila složení své kandidátky pro volby do Evropského parlamentu. Parlamentní mluvčí a generální tajemní strany HDZ Gordan Jandroković uvedl, že strana složení kandidátky oznámí tento týden. Proslýchá se, že důvodem zpoždění jsou spory o jednotlivých kandidátech mezi konzervativním a centristickým křídlem strany. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Srbsko zjednodušuje zápisy do škol: Všech 1 229 základních škol v Srbsku od včerejšího dne začalo využívat nový elektronický systém, který usnadní zápisy do prvních tříd. Zatímco dosud museli rodiče dokládat výpisy z matrik a dalších registrů data narození svých dětí a jejich bydliště, nový systém si tato data stáhne sám z existujících veřejných databází. Podle srbské vlády nebude kvůli elektronickým zápisům zapotřebí 150 000 dokumentů, lidé ušetří 150 000 hodin, které by jinak strávili na úřadech, a 50 milionů dinárů (zhruba 10,3 miliony korun). (Beta-EURACTIV.rs)

///