The Capitals: Liberální Čaputová by mohla zamíchat politickými kartami Visegrádu

[MARTIN DIVISEK/EPA]

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

Zvolení Zuzany Čaputové jako první slovenské prezidentky doprovází smíšené pocity ze strany ostatních zemí Visegrádské čtyřky, které v poslední letech zaujaly skeptický postoj vůči Evropské unii. Zvolení liberální proevropské Čaputové by tak mohlo zamíchat politickými kartami střední Evropy.

Ovlivnění domácí debaty: Analytikové na Slovensku předpokládají, že Čaputová bude mít pravděpodobně největší vliv na domácí debatu. Její úspěch by mohl pomoci novým politickým silám konkurovat socialistickému Směru, který dominuje slovenské politice už dekádu a nyní čelí korupčním skandálům a napojení na osoby obviněné z vraždy Jana Kuciaka a Martiny Kušnírové.

Příští parlamentní volby se budou na Slovensku konat v březnu 2020 a podpora extremistických stran je stále vysoká. „Čaputová bude mít šanci přesvědčit voliče anti-establishmentu, že je vhodnou alternativou současného zkorumpovaného politického sytému. Pokud uspěje, Slovensko by se mohlo stát majákem demokracie celého regionu Visegrádu,“ napsal slovenský novinář Arpad Soltez na vsquare.org.

Nepříjemné setkání v Praze: Český prezident Miloš Zeman Čaputové pogratuloval a pozval ji na prví zahraniční návštěvu do Prahy. Zeman přitom otevřeně podporoval jejího soupeře Maroše Šefčoviče, se kterým se setkal před konáním druhého kola prezidentských voleb.

Erik Tabery, šéfredaktor magazínu Respekt, řekl, že slovenské rozhodnutí přineslo Česku naději s ohledem na současný zápas liberálních a konzervativních hodnot, který se v regionu odehrává. „Zuzana Čaputová nám připomíná, že hra je stále otevřená, nic není dané a je třeba to zkoušet zas a znovu. Zápas o podobu světa zkrátka není rozhodnutý – a vlastně nikdy neskončí,“ napsal.

Polsko se s gratulacemi opozdilo: Polská vláda pogratulovala Čaputové dva dny poté, co byla zvolena. Český novinář Filip Harzer v této souvislosti upozornil, že polská státní televize označuje Čaputovou jako „liberální feministku.“

Ryszard Czarnecki, konzervativní europoslanec za vládní stranu Právo a spravedlnost (ECR), lituje, že „konzervativní a velmi pro-polský“ prezident Andrej Kiska v prezidentských volbách již nekandidoval. „Měli bychom respektovat volbu slovenského lidu [Čaputovou], která je opakem postojů Kisky.“

Maďarsko – „Sorosova proevropská federalistka“: Maďarská vláda je toho názoru, že EU je rozdělena na ty, kteří jsou proti migraci a přejí si zachování národní suverenity a na ty, kteří chtějí Spojené státy evropské.

Pro-vládní media vyobrazují Čaputovou jako „Sorose“ – pro-imigračního politika, který bude pokračovat v Kiskově federalistické agendě. Média však nezmínila, že maďarská menšina žijící na Slovensku také volila Čaputovou. Opoziční media její vítězství vnímají jako pozitivní krok v boji proti autoritářskému populismu v regionu.

(Zuzana Gabrizova / EURACTIV.sk, Ondřej Plevák / EURACTIV.cz, Karolina Zbytniewska / EURACTIV.pl)

///

PAŘÍŽ

25 let od genocidy ve Rwandě: Emmanuel Macron, na rozdíl od Jeana-Clauda Junckera, vynechal ceremoniál v Kigali k 25. výročí genocidy ve Rwandě. Macron ale navrhl, aby se oficiálním dnem připomínajícím rwandskou genocidu stal ve Francii 7. duben. Při genocidě bylo zabito mezi 800 tisíci až 1 milionem lidí.

Genocida představuje pro Francii citlivé téma, protože země byla obviněna ze spojenectví s milicemi Hutuů, kteří jsou za krveprolití ve Rwandě zodpovědní. Prezidentem Francie v době genocidy byl Francois Mitterrand. Macron také oznámil, že jmenoval tým expertů, kteří roli Francie ve rwandské genocidě prošetří.

En Marche vede v novém volebním průzkumu: Kandidátka hnutí En Marche je podle nového volebního průzkumu, který vyšel v neděli, na vedoucí pozici. En Marche by dle průzkumu dosáhlo na 23 % hlasů. Následovalo by jej Národní sdružení Marine Le Penové, které by získalo 20 % hlasů v případě, že by na kandidátce bylo „hnutí žlutých vest“, a 21 % bez něj. Středopraví Republikáni se drží na třetím místě s 12 % hlasů, za nimi je levicová strana La France Insoumise (8,5 %) a ekologická strana EELV s 8 % hlasů, zatímco kandidátka s podporou Socialistické strany vedená Raphaëlem Glucksmannem by získala 5,5 %. (EURACTIV.fr)

///

BERLÍN

Obama na návštěvě Německa: Bývalý prezident USA Barack Obama se v sobotu 6. dubna setkal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Diskutovali spolu o boji proti změnám klimatu. Obama pak hovořil také se studenty, které vyzval k tomu, aby ve volbách hlasovali pro politické strany prosazující ochranu klimatu.

Protest proti nedostupnosti bydlení: Ulice německých měst zaplnily tisíce lidí, kteří protestovali proti rostoucím cenám za bydlení. Pronájmy bytů v Berlíně zdražily za posledních deset let na dvojnásobek. Částečně za to může rostoucí pracovní trh, který láká velké množství pracovníků. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

BRUSEL

Skandál ohledně humanitárních víz má transatlantický rozměr: Belgický ministr zahraničí Didier Reynders obdržel dopis od americké administrativy kvůli loňskému skandálu ohledně humanitárních víz. Bývalý ministr vnitra Theo Francken tehdy uděloval humanitární víza pronásledovaným lidem bez toho, aby museli projít standardní procedurou.

Víza tímto způsobem získalo zhruba 1,5 tisíce osob, zejména syrští křesťané. Belgický imigrační úřad později upozornil, že 121 z nich je neznámo kde. A právě tento fakt vzbudil ve Spojených státech obavy, Belgie je totiž jednou z padesáti vybraných zemí, jejichž občané mohou cestovat do USA bez víz.

Diplomatický incident vedl k ostré výměně názoru mezi vlámskými nacionalisty a vládními úředníky. „Vysvětlíme Američanů, že tato praxe skončila po mém nástupu do úřad,“ uvedla podle deníku Le Soir Franckenova nástupkyně Maggie de Blocková. (Alexandra Brzozowski, EURACTIV.com)

///

LONDÝN

EU zmizí z britských pasů: Ve Velké Británii začali vydávat pasy bez označení Evropské unie. Podle ministra vnitra Sajida Javida se jedná o „citlivý a užitečný“ krok, přestože Británie EU dosud neopustila. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

MADRID

Sánchez odmítá neřízený brexit: Evropská unie se podle španělského premiéra Pedra Sáncheze musí vyhnout brexitu bez dohody. Uvedl to v rozhovoru pro španělský deník El Confidencial. Přestože tvrdý brexit je stále jedním z možných scénářů, diplomatické zdroje tvrdí, že dojednání dalšího odkladu na středečním mimořádném summitu lídrů EU by nemělo být nic složitého. Záleží však na podmínkách. Španělsko sice tvrdý brexit odmítá, na druhou stranu ale nechce Británii udělit „bianco šek“. (Beatriz Rios/EURACTIV.com)

///

ŘÍM

Sjezd krajní pravice: V Miláně se dnes na pozvání Matteo Salviniho mají setkat zástupci evropských krajně pravicových stran. Diskutovat budou o vzniku aliance před volbami do Evropského parlamentu. Sjezdu se zúčastní německá Alternativa pro Německo, dánská Lidová strana a strana Finů. Chybět bude Národní sdružení Marine Le Penové.

Prázdné učebny: Do italských školních lavic usedne letos v důsledku populačního poklesu o 70 tisíc dětí méně než loni. Školské odbory upozorňují, že nižší počet studentů bude mít nejen sociální dopady, ale také by mohl vést k omezení počtu učitelů. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Tsiprasova progresivní aliance: Řecký premiér Alexis Tsipras v sobotu oznámil spuštění nové Progresivní koalice, která bude usilovat o křesla v Evropském i národním parlamentu. Od nové socialistické koalice si slibuje vítězství nad středolevými politickými silami. Tsipras dále prohlásil, že levice ustála pokus pravicových stran o prosazení Grexitu. Je podle něj také nejvyšší čas, aby v Evropě skončila sociální nerovnost.

Neúspěšná privatizace: Tendr na prodej majoritního podílu v ropné a obchodní společnost HELPE skončil fiaskem, neboť žádný potenciální investor nepodal oficiální nabídku. Privatizace společnosti HELPE je přitom podmínkou evropského záchranného programu. Řecká vláda společně s většinovým soukromým investorem nyní musí najít nové řešení, privatizaci totiž musí letos dokončit. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

NIKÓSIE

Nová vyjednávání: Vyslankyně OSN Jane Holl Luteová včera jednala s lídry řeckých a tureckých komunit na Kypru o obnově vyjednávání o sjednocení Kypru. Luteová navštívila Kypr již po čtvrté od roku 2017, kdy skončila krachem předchozí jednání (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

BUKUREŠŤ

Kde je mimořádnost?: Ministr spravedlnosti Tudorel Toader uvedl na svém Facebooku, že pokud nenastane mimořádná situace, nesmějí být přijímány ani mimořádné dekrety. Svůj příspěvek ale později smazal.

Taoderův příspěvek byl reakcí na prohlášení Livia Dragney, lídra vládní socialistické strany, podle kterého musí vláda zastavit nekonečné debaty o mimořádných dekretech měnících trestní zákoník. Rozhodnout by podle Dragney měl parlament.

Mimořádné dekrety kritizované EU i Benátskou komisí mají očistit trestně stíhané politiky. Jejich schválení by pomohlo právě Dragneovi, který sám čelí pozastavenému soudnímu řízení kvůli korupci a manipulaci s volebními hlasy. (EURACTIV.ro)

///

SOFIA

Migrační vlna: Bulharsko by mohlo vyslat až tři tisíce vojáků na ochranu hranic s Řeckem. Tisíce migrantů sídlících v kempu poblíž Soluně se totiž chystá proniknout skrze Bulharsko nebo Severní Makedonii do západní Evropy. (EURACTIV’s partner Dnevnik.bg)

///

LUBLAŇ

Kontroly na hranicích: Rakousko prodlouží kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem, a to nejméně do listopadu letošního roku. Důvodem je vysoký počet nelegálních migrantů a hrozba terorismu vycházející z možného návratu bojovníků z Iráku a Sýrie. Informoval o tom ministr vnitra Herbert Kickl (ENF). Slovinsko s tím však nesouhlasí a argumentuje statistikou, podle které je počet nelegálních migrantů vstupujících do Rakouska přes Slovinsko na dosud nejnižší úrovni. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Mladý lídr: Jedničkou kandidátky vládní strany HDZ do evropských voleb je Karlo Ressler, místopředseda Mládeže evropské lidové strany, který má blízko k premiérovi Andreji Plenkovićovi. Volební program HDZ má pět bodů – úspěšné evropské Chorvatsko, Evropa růstu a podnikání, Evropa křesťanské solidarity, Evropa nové generace a bezpečná Evropa globálního významu. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Chybí školní třídy pro menšiny: Srbsko pokročilo v přípravě učitelů k výuce menšinových jazyků, školní třídy pro menšiny však stále chybí. Upozornila na to zpráva Rady Evropy, která kladně nehodnotí ani fakt, že Srbsko zrušilo předškolní třídy vedené v romském jazyce. Na druhou stranu ocenila pokrok v publikaci učebnic, pořádání kulturních aktivit a rádiovém a televizním vysílání v menšinových jazycích. (Beta-EURACTIV.rs)

///

Originál v anglickém jazyce je k přečtení na EURACTIV.com.