The Capitals: Konzervativci ignorují klimatickou krizi a ztrácejí politické body, říká německý analytik

1-1-1024x576

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

///

BERLÍN

Němečtí konzervativci začínají pociťovat dopady svého vlažného přístupu k řešení klimatické krize, tvrdí odborníci z řad Zelených.

„Klimatická krize se posunula do středu politického dění a jen tak rychle neodejde. Ostatní strany zjišťují, že jejich programové základy týkající se environmentálních otázek jsou slabé. Až příliš dlouho přenechávaly tuto agendu Zeleným, což se jim za volebními plentami vymstilo, zejména ve vztahu k mladým voličům,“ říká analytik německých Zelených Arne Jungjohann pro EURACTIV.de.

Lídr bavorské CSU Markus Söder již dříve varoval, že hlavním politickým rivalem konzervativců již není krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), ale právě strana Zelených. Uvedl to v rozhovoru pro německý nedělník Welt am Sonntag.

„Měli bychom se na ně více zaměřit. Zelení totiž mohou nahradit SPD coby vedoucí stranu na levé straně politického spektra,“ vysvětlil Söder s tím, že právě Zelení by se mohli postavit CDU/CSU při výběru nového kancléře. „Proto bychom se s nimi měli vypořádat konstruktivněji,“ dodal.

Söderovo vyjádření přišlo v návaznosti na proslov místopředsedy CSU Manfreda Webera během stranické konference, která se konala 18. října v Mnichově. Weber při té příležitosti označil potenciální černo-zelenou koalici mezi konzervativci a Zelenými za jednu z „dobrých a realistických možností“.

Jungjohann se domnívá, že úspěch Zelených v posledních letech není jen „duchem doby“ a napříč politickým spektrem vyvolává různé reakce.

„Lídr CSU Söder označil Zelené za hlavní soupeře. Požaduje po své straně, aby s nimi soupeřila a modernizovala svůj programový základ týkající se energetiky, klimatu a mobility,“ uvedl analytik s tím, že již nyní lze pozorovat konkrétní iniciativy, které CSU přijala. Jednou z nich je i snaha rychleji skoncovat s uhlím nebo vytvoření klimatického zákona.

Sesterská strana CDU ale v klimatické agendě nadále pokulhává. „Předsedkyně strany Annegret Kramp-Karrenbauerová je sice nakloněna modernějšímu a proenvironmentálnímu směřování strany, vlivné skupiny v rámci CDU ale takovou modernizaci odmítají,“ domnívá se Jungjohann.

Podle serveru EURACTIV.de němečtí Zelení od květnových evropských voleb nabírají na síle, mimo jiné díky nespokojenosti obyvatel se stávající „velkou koalicí“ konzervativců (CDU/CSU) a socialistů (SPD).

Poslední průzkumy veřejného mínění naznačují, že CDU/CSU má 27% podporu, Zelení 18% a SPD 16%. Těsně za nimi se drží krajně pravicová AfD s 15%. Liberálové (FDP) a levicová strana Die Linke mají podle průzkumu 9% podporu. (Claire Stam | EURACTIV.de)

///

MADRID

IAG získala Air Europa. IAG, nadnárodní britsko-španělská letecká společnost, získá španělskou leteckou společnost Air Europa za jednu miliardu euro. IAG v pondělí oznámila, že se tímto krokem Madrid stane „opravdovým rivalem“ čtyřech největších evropských cestovních center. Skupina IAG již zahrnuje společnosti British Airways (BA), Iberia, Vueling, Aer Lingus a Level.

„Koupě společnosti Air Europa znamená pro IAG zisk nové konkurenceschopné a cenově efektivní aerolinky, což z Madridu učiní vedoucí evropské centrum a IAG se tak stane lídrem v oblasti jižního Atlantiku a přinese dodatečnou finanční hodnotu našim stakeholderům,“ stojí ve vyjádření výkonného ředitele IAG Willieho Walshe. Informoval o tom mediální partner EURACTIV, zpravodajská agentura EFE. Dokončení prodeje se očekává ve druhé polovině příštího roku. (EUROEFE.EURACTIV.es)

///

PAŘÍŽ | ATHÉNY

Francouzské výrobky zamíří do Číny s ochranou známkou EU. Emmanuel Macron v pondělí prohlásil, že během své nynější návštěvy Číny podepíše dohodu o exportu evropských výrobků s chráněným zeměpisným označením EU na čínský trh. Čtvrtina takových produktů pochází z Francie, mezi nimi francouzské víno, koňak nebo sýry Comté a Roquefort.  Čína se stala producentem vína číslo jedna a je také jeho velkým konzumentem, dováží především Bordeaux a koňak.

Francouzský prezident zůstává v Číně až do čtvrtka, se zástupci asijské země bude probírat celou řadu otázek. O lidskoprávní situaci v Hong-kongu ale patrně nezavadí.

„Čím více postupujeme ve francouzsko-německém a zejména evropském tandemu, tím více výsledků dosahujeme a jsme důvěryhodnější,“ zdůraznil francouzský prezident na adresu francouzských a německých podnikatelů, kteří se ode dneška účastní pětidenního mezinárodního veletrhu Import Fair v Šanghaji. Macron by měl na veletrh zavítat dnes (v úterý) v doprovodu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis je také na návštěvě Číny, a to společně se státní delegací a zástupci podnikatelské sféry. Jeho strana Nová demokracie už v minulosti vydláždila cestu čínským investicím v Řecku, největší čínský lodní dopravce COSCO v současnosti vlastní většinový podíl v přístavu Pireus. V Řecku nyní začala operovat Bank of China, vláda také po zavedení nových leteckých spojení a zjednodušení vízového programu očekává nárůst čínských turistů. Athény se podle informací EURACTIV Řecko také snaží nalákat čínské investory v oblasti infrastruktury a dát prostor privatizačním projektům v energetice, dopravě, logistice a nemovitostech.

(EURACTIV.FR, Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)

///

BRUSEL

Formování vlády stále pokračuje. Stavba belgické vlády stále nebere konce. Dva politici jmenovaní belgickým králem s úkolem nalézt shodu nad koaliční vládou své snahy vzdali. Nyní se mají o vytvoření vlády pokusit lídr socialistů (PS) Paul Magnette a lídr vlámských nacionalistů (N-VA) Bart de Wever.

Končící premiér Charles Michel, který brzy usedne do čela Evropské rady, včera oznámil, že zatím nebylo možné dosáhnout shody nad novou vládou. „Je sice snadné držet se svého volebního programu, ale ukazuje se, že ten je slabý a nemá dostatek kuráže,“ stěžoval si Michel na adresu některých stran. „Bránit svůj program a respektovat své závazky vůči občanům je základem samotné demokracie. Ti, kdo stojí za současnou společenskou a politickou krizí, by na toto neměli zapomínat,“ prohlásil na Twitteru v reakci na Michelovo obvinění Paul Magnette. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

///

LONDÝN

Lídr Strany pro brexit Nigel Farage v pondělí vyloučil vytvoření „aliance za odchod“ společně s Konzervativní stranou. Premiéra Borise Johnsona obvinil z „ješitné arogance“. Více zde.

///

ŘÍM

Zmatek kolem ocelářů. Největší světový výrobce oceli ArcelorMittal oznámil, že ruší dohodu o převzetí italských oceláren Ilva. Kritizuje, že vláda nedodržela svůj slib právních záruk, které by společnost uchránily od potenciálních trestních postihů. Znečištění z továrny totiž údajně způsobilo stovky úmrtí na rakovinu v posledních letech. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Kontroverzní výměny. Vládní strana PiS oznámila, že má v prosinci v plánu na místo tří soudců Ústavního tribunálu (polský ústavní soud), kterým se blíží závěr mandátu, dosadit své politiky. Dva z kandidátů jsou obzvlášť kontroverzní. Bývalá poslankyně za PiS Krystyna Pawłowiczová je známá svými brutálními výpady proti opozici, a bývalý komunistický žalobce Stanisław Piotrowicz je autorem kritizované justiční reformy z dílny PiS. Nominace musí potvrdit ještě parlament, prezident nemá pravomoc zasáhnout.

Centristé zahajují prezidentskou kampaň. Lídr centristické strany PSL Władysław Kosiniak-Kamysz začal svou prezidentskou kampaň. Přestože jeho strana dlouhodobě hraje spíše marginální roli na polské politické scéně, jeho vlastní orientace na politický střed, umírněnost a dosah do rozdílných společenských skupin ho staví do pozice jednoho z nejsilnějších kandidátů v květnových volbách. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Datum příštích voleb do parlamentu potvrzeno. Další parlamentní volby se budou na Slovensku konat v neděli 29. února 2020. Včera to oznámil předseda slovenského parlamentu Andrej Danko. Jeho Slovenská národní strana (SNS) již svou kampaň započala, vylepila billboardy s heslem „Pro rodinu – pro národ“ a doplnila ho tradičním lidovým ornamentem, který má zobrazovat slovenský původ. Ornament je ale moravský, má tak spíše český původ, což uvádí i databanka, v níž byl znak zakoupen.

Nedávno přijatý zákon zavádí 50denní předvolební moratorium, při němž se nesmí zveřejňovat žádné předvolební průzkumy. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

///

PRAHA | ZÁHŘEB

Stávka učitelů. Téměř polovina českých škol se kvůli stávce učitelů ve středu zavře, nebo bude mít omezený provoz. Školské odbory svolaly jednodenní protest kvůli nesouhlasu s vládní politikou zvyšování učitelských platů. Exekutiva přitom považuje přidané peníze za dostatečné, premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že stávka vládní kroky nijak nezmění.

V Záhřebu chtějí školské odbory po vládě zvýšení platů o 6,11 %, a slib požadují písemně, jinak bude stávka pokračovat. Ministr práce a penzijního systému Josip Aladrović odbory vyzval, aby přijaly vládní návrh, chovaly se zodpovědně a myslely i na další sektory.

(Ondřej Plevák | EURACTIV.cz, Željko Trkanjec |EURACTIV.hr)

///

SOFIE

Putinova cena. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí ocenil Bulhara Nikolaje Malinova, který byl před dvěma měsíci obviněn z ruské špionáže v Bulharsku. V reakci na to se zvedla vlna obav o bulharský justiční systém a nynější zvláštní vztahy mezi Sofií a Moskvou. Soudce Zvláštního soudu pro boj proti korupci a organizovanému zločinu dal Malinovovi povolení odcestovat do Ruska kvůli předání ocenění. Sám je mezi těmi oceněnými Ruskou federací – získal konkrétně ruský řád „Družba“ (přátelství).

Malinov podle vyšetřovatelů shromažďoval data pro dvě ruské organizace spojené s ruskými speciálními službami. Bulhar je také předsedou nevládní Asociace „Rusofilů“. Na konci minulého týdne muselo navíc Bulharsko vydat jednoho úředníka ruské ambasády, na což Moskva zatím neodpověděla. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

///

BUKUREŠŤ

Nová vláda uvedena do úřadu. Rumunsko má skoro po čtyřech týdnech konečně novou vládu, předchozí kabinet socialistů padl po vyslovení nedůvěry. Premiér Ludovic Orban získal pro vládu 240 hlasů (o 7 více, než bylo nutné). Prezident Klaus Iohannis novému předsedovi vlády pogratuloval a pochválil poslance všech politických stran, kteří novou vládu podpořili, za to, že byli „moudří a vyslovili nové vládě důvěru, čímž ukončili politickou krizi a dali tak Rumunsku šanci posunout se dál“.  Na to Ludovic Orban prezidentovi řekl, že má nyní ve vládě „partnera, kterému může věřit“. Než se stal Iohannis v roce 2014 prezidentem, byl předsedou Národní liberální strany (PNL, EPP), která nyní v Rumunsku zformovala novou menšinovou vládu. Podpora je oboustranná, PNL zase podporuje Iohannise v dalších prezidentských volbách, které se budou konat později v listopadu.

Jedním z prvních úkolů vlády bude nominace nového kandidáta na eurokomisaře, kterou už Brusel netrpělivě očekává. EURACTIV už dříve informoval o tom, že se kandidátem pravděpodobně stane europoslanec Siegfried Muresan. (EURACTIV.ro)

///

LUBLAŇ

Stopka chorvatskému vstupu do Schengenu není nutná. Slovinský prezident Borut Pahor se nechal slyšet, že slovinské „ne“ vstupu Chorvatska do Schengenského prostoru není nevyhnutelné. Problémem však je, že Chorvatsko stále odmítá implementovat výsledky arbitráže týkající se jejich sporu ohledně hranic, které Slovinsko považuje za konečné a závazné. „Naléhám na všechny dotčené, aby využili čas mezi rozhodnutím Komise, že je Chorvatsko technicky připravené na vstup do Schengenu, a jednáním Rady EU k intenzivnímu politickému a diplomatickému dialogu,“ řekl prezident. „Řešením je společný zájem Slovinska a Chorvatska. Bude to sice vyžadovat politickou odvahu, moudrost a vytrvalost, ale vyplatí se to,“ zdůraznil Pahor. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

SARAJEVO

Nový plynovod. Návrh tzv. Jižního propojení – projekt plynovodu, který by spojil potrubí mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou – je podle bosenské plynové společnosti BH-Gas v plném proudu. Plynovod by snížil závislost zemí na ruském plynu, který do Chorvatska a Bosny a Hercegoviny vede ze Srbska. BH-Gas navíc oznámila, že projekt Jižního propojení je součástí plynovodu IAP, což by Bosně a Hercegovině umožnilo nakupovat zemní plyn také od Ázerbájdžánu. Projektovou dokumentaci hradí grant Evropské komise. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///