The Capitals: Katalánskou autonomii můžu kdykoli zrušit, varuje španělský premiér

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

MADRID

Sánchez varuje: Katalánskou autonomii můžu kdykoli zrušit. Dočasný španělský premiér Pedro Sánchez v úterý varoval, že pokud to bude nutné, jeho vláda může kdykoli odvolat pravomoci katalánské autonomní vlády.

Sánchez připomněl, že i dočasná vláda má pravomoc odvolat prostřednictvím článku 155 ústavy vládu španělských autonomních oblastí, pokud regionální vláda porušuje právo a zavádí přímá nařízení. Což se stalo, když katalánští separatisté vyhlásili 27. října 2017 „nezávislost“.

„Doufám, že tak daleko to nedojde,“ řekl Sánchez v den druhého výročí nelegálního referenda o katalánské „nezávislosti“ (1. října) v rozhovoru pro španělskou rádiovou stanici Cadena SER. (Fernando Heller, EuroEFE.EURACTIV.es)

///

PAŘÍŽ

Daně platit nebudeme. Nově zavedená daň namířená proti internetovým gigantům – Googlu, Amazonu, Facebooku a Applu (GAFA) – dopadne na samotné uživatele. Varovala předtím společnost Amazon, která chce kvůli dani zvýšit sazby za své služby.

Francie uvalila 3% daň z obratu za poskytování digitálních služeb, jako je například prodej dat o uživatelích. Zdanění však budou podléhat jen velké společnosti, který mají obrat vyšší než 750 milionů eur. Původně měla být daň zavedena na celoevropské úrovni, členské státy se ni však nakonec nedohodly. Francie se proto vydala vlastní cestou. (EURACTIV.FR)

Marcel Kolaja: Celoevropské řešení je jediná šance, jak vynutit digitální daň

Nová Evropská komise nebude chtít směrnici o copyrightu znovu otevírat. Uvidíme, co přinese polská žaloba u Soudního dvora, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Marcel Kolaja. V nejbližší době se chce zaměřit na regulaci teroristického obsahu na internetu.

///

BERLÍN

19 miliard eur z CO2. Německý ministr financí Olaf Scholz očekává, že uhlíková daň z budov a dopravy přinese do roku 2023 až 18,8 miliardy eur. Tato částka je součástí dodatku k rozpočtu, kterou Scholz dnes představí kabinetu. Cílem je zajistit finance pro nový německý klimatický balíček, kterým chce vláda do roku 2030 dosáhnout svých národních klimatických cílů.

Ozbrojená krajní pravice. Policie letos zadržela o 61 % více zbraní mezi krajně pravicovými extremisty než v předchozím roce, informovala o tom ARD. Dohromady bylo u této skupiny nalezeno 1091 zbraní. Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) se chce situací zabývat, plánuje například posílit německé bezpečnostní složky.

///

LONDÝN

Celní kontroly v Severním Irsku. Podle odtajněných plánů odchodu Spojeného království z EU by měly být na hranicích mezi Irskem a Severním Irskem v souvislosti s brexitem ustaveny celní kontroly. V úterý to potvrdil premiér Boris Johnson s tím, že kontroly budou „naprosto minimální“ a „nebudou zahrnovat novou infrastrukturu“.

Návrhy si však vysloužily vlnu kritiky ze strany Dublinu. Podle irského premiéra Leo Varadkara by britská vláda neměla zavádět celní kontroly „proti vůli lidu“. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

///

VARŠAVA

Wojciechowského čeká další grilování. Polský kandidát na eurokomisaře pro zemědělství Janusz Wojciechowski bude čelit další palbě otázek ze strany europoslanců. Jeho včerejší výkon při tzv. grilování je totiž nepřesvědčil. Kritiku obdržel zejména proto, že se nedokázal konkrétně vyjádřit ke klíčovým otázkám, které se týkaly budoucnosti evropského zemědělství. Druhé kolo grilování se pravděpodobně uskuteční v následujících dvou týdnech. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)

Sledujeme živě: Grilování Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové

Geopolitická Komise“. Právě tímto termínem označila zvolená předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová svůj nový tým. Koho členské státy vyslaly do Evropské komise, jaké portfolio dostali jednotliví kandidáti na starost a jak si vedli během tzv. grilování v Evropském parlamentu?

///

ATHÉNY

Macron volá po větší spolupráci při řešení migrace. Francouzský prezident Emmanuel Macron žádá evropské protějšky o větší spolupráci při řešení migrační krize. Reagoval tak na obavy řeckých politiků, kteří v reakci na rostoucí počet nově příchozích a slabou roli Turecka volají po unijní pomoci. Francouzský prezident uznává, že vnější hranice EU nemohou být chráněny pouze samotnými okrajovými zeměmi. Náklady na ochranu hranic musí podle Macrona sdílet všechny členské státy EU. Francie se proto zavázala zvýšit rozpočet i kapacitu agentury Frontex. Macron rovněž navrhuje vytvoření evropské policie, která by řešila problémy panující v zemích, odkud migranti pocházejí.

Ocenění pro Draghiho. Končící šéf Evropské centrální banky Mario Draghi byl včera oceněn Athénskou akademií, nejprestižnější vědeckou institucí v Řecku, za svou roli při záchraně evropské hospodářské a měnové unie a za svůj podíl při řešení dluhové krize v eurozóně. Ve svém děkovném projevu Draghi zmínil, že pro stabilizaci a soudržnost měnové unii je nezbytná skutečná konvergence. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

PRAHA

ANO se drží na špici. Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše si drží stabilní podporu voličů (30 %). Druhou nejpreferovanější stranou jsou Piráti (13 %) následovaní ODS (12 %). Vyplývá to z průzkumu CVVM, který také ukázal, že tři proevropské strany – STAN, KDU-ČSL a TOP09 – by měly v případě voleb problém překročit 5% hranici. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Rumunsko navrhlo nového kandidáta na komisaře. Vládní socialistická strana PSD vybrala za svého nového komisaře současného europoslance Dana Nica. Důvodem je skutečnost, že předchozí kandidátka Rovana Plumbová neprošla hodnocením právního výboru EP kvůli pochybnostem nad jejím majetkovým prohlášením. Nica byl druhým kandidátem, kterého rumunská vláda navrhla předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové, ta ale původně přidělila dopravní portfolio Plumbové. (EURACTIV.ro)

///

SOFIE

Krachů přibývá. V Bulharsku za loňský rok vzrostl počet zbankrotovaných společností. V předchozích pěti letech přitom panoval opačný trend, kdy bankrotů ubývalo. Bulharsko je mezi státy střední a východní Evropy co do nárůstu bankrotů na druhém místě. Příčinou je vyšší míra zadlužení, nárůst mzdových nákladů, ekonomický cyklus a slabý management. Informoval o tom server Dnevnik. (Krassen Nikolov, EURACTIV.bg)

///

LUBLAŇ

Společná nominace. Pět zemí (Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko a Srbsko) společně nominovalo rezervaci, které se přezdívá evropská Amazonie, do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Jakmile UNESCO nominaci potvrdí, výjimečná říční oblast, která se rozléhá na více než 930 tisících hektarech od území Rakouska až po Srbsko kolem řek Mura, Dráva a Dunaj, se stane první biosférickou rezervací spravovanou pěti zeměmi. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

Podvod v čerpání unijních fondů pro hendikepované. Slovinští vyšetřovatelé provedli v okolí Lublaně sedm domovních prohlídek na základě podezření ze spáchání dotačního podvodu. Vazební řízení se týkají dvou osob, které údajně získaly 300 tisíc eur prostřednictvím tendru vyhlášeného ministerstvem práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí. Podle neoficiální informace je vyšetřována společnost Griffin, která zaměstnává osoby s postižením. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

„Hejtman“ Mezimuřské župy opouští liberály. Matija Posavec, jeden z nejpopulárnějších politiků liberální strany HNS (RE), oznámil, že po 15 letech stranu opouští. Posavec vedl kandidátku v evropských volbách, europoslancem se ale nestal. HNS je součástí vládní koalice s HDZ (EPP), což Posavec od začátku kritizoval. Podle posledních průzkumů by se HNS znovu do parlamentu (Saboru) nedostala.

3,5 miliardy eur na železniční síť. Ministr dopravy Oleg Butković v úterý oznámil, že Chorvatsko do roku 2030 investuje do železniční infrastruktury 3,5 miliardy eur. Nejdůležitějším projektem má být nová železnice ze Záhřebu do Rijeky, největšího nákladního přístavu. Stavbu by mohly spolufinancovat evropské fondy, a ačkoliv se Evropská komise nejprve kvůli zvolenému modelu financování zdráhala projekt podpořit, objevují se signály, že v novém víceletém finančním rámci by mohla dát finanční podpoře stavby zelenou. (Željko Trkanjec, Euractiv.hr)

///

BĚLEHRAD

Politická situace v Srbsku „není ideální“. Předsedkyně Delegace EP v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko Tanja Fajonová se nechala slyšet, že politická situace v Srbsku se nedá popsat jako „ideální“ a pozornost by se měla obrátit na přístup vlády k médiím a opozici. V rozhovoru pro bělehradský deník Danas také poznamenala, že „stav srbské mediální scény má daleko k dokonalosti“. (EURACTIV.rs)

///