The Capitals: Kandidátka na post evropského žalobce nesmí opustit Rumunsko

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

BUKUREŠŤ

Omezení pro Kövesiovou: Zvláštní agentura, která je pověřena vyšetřováním soudců a žalobců, uvalila na Lauru Codrutu Kövesiovou, která je jednou z horkých favoritek na post prvního evropského veřejného žalobce, „soudní dohled“. Kövesiová v důsledku toho nesmí opustit Rumunsko a má zákaz poskytovat rozhovory médiím.

Kövesiová odpovídala včera téměř sedm hodin na otázky žalobců, jakákoli provinění ale odmítla. Prohlásila zároveň, že  pravým důvodem vyšetřování je snaha zmařit její kandidaturu na post vrchního evropského žalobce, proti níž rumunská vláda ostře vystupuje.

Evropský parlament vybral Kövesiovou za jednu z kandidátek na tento post, vyjednávání s Radou EU však ve středu skončilo neúspěchem.

Evropským žalobcem se může stát rumunská bojovnice proti korupci. Její vláda je ale proti

Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.

Referendum za spravedlnost: Prezident Klaus Ioannis ohlásil konání referenda na podporu rumunského soudnictví, a to na stejný den, kdy v zemi proběhnou evropské volby. „Spravedlnost je otázkou národního zájmu a občané mají suverénní právo rozhodnout, jestli dopustí, zda se oficiální politikou státu stane korupce,“ prohlásil Iohannis. Prezident vládní stranu (PSD) viní z oslabování protikorupční legislativy. „PSD útočí na justici od okamžiku, kdy se dostala k moci,“ dodal prezident. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB

Prezidentka a Čína: Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová přijala delegaci zástupců čínské společnosti China Communications Construction a společnosti China Road and Bridge, které budují most spojující poloostrov Pelješac s celým chorvatským pobřežím. Stavba je financována z fondů EU.

„Tento projekt je velmi důležitý“ jak pro Chorvatsko, tak pro Čínu, „protože se jedná o první dohodu svého druhu v EU“, uvedla prezidentka s tím, že „je zde potenciál pro další spolupráci mezi oběma zeměmi“. 12. dubna se v Dubrovníku navíc bude konat summit zemí střední a východní Evropy s Čínou ve formátu 16+1.

Grabarová Kitarovičová prohlásila, že Chorvatsko uznává důležitost čínské hospodářské iniciativy ,Nová hedvábná stezka´, „která zajišťuje nejen udržitelnost světového ekonomického rozvoje, ale podporuje také mír, bezpečnost a přátelské vztahy mezi zeměmi.“ V tomto kontextu prezidentka zmínila Iniciativu tří moří, která zaštiťuje spolupráci členských států EU od Baltského po Jaderské a Černé moře a zdůraznila, že téměř všechny státy, které jsou do této iniciativy zapojeny, jsou zároveň i součástí výše zmíněného formátu 16+1.

Lídři EU se setkali s Čínským prezidentem Si Ťin-pchingem tento týden v Paříži. Zdůraznili při tom, že EU ve vzájemných vztazích s Čínou požaduje reciprocitu. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

Nová Hedvábná stezka je zatím spíš chiméra, ukazují zkušenosti Visegrádu

Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?

Proč platit bohatým Britům?: Branimir Bunjac, poslanec populistické strany Lidský štít, která je partnerem italského Hnutí pěti hvězd, kritizuje zákon, podle kterého mají mít britští občané žijící v Chorvatsku po dobu jednoho roku od brexitu právo na zdravotní pojištění. Opatření počítá s reciprocitou také na britské straně. Bunjac ale namítá, že Britští občané mají dost peněz na to, aby si ošetření platili ze svého. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

Erasmus, doprava a práva občanů. Europarlament schválil opatření pro případ brexitu bez dohody

Evropským parlamentem dnes bez problémů prošla série opatření připravených ve snaze zmírnit negativní dopady případného brexitu bez dohody.

///

PAŘÍŽ

Ani o euro méně: „Nepřipadá v úvahu, že by Francie akceptovala rozpočet na společnou zemědělskou politiku (SZP), který by byl o jedno jediné euro nižší [než v současném období, pozn. red.]. Pokud se na tom nedohodneme, poškodí to všechny evropské zemědělce,“ prohlásil francouzský ministr zemědělství Didier Guillaume během čtvrtečního kongresu svazu francouzských zemědělců (FNSEA).

Evropská komise navrhuje snížit výdaje na společnou zemědělskou politiku o 5 %. SZP je největší položkou unijního rozpočtu (40 %) a Francie, jednička v evropském zemědělství, je jejím největším příjemcem.

Dvacet členských států ze sedmadvaceti francouzskou pozici podle Guillauma podporuje. „Máme problém, je to německá pozice, která se zjevně mění,“ prohlásil Guillaume.

Mohli byste, prosím, už konečně odejít?: 46 % Francouzů nemá nic proti rychlému brexitu bez dohody, v případě voličů Marine Le Penové se dokonce jedná o 63 %. Na druhou stranu, 49 % Francouzů se domnívá, že by vyjednávání měla pokračovat, dokud se nepodaří dospět k dohodě. Z průzkumu společnosti OpinionWay-Tilder pro deník Les Echos je také patrný soucit s premiérkou Mayovou. S brexitem bez dohody souhlasí pouze 38 % žen, ale až 55 % mužů. (Aline Robert, EURACTIV.fr)

///

LONDÝN

Do třetice všeho dobrého: Britští poslanci dnes znovu hlasují o brexitové dohodě Theresy Mayové. Politická deklarace o budoucích vztazích Británie a EU po brexitu ale k hlasování předložena nebude.

Před třetím pokusem o schválení dohody britským parlamentem se spekulovalo o tom, že by předseda parlamentu John Bercow mohl hlasování zatrhnout. Opakovaně by se totiž hlasovalo o totožné dohodě. Následně ale Bercow uznal, že tentokrát jsou předložené plány „podstatně odlišné“.

Předseda britského parlamentu zatrhl třetí hlasování o stejné brexitové dohodě. Požaduje její podstatnou změnu

Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.

///

MADRID

Otázka na Katalánsko pobouřila ministra: Španělský ministr zahraničí Josep Borrell přerušil svůj středeční rozhovor s redaktorem německé televizní stanici Deutsche Welle (DW). Stalo se tak poté, co se ho moderátor zeptal na politickou situaci v Katalánsku a možnou reformu španělské ústavy.

Reportér DW citoval z průzkumu Centra pro sociologický výzkum, podle kterého požaduje reformu ústavy z roku 1978 až 70 % Španělů. Borrell tyto údaje rozporoval a poté požádal  o přerušení rozhovoru. (EuroEFE.EURACTIV.es)

///

ŘÍM

Právo na sebeobranu: Italský senát dal zelenou zákonu o tzv. „legitimní obraně“, na jehož přijetí tlačí Liga Mattea Salviniho. Nový zákon zavádí tvrdší tresty za vloupání a sebeobranu považuje za „legitimní“ ve všech případech, kdy bude vůči vetřelci použita zbraň. Kritici se obávají, že zákon povede k vyššímu počtu případů, kdy k zastřelení dojde omylem, a případů, při nichž bude použita střelná zbraň.

///

VARŠAVA

Málo zelená: Podle energetických expertů by mohlo Polsko v následujícím rozpočtu EU přijít o dotace na rozvoj infratruktury v oblasti dodávek plynu a podporu obnovitelných zdrojů. Důvodem je zjevná neschopnost Polska plnit „zelené“ evropské cíle, v Unii ale zároveň slábne chuť podporovat dalšími dotacemi rozvoj plynovodní infrastruktury.

Evropská koalice si nebere servítky: Bývalý polský premiér Wlodzimierz Cimoszewicz a jeden z nejdůležitějších proevropských kandidátu v nadcházejících volbách do EP se v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita nechal slyšet, že „povinností polských vlastenců je odstavit vládnoucí Právo a Spravedlnost od moci“. Cimoszewicz nyní po dlouhé pauze mimo politiku prohlašuje, že se vrací zpátky do hry, neboť „polská politika byla v uplynulých čtyřech letech ve všech ohledech katastrofální“. (EURACTIV.pl)

///

PRAHA

Mladí a jednotní: Mládežnické organizace sedmi z devíti stran reprezentovaných v Poslanecké sněmovně, včetně ANO, ODS, ČSSD a Pirátů, podepsaly „21 bodů pro 21. století“. V dokumentu se shodují na přístupu k řadě témat důležitých pro budoucnost České republiky, a to včetně digitalizace, snižování spotřeby plastů nebo podpoře mladých vědců. Informaci přinesl server Aktuálně.cz. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

///

BRATISLAVA

Ústavně daná hranice pro odchod do důchodu: Slovenský parlament schválil změnu ústavního zákona, který zastropoval hranici pro odchod do důchodu na 64 let. Ústavní zákon pomohly prosadit hlasy opozičních stran včetně neonacistické LSNS. Reforma je podle mnohých populistická a do budoucna ohrožuje udržitelnost veřejných financí, zejména v kontextu stárnutí populace. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

SOFIE

Revoluce v bateriích: Vědci z bulharské Akademie věd ve spolupráci se Sofijskou univerzitou sv. Klimenta Ochridského vyvinuli novou generaci baterií, které přinesou revoluci v uchovávání energie. Informoval o tom bulharský tisk. Nová baterie má být až čtyřikrát levnější než současné baterie.

Jedná se o původní bulharský vynález. Dobíjecí sodíkové baterie mají být bezpečné, levné a šetrné k životnímu prostředí. Je možné je kombinovat s běžnými lithium-iontovými bateriemi nebo je dokonce nahradit. Hlavním úspěchem vědeckého týmu je objev nového typu elektrody z dostupných materiálů jako jsou sulfátové soli. (Georgi Gotev, EURACTIV)

Jak často sportujete?: 43 % Bulharů starších 16 let podle údajů z roku 2017 ve svém volném čase nesportuje. Eurostat ale zároveň ukazuje, že 36 % Bulharů sportuje v průběhu běžného týdne pět a více hodin. Tato statistika Bulharsko řadí mezi prvních deset unijních zemí. (Dnevnik.bg)

///

LUBLAŇ

Nečekaný vývoj na pravém středu: Dvě slovinské středopravicové strany z řad evropských lidovců, SDS a SLS, půjdou do voleb do Evropského parlamentu společně. Třetí slovinský člen EPP, NSi, postaví samostatnou kandidátku.  (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

SARAJEVO

Deklarace nepodepsána: Eurokomisař pro rozšiřování Johannes Hahn v Sarajevu řekl, že Evropská komise do konce května rozhodne o tom, jestli Bosna a Hercegovina splňuje podmínky pro zisk kandidátského statusu pro vstup do EU. Zdůraznil ale, že bez vzniku nové vlády, a to na základě výsledků voleb z roku 2018, se proces dopředu neposune. Ačkoliv to bylo v plánu, žádný dokument zavazující zemi k reformám, které jsou podmínkou pro udělení statusu, ovšem podepsán nebyl. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Kosovo je ztraceno, myslí si většina: 47 % Srbů se domnívá, že jejich země nadobro ztratila území Kosova, zatímco 41 % je přesvědčeno o opaku. Vláda podle obyvatel samostatnost Kosova neuzná a velká většina z nich by se v případném hlasování o uznání nezávislosti provincie rozhodla stejně. Ukázal to březnový průzkum Institutu pro evropské otázky a agentury Ninamedia. (EURACTIV.rs)