The Capitals: Johnsonův puč je terčem kritiky

© [EPA/ NEIL HALL]

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

LONDÝN

Britský premiér Boris Johnson čelí ostré kritice ze všech stran politického spektra poté, co si u královny vyžádal dočasné přerušení zasedání britského parlamentu.

K tomuto kroku se Johnson odhodlal dva měsíce před plánovaným odchodem Velké Británie z Evropské unie. Britský parlament tak bude moci jen stěží zabránit brexitu bez dohody. Fungovat nebude od 10. září až do 14. října, kdy bude mít královna proslov o agendě nové britské vlády. Datum brexitu je stanovené na 31. října.

Johnsonův krok vyvolal kritiku nejen u opozičních stran, ale i v jeho vlastních řadách. Podle informací serveru EURACTIV dokonce někteří členové vládního kabinetu nebyli obeznámení s tím, že se Johnson chystá parlament dočasně odstavit. Názory konzervativních poslanců se liší – zatímco někteří Johnsonův krok vítají, jiní ho odsuzují.

Mezi kritiky je i bývalý ministr zahraničí a konzervativní poslanec Phillip Hammond, který označil Johnsonův krok za „silně nedemokratický“. Proevropská poslankyně Anna Soubryová, která kvůli postoji vlády k brexitu opustila Konzervativní stranu, zase Johnsona obvinila ze „zneužití královny“. Ke kritice se připojil i předseda parlamentu John Bercow, podle kterého je jasné, že Johnson chce zabránit parlamentu debatovat o brexitu.

Británie čelí politické výzvě, nikoli ústavní krizi, říká předseda Dolní sněmovny Bercow

Předseda Dolní sněmovny britského parlamentu, John Bercow, který baví celý svět svým hlasitým usměrňováním britských poslanců, řekl, že jeho země není v ústavní krizi, ale čelí politické výzvě.

Předsedkyně Skotské národní strany Nicola Sturgeonová pro změnu označila premiéra za „trapného diktátora“, zatímco stínový ministr financí z řad labouristů John McDonnell nazval Johnsonovy plány „velice britský puč“.

Opoziční předseda Jeremy Corbyn ve středu potvrdil, že labouristé příští týden předloží legislativu, která by měla Johnsonovi jeho plány zhatit. Corbyn chce také vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

Přestože rozpuštění parlamentu omezí jeho schopnost promluvit do výsledné podoby brexitu, premiér se nechal slyšet, že času na jednání je dostatek. Brexit bude také tématem Evropské rady, která se koná 17. října.

Podle zdrojů z pracovní skupiny Evropské komise pro brexit počítá EU s tím, že brexit skutečně nastane 31. října. Zdroj přitom dodal, že čím dříve se obě strany dohodnou, tím lépe. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

Britská opozice chce zabránit brexitu bez dohody pomocí zákonů. Jinak se země může dostat do rukou Američanů

Opoziční strany britského parlamentu se dnes shodli na strategii proti brexitu bez dohody pomocí legislativního odložení data odchodu. Záložním plánem je hlasování o důvěře vládě Borise Johnsona. 

///

BERLÍN

Němci a hnojiva. Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová a její kolegyně z vlády odpovědná za zemědělství Julia Klöcknerová se ve středu vydaly do Bruselu, aby s eurokomisařem pro životní prostředí Karmenuem Vellou projednaly revizi vyhlášky o hnojivech. Jejich závěry říkají, že Německo je na dobré cestě, ale nová opatření musí být důkladnější, a především musí přijít mnohem rychleji. (Claire Stam, EURACTIV.de)

///

PAŘÍŽ

Kdo je francouzská kandidátka na komisařku. Na Sylvii Goulardovou se Emmanuel Macron spoléhal v průběhu své prezidentské kampaně, a to v jednání s lídry na evropské úrovni. Na její služby nezapomněl, nyní se tak stala francouzskou kandidátkou do nové Evropské komise. Francie usiluje o ekonomické portfolio, stejně jako řada dalších zemí, málokdo z kandidátů má však tak velké zkušenosti a znalosti o eurozóně. Po letech v europarlamentním hospodářském a měnovém výboru (ECON) poslední dva roky vedla jako guvernérka Centrální banku Francie. (EURACTIV.fr )

///

MADRID

Autonomní komunity bez financí. Španělský státní zástupce rozhodl, že současná vláda nesmí poskytovat dodatečné financování autonomním komunitám a regionům. V dopise ministerstvu financí vysvětlil, že není legální uvolnit dodatečné platby v hodnotě 5 miliard euro, a to kvůli současné politické patové situaci. Vlády několika španělských autonomních regionů vyjádřily své znepokojení nad současným stavem a neexistencí plnohodnotného národního rozpočtu, což je nutí utahovat opasky ve veřejných výdajích. Ministryně financí María Jesús Monterová ve středu slíbila, že najde prozatímní řešení. (EuroEFE.EURACTIV.es)

The Capitals: Španělští socialisté chtějí konec patové situace. Obracejí se na levicové Podemos

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

ŘÍM

Nová vláda. Středolevicová Demokratická strana a populistické Hnutí pěti hvězd se pokusí v následujících dnech sestavit novou vládu. Jejím předsedou by měl být opět Giuseppe Conte, což je zřejmě jediná věc, na které se zatím obě partaje dohodly. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Řecký premiér v Berlíně. Poprvé ve funkci premiéra navštíví Kyriakos Mitsotakis Berlín, kde budou dnes společně s ministrem financí Christosem Staikourasem jednat s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a strážcem pokladny Olafem Scholtzem. Řekové chtějí představit reformy z pera nové vlády a plán, jak do země přilákat přímé zahraniční investice. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

NIKÓSIE

Minimální mzda v zákoníku. Ministryně práce Zeta Aimilianidouová včera potvrdila, že minimální mzda některých pracovníků v pohostinství s nízkými příjmy bude dána zákonem. Kyperská vláda je v kontaktu s Mezinárodní organizací práce (ILO) a s Evropskou komisí, provádí studie a testuje možné scénáře zavedení národní minimální mzdy. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

VARŠAVA

Nové průzkumy. Podle průzkumu polského politologa a sociologa Marcina Palada by vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS, ECR) v srpnu dosáhla největší podpory – 45 %. Evropská koalice složená z Občanské platformy (PO, EPP) a některých malých stran by získala 30 %, zatímco nově zformovaný levicový blok 12 %. Konzervativní Polská lidová strana (PSL, EPP) by dosáhla na 6,5 % a krajně pravicová strana Konfederacja na 4,5 %. To znamená, že pokud by se volby konaly dnes (budou se konat v říjnu), vládní PiS by získala většinu v parlamentu. (Łukasz Gadzała), EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Obavy o lesy. Slovenská ministryně zemědělství Gabriela Matečná (SNS) je připravena na Radě zablokovat dohodu o volném obchodu mezi EU a Mercosurem. „Důvodem jsou skandály z minulosti, nízká kvalita a bezpečnostní standardy potravin, ale hlavně devastace amazonských deštných pralesů,“ řekla ministryně. Matečná označila přístup Brazílie k amazonským deštným pralesům za „nepřijatelný“, obzvláště když hrají důležitou roli v boji proti klimatické změně. Ministryně vyzvala EU, aby využila všech prostředků, které má k dispozici, včetně ekonomického nátlaku, a změnila tak brazilský přístup. Kritici ale upozorňují, že Slovensko má své vlastní problémy s odlesňováním kvůli nadměrné a někdy nelegální těžbě dřeva. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

The Capitals: Dohodu EU s Mercosurem požár v Amazonii neovlivní, říká velvyslanec

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PRAHA

Tajnosti a velké ambice. „Debatovaly jsme o několika možnostech (portfolií), ale nemám zmocnění o tom mluvit veřejně,“ uvedla podle ČTK česká kandidátka do nové Evropské komise a současná eurokomisařka Věra Jourová po středeční schůzce s budoucí šéfkou EK Ursulou von der Leyenovou. Jourová má v současnosti na starosti oblast spravedlnosti, práv spotřebitelů a genderové rovnoprávnosti, v novém kabinetu by se nicméně chtěla věnovat například digitální ekonomice. Podle premiéra Andreje Babiše pro ni Češi usilují o pozici místopředsedkyně EK a o silné ekonomické portfolio. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

Je to oficiální, vláda na post české eurokomisařky nominovala Věru Jourovou

Dnes česká vláda na prvním zasedání po vládních prázdninách definitivně potvrdila nominaci Věry Jourové na pozici evropské komisařky za Českou republiku. Dnešek je zároveň posledním dnem, kdy mají členské státy EU nominace odevzdat.

///

BUKUREŠŤ

Ministři odmítnuti. Prezident Klaus Iohannis odmítl žádost premiérky Vioricy Dancilaové o jmenování nových ministrů. Podle prezidenta byly návrhy socialistické strany PSD nepřijatelné. Iohannis řekl, že vláda potřebuje nové hlasování o důvěře parlamentu, protože se změnila její struktura poté, co strana ALDE opustila vládnoucí koalici. Viorica Dancilaová kritizovala prezidenta za „předvolební“ postoj s tím, že se chová jako prezidentský kandidát, a ne jako mediátor. Oba dva – Dancilaová i Iohannis – se přitom v listopadu budou o prezidentský post ucházet. (EURACTIV.ro)

///

ZÁHŘEB                   

Růst zpomaluje. Ve druhé čtvrtině roku 2019 chorvatská ekonomika vzrostla o 2,4 %. Jedná se o výrazné zpomalení v porovnání s první čtvrtinou, ve které HDP prudce vyskočilo (3,9 %). Premiér Andrej Plenković popsal 2,4% nárůst jako pozitivní zprávu a zdůraznil, že vláda dělá všechno pro posílení chorvatské ekonomiky před možnou recesí. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Srbská premiérka fandí Borrellovi. Srbská premiérka Ana Brnabićová včera (28. srpna) ve španělském Santanderu prozradila, že pokud španělský ministr zahraničí Josep Borrell uspěje ve své kandidatuře a stane se novým šéfem unijní diplomacie, jednou z jeho priorit bude údajně konečné vyřešení kosovského problému a dlouhodobá normalizace vztahů mezi Bělehradem a Prištinou. Premiérka řekla, že jmenování Borrella vysokým představitelem by byl „pro EU dobrý krok, ne pouze ze srbského pohledu, ale spíše proto, že Brusel potřebuje méně byrokratů a více přímých a odvážných lidí, jako je Borrell.“ (beta.rs, EURACTIV.rs)

///

SARAJEVO

Nákaza spalničkami. Podle Institutu veřejného zdraví bylo pouze osm z 866 obyvatel kantonu Sarajevo, kterým lékaři od začátku letošního roku diagnostikovali spalničky, naočkovaných. Informovala o tom zpravodajská platforma N1. Za pokles proočkovanosti mohou podle institutu rodiče, kteří odmítají očkovat své děti. Místní ministerstvo zdravotnictví a Institut veřejného zdraví proto chtějí přijít s reformou, která má zastavit nepřijatelně nízké procento proočkování mezi předškoláky. (Željko Trkanjec, Euractiv.hr)

///