The Capitals: Jak reagují země EU na Macronovu „evropskou renesanci“?

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

Síť EURACTIV: Emmanuel Macron před dvěma dny představil veřejnosti svou vizi reformované Evropy. Navrhl mimo jiné vytvoření nové agentury EU pro ochranu demokracie, reformu Schengenu a změnu unijních smluv, čímž spustil vlnu reakcí ze strany dalších představitelů členských států EU.

Například německý ministr zahraničí Heiko Maas označil Macronův příspěvek do debaty o budoucnosti EU jako „cenný impuls“ před volbami do Evropského parlamentu. Německý byznys ale Macronovi odpověděl negativně. Podle Hospodářské rady, která zastupuje 11 tisíc německých podniků a je úzce spjatá se stranou CDU, by návrhy francouzského prezident vedly pouze ke vzniku dalších institucí, nárůstu byrokracie a protekcionismu.

Z Velké Británie se Macronovi příliš ohlasů nedostalo. Místní politici a komentátoři se věnují spíše jeho kritice brexitu než plánům na reformu EU.

Ostřejší reakce zaznívají ze střední a východní Evropy. Podle polského europoslance za vládní stranu Právo a spravedlnost, Ryszarda Legutka, je Macronovo jednání důkazem, že liberály a levicové strany zachvátila panika. Návrh na vytvoření agentury pro ochranu demokracie zní podle něj doslova děsivě.

Český premiér Andrej Babiš se s Macronovou rovněž neztotožňuje. Pro Parlamentní listy uvedl, že návrhy jsou líbivé, ale mimo realitu. „Když Francie říká více Evropy, myslí tím ve skutečnosti více Francie,“ prohlásil premiér.

Jinak je tomu na Slovensku, kde premiér Peter Pellegrini ocenil Macronovu snahu otevřít diskusi o budoucnosti EU. Opoziční strana Sloboda a Solidarita však vizi kritizovala, zejména kvůli Macronově výzvě směrem k přijetí kvót na přerozdělování uprchlíků.

Překvapivá reakce zazněla z Maďarska. „Mohlo by to znamenat začátek seriózní evropské debaty,“ uvedl Viktor Orbán pro agenturu Reuters. „Máme sice rozdílné pohledy na věc, ale mnohem důležitější je, že tato iniciativa je začátkem vážného a konstruktivního dialogu o budoucnosti EU,“ prohlásil maďarský premiér.

Podporu získal Macron i od lídra rumunské vládní socialistické strany Livia Dragney, podle kterého by se EU měla vrátit ke svým základním hodnotám. Vizi francouzského prezidenta ale zároveň využil k tomu, aby se mohl opřít do svého hlavního politického soka, prezidenta Klause Iohannise. „Pokud by si prezident Iohannis přečetl zprávu od svého francouzského protějšku, možná by pochopil, že nenávist a násilí nelze považovat za politický názor,“ uvedl Dragnea.

Další reakce zazněly z Chorvatska. Zatímco socialisté a liberálové Macronovu vizi vítají, pravicové strany ji vnímají s rezervou spíše jako součást kampaně před evropskými volbami.

(Sarantis Michalopoulos, Zuzana Gabrizova, Zeljko Trkanjec, Łukasz Gadzała, Claire Stam, Aneta Zachová, Bogdan Neagu, Benjamin Fox)

///

LONDÝN

Irská pojistka nevyřešena: Úterní jednání o změně takzvané irské pojistky nepřinesla žádný výsledek. Informoval o tom mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas, který včerejší rozhovory brexitových vyjednavačů označil jako „těžké“. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

Od letectví až po práva Britů v zemích EU. Evropa se připravuje na brexit bez dohody

Zbývá 23 dní do předpokládaného odchodu Británie z Unie. Jednání o již uzavřené výstupové dohodě a jejím schválení však stále pokračují, stejně tak jako příprava na potenciální brexit bez dohody.

///

PAŘÍŽ

Francie zavede digitální daň: Jednání o celoevropské digitální dani pro velké online společnosti se na úrovni EU zasekla kvůli odporu některých členských států. Francie se proto rozhodla postupovat samostatně a chystá se uvalit na tržby společností 3% daň. Informoval o tom ministr financí Bruno Le Maire. (EURACTIV.fr)

Digitální firmy daní tam, kde je to výhodné. Unie to chce změnit

Evropská unie potřebuje novou legislativu pro danění digitálních firem, jako je Google nebo Facebook. Byznys se však obává negativních dopadů. 

///

MADRID

Španělsko se začíná zajímat o Afriku: Afrika má velký potenciál, její další rozvoj ale závisí na tom, zda se podaří vyřešit místní nestabilitu a migraci. Myslí si to španělský ministr zahraničí Josep Borrell. „Na druhé straně Středozemního moře je velice mladá a rostoucí populace, které musíme pomoci ke stabilitě, aby zůstala ve svých domovských zemích,“ uvedl Borrell. (EPA/EFE/EuroEFE.EA.es)

///

ŘÍM

Itálie flirtuje s Čínou: Itálie by mohla být první zemí G7, která se připojí k nové čínské Hedvábné stezce. Pro Financial Times to uvedl náměstek ministra pro hospodářský rozvoj Michele Geraci. Italský záměr spolupracovat s Čínou na budování infrastruktury vedoucí z Pekingu napříč Asií a Evropou se však nelíbí ani Evropské komisi, ani Spojeným státům americkým. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

Nová Hedvábná stezka je zatím spíš chiméra, ukazují zkušenosti Visegrádu

Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?

///

PRAHA

Prezident podepsal fiskální pakt: Miloš Zeman podepsal evropský fiskální pakt, jehož cílem je koordinace hospodářských politik zemí EU. ČR byla posledním členským státem, který se k fiskálnímu paktu dosud nepřipojil (s výjimkou Velké Británie). Podle ministryně financí Aleny Schillerové se ČR díky přijetí paktu bude moci účastnit summitů zemí eurozóny. (Aneta Zachová, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Prezident odmítl návrh rozpočtu: Rumunský prezident Klaus Ioannis nepřijal parlamentní návrh rozpočtu, obsahuje podle něj nereálná čísla. Poslanci však na svém návrhu trvají a mají v plánu ho vrátit prezidentovi k podpisu bez dalších úprav. (Bogdan Neagu, EURACTIV.ro)

///

SOFIE

Pokles v počtu udělených občanství: V roce 2017 získalo bulharské občanství pouze 944 osob, tedy o 44 % lidé méně, než tomu bylo v roce 2016. Jsou mezi nimi zejména Ukrajinci (22,3 %), Rusové (19 %) a Turci (12 %). Nabývání bulharského občanství přitom doprovázejí korupční aféry. Země totiž údajně své občanství prodává bohatým investorům.

///

BĚLEHRAD

Itálie jako srbský velvyslanec při EU: Italský premiér Giuseppe Conte při návštěvě Bělehradu prohlásil, že Řím plně podporuje vstup Srbska do EU stejně jako jeho snahu o dosažení dohody s Kosovem. „Itálie bude srbským velvyslancem při jeho cestě evropskou integrací,“ prohlásil Conte. (Julija Simić, Beta-EURACTIV.rs)