The Capitals: Hnutí pěti hvězd hledá v Evropském parlamentu „nový domov“

© Shutterstock

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

ŘÍM

Europoslanci italského Hnutí pěti hvězd zatím v Evropském parlamentu nepatří do žádné frakce, podle informací EURACTIV.com však hnutí začalo neformálně jednat se třemi z nich. Jedná se o Obnovu Evropy (RE, dříve ALDE), zelené (Zelení/EFA) a levici (GUE/NGL).

Po zformování vládní koalice se středolevicovou Demokratickou stranou chce hnutí zvýšit svůj význam také na evropské úrovni. Jednání se třemi frakcemi ale rozhodně nejsou snadná.

V případě Renew Europe nejde o první pokus o spolupráci, lídr někdejšího ALDE Guy Verhofstadt se v roce 2017 snažil neúspěšně přesvědčit své kolegy o přijetí Hnutí pěti hvězd do svých řad. Později ovšem uznal, že to „byla chyba“. Nyní překážku představují francouzští europoslanci RE, kteří mají lídrovi italského hnutí Luigimu Di Maiovi za zlé, že vyjádřil podporu „žlutým vestám“ ve Francii.

Zdroje EURACTIV.com potvrzují, že hnutí kontaktovalo také GUE/NGL. Pro frakci by se jednalo o potřebné posílení, v květnových eurovolbách si totiž nevedla dobře a nedosáhla ani na významnější posty v Evropském parlamentu. Překážkou pro vstup ovšem mohou být krajně levicové strany uvnitř frakce, především z Portugalska.

Přijetí italských europoslanců by pomohlo také zeleným, kteří kvůli brexitu přijdou o část svých členů. EURACTIV.com ovšem zjistil, že řadě zákonodárců frakce Zelení/EFA se nelíbí, že internetová platforma Rousseau, přes kterou italské hnutí nechává hlasovat své členy o důležitých otázkách, je v rukách soukromé společnosti. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

*** Po zveřejnění článku mluvčí delegace Hnutí pěti hvězd v Evropském parlamentu uvedl pro síť EURACTIV, že: „Evropský parlament se po letní pauze vrací ke svým aktivitám. V následujících týdnech budeme hovořit se všemi politickými skupinami v Evropském parlamentu s cílem najít svou pozici a nepatřit mezi nezařazené poslance.“

///

LONDÝN

Zákon proti tvrdému brexitu prošel parlamentem. Zákon, který zabraňuje odchodu Velké Británie z EU bez dohody, by mohl v pátek získat královský souhlas. Shodli se na něm jak poslanci Dolní sněmovny, tak i lordové v horní komoře britského parlamentu. Spekuluje se však o tom, že zastánci brexitu se celý proces ještě pokusí zhatit. Sněmovna lordů je však optimistická.

„Jsem vděčná za to, že nyní můžeme stihnout všechny fáze schválení zákona včas do pátečních pěti hodin odpoledne,“ uvedla baronka Angela Smithová, předsedkyně labouristů ve Sněmovně lordů. (Samuel Stolton, EURACTIV.com)

Britský parlament opět zamítl brexit bez dohody a žádá odklad do ledna

Podle očekávání, po dvou předchozích úspěšných čteních z dnešního odpoledne i na potřetí britští poslanci opětovně zamítli neřízený brexit, což otevírá cestu pro další odklad odchodu Británie z Unie. Ten ale nemá podporu premiéra Johnsona a zřejmě ani unijních zemí.

///

MADRID

Sánchez se setkal s nacionalistickými stranami. Stávající španělský premiér Pedro Sánchez (PSOE) se ve středu setkal s lídry několika nacionalistických a regionálních stran. Jednalo se například o katalánskou ECR a baskickou PNV. Sánchez tak chtěl zatlačit na levicovou alianci Unidas Podemos, aby přijala jeho „poslední nabídku“ a přistoupila na společnou programovou dohodu, čímž by zamezil předčasným volbám. Informoval o tom mediální partner sítě EURACTIV, agentura EFE.

Podle některých politických analytiků chce Sánchez získat podporu nacionalistických stran a přesvědčit Unidas Podemos, aby dohodu se socialisty (PSOE) podpořila. Členka aliance Unidas Podemos Yolanda Díazová nicméně ve středu potvrdila, že trvá na koaliční vládě, což ale Sánchez odmítá. Premiér jim totiž nabízí pouze úřednické pozice, nikoli ministerská křesla. (EuroEFE.EURACTIV.es)

The Capitals: Španělští socialisté chtějí konec patové situace. Obracejí se na levicové Podemos

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

BERLÍN

Sebedestrukce Die Linke. Konflikty mezi krajně levicovou charismatickou političkou Sahrou Wagenknechtovou a vedením strany Die Linke vypukly znovu poté, co strana v neděli zažila volební debakl v Braniborsku a Sasku. Bývalý lídr strany Klaus Ernst napsal den předtím dopis všem poslancům Die Linke, ve kterém rozpory odsoudil. „Když si čtu některé komentáře vedoucích soudruhů, mám pocit, že snaha o sebedestrukci je větší než snaha uspět ve volbách v Durynsku,“ napsal Ernst. Levicová Die Linke, která v minulosti dosahovala ve východním Německu dobrých volebních výsledků, sklidila v letošních volbách porážku v obou spolkových zemích. Tamní protestní voliči totiž přešli k AfD. (Claire Stam, EURACTIV.de)

The Capitals: AfD získala na svou stranu „občany druhé kategorie“, k vítězství jí ale nestačili

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PAŘÍŽ

Zastánci setrvání Británie v EU by se měli obávat Francie. Francouzský prezident Emmanuel Macron by mohl zablokovat potenciální žádost Británie o další odklad brexitu. Upozornil na to Max Hofmann, šéf bruselské redakce DW.

„Když se termín odkládal poprvé, bylo to velmi těžké (…) Překážkou je ale Macron. Bylo velmi těžké ho poprvé přesvědčit a nyní to bude ještě složitější. Udělá to jen pokud bude mít jasnou perspektivu toho, že situace v Británii se skutečně změní,“ dodal Hofmann.

///

ATHÉNY

Řecko potřebuje transformaci. Pokud chce řecká Veřejná energetická společnost (PPC) zamezit dalším ekonomickým ztrátám, musí zastavit činnost svých uhelných elektráren. Vyplývá to z výzkumu neziskové organizace Green Tank.

Elektřina z obnovitelných zdrojů je již nyní v Řecku často levnější, než elektřina ze „špinavých“ zdrojů. Všichni se ale obávají toho, že uzavření uhelných elektráren by mělo negativní společenské dopady a projevilo by se i na zhoršení energetické bezpečnosti. Green Tank také volá po revizi řeckého energetického a klimatického plánu, podle kterého bude hnědé uhlí hlavním zdrojem energie až do roku 2030. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

NIKÓSIE

Sdílení zisků. Kyperský prezident Nikos Anastasiades navrhuje vytvoření zvláštního účtu, který by poskytoval finance místní turecké komunitě. Tímto krokem chce prezident zmírnit napětí mezi Tureckem a Kyprem spojené s těžbou místních zásob zemního plynu. Informoval o tom deník Kathimerini.

Peníze z účtu by ale byly k dispozici pouze, pokud by Turecko přestalo s těžbou ve výlučné ekonomické zóně Kypru a začalo by respektovat její hranice. Turci přitom tvrdí, že v zóně těží kvůli tomu, že jejich komunita žijící na Kypru nemá k ziskům z nerostného bohatství žádný přístup. (Theodore Karaoulanis, EURACTIV.gr)

///

VARŠAVA

Pozor na „soft power“. Prezident Andrzej Duda upozornil polské velvyslance v průběhu jejich výročního setkání, aby věnovali pozornost nepřátelské „měkké“ mocenské síle (tzv. „soft power“) a vybídl je k pozitivní propagaci Polska, obraně před „falešnými obviněními“ a k tomu, aby ukazovali „pravou polskou tvář“. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)

Špionážní výbava z Izraele. Opoziční zákonodárci chtějí po vládě, aby objasnila, zda polské speciální jednotky zakoupily sofistikovanou a potenciálně ilegální technologii Pegasus využívanou ke sledování mobilních telefonů. Jedná se o špionážní software, který vytvořila izraelská firma NSO Group. Televize TVN ve své reportáži už dříve poukázala, že technologii si zřejmě pořídil polský protikorupční úřad (CBA). Ten ale nařčení popírá.

///

BRATISLAVA

Šefčovič bude von der Leyenové „na blízku“. Maroš Šefčovič, současný slovenský eurokomisař, který je zároveň kandidátem na post pro příští období, bude hrát v budoucí Evropské komisi „důležitou roli“. Po schůzce s Ursulou von der Leyenovou to řekl slovenský premiér Peter Pellegrini. Podle něj von der Leyenová považuje Šefčoviče za jednoho z nejzkušenějších nominantů a chce s ním velmi intenzivně spolupracovat. Premiér uvedl, že Šefčovič má šanci znovu získat místopředsednické křeslo, portfolio bude mít ale jiné. V současnosti má slovenský eurokomisař na starosti energetiku.

Šéf výzkumného střediska odchází. Vladimír Šucha, ředitel Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC), opouští svou pozici. Místo toho se spojí s novou politickou stranou Progresivní Slovensko (RE). Informaci přinesl deník SME s citací emailu, který Šucha rozeslal svým kolegům. Jak Šucha, tak strana Progresivní Slovensko se k situaci odmítli vyjádřit. Šucha, nejvýše postavený slovenský úředník Komise, byl ředitelem JRC od roku 2014.

///

PRAHA

Snaha rozdělit V4? Jak v úterý informoval server Politico, česká kandidátka do nové Evropské komise, Věra Jourová, dostala od nastávající předsedkyně Ursuly von der Leyenové nabídku věnovat se do budoucna problematice demokracie, právního státu, dezinformací nebo nenávistných projevů. Někteří z českých politiků nabídku označují za snahu vrazit klín mezi Česko a další země Visegrádské čtyřky, podle jiných se jedná o slabé portfolio v porovnání s těmi ekonomickými, o které Češi usilují. Premiér Andrej Babiš by zisk agendy považoval za „prestiž pro Českou republiku“. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

Jourová strážcem právního státu? Česká kandidátka do EK má nabídku portfolia, píše Politico

Česká kandidátka na post eurokomisařky Věra Jourová dostala podle serveru Politico od budoucí předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen nabídku na porfolio. To by se mělo týkat demokracie a právního státu.

///

LUBLAŇ

Když Chorvatsko přijme výsledky arbitráže, dostane zelenou do Schengenu. Pokud by Chorvatsko přijalo výsledky arbitráže ohledně pohraničního sporu se Slovinskem, pro Lublaň by bylo mnohem snadnější podpořit Chorvatsko na jeho cestě do Schengenského prostoru. Ve středu to prohlásil prezident Borut Pahor v Šibeniku během zasedání s chorvatským a rakouským protějškem. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

ZÁHŘEB

Předsednictví EU je náročná práce. Předsedání Evropské unii je náročným a zodpovědným úkolem, díky kterému se ale Chorvatsko posune vpřed. Při své středeční návštěvě Záhřebu to uvedl nizozemský ministr zahraničí Stef Blok. Nizozemec dále ocenil chorvatské plány týkající se lepšího ekonomického a infrastrukturního propojení mezi členskými státy EU a zajištění vnější a vnitřní bezpečnosti EU. Chorvatsko převezme předsednictví v lednu příštího roku. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Srbové nepotřebují víza do 71 zemí. Srbové dnes už nepotřebují víza do 71 zemí světa. Na půdě parlamentu to prohlásil ministr zahraničí Ivica Dačić, který poslancům představoval návrh na zrušení vízové povinnosti pro občany Surinamu a diplomaty Paraguaye, Myanmaru a Dominikánské republiky. Kritici tvrdí, že srbská vláda uděluje bezvízový styk některým zemím oplátkou za to, že odmítnou uznat nezávislost Kosova. Dačić ale takové spekulace odmítá. (beta.rs, EURACTIV.rs)

///

SARAJEVO

Žádný ukrajinský scénář pro BiH. Srbský prezident Bosny a Hercegoviny (BiH) Milorad Dodik v rozhovoru s ruským reportérem vyvrátil spekulaci o tom, že Rusko s jeho pomocí plánuje v BiH „ukrajinský scénář“. „Pokud někdo zasahuje do našeho území, Rusko to není. Rusko bych zde skutečně rád viděl, protože by bylo protiváhou západním zemím. Ale to se nestane. Západ je schopen do nekonečna kritizovat Rusko a zároveň intervenovat do našich vnitřních záležitostí,“ uvedl Dodik. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///