The Capitals: Francie a Německo udržují stejný kurz. Bouřím navzdory

© EPA/MAXPPP OUT

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PAŘÍŽ / BERLÍN

Oběd na palubě Airbusu. Mezi Paříží a Berlínem to sice občas skřípe, včerejší setkání německé kancléřky s francouzským prezidentem ale jasně ukázalo, že spolupráce obou zemí stále funguje.

Lídři se při symbolickém obědě v továrně evropské společnosti Airbus shodli na společném postupu v oblastech, jako je obrana nebo vývoz zbraní. Právě toto téma dalo oběma politikům nejvíce zabrat, alespoň to vyplývá z prohlášení Angely Merkelové, podle které se zemím podařilo dohodnout na postoji ke zbrojnímu exportu až po „velmi dlouhém jednání“. Merkelová přitom zdůraznila, že německá pozice vznikala pod vedením ministra zahraničí Heika Maase (SPD), a je tedy jak v souladu s míněním konzervativců, tak i socialistů.

„Dokončili jsme důležitou a právně závaznou dohodu, která bude regulovat vývoz zbraní a také bude odpovídat našim společným zbrojním projektům,“ prohlásil Macron.

Vzhledem k tomu, že se oběd odehrál na palubě jednoho ze strojů společnosti Airbus, nešlo opomenout ani téma cel, které se Spojené státy rozhodly uvalit na evropské zboží jako protiopatření za nelegální subvencování společnosti Airbus ze strany EU.

Světová obchodní organizace povolila americká cla na zboží z EU

Světová obchodní organizace (WTO) dnes formálně schválila uvalení amerických cel na dovoz zboží z Evropské unie v hodnotě 7,5 miliardy USD (téměř 176 miliard Kč) ročně. Oznámil to orgán WTO pro řešení sporů. Cla by podle dřívějších zpráv měla začít platit 18. října.

Merkelová s Macronem diskutovali také o změnách klimatu, uhlíkové dani nebo zelené agendě (Green New Deal), kterou chce prosazovat zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Macron také otevřel téma autorského práva, zejména pak francouzského sporu se společností Google, která se novým unijním pravidlům vyhýbá.

Dalším předmětem jednání bylo otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Přestože se obě země shodují, že země západního Balkánu potřebují evropskou perspektivu, přístupový proces podle nich potřebuje revizi. (EURACTIV.FR, Claire Stam | EURACTIV.de)

Zahraniční vliv v zemích západního Balkánu

Se změnou priorit v zahraniční politice USA v roce 2001 a stagnujícími hovory o rozšíření Evropské unie se zeměmi západního Balkánu tito dva zahraniční aktéři v regionu oslabili a otevřených příležitostí začali využívat další hráči. Jaké jsou strategie mocností a je pozice EU na západním Balkánu v ohrožení?

///

LONDÝN

EXKLUZIVNĚ. Jak ve středu 16. října zjistil EURACTIV.com, pokud se premiérovi Borisi Johnsonovi podaří shodnout s EU na brexitové dohodě, podle skupiny britských poslanců napříč stranami bude muset dokument projít nejen parlamentem, ale také občanským referendem.

///

ŘÍM

USA chtějí být na Itálii mírné. Po bilaterálním jednání s italským prezidentem Sergiem Mattarellou ve Washingtonu Donald Trump řekl, že Spojené státy důkladně zváží italské stížnosti na odvetná cla proti zemím EU, která chtějí USA zavést kvůli nelegální podpoře Airbusu. Americký prezident dodal, že nechce být na Itálii tvrdý, protože vztahy obou zemí jsou podle něj výborné. Mattarella si přeje brzké zahájení společného dialogu, který by zabránil napětí mezi oběma stranami Atlantiku. (Gerardo Fortuna | EURACTIV.com)

///

ATHÉNY / LUBLAŇ

Důvěryhodnost EU v ohrožení. „Pokud nezahájíme přístupové rozhovory s oběma zeměmi [Albánií a Severní Makedonií], EU ztratí svou důvěryhodnost a poruší sliby,“ řekl před zahraničním výborem slovinského parlamentu ministr zahraničí Miro Cerar.

Odkládáním rozhodnutí o otevření rozhovorů by EU mohla přispět ke zhoršení politické situace v Severní Makedonii a nejen tam, upozornil Cerar a vyjádřil své zklamání nad rozhodnutím Francie rozhodnutí blokovat.

Podobně se vyjádřil bývalý řecký premiér a současný lídr opoziční Syrizy Alexis Tsipras. Na jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem uvedl, že je klíčové zahájit přístupová jednání se Severní Makedonií, protože je v sázce „mezinárodní důvěryhodnost EU“. Požádal také Unii, aby uvalila na Turecko sankce za nelegální počínání v kyperských vodách. Na sankcích se EU dohodla již během červnového summitu. (Željko Trkanjec |EURACTIV.hr)

///

VARŠAVA

Sexuální výchova. Polský parlament projednává zákon, který by kriminalizoval „podporu sexuální aktivity nezletilých“. Zákon by v podstatě vedl k zákazu sexuální výchovy ve školách. Ta sice není v Polsku povinná, ale vyučuje se v rámci jiných předmětů. Proti zákonu, který ukládá až 5letý trest odnětí svobody za výuku sexuální výchovy, protestovaly před parlamentem stovky Poláků. (Łukasz Gadzała | EURACTIV.pl)

///

BRATISLAVA

Odhalené odhalení. „Soubor Gorila“ s nahrávkou o slovenských korupčních kauzách je nyní volně ke stažení. Odkaz, na kterém je 39 hodin dlouhý audio záznam z bytu Mariana Kočnera, obdrželo několik slovenských médií. Národní vyšetřovací úřad jej v současné době analyzuje a velitel vyšetřovacího týmu již potvrdil jeho autenticitu. Finanční skupina Penta, která je jedním z hlavních aktérů korupčního skandálu, připravuje kvůli odhalení nahrávky žalobu. Nedávné zveřejnění kontroverzních materiálů způsobilo na slovenské politické scéně otřes, korupční kauzy totiž prorůstají až k bývalému premiéru Robertu Ficovi a straně SMER-SD. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

The Capitals: Slovenskem otřásá skandální nahrávka

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

PRAHA

Praha chce předložit opatření vůči Turecku. Premiér Andrej Babiš poslancům z evropského výboru slíbil, že na summitu EU předloží návrh na přijetí společných opatření vůči Turecku. Premiér však vyjádřil pochybnosti ohledně toho, zda českou iniciativu podpoří ostatní země EU. Konkrétně jmenoval Německo, pro které je Turecko důležitým exportní trhem zbrojního průmyslu. (Aneta Zachová |EURACTIV.cz)

///

ZÁHŘEB

200 milionů eur na řešení vládní krize. Premiér Andrej Plenković (HDZ, EPP) se rozhodl vyřešit současnou politickou krizi slibem, že v příštím roce zvýší mzdy ve veřejném sektoru o 6,12 %. Podle chorvatských médií k tomu bude třeba vyčlenit z rozpočtu 200 milionů eur, což se ale nezdá být problém. Oba hlavní koaliční partneři totiž vzápětí potvrdily, že ve vládě setrvají.

Plenković si tím však vysloužil kritiku od ekonomů, kteří upozorňují, že zvýšení mezd nepovede k zefektivnění veřejného sektoru. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

Spalničky v Záhřebu.  Chorvatský institut pro veřejné zdraví (HZJZ) má informaci o tom, že 51 Chorvatů trpí spalničkami. Noví pacienti jsou přitom pouze ze Záhřebu a posledních 8 z nich pochází ze dvou rodin, ve kterých nikdo nebyl očkován.  (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

///

BĚLEHRAD

Medveděv se chystá do Bělehradu. Ruský premiér Dmitrij Medveděv o víkendu navštíví Bělehrad. Setká se zde se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem a premiérkou Anou Brnábićovou, jednat budou o bilaterálních obchodních, ekonomických, kulturních a humanitárních vztazích. Medveděv se také zúčastní oslav 75. výročí osvobození Bělehradu.

///