The Capitals: Evropská levice je v krizi

© Sarantis Michalopoulos / EURACTIV.com

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.

///

Evropské levicové strany se po prohře v eurovolbách nacházejí v komplikované situaci.

Snahy propojit sociální demokraty, zelené a krajně levicové strany nepřinesly vytoužené výsledky, a hluboké neshody mezi jednotlivými bloky nenaznačují, že by se situace měla v dohledné době změnit. Důvodem jsou spory o to, kdo představuje „skutečnou levici“, stejně jako osobní politické ambice některých politiků, případně „otočka doprava“ několika tradičních sociálnědemokratických stran napříč Evropou.

PAŘÍŽ

Francouzský europoslanec z levicové La France Insoumise Emmanuel Maurel je součástí skupiny europoslanců z několika zemí, která se snaží oživit projekt tzv. Progresivního výboru – neformální skupiny v Evropském parlamentu složené ze členů krajní levice, sociálních demokratů i zelených. Ačkoliv někteří europoslanci z prvních dvou jmenovaných bloků mají chuť spolupracovat, volbami posílení zelení jsou opatrní, což pro rozvoj společného projektu není dobrá zpráva. Situace bude jasnější po kongresech stran na přelomu podzimu a zimy.

Konkrétně ve Francii si zelení vystačí sami, zatímco sociální demokraté (Parti socialiste, PS) řeší problém se svým levicovějším křídlem, jehož představitele láká výše zmíněná La France Insoumise. Pravicové křídlo PS mezitím plně pohltila Macronova La Republique En Marche. (EURACTIV.fr/ Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

///

MADRID

V Madridu se sociálním demokratům (PSOE) a krajně levicovým Unidas Podemos nedaří dohodnout na vládní koalici. Lhůta na sestavení vlády přitom končí již 22. září. Probíhající vyjednávání se smrsklo na „osobní a složitou šachovou partii“ mezi premiérem Pedrem Sánchezem a lídrem Podemos Pablem Iglesiasem. Předseda vlády nabídl straně Podemos „programovou dohodu“, ale nechce krajní levici otevírat dveře do vlády. Pokud by došlo na nové volby, Sánchez si nemůže být jistý ziskem většiny, a to ani v případě, že preference konkurenčních konzervativců (Partido Popular, PP) budou dál klesat kvůli korupčním skandálům, kterým strana nyní čelí. (Fernando Heller /EuroEFE.EURACTIV.es)

///

BERLÍN

Německá levicová strana Die Linke zaznamenává velký propad. Ve volbách v Braniborsku a Sasku, které se konaly 1. září, se levice v obou zemích propadla z 19 % na méně než 11 %, což je nejhorší volební výsledek strany ve východním Německu od roku 1990.

Bývalý lídr levicové parlamentní skupiny Gregor Gysi situaci okomentoval takto: „Spolu vyhráváme a spolu také prohráváme, proto nechci žádné osobní bitvy (…) Musíme se nyní připravit na volby v Durynsku. Až potom se můžeme znovu zabývat námi samotnými.“

V Durynsku, které je také státem bývalého východního Německa, se budou konat další volby 27. října a pro Die Linke budou klíčovou zkouškou. (Claire Stam,EURACTIV.de)

///

VARŠAVA

V polském parlamentu v současné době není ani jeden zástupce levicových politických sil. V roce 2015 totiž nezískaly dostatek hlasů pro překročení volební klauzule.

Letos ale došlo k určitému vývoji. Nyní jsou v Polsku tři levicové strany – Wiosna (Jaro), Svaz demokratické levice (SLD) a krajně levicová Razem (Spolu). SLD vytvořil před květnovými eurovolbami alianci se středovou Evropskou koalicí a společně nakonec získaly 5 křesel. Strana Jaro získala 3 europoslance, strana Spolu ale neuspěla. Před parlamentními volbami, které se budou konat v říjnu, spojila levicová uskupení své síly a vytvořila sdružení Lewica (Levice).

Aliance si v průzkumech vede dobře, obzvláště vzhledem k tomu, že polská levice v posledních letech téměř neexistovala. Většina průzkumů odhaduje, že sdružené strany získají okolo 15 % hlasů. Zda koalice vydrží i po volbách, se ale teprve uvidí. SLD je levicová, postkomunistická a silně prounijní strana, kdežto Spolu a Jaro jsou více progresivní strany, které cílí na mladé voliče z měst. Europoslanci za SLD a Jaro vzešlí z květnových voleb jsou nyní v Evropském parlamentu součástí EPP i S&D. (Łukasz Gadzała, EURACTIV.pl)

///

ŘÍM

Italská levice získala po odchodu pravicového lídra Mattea Salviniho (Liga) druhou šanci. Všechna levicová hnutí zformovala pro loňské parlamentní volby jednotnou frontu Liberi e Uguali (LEU), před letošními eurovolbami se ale aliance rozpadla. LEU ovšem stále existuje jako parlamentní skupina, která podpořila novou vládu Giuseppa Conteho a na oplátku získala pro svého koordinátora Roberta Speranzu post ministra zdravotnictví.

Situaci v italské levici by však mohlo proměnit Hnutí pěti hvězd, které se v nové vládnoucí koalici jeví více levicově orientované. Protestní strana se aktuálně snaží zlepšit svou image v EU. Podle týdeníku L’Espresso je Hnutí blízko k vstupu do zelené frakce v EP. „Jsme otevření diskusi,“ řekl spolupředseda frakce Zelených Philippe Lambert. (Gerardo Fortuna, EURACTIV.com)

///

ATHÉNY

Podle levicového expremiéra Alexise Tsiprase dnes Evropa čelí politickému dilematu – zatímco na jedné straně stojí nacionalismus, na druhé je pasivní uznávání neoliberální politiky. Prohlásil to na letošní výroční konferenci Ambrosetti Forum v Itálii. Dodal, že odpovědí na takové dilema jsou odvážná, progresivní a evropská řešení.

Právě jeho progresivní strana Syriza přitom v posledních parlamentních volbách v Řecku utrpěla porážku. Podepsalo se to i na vztazích mezi jednotlivými stranami řecké levice.

Co se týče vztahů strany Syriza s Panhelénským socialistickým hnutím Pasok, nemohou být horší. Pasok je oficiálním členem evropských socialistů, ale Tsipras je pokaždé na jejich zasedání pozván jen jako pozorovatel. Vztahy mezi Pasokem a Syrizou by se daly přirovnat ke vztahům španělských stran PSOE a Unidas Podemos, obě si totiž chtějí udržet svou pozici na levé části politického spektra.

Pasok byl ale v poslední době pod obrovským tlakem, protože řada jeho členů odešla buď k Syrize nebo ke konzervativní Nové demokracii (EPP). Nadále také pokračuje vnitrostranická bitva uvnitř Syrizy. Větší část strany ji chce transformovat do progresivního uskupení, které má blíže k politickému středu. Druhá skupina chce ale Syrizu striktně držet na levicové linii. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)

///

BRATISLAVA

Slovenské levicové síly se v roce 2004 začlenily do strany SMER-SD, na levé straně politického spektra tak nezůstala téměř žádná politická konkurence. SMER-SD byla u moci od roku 2006, s krátkou přestávkou během vlády Ivety Radičové mezi lety 2010-2012.

Oficiální ideologií je sice sociální demokracie, ale v jiném slova smyslu než na západě. Podle slovenské redakce EURACTIV je SMER-SD národně-konzervativní populistickou stranou, jejíž zástupci se neostýchají používat xenofobní rétoriku, což v některých případech zvedá ze židle členy evropských socialistů.

Nové strany, které by dnes mohly politicky konkurovat straně SMER-SD, se neoznačují za levicové či sociálně-demokratické, ale spíše za progresivní nebo centristické. (Zuzana Gabrižová, EURACTIV.sk)

///

PRAHA

V Praze pomáhají sociální demokraté z ČSSD i komunisté udržovat současnou vládní koalici při životě, zároveň ale ztrácejí voliče ve prospěch vládního ANO. ČSSD (dříve ve frakci S&D) mívala na české politické scéně velký význam, poslední průzkumy ji ovšem přisuzují pouhých 6 %. Ještě hůře je na tom KSČM (frakce GUE/NGL), která se poprvé dostává pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Užší spolupráce stran je z historických důvodů nepravděpodobná. Zelení zůstávají na hranici 2 %. (Ondřej Plevák, EURACTIV.cz)

///

BUKUREŠŤ

Podobně je to i v Rumunsku, kde vládnoucí socialistická strana (PSD) byla „černou ovcí“ evropských socialistů. Kvůli řadě skandálů socialistických poslanců v kombinaci s konzervativním populistickým obratem jsou označováni spíše za „Orbána unijních socialistů“.

V zemi se navíc postupně skládá opozice, která by mohla v blízké době vládní socialisty vystřídat. PSD totiž přišla o svého koaličního partnera (ALDE), což by mohlo znamenat příležitost pro dvě rumunské proevropské partaje – Alianci USR (Unie Zachraňte Rumunsko, kterou vede Dan Barna) a +Plus (strana Daciana Ciolose).

Obě strany mají podporu liberální frakce Obnova Evropy, ale nechtějí vstupovat do vlády bez jasné politické většiny. Dalším adeptem je středopravicová strana PNL (EPP), která je údajně připravena vládnout. Nejdříve je ale nutné, aby rumunský parlament vyslovil vládě PSD nedůvěru.

///

ZÁHŘEB

Před evropskými volby mělo Chorvatsko jednu středolevicovou a jednu radikální levicovou stranu. Radikální Lidský štít usiloval v Evropském parlamentu o vytvoření frakce s italským Hnutím pěti hvězd. Chorvatští voliči ale do europarlamentu poslali jen jednoho jejich zástupce, čímž jakýkoliv plán padl. Jediný zvolený europoslanec za Lidský štít chce zůstat nezávislým.

Středolevicová SDP si vedla lépe. Podařilo se jí získat tři europoslanecké mandáty plus jeden dodatečný, který bude moci obsadit po brexitu. SDP přitom s Lidským štítem nijak spolupracovat nechce.

///

LUBLAŇ

Ve Slovinsku je situace unikátní. Radikální levicová strana Levica (člen Evropské levice) je sice v opozici, ale zároveň podporuje menšinovou koaliční vládu. Slovinští Sociální demokraté (SD, S&D), kteří jsou členy koalice, s nimi ale nemají nic společného. (Željko Trkanjec, EURACTIV.hr)

///